Isaías 42
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
Kralice Bible (1613)
1“Eis o meu servo, a quem sustento, o meu escolhido, em quem a minha alma se agrada: Pus o meu Espírito sobre ele. Ele trará justiça às nações.
1Aj, služebník můj, na kteréhož se zpodepru, vyvolený můj, jehož libuje duše má. Ducha svého dám jemu, onť soud národům vynášeti bude.
2Ele não gritará, nem levantará a sua voz, nem fará com que ela seja ouvida na rua.
2Nebude křičeti, ani se vyvyšovati, ani slyšán bude vně hlas jeho.
3Ele não quebrará a cana rachada. Ele não apagará o pavio que fumega. Ele trará a justiça com fidelidade.
3Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, ale soud podlé pravdy vynášeti bude.
4Ele não falhará nem desanimará, até que tenha estabelecido a justiça na terra, e as ilhas esperam pela sua lei.”
4Nebude neochotný, ani přísný, dokudž soudu na zemi nevykoná, a učení jeho ostrovové očekávati budou.
5Deus, o SENHOR, aquele que criou os céus e os estendeu, aquele que estendeu a terra e tudo o que dela procede, aquele que dá fôlego ao seu povo e espírito aos que andam nela, diz:
5Tak praví Bůh silný Hospodin, kterýž stvořil nebesa, a roztáhl je, kterýž rozšířil zemi, i to, což z ní pochází, kterýž dává dýchání lidu na ní, a ducha těm, jenž chodí po ní.
6“Eu, o SENHOR, chamei você em justiça. Eu segurarei a sua mão. Eu o guardarei, e farei de você uma aliança para o povo, como uma luz para as nações,
6Já Hospodin povolal jsem tě v spravedlnosti, a ujal jsem tě za ruku tvou; protož ostříhati tě budu, a dám tě v smlouvu lidu, a za světlo národům,
7para abrir os olhos dos cegos, para tirar os prisioneiros do calabouço, e tirar da prisão os que estão sentados nas trevas.
7Abys otvíral oči slepé, a vyvodil z žaláře vězně, a z vězení ty, kteříž sedí ve tmách.
8“Eu sou o SENHOR. Este é o meu nome. Não darei a minha glória a outro, nem o meu louvor a imagens esculpidas.
8Já jsem Hospodin, toť jest jméno mé, a slávy své jinému nedám, ani chvály své rytinám.
9Eis que as primeiras coisas já aconteceram, e eu declaro coisas novas. Eu lhes falo sobre elas antes que surjam.”
9Aj, prvnější věci přišly, a i nové předpovídaje, dříve než se začnou, dám o nich slyšeti vám.
10Cantem ao SENHOR um cântico novo, e o seu louvor desde os confins da terra, vocês que descem ao mar, e tudo o que nele há, as ilhas e os seus habitantes.
10Zpívejte Hospodinu píseň novou, chvála jeho jest od končin země, kteříž se plavíte po moři, i všecko, což v něm jest, ostrovové i obyvatelé jejich.
11Que o deserto e as suas cidades levantem a voz, com as aldeias habitadas por Quedar. Que os habitantes de Sela cantem. Que gritem do topo das montanhas!
11Pozdvihněte hlasu pustiny i města její, i vsi, v nichž bydlí Cedar, prokřikujte obyvatelé skal, s vrchu hor volejte.
12Dêem glória ao SENHOR, e declarem o seu louvor nas ilhas.
12Vzdejte slávu Hospodinu, a chválu jeho na ostrovích zvěstujte.
13O SENHOR sairá como um homem valente. Ele despertará o seu zelo como um homem de guerra. Ele levantará um grito de guerra. Sim, ele gritará bem alto. Ele triunfará sobre os seus inimigos.
13Hospodin jako silný rek vyjde, jako muž válečný rozhorlí se, troubiti, anobrž i prokřikovati bude, a proti nepřátelům svým zmužile sobě počínati, řka:
14“Fiquei em silêncio por muito tempo. Fiquei quieto e me contive. Agora gritarei como uma mulher em trabalho de parto. Eu ofegarei e suspirarei.
14Mlčel jsem dosti dlouho, činil jsem se neslyše, zdržoval jsem se, ale již jako pracující ku porodu křičeti budu, pohubím a sehltím vše pojednou.
15Destruirei montanhas e colinas, e secarei toda a sua vegetação. Tornarei os rios em ilhas, e secarei os lagos.
15V pustinu obrátím hory i pahrbky, a všelikou bylinu jejich usuším, a obrátím řeky v ostrovy, a jezera vysuším.
16Conduzirei os cegos por um caminho que não conhecem. Eu os guiarei por veredas que não conhecem. Transformarei as trevas em luz diante deles, e os caminhos tortuosos em retos. Farei estas coisas, e não os desampararei.
16I povedu slepé po cestě, kteréž neznali, a po stezkách, kterýchž neuměli, provedu je; obrátím před nimi tmu v světlo, a co nerovného, v rovinu. Toť jest, což jim učiním, a neopustím jich.
17“Aqueles que confiam em imagens esculpidas, que dizem às imagens fundidas: ‘Vocês são os nossos deuses’, recuarão. Eles ficarão totalmente envergonhados.
17Obrátí se zpět, zahanbeni budou ti, kteříž doufají v rytinu, kteříž říkají slitinám: Vy jste bohové naši.
18“Ouçam, vocês, surdos, e olhem, vocês, cegos, para que possam ver.
18Ó hluší, slyštež, a vy slepí, prohlédněte, abyste viděli.
19Quem é cego, senão o meu servo? Ou quem é tão surdo quanto o meu mensageiro, a quem envio? Quem é tão cego como aquele que está em paz, e tão cego como o servo do SENHOR?
19Kdo jest to slepý, jediné služebník můj? A hluchý, než posel můj, kteréhož posílám? Kdo slepý tak jako dokonalý? Slepý, pravím, jako služebník Hospodinův?
20Você vê muitas coisas, mas não as observa. Seus ouvidos estão abertos, mas ele não ouve.
20Hledě na mnohé věci, však nesrozumívá; otevřené maje uši, však neslyší.
21Agradou ao SENHOR, por amor da sua justiça, engrandecer a lei e torná-la gloriosa.
21Mělť jest Hospodin líbost v něm pro spravedlnost svou, zvelebil jej zákonem, a slavného učinil.
22Mas este é um povo roubado e saqueado. Todos eles estão presos em buracos, e estão escondidos em prisões. Tornaram-se cativos, e ninguém os livra, e despojo, e ninguém diz: ‘Restitua-os!’
22Že pak lid tento obloupený jest a potlačený, jehožto mládence, což jich koli, jímají a do žalářů skrývají, že jsou dáni v loupež, aniž jest, kdo by je vytrhl, v rozchvátání, aniž jest, kdo by řekl: Navrať zase,
23Quem entre vocês dará ouvidos a isso? Quem escutará e ouvirá para o tempo que há de vir?
23Kdo z vás ušima pozoruje toho, srozumívá tomu, aby se bedlivěji chtěl míti napotom?
24Quem entregou Jacó como despojo, e Israel aos roubadores? Não foi o SENHOR, aquele contra quem pecamos? Pois eles não quiseram andar nos seus caminhos, e desobedeceram à sua lei.
24Kdo vydal v potlačení Jákoba, a Izraele loupežníkům? Zdali ne Hospodin, proti němuž jsme zhřešili? Nebo nechtěli po cestách jeho choditi, aniž poslouchali zákona jeho.
25Por isso ele derramou sobre ele a fúria da sua ira, e a força da batalha. Isso o envolveu em chamas por todos os lados, mas ele não percebeu. Isso o queimou, mas ele não levou isso ao coração.” ```usfm
25A protož vylil na něj s prchlivostí hněv svůj, a násilé boje, a zapálil jej vůkol, a však nepoznal toho. Zapálil jej, pravím, a však nepřipustil toho k srdci.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.