1 Coríntios
Chapter 11
Bíblia Portuguesa Mundia…
vs Kralice Bible (1613)
Aa
Text size
Line width
Verse numbers
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
Kralice Bible (1613)
1Sejam meus imitadores, assim como eu também sou de Cristo.
1Následovníci moji buďte, jako i já Kristův.
2Ora, eu os elogio, irmãos, porque em tudo vocês se lembram de mim e retêm firmemente as tradições, assim como eu as entreguei a vocês.
2Chválímť pak vás, bratří, že všecky věci mé v paměti máte, a jakž jsem vydal vám ustanovení, tak je zachováváte.
3Mas quero que saibam que a cabeça de todo homem é Cristo, e a cabeça da mulher é o homem, e a cabeça de Cristo é Deus.
3Chciť pak, abyste věděli, že všelikého muže hlava jest Kristus, a hlava ženy muž, hlava pak Kristova Bůh.
4Todo homem que ora ou profetiza, tendo a cabeça coberta, desonra a sua cabeça.
4Každý muž, modle se aneb prorokuje s přikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou.
5Mas toda mulher que ora ou profetiza com a cabeça descoberta desonra a sua cabeça. Pois é como se tivesse a cabeça rapada.
5Každá pak žena, modleci se anebo prorokujici s nepřikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou; nebo jednostejná věc jest, jako by se oholila.
6Pois, se a mulher não se cobre, que também corte o cabelo. Mas, se é vergonhoso para a mulher ter o cabelo cortado ou rapado, que ela se cubra.
6Nebo nezavíjí-liť žena hlavy své, nechažť se také ostříhá. Pakli jest mrzká věc ženě oholiti se neb ostříhati, nechažť se zavíjí.
7Pois o homem, de fato, não deve cobrir a cabeça, porque ele é a imagem e a glória de Deus, mas a mulher é a glória do homem.
7Mužť nemá zavíjeti hlavy své, obraz a sláva Boží jsa, ale žena sláva mužova jest.
8Pois o homem não provém da mulher, mas a mulher do homem;
8Nebo není muž z ženy, ale žena z muže.
9pois o homem não foi criado por causa da mulher, mas a mulher por causa do homem.
9Není zajisté muž stvořen pro ženu, ale žena pro muže.
10Por esta causa, a mulher deve ter autoridade sobre a sua própria cabeça, por causa dos anjos.
10Protož máť žena míti obestření na hlavě pro anděly.
11No entanto, no Senhor, nem a mulher é independente do homem, nem o homem é independente da mulher.
11Avšak ani muž bez ženy, ani žena bez muže, v Pánu.
12Pois assim como a mulher veio do homem, assim também o homem nasce da mulher; mas todas as coisas vêm de Deus.
12Nebo jakož žena jest z muže, tak i muž skrze ženu, všecky pak věci z Boha.
13Julguem vocês mesmos. É apropriado que uma mulher ore a Deus com a cabeça descoberta?
13Vy sami mezi sebou suďte, sluší-li se ženě s nepřikrytou hlavou modliti Bohu.
14A própria natureza não lhes ensina que, se um homem tem cabelo comprido, isso é uma desonra para ele?
14Zdaliž vás i samo přirození neučí, žeť jest ohyzda muži míti dlouhé vlasy?
15Mas, se a mulher tem cabelo comprido, isso é uma glória para ela, pois o cabelo lhe foi dado como uma cobertura.
15Ale ženě míti dlouhé vlasy poctivé jest; nebo vlasové k zastírání dány jsou jí.
16Mas, se alguém se mostra contencioso, nós não temos tal costume, nem as igrejas de Deus.
16Jestliže pak komu se vidí neustupným býti, myť takového obyčeje nemáme, ani církev Boží.
17Mas, ao dar-lhes esta instrução, eu não os elogio, porque vocês se reúnem não para melhor, mas para pior.
17Toto pak předkládaje, nechválím toho, že ne k lepšímu, ale k horšímu se scházíte.
18Pois, em primeiro lugar, quando vocês se reúnem na igreja, ouço que existem divisões entre vocês, e em parte eu acredito nisso.
18Nejprve zajisté, když se scházíte do shromáždění, slyším, že jsou roztržky mezi vámi, a poněkud tomu věřím.
19Pois também é necessário que haja facções entre vocês, para que os aprovados se manifestem no meio de vocês.
19Neboť musejí i kacířstva mezi vámi býti, aby právě zbožní zjeveni byli mezi vámi.
20Portanto, quando vocês se reúnem, não é a ceia do Senhor que vocês comem.
20A tak když se scházíte vespolek, jižť to není večeři Páně jísti,
21Pois, ao comer, cada um toma a sua própria ceia primeiro. Um fica com fome, e outro fica embriagado.
21Poněvadž jeden každý nejprv večeři svou přijímá v jedení, a tu někdo lační, a jiný se přepil.
22O quê? Vocês não têm casas para comer e beber? Ou desprezam a igreja de Deus e envergonham os que não têm o suficiente? O que lhes direi? Eu os elogiarei? Nisso eu não os elogio.
22A což pak domů nemáte k jedení a ku pití? Èili církev Boží tupíte, a zahanbujete ty, kteříž nemají hojnosti pokrmů? Což vám dím? Chváliti budu vás? V tom jistě nechválím.
23Pois eu recebi do Senhor o que também lhes entreguei: que o Senhor Jesus, na noite em que foi traído, tomou o pão.
23Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb,
24E, tendo dado graças, o partiu e disse: “Tomem, comam. Este é o meu corpo, que é partido por vocês. Façam isso em memória de mim.”
24A díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku.
25Da mesma forma, ele também tomou o cálice, depois da ceia, dizendo: “Este cálice é a nova aliança no meu sangue. Façam isso, todas as vezes que o beberem, em memória de mim.”
25Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrátkoli píti budete, na mou památku.
26Pois, todas as vezes que comerem este pão e beberem este cálice, vocês anunciam a morte do Senhor até que ele venha.
26Nebo kolikrátž byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt Páně zvěstujte, dokavadž nepřijde.
27Portanto, qualquer que comer este pão ou beber o cálice do Senhor de maneira indigna do Senhor, será culpado do corpo e do sangue do Senhor.
27A protož kdokoli jedl by chléb tento a pil z kalicha Páně nehodně, vinen bude tělem a krví Páně.
28Mas cada um examine a si mesmo, e assim coma do pão e beba do cálice.
28Zkusiž tedy sám sebe člověk, a tak chléb ten jez, a z toho kalicha pí.
29Pois aquele que come e bebe de maneira indigna, come e bebe juízo para si mesmo, se não discernir o corpo do Senhor.
29Nebo kdož jí a pije nehodně, odsouzení sobě jí a pije, nerozsuzuje těla Páně.
30Por esta causa, muitos entre vocês estão fracos e doentes, e muitos já adormeceram.
30Protož mezi vámi jsou mnozí mdlí a nemocní, a spí mnozí,
31Pois, se discerníssemos a nós mesmos, não seríamos julgados.
31Ješto kdybychom se sami rozsuzovali, nebyli bychom souzeni.
32Mas, quando somos julgados, somos disciplinados pelo Senhor, para que não sejamos condenados com o mundo.
32Ale když býváme souzeni, ode Pána býváme poučováni, abychom s světem nebyli odsouzeni.
33Portanto, meus irmãos, quando vocês se reúnem para comer, esperem uns pelos outros.
33A tak, bratří moji, když se scházíte k jedení, jedni na druhé čekávejte.
34Mas, se alguém tem fome, que coma em casa, para que a reunião de vocês não seja para juízo. O restante eu colocarei em ordem quando eu chegar.
34Pakli kdo lační, doma jez, abyste se nescházeli k odsouzení. Jiné pak věci, když přijdu, zřídím.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.