Acts 4
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)Translation
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)
Kralice Bible (1613)
1And as they were speaking to the people, the priests, and the officer of the temple, and the Sadducees, came upon them,
1A když oni mluvili k lidu, přišli kněží a úředník chrámu a saduceové,
2Being grieved that they taught the people, and preached in Jesus the resurrection from the dead:
2Těžce to nesouce, že lid učili a zvěstovali ve jménu Ježíše vzkříšení z mrtvých.
3And they laid hands upon them, and put them in hold till the next day; for it was now evening.
3I vztáhli na ně ruce a vsadili je do žaláře až do jitra, neb již byl večer.
4But many of them who had heard the word, believed; and the number of the men was made five thousand.
4Mnozí pak z těch, kteříž slyšeli slovo Boží, uvěřili. I učiněn jest počet mužů okolo pěti tisíců.
5And it came to pass on the morrow, that their princes, and ancients, and scribes, were gathered together in Jerusalem;
5Stalo se pak nazejtří, sešli se knížata jejich, a starší, a zákoníci v Jeruzalémě,
6And Annas the high priest, and Caiphas, and John, and Alexander, and as many as were of the kindred of the high priest.
6A Annáš nejvyšší kněz, a Kaifáš, a Jan, a Alexander, a kteřížkoli byli z pokolení nejvyššího kněze.
7And setting them in the midst, they asked: By what power, or by what name, have you done this?
7I postavivše je mezi sebou, otázali se jich: Jakou mocí aneb v kterém jménu učinili jste to vy?
8Then Peter, filled with the Holy Ghost, said to them: Ye princes of the people, and ancients, hear:
8Tedy Petr, jsa pln Ducha svatého, řekl jim: Knížata lidu a starší Izraelští,
9If we this day are examined concerning the good deed done to the infirm man, by what means he hath been made whole:
9Poněvadž my dnes k soudu jsme přivedeni pro dobrodiní člověku nemocnému učiněné, kterak by on zdráv učiněn byl:
10Be it known to you all, and to all the people of Israel, that by the name of our Lord Jesus Christ of Nazareth, whom you crucified, whom God hath raised from the dead, even by him this man standeth here before you whole.
10Známo buď všechněm vám i všemu lidu Izraelskému, že ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kteréhož jste vy ukřižovali, jehož Bůh vzkřísil z mrtvých, skrze toho jméno tento stojí před vámi zdravý.
11This is the stone which was rejected by you the builders, which is become the head of the corner.
11Toť jest ten kámen za nic položený od vás dělníků, kterýž učiněn jest v hlavu úhelní.
12Neither is there salvation in any other. For there is no other name under heaven given to men, whereby we must be saved.
12A neníť v žádném jiném spasení; neboť není jiného jména pod nebem daného lidem, skrze kteréž bychom mohli spaseni býti.
13Now seeing the constancy of Peter and of John, understanding that they were illiterate and ignorant men, they wondered; and they knew them that they had been with Jesus.
13I vidouce takovou udatnost a smělost v mluvení Petrovu a Janovu, a shledavše, že jsou lidé neučení a prostí, divili se, a poznali je, že s Ježíšem bývali.
14Seeing the man also who had been healed standing with them, they could say nothing against it.
14Èlověka také toho vidouce, an stojí s nimi, kterýž byl uzdraven, neměli co mluviti proti nim.
15But they commanded them to go aside out of the council; and they conferred among themselves,
15I rozkázavše jim vystoupiti z rady, rozmlouvali vespolek,
16Saying: What shall we do to these men? for indeed a known miracle hath been done by them, to all the inhabitants of Jerusalem: it is manifest, and we cannot deny it.
16Řkouce: Co učiníme lidem těmto? Nebo že jest zjevný zázrak stal se skrze ně, všem přebývajícím v Jeruzalémě známé jest, aniž můžeme toho zapříti.
17But that it may be no farther spread among the people, let us threaten them that they speak no more in this name to any man.
17Ale aby se to více nerozhlašovalo v lidu, s pohrůžkou přikažme jim, aby více v tom jménu žádnému z lidí nemluvili.
18And calling them, they charged them not to speak at all, nor teach in the name of Jesus.
18I povolavše jich, přikázali jim, aby nikoli nemluvili, ani učili ve jménu Ježíšovu.
19But Peter and John answering, said to them: If it be just in the sight of God, to hear you rather than God, judge ye.
19Tedy Petr a Jan odpovídajíce, řekli jim: Jest-li to spravedlivé před obličejem Božím, abychom vás více poslouchali než Boha, suďte.
20For we cannot but speak the things which we have seen and heard.
20Nebť nemůžeme nemluviti toho, co jsme viděli a slyšeli.
21But they threatening, sent them away, not finding how they might punish them, because of the people; for all men glorified what had been done, in that which had come to pass.
21A oni pohrozivše jim, propustili je, nenalezše na nich příčiny trestání, pro lid; nebo všickni velebili Boha z toho, co se bylo stalo.
22For the man was above forty years old, in whom that miraculous cure had been wrought.
22Byl zajisté v letech více než ve čtyřidcíti člověk ten, při kterémž se byl stal zázrak ten uzdravení.
23And being let go, they came to their own company, and related all that the chief priests and ancients had said to them.
23A jsouce propuštěni, přišli k svým a pověděli jim, co k nim přední kněží a starší mluvili.
24Who having heard it, with one accord lifted up their voice to God, and said: Lord, thou art he that didst make heaven and earth, the sea, and all things that are in them.
24Kteříž uslyševše to, jednomyslně pozdvihli hlasu k Bohu a řekli: Hospodine, ty jsi Bůh, kterýž jsi učinil nebe i zemi, i moře i všecko, což v nich jest,
25Who, by the Holy Ghost, by the mouth of our father David, thy servant, hast said: Why did the Gentiles rage, and the people meditate vain things?
25Kterýž jsi skrze ústa Davida, služebníka svého, řekl: Proč jsou se bouřili národové a lidé myslili marné věci?
26The kings of the earth stood up, and the princes assembled together against the Lord and his Christ.
26Postavili se králové zemští, a knížata sešla se vespolek proti Pánu a proti Pomazanému jeho.
27For of a truth there assembled together in this city against thy holy child Jesus, whom thou hast anointed, Herod, and Pontius Pilate, with the Gentiles and the people of Israel,
27Právěť jsou se jistě sešli proti svatému Synu tvému Ježíšovi, kteréhož jsi pomazal, Herodes a Pontský Pilát, s pohany a lidem Izraelským,
28To do what thy hand and thy counsel decreed to be done.
28Aby učinili to, což ruka tvá a rada tvá předuložila, aby se stalo.
29And now, Lord, behold their threatenings, and grant unto thy servants, that with all confidence they may speak thy word,
29A nyní, Pane, pohlediž na pohrůžky jejich a dejž služebníkům svým mluviti slovo tvé svobodně a směle,
30By stretching forth thy hand to cures, and signs, and wonders to be done by the name of thy holy Son Jesus.
30Vztahuje ruku svou k uzdravování a k činění divů a zázraků, skrze jméno svatého Syna tvého Ježíše.
31And when they had prayed, the place was moved wherein they were assembled; and they were all filled with the Holy Ghost, and they spoke the word of God with confidence.
31A když se oni modlili, zatřáslo se to místo, na kterémž byli shromážděni, a naplněni jsou všickni Duchem svatým, a mluvili slovo Boží směle a svobodně.
32And the multitude of believers had but one heart and one soul: neither did any one say that aught of the things which he possessed, was his own; but all things were common unto them.
32Toho pak množství věřících bylo jedno srdce a jedna duše. Aniž kdo co z těch věcí, kteréž měl, svým vlastním býti pravil, ale měli všecky věci obecné.
33And with great power did the apostles give testimony of the resurrection of Jesus Christ our Lord; and great grace was in them all.
33A mocí velikou vydávali apoštolé svědectví o vzkříšení Pána Ježíše, a milost veliká přítomná byla všechněm jim.
34For neither was there any one needy among them. For as many as were owners of lands or houses, sold them, and brought the price of the things they sold,
34A žádný mezi nimi nebyl nuzný; nebo kteřížkoli měli pole nebo domy, prodávajíce, přinášeli peníze, za kteréž prodávali,
35And laid it down before the feet of the apostles. And distribution was made to every one, according as he had need.
35A kladli před nohy apoštolské. I rozdělováno bylo jednomu každému, jakž komu potřebí bylo.
36And Joseph, who, by the apostles, was surnamed Barnabas, (which is, by interpretation, The son of consolation,) a Levite, a Cyprian born,
36Jozes pak, kterýž příjmí měl od apoštolů Barnabáš, (což se vykládá syn utěšení,) z pokolení Levítského, z Cypru rodem,
37Having land, sold it, and brought the price, and laid it at the feet of the apostles.
37Měv pole, prodal je, a přinesl peníze, a položil k nohám apoštolským.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.