Acts 4
World English BibleTranslation
World English Bible
Kralice Bible (1613)
1As they spoke to the people, the priests and the captain of the temple and the Sadducees came to them,
1A když oni mluvili k lidu, přišli kněží a úředník chrámu a saduceové,
2being upset because they taught the people and proclaimed in Jesus the resurrection from the dead.
2Těžce to nesouce, že lid učili a zvěstovali ve jménu Ježíše vzkříšení z mrtvých.
3They laid hands on them, and put them in custody until the next day, for it was now evening.
3I vztáhli na ně ruce a vsadili je do žaláře až do jitra, neb již byl večer.
4But many of those who heard the word believed, and the number of the men came to be about five thousand.
4Mnozí pak z těch, kteříž slyšeli slovo Boží, uvěřili. I učiněn jest počet mužů okolo pěti tisíců.
5In the morning, their rulers, elders, and scribes were gathered together in Jerusalem.
5Stalo se pak nazejtří, sešli se knížata jejich, a starší, a zákoníci v Jeruzalémě,
6Annas the high priest was there, with Caiaphas, John, Alexander, and as many as were relatives of the high priest.
6A Annáš nejvyšší kněz, a Kaifáš, a Jan, a Alexander, a kteřížkoli byli z pokolení nejvyššího kněze.
7When they had stood Peter and John in the middle of them, they inquired, “By what power, or in what name, have you done this?”
7I postavivše je mezi sebou, otázali se jich: Jakou mocí aneb v kterém jménu učinili jste to vy?
8Then Peter, filled with the Holy Spirit, said to them, “You rulers of the people and elders of Israel,
8Tedy Petr, jsa pln Ducha svatého, řekl jim: Knížata lidu a starší Izraelští,
9if we are examined today concerning a good deed done to a crippled man, by what means this man has been healed,
9Poněvadž my dnes k soudu jsme přivedeni pro dobrodiní člověku nemocnému učiněné, kterak by on zdráv učiněn byl:
10may it be known to you all, and to all the people of Israel, that in the name of Jesus Christ of Nazareth, whom you crucified, whom God raised from the dead, this man stands here before you whole in him.
10Známo buď všechněm vám i všemu lidu Izraelskému, že ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kteréhož jste vy ukřižovali, jehož Bůh vzkřísil z mrtvých, skrze toho jméno tento stojí před vámi zdravý.
11He is ‘the stone which was regarded as worthless by you, the builders, which has become the head of the corner.’
11Toť jest ten kámen za nic položený od vás dělníků, kterýž učiněn jest v hlavu úhelní.
12There is salvation in no one else, for there is no other name under heaven that is given among men, by which we must be saved!”
12A neníť v žádném jiném spasení; neboť není jiného jména pod nebem daného lidem, skrze kteréž bychom mohli spaseni býti.
13Now when they saw the boldness of Peter and John, and had perceived that they were unlearned and ignorant men, they marveled. They recognized that they had been with Jesus.
13I vidouce takovou udatnost a smělost v mluvení Petrovu a Janovu, a shledavše, že jsou lidé neučení a prostí, divili se, a poznali je, že s Ježíšem bývali.
14Seeing the man who was healed standing with them, they could say nothing against it.
14Èlověka také toho vidouce, an stojí s nimi, kterýž byl uzdraven, neměli co mluviti proti nim.
15But when they had commanded them to go aside out of the council, they conferred among themselves,
15I rozkázavše jim vystoupiti z rady, rozmlouvali vespolek,
16saying, “What shall we do to these men? Because indeed a notable miracle has been done through them, as can be plainly seen by all who dwell in Jerusalem, and we can’t deny it.
16Řkouce: Co učiníme lidem těmto? Nebo že jest zjevný zázrak stal se skrze ně, všem přebývajícím v Jeruzalémě známé jest, aniž můžeme toho zapříti.
17But so that this spreads no further among the people, let’s threaten them, that from now on they don’t speak to anyone in this name.”
17Ale aby se to více nerozhlašovalo v lidu, s pohrůžkou přikažme jim, aby více v tom jménu žádnému z lidí nemluvili.
18They called them, and commanded them not to speak at all nor teach in the name of Jesus.
18I povolavše jich, přikázali jim, aby nikoli nemluvili, ani učili ve jménu Ježíšovu.
19But Peter and John answered them, “Whether it is right in the sight of God to listen to you rather than to God, judge for yourselves,
19Tedy Petr a Jan odpovídajíce, řekli jim: Jest-li to spravedlivé před obličejem Božím, abychom vás více poslouchali než Boha, suďte.
20for we can’t help telling the things which we saw and heard.”
20Nebť nemůžeme nemluviti toho, co jsme viděli a slyšeli.
21When they had further threatened them, they let them go, finding no way to punish them, because of the people; for everyone glorified God for that which was done.
21A oni pohrozivše jim, propustili je, nenalezše na nich příčiny trestání, pro lid; nebo všickni velebili Boha z toho, co se bylo stalo.
22For the man on whom this miracle of healing was performed was more than forty years old.
22Byl zajisté v letech více než ve čtyřidcíti člověk ten, při kterémž se byl stal zázrak ten uzdravení.
23Being let go, they came to their own company and reported all that the chief priests and the elders had said to them.
23A jsouce propuštěni, přišli k svým a pověděli jim, co k nim přední kněží a starší mluvili.
24When they heard it, they lifted up their voice to God with one accord and said, “O Lord, you are God, who made the sky, the earth, the sea, and all that is in them;
24Kteříž uslyševše to, jednomyslně pozdvihli hlasu k Bohu a řekli: Hospodine, ty jsi Bůh, kterýž jsi učinil nebe i zemi, i moře i všecko, což v nich jest,
25who by the mouth of your servant David, said, ‘Why do the nations rage, and the peoples plot a vain thing?
25Kterýž jsi skrze ústa Davida, služebníka svého, řekl: Proč jsou se bouřili národové a lidé myslili marné věci?
26The kings of the earth take a stand, and the rulers plot together, against the Lord, and against his Christ.’
26Postavili se králové zemští, a knížata sešla se vespolek proti Pánu a proti Pomazanému jeho.
27“For truly, both Herod and Pontius Pilate, with the Gentiles and the people of Israel, were gathered together against your holy servant Jesus, whom you anointed,
27Právěť jsou se jistě sešli proti svatému Synu tvému Ježíšovi, kteréhož jsi pomazal, Herodes a Pontský Pilát, s pohany a lidem Izraelským,
28to do whatever your hand and your counsel foreordained to happen.
28Aby učinili to, což ruka tvá a rada tvá předuložila, aby se stalo.
29Now, Lord, look at their threats, and grant to your servants to speak your word with all boldness,
29A nyní, Pane, pohlediž na pohrůžky jejich a dejž služebníkům svým mluviti slovo tvé svobodně a směle,
30while you stretch out your hand to heal; and that signs and wonders may be done through the name of your holy Servant Jesus.”
30Vztahuje ruku svou k uzdravování a k činění divů a zázraků, skrze jméno svatého Syna tvého Ježíše.
31When they had prayed, the place was shaken where they were gathered together. They were all filled with the Holy Spirit, and they spoke the word of God with boldness.
31A když se oni modlili, zatřáslo se to místo, na kterémž byli shromážděni, a naplněni jsou všickni Duchem svatým, a mluvili slovo Boží směle a svobodně.
32The multitude of those who believed were of one heart and soul. Not one of them claimed that anything of the things which he possessed was his own, but they had all things in common.
32Toho pak množství věřících bylo jedno srdce a jedna duše. Aniž kdo co z těch věcí, kteréž měl, svým vlastním býti pravil, ale měli všecky věci obecné.
33With great power, the apostles gave their testimony of the resurrection of the Lord Jesus. Great grace was on them all.
33A mocí velikou vydávali apoštolé svědectví o vzkříšení Pána Ježíše, a milost veliká přítomná byla všechněm jim.
34For neither was there among them any who lacked, for as many as were owners of lands or houses sold them, and brought the proceeds of the things that were sold,
34A žádný mezi nimi nebyl nuzný; nebo kteřížkoli měli pole nebo domy, prodávajíce, přinášeli peníze, za kteréž prodávali,
35and laid them at the apostles’ feet; and distribution was made to each, according as anyone had need.
35A kladli před nohy apoštolské. I rozdělováno bylo jednomu každému, jakž komu potřebí bylo.
36Joses, who by the apostles was also called Barnabas (which is, being interpreted, Son of Encouragement), a Levite, a man of Cyprus by race,
36Jozes pak, kterýž příjmí měl od apoštolů Barnabáš, (což se vykládá syn utěšení,) z pokolení Levítského, z Cypru rodem,
37having a field, sold it and brought the money and laid it at the apostles’ feet.
37Měv pole, prodal je, a přinesl peníze, a položil k nohám apoštolským.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.