Acts 4
Berean Standard BibleTranslation
Berean Standard Bible
Kralice Bible (1613)
1While Peter and John were speaking to the people, the priests and the captain of the temple guard and the Sadducees came up to them,
1A když oni mluvili k lidu, přišli kněží a úředník chrámu a saduceové,
2greatly disturbed that they were teaching the people and proclaiming in Jesus the resurrection of the dead.
2Těžce to nesouce, že lid učili a zvěstovali ve jménu Ježíše vzkříšení z mrtvých.
3They seized Peter and John, and because it was evening, they put them in custody until the next day.
3I vztáhli na ně ruce a vsadili je do žaláře až do jitra, neb již byl večer.
4But many who heard the message believed, and the number of men grew to about five thousand.
4Mnozí pak z těch, kteříž slyšeli slovo Boží, uvěřili. I učiněn jest počet mužů okolo pěti tisíců.
5The next day the rulers, elders, and scribes assembled in Jerusalem,
5Stalo se pak nazejtří, sešli se knížata jejich, a starší, a zákoníci v Jeruzalémě,
6along with Annas the high priest, Caiaphas, John, Alexander, and many others from the high priest’s family.
6A Annáš nejvyšší kněz, a Kaifáš, a Jan, a Alexander, a kteřížkoli byli z pokolení nejvyššího kněze.
7They had Peter and John brought in and began to question them: “By what power or what name did you do this?”
7I postavivše je mezi sebou, otázali se jich: Jakou mocí aneb v kterém jménu učinili jste to vy?
8Then Peter, filled with the Holy Spirit, said to them, “Rulers and elders of the people!
8Tedy Petr, jsa pln Ducha svatého, řekl jim: Knížata lidu a starší Izraelští,
9If we are being examined today about a kind service to a man who was lame, to determine how he was healed,
9Poněvadž my dnes k soudu jsme přivedeni pro dobrodiní člověku nemocnému učiněné, kterak by on zdráv učiněn byl:
10then let this be known to all of you and to all the people of Israel: It is by the name of Jesus Christ of Nazareth, whom you crucified but whom God raised from the dead, that this man stands before you healed.
10Známo buď všechněm vám i všemu lidu Izraelskému, že ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kteréhož jste vy ukřižovali, jehož Bůh vzkřísil z mrtvých, skrze toho jméno tento stojí před vámi zdravý.
11This Jesus is ‘the stone you builders rejected, which has become the cornerstone.’
11Toť jest ten kámen za nic položený od vás dělníků, kterýž učiněn jest v hlavu úhelní.
12Salvation exists in no one else, for there is no other name under heaven given to men by which we must be saved.”
12A neníť v žádném jiném spasení; neboť není jiného jména pod nebem daného lidem, skrze kteréž bychom mohli spaseni býti.
13When they saw the boldness of Peter and John and realized that they were unschooled, ordinary men, they marveled and took note that these men had been with Jesus.
13I vidouce takovou udatnost a smělost v mluvení Petrovu a Janovu, a shledavše, že jsou lidé neučení a prostí, divili se, a poznali je, že s Ježíšem bývali.
14And seeing the man who had been healed standing there with them, they had nothing to say in response.
14Èlověka také toho vidouce, an stojí s nimi, kterýž byl uzdraven, neměli co mluviti proti nim.
15So they ordered them to leave the Sanhedrin and then conferred together.
15I rozkázavše jim vystoupiti z rady, rozmlouvali vespolek,
16“What shall we do with these men?” they asked. “It is clear to everyone living in Jerusalem that a remarkable miracle has occurred through them, and we cannot deny it.
16Řkouce: Co učiníme lidem těmto? Nebo že jest zjevný zázrak stal se skrze ně, všem přebývajícím v Jeruzalémě známé jest, aniž můžeme toho zapříti.
17But to keep this message from spreading any further among the people, we must warn them not to speak to anyone in this name.”
17Ale aby se to více nerozhlašovalo v lidu, s pohrůžkou přikažme jim, aby více v tom jménu žádnému z lidí nemluvili.
18Then they called them in again and commanded them not to speak or teach at all in the name of Jesus.
18I povolavše jich, přikázali jim, aby nikoli nemluvili, ani učili ve jménu Ježíšovu.
19But Peter and John replied, “Judge for yourselves whether it is right in God’s sight to listen to you rather than God.
19Tedy Petr a Jan odpovídajíce, řekli jim: Jest-li to spravedlivé před obličejem Božím, abychom vás více poslouchali než Boha, suďte.
20For we cannot stop speaking about what we have seen and heard.”
20Nebť nemůžeme nemluviti toho, co jsme viděli a slyšeli.
21After further threats they let them go. They could not find a way to punish them, because all the people were glorifying God for what had happened.
21A oni pohrozivše jim, propustili je, nenalezše na nich příčiny trestání, pro lid; nebo všickni velebili Boha z toho, co se bylo stalo.
22For the man who was miraculously healed was over forty years old.
22Byl zajisté v letech více než ve čtyřidcíti člověk ten, při kterémž se byl stal zázrak ten uzdravení.
23On their release, Peter and John returned to their own people and reported everything that the chief priests and elders had said to them.
23A jsouce propuštěni, přišli k svým a pověděli jim, co k nim přední kněží a starší mluvili.
24When the believers heard this, they lifted up their voices to God with one accord. “Sovereign Lord,” they said, “You made the heaven and the earth and the sea and everything in them.
24Kteříž uslyševše to, jednomyslně pozdvihli hlasu k Bohu a řekli: Hospodine, ty jsi Bůh, kterýž jsi učinil nebe i zemi, i moře i všecko, což v nich jest,
25You spoke by the Holy Spirit through the mouth of Your servant, our father David: ‘Why do the nations rage and the peoples plot in vain?
25Kterýž jsi skrze ústa Davida, služebníka svého, řekl: Proč jsou se bouřili národové a lidé myslili marné věci?
26The kings of the earth take their stand and the rulers gather together against the Lord and against His Anointed One.’
26Postavili se králové zemští, a knížata sešla se vespolek proti Pánu a proti Pomazanému jeho.
27In fact, this is the very city where Herod and Pontius Pilate conspired with the Gentiles and the people of Israel against Your holy servant Jesus, whom You anointed.
27Právěť jsou se jistě sešli proti svatému Synu tvému Ježíšovi, kteréhož jsi pomazal, Herodes a Pontský Pilát, s pohany a lidem Izraelským,
28They carried out what Your hand and will had decided beforehand would happen.
28Aby učinili to, což ruka tvá a rada tvá předuložila, aby se stalo.
29And now, Lord, consider their threats, and enable Your servants to speak Your word with complete boldness,
29A nyní, Pane, pohlediž na pohrůžky jejich a dejž služebníkům svým mluviti slovo tvé svobodně a směle,
30as You stretch out Your hand to heal and perform signs and wonders through the name of Your holy servant Jesus.”
30Vztahuje ruku svou k uzdravování a k činění divů a zázraků, skrze jméno svatého Syna tvého Ježíše.
31After they had prayed, their meeting place was shaken, and they were all filled with the Holy Spirit and spoke the word of God boldly.
31A když se oni modlili, zatřáslo se to místo, na kterémž byli shromážděni, a naplněni jsou všickni Duchem svatým, a mluvili slovo Boží směle a svobodně.
32The multitude of believers was one in heart and soul. No one claimed that any of his possessions was his own, but they shared everything they owned.
32Toho pak množství věřících bylo jedno srdce a jedna duše. Aniž kdo co z těch věcí, kteréž měl, svým vlastním býti pravil, ale měli všecky věci obecné.
33With great power the apostles continued to give their testimony about the resurrection of the Lord Jesus. And abundant grace was upon them all.
33A mocí velikou vydávali apoštolé svědectví o vzkříšení Pána Ježíše, a milost veliká přítomná byla všechněm jim.
34There were no needy ones among them, because those who owned lands or houses would sell their property, bring the proceeds from the sales,
34A žádný mezi nimi nebyl nuzný; nebo kteřížkoli měli pole nebo domy, prodávajíce, přinášeli peníze, za kteréž prodávali,
35and lay them at the apostles’ feet for distribution to anyone as he had need.
35A kladli před nohy apoštolské. I rozdělováno bylo jednomu každému, jakž komu potřebí bylo.
36Joseph, a Levite from Cyprus, whom the apostles called Barnabas (meaning Son of Encouragement),
36Jozes pak, kterýž příjmí měl od apoštolů Barnabáš, (což se vykládá syn utěšení,) z pokolení Levítského, z Cypru rodem,
37sold a field he owned, brought the money, and laid it at the apostles’ feet.
37Měv pole, prodal je, a přinesl peníze, a položil k nohám apoštolským.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.