Nehemjáš 4
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1I stalo se, když uslyšel Sanballat, že stavíme zed, rozpálil se hněvem, a rozzlobiv se velmi, posmíval se Židům.
1Mas quando Sambalate ouviu que estávamos construindo o muro, ele ficou irado e muito indignado, e zombou dos judeus.
2Nebo mluvil před bratřími svými a před vojskem Samařským, řka: Co ti bídní Židé berou před sebe? Tak-liž mají býti zanecháni? Což budou obětovati? Za jeden-liž den to dodělati mají? Také-liž i kamení z hromad rumu křísiti budou, kteréž spáleno jest?
2Ele falou diante de seus irmãos e do exército de Samaria, e disse: “O que esses judeus fracos estão fazendo? Eles vão se fortificar? Vão oferecer sacrifícios? Vão terminar em um dia? Vão reviver as pedras dos montes de entulho, mesmo estando queimadas?”
3Tobiáš pak Ammonitský podlé něho řekl: Nechať stavějí, však liška přiběhna, prorazí zed jejich kamennou.
3Ora, Tobias, o amonita, estava ao lado dele e disse: “O que eles estão construindo, se uma raposa subir, derrubará o muro de pedra deles.”
4Slyš, ó Bože náš, že jsme v pohrdání, a obrať pohanění jejich na hlavu jejich, a dej je v loupež v zemi, do níž by zajati byli.
4“Ouve, nosso Deus, pois somos desprezados. Faze a ofensa deles recair sobre a própria cabeça deles. Entrega-os como despojo em uma terra de cativeiro.
5A nepřikrývej nepravosti jejich, a hřích jejich od tváři tvé ať není shlazen, proto že jsou tě popouzeli v stavitelích.
5Não cubras a iniquidade deles. Não deixes que o pecado deles seja apagado de diante de ti; pois eles insultaram os construtores.”
6A tak stavěli jsme tu zed, a spojili všecku až do polu, a měl lid srdce k tomu dílu.
6Assim construímos o muro; e todo o muro foi unido até a metade da sua altura, pois o povo tinha ânimo para trabalhar.
7Což když uslyšel Sanballat, a Tobiáš a Arabští, Ammonitští i Azotští, že by na dýl přibývalo zdi Jeruzalémské, a že se již byly počaly mezery zavírati, rozpálili se hněvem velice.
7Mas quando Sambalate, Tobias, os árabes, os amonitas e os asdoditas ouviram que a reparação dos muros de Jerusalém avançava, e que as brechas começavam a ser fechadas, eles ficaram muito irados;
8Protož spuntovali se všickni společně, aby táhli k boji proti Jeruzalému a aby jemu překážku učinili.
8e todos eles conspiraram juntos para vir e lutar contra Jerusalém, e para causar confusão entre nós.
9(My pak modlili jsem se Bohu svému, a postavili jsme stráž proti nim ve dne i v noci, bojíce se jich.
9Mas nós oramos ao nosso Deus, e colocamos uma guarda contra eles de dia e de noite, por causa deles.
10Nebo řekli Judští: Zemdlelať jest síla nosičů, a rumu ještě mnoho jest, neodolaliť bychom jim, stavějíce zed.)
10Judá disse: “A força dos carregadores está diminuindo e há muito entulho, de modo que não somos capazes de construir o muro.”
11Anobrž i řekli nepřátelé naši: Nezvědíť, ani spatří, až vpadneme mezi ně, a pomordujeme je, aneb zastavíme to dílo.
11Nossos adversários disseram: “Eles não saberão nem verão, até que entremos no meio deles e os matemos, e façamos a obra parar.”
12Když pak přišli Židé, kteříž s nimi bydlili, a pravili nám na desetkrát: Mějte pozor na všecka místa, kudyž se chodí k nám:
12Quando os judeus que moravam perto deles vieram, eles nos disseram dez vezes de todos os lugares: “Para onde quer que vocês se virem, eles nos atacarão.”
13Tedy postavil jsem na dolních místech za zdí, i na místech příkrých, a osadil jsem lidem po čeledech s meči, s kopími a lučišti jejich.
13Portanto, coloquei guardas nas partes mais baixas do espaço atrás do muro, nos lugares abertos. Posicionei o povo por grupos familiares com suas espadas, suas lanças e seus arcos.
14A když jsem to spatřil, vstana, řekl jsem k přednějším a knížatům i k jinému lidu: Nebojte se jich, ale na Pána velikého a hrozného pamatujte, a bojujte za bratří své, za syny své a dcery své, za manželky své a domy své.
14Eu olhei, levantei-me e disse aos nobres, aos governantes e ao restante do povo: “Não tenham medo deles! Lembrem-se do Senhor, que é grande e temível, e lutem por seus irmãos, seus filhos, suas filhas, suas esposas e suas casas.”
15I stalo se, když uslyšeli nepřátelé naši, že jest nám to oznámeno, tožť Bůh rozptýlil radu jejich, a my navrátili jsme se všickni ke zdem, každý k dílu svému.
15Quando nossos inimigos ouviram que isso era conhecido por nós, e que Deus havia frustrado o conselho deles, todos nós voltamos ao muro, cada um para a sua obra.
16Ale však od toho dne polovice služebníků mých dělali, a polovice jich držela kopí, pavézy a lučiště, a pancíře, a knížata stála za vší čeledí Judskou.
16Daquele tempo em diante, metade dos meus servos fazia a obra, e a outra metade segurava as lanças, os escudos, os arcos e as couraças; e os líderes estavam por trás de toda a casa de Judá.
17Ti také, kteříž dělali na zdi, i nosiči břemen, i nakladači, každý jednou rukou dělal, a v druhé držel braň.
17Aqueles que construíam o muro e os que carregavam os fardos se equiparam; cada um com uma das mãos fazia a obra, e com a outra segurava a sua arma.
18Z těch pak, kteříž stavěli, měl jeden každý meč svůj připásaný na bedrách svých, a tak stavěli, a trubač stál podlé mne.
18Entre os construtores, cada um levava a sua espada na cintura, e assim construía. Aquele que tocava a trombeta estava ao meu lado.
19Nebo jsem řekl k přednějším a knížatům i k jinému lidu: Dílo veliké a široké jest, a my porůznu jsme na zdi, podál jeden od druhého.
19Eu disse aos nobres, aos governantes e ao restante do povo: “A obra é grande e extensa, e nós estamos separados no muro, longe uns dos outros.
20Na kterém byste koli místě uslyšeli hlas trouby, tu se shromažďte k nám. Bůh náš bude bojovati za nás.
20Onde quer que vocês ouçam o som da trombeta, reúnam-se ali conosco. Nosso Deus lutará por nós.”
21A tak my dělali jsme dílo, a polovice jich držela kopí od svitání až do soumraku.
21Assim fazíamos a obra. Metade do povo segurava as lanças desde o raiar do dia até as estrelas aparecerem.
22Tehdáž také řekl jsem lidu: Každý s služebníkem svým nocuj u prostřed Jeruzaléma, ať je máme k stráži v noci, a ve dne k dílu.
22Da mesma forma, naquele mesmo tempo eu disse ao povo: “Que cada um com o seu servo passe a noite dentro de Jerusalém, para que de noite eles possam ser uma guarda para nós, e possam trabalhar de dia.”
23Pročež i já, i bratří moji, i služebníci moji, i strážní, kteříž chodí za mnou, nebudeme svláčeti oděvu svého. Žádný ho nesloží, leč u vody.
23Assim, nem eu, nem meus irmãos, nem meus servos, nem os homens da guarda que me seguiam tiramos as nossas roupas. Cada um levava a sua arma para a água.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.