Nehemjáš 4
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1I stalo se, když uslyšel Sanballat, že stavíme zed, rozpálil se hněvem, a rozzlobiv se velmi, posmíval se Židům.
1Ka naʻe hoko ʻo pehē, ʻi he ongoʻi ʻe Sanipalate ʻoku mau langaʻi ʻae ʻā maka, naʻe ʻita lahi ia, pea ne fai lili lahi, ʻo ne manukiʻi ʻae kakai Siu.
2Nebo mluvil před bratřími svými a před vojskem Samařským, řka: Co ti bídní Židé berou před sebe? Tak-liž mají býti zanecháni? Což budou obětovati? Za jeden-liž den to dodělati mají? Také-liž i kamení z hromad rumu křísiti budou, kteréž spáleno jest?
2Pea naʻe lea ia ʻi he ʻao ʻo hono kāinga mo e tau ʻo Samēlia, ʻo ne pehē, “Ko e hā ia ʻoku fai ʻe he kakai Siu vaivai ni? He te nau fakamālohiʻi ʻakinautolu ke tau? Te nau fai ha feilaulau? He te nau fakaʻosi ia ʻi he ʻaho pe taha? Te nau fakaakeake ʻae ngaahi maka mei he ngaahi fokotuʻunga veve ʻaia kuo tutu?”
3Tobiáš pak Ammonitský podlé něho řekl: Nechať stavějí, však liška přiběhna, prorazí zed jejich kamennou.
3Pea naʻe ofi kiate ia ʻa Topaia ko e tangata ʻAmoni, ʻo ne lea ʻo pehē, “ʻIo, ko ia ʻoku nau langa, ka ne ʻalu hake ai ha fokisi, te ne holoki hifo ʻenau ʻā maka.”
4Slyš, ó Bože náš, že jsme v pohrdání, a obrať pohanění jejich na hlavu jejich, a dej je v loupež v zemi, do níž by zajati byli.
4“ʻE homau ʻOtua ke ke fanongo: he kuo lumaʻi ʻakimautolu: pea ke fakatafoki honau manuki ki he ʻulu ʻonautolu, pea ke tuku ʻakinautolu ko e meʻa vete ʻi he fonua ʻoe fakapōpula:
5A nepřikrývej nepravosti jejich, a hřích jejich od tváři tvé ať není shlazen, proto že jsou tě popouzeli v stavitelích.
5Pea ʻoua naʻa ke ʻufiʻufi ʻenau ngaahi hia, pea ʻoua naʻa fakamolemole ʻenau ngaahi angahala mei ho ʻao: he kuo nau fakatupu ʻa hoʻo houhau ʻi he ʻao ʻoe kau langa fale.”
6A tak stavěli jsme tu zed, a spojili všecku až do polu, a měl lid srdce k tomu dílu.
6Naʻe pehē ʻemau langa ʻae ʻā maka pea naʻe fakahokohoko ke fakataha ʻae ʻā maka ʻo aʻu ki hono vaeuaʻanga: he naʻe ʻi he kakai ʻae loto fie ngāue.
7Což když uslyšel Sanballat, a Tobiáš a Arabští, Ammonitští i Azotští, že by na dýl přibývalo zdi Jeruzalémské, a že se již byly počaly mezery zavírati, rozpálili se hněvem velice.
7¶ Ka naʻe hoko ʻo pehē, ʻi he fanongo ʻe Topaia, mo e kau ʻAlepea, mo e kau ʻAmoni, mo e kau ʻAsitoti, ʻoku fakamaʻopoʻopo ʻae ngaahi ʻā maka ʻo Selūsalema, pea kuo kamata tāpuni hono ngaahi ava, naʻa nau ʻita lahi,
8Protož spuntovali se všickni společně, aby táhli k boji proti Jeruzalému a aby jemu překážku učinili.
8ʻO nau alea fakataha kotoa pē ke nau haʻu ke tauʻi ʻa Selūsalema, koeʻuhi ke taʻofi hono fai.
9(My pak modlili jsem se Bohu svému, a postavili jsme stráž proti nim ve dne i v noci, bojíce se jich.
9Ka naʻa mau fai ʻemau lotu ki homau ʻOtua, pea naʻe fakanofo ʻae kau leʻo ke vakai ʻakinautolu ʻi he ʻaho mo e pō, ko e meʻa ʻiate kinautolu.
10Nebo řekli Judští: Zemdlelať jest síla nosičů, a rumu ještě mnoho jest, neodolaliť bychom jim, stavějíce zed.)
10Pea naʻe pehē ʻe Siuta, “ʻOku fakaʻaʻau ke siʻi ʻae mālohi ʻoe kau haʻamo, pea ʻoku lahi ʻae veve: ko ia ʻoku ʻikai te mau faʻa langa ʻae ʻā maka.”
11Anobrž i řekli nepřátelé naši: Nezvědíť, ani spatří, až vpadneme mezi ně, a pomordujeme je, aneb zastavíme to dílo.
11Pea naʻe pehē ʻe homau ngaahi fili, “ʻOua naʻa nau ʻilo pe mamata, kaeʻoua ke mau hoko atu ki honau lotolotonga, pea tāmateʻi ʻakinautolu, pea taʻofi ʻae ngāue.”
12Když pak přišli Židé, kteříž s nimi bydlili, a pravili nám na desetkrát: Mějte pozor na všecka místa, kudyž se chodí k nám:
12Pea naʻe hoko ʻo pehē, ʻi he haʻu ʻae kau Siu naʻe nofo ofi kiate kinautolu, naʻa nau fakahā mai ʻo liunga hongofulu ʻenau te u tau mei he ngaahi potu kehekehe.
13Tedy postavil jsem na dolních místech za zdí, i na místech příkrých, a osadil jsem lidem po čeledech s meči, s kopími a lučišti jejich.
13¶ Ko ia naʻaku fakanofo ai ʻae kakai ʻo tatau mo honau ngaahi fale, ʻi he ngaahi potu ʻi lalo ʻituʻa ʻoe ʻā maka, pea ʻi he ngaahi potu māʻolunga, mo ʻenau ngaahi heletā, mo honau ngaahi tao, mo honau ngaahi kaufana.
14A když jsem to spatřil, vstana, řekl jsem k přednějším a knížatům i k jinému lidu: Nebojte se jich, ale na Pána velikého a hrozného pamatujte, a bojujte za bratří své, za syny své a dcery své, za manželky své a domy své.
14Pea u vakai, mo tuʻu hake, pea u pehē ki he houʻeiki, pea ki he kau pule, pea ki hono toe ʻoe kakai, “ʻOua naʻa mou manavahē kiate kinautolu: manatu kia Sihova, ʻaia ʻoku lahi, mo fakamanavahē, pea mou tau koeʻuhi ko homou ngaahi kāinga, ko homou ngaahi foha, mo homou ngaahi ʻofefine, mo homou ngaahi uaifi, mo homou ngaahi fale.”
15I stalo se, když uslyšeli nepřátelé naši, že jest nám to oznámeno, tožť Bůh rozptýlil radu jejich, a my navrátili jsme se všickni ke zdem, každý k dílu svému.
15Pea naʻe hoko ʻo pehē, ʻi he fanongo ʻe homau ngaahi fili kuo mau ongoʻi ia ʻo ʻilo, pea kuo fakataʻeaongaʻi ʻe he ʻOtua ʻenau fakakaukau, naʻa mau toe liu mai kotoa pē ki he ʻā maka, ʻo taki taha ki heʻene ngāue.
16Ale však od toho dne polovice služebníků mých dělali, a polovice jich držela kopí, pavézy a lučiště, a pancíře, a knížata stála za vší čeledí Judskou.
16Pea naʻe hoko ʻo pehē talu mei he kuonga ko ia ʻo fai ai pe, naʻe fai ʻe hono vaeuaʻanga ʻo ʻeku kau tamaioʻeiki ʻae ngāue, pea puke ʻe he vaeuaʻanga ʻe taha ʻae ngaahi tao, mo e ngaahi pā, mo e kaufana, mo e kofutau: pea naʻe ʻi he tuʻa fale kotoa pē ʻo Siuta ʻae kau pule.
17Ti také, kteříž dělali na zdi, i nosiči břemen, i nakladači, každý jednou rukou dělal, a v druhé držel braň.
17Ko kinautolu naʻe langa ʻi he ʻā maka, mo kinautolu naʻe haʻamo kavenga, mo kinautolu naʻe fakaheka, naʻa nau fai ʻo ngāueʻaki ʻae nima ʻe taha ʻi he ngāue, pea puke mahafutau ʻaki ʻae nima ʻe taha.
18Z těch pak, kteříž stavěli, měl jeden každý meč svůj připásaný na bedrách svých, a tak stavěli, a trubač stál podlé mne.
18He ko e kau langa, naʻa nau langa pe ʻo taki taha maʻu hono heletā kuo nonoʻo ʻi hono vakavaka. Pea ko ia naʻe ifi ʻae meʻalea naʻe ofi ia kiate au.
19Nebo jsem řekl k přednějším a knížatům i k jinému lidu: Dílo veliké a široké jest, a my porůznu jsme na zdi, podál jeden od druhého.
19¶ Pea ne u pehē ki he ngaahi houʻeiki, pea ki he kau pule, pea ki hono toe ʻoe kakai, “ʻOku lahi ʻae ngāue pea lau lahi, pea kuo tau mavahevahe ʻi he ʻā maka, pea vāmamaʻo ʻae taha mei he taha.
20Na kterém byste koli místě uslyšeli hlas trouby, tu se shromažďte k nám. Bůh náš bude bojovati za nás.
20ʻIlonga ʻae potu ko ia te mou ongoʻi ai ʻae ifi ʻoe meʻalea, mou kātoa ki ai leva kiate kimautolu: ʻe tau ʻe hotau ʻOtua maʻatautolu.”
21A tak my dělali jsme dílo, a polovice jich držela kopí od svitání až do soumraku.
21Ko ia naʻa mau ngāue pe ʻi he ngāue pea puke tao ʻe honau vaeuaʻanga ʻanautolu mei he maʻa hake ʻoe pongipongi ʻo aʻu ki heʻene hāmai ʻae ngaahi fetuʻu.
22Tehdáž také řekl jsem lidu: Každý s služebníkem svým nocuj u prostřed Jeruzaléma, ať je máme k stráži v noci, a ve dne k dílu.
22Pea ne u lea foki ʻi he kuonga ko ia ki he kakai, ʻo pehē , Tuku ke taki taha mohe mo ʻene tamaioʻeiki ʻi Selūsalema, koeʻuhi ke nau ʻiate kitautolu ko e kau leʻo ʻi he pō, pea ngāue ʻi he ʻaho.
23Pročež i já, i bratří moji, i služebníci moji, i strážní, kteříž chodí za mnou, nebudeme svláčeti oděvu svého. Žádný ho nesloží, leč u vody.
23Ko ia naʻe ʻikai vete ʻe au, pe ko hoku kāinga, pe ko ʻeku kau tamaioʻeiki, pe ko e kau tangata leʻo ʻaia naʻe muimui ʻiate au, naʻe ʻikai ha tokotaha naʻe vete hono kofu, ka koeʻuhi pe ke fō.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.