Jozue
Chapter 9
Kralice Bible (1613)
vs Bíblia Portuguesa …
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Jozue 9

Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1To když uslyšeli všickni králové, kteříž bydlili za Jordánem, na horách i na rovinách, a na všem břehu moře velikého naproti Libánu: Hetejský, Amorejský, Kananejský, Ferezejský, Hevejský a Jebuzejský,
1Quando todos os reis que estavam além do Jordão, na região montanhosa, nas planícies e em toda a costa do grande mar em frente ao Líbano — os hititas, os amorreus, os cananeus, os ferezeus, os heveus e os jebuseus — ouviram isso,
2Sebrali se spolu, aby bojovali proti Jozue a proti Izraeli jednomyslně.
2eles se reuniram para lutar contra Josué e contra Israel, de comum acordo.
3Ale obyvatelé Gabaon uslyšavše, co učinil Jozue Jerichu a Hai,
3Mas quando os habitantes de Gibeom ouviram o que Josué tinha feito a Jericó e a Ai,
4Učinili i oni chytře. Nebo odšedše, ukázali se, jako by zdaleka poslové byli, a vzali pytle staré na osly své, a kožené láhvice vinné vetché, zedrané a zzašívané,
4eles também recorreram a um ardil; foram e se passaram por embaixadores, pegaram sacos velhos para os seus jumentos e odres de vinho velhos, rompidos e remendados,
5Obuv také starou a splácenou na nohy své, též šaty otřelé na sebe; a všecken chléb, kterýž sobě na cestu vzali, vyschlý byl a zdrobený.
5calçaram sandálias velhas e remendadas nos pés, e vestiram roupas velhas. Todo o pão do seu suprimento de comida estava seco e mofado.
6I šli k Jozue do ležení v Galgala, a řekli jemu i mužům Izraelským: Z země daleké jsme přišli, protož nyní učiňte s námi smlouvu.
6Eles foram a Josué, no acampamento em Gilgal, e disseram a ele e aos homens de Israel: “Viemos de uma terra distante. Agora, portanto, façam uma aliança conosco.”
7Tedy odpověděli muži Izraelští k Hevejským: Snad u prostřed nás vy bydlíte, i kterakž bychom s vámi učinili smlouvu?
7Os homens de Israel disseram aos heveus: “Talvez vocês vivam entre nós. Como poderíamos fazer uma aliança com vocês?”
8Ale oni odpověděli Jozue: Služebníci tvoji jsme. Jimž řekl Jozue: Kdo pak jste, a odkud jste přišli?
8Eles disseram a Josué: “Somos seus servos.” Josué lhes perguntou: “Quem são vocês? De onde vocês vêm?”
9Odpověděli jemu: Z země velmi daleké přišli služebníci tvoji ve jménu Hospodina Boha tvého; nebo jsme slyšeli pověst jeho a všecky věci, kteréž činil v Egyptě.
9Eles lhe disseram: “Seus servos vieram de uma terra muito distante por causa do nome do SENHOR seu Deus; pois ouvimos da sua fama, de tudo o que ele fez no Egito,
10A všecko, což učinil dvěma králům Amorejským, kteříž bydlili za Jordánem, Seonovi, králi Ezebon, a Ogovi, králi Bázan, kterýž byl v Astarot.
10e de tudo o que ele fez aos dois reis dos amorreus que estavam além do Jordão, a Seom, rei de Hesbom, e a Ogue, rei de Basã, que estava em Astarote.
11I řekli nám starší naši a všickni obyvatelé země naší těmito slovy: Nabeřte sobě potravy na cestu, a jděte jim vstříc, a rcete jim: Služebníci vaši jsme, protož nyní učiňte s námi smlouvu.
11Nossos anciãos e todos os habitantes do nosso país nos falaram, dizendo: 'Peguem suprimentos em suas mãos para a jornada e vão ao encontro deles. Digam-lhes: “Somos seus servos. Agora façam uma aliança conosco.”'
12Totoť jest chléb náš; horký jsme na cestu vzali z domů svých v ten den, když jsme vyšli, abychom k vám šli, a hle, nyní již vyschl a zdrobil se.
12Este nosso pão nós pegamos quente para os nossos suprimentos em nossas casas no dia em que saímos para vir até vocês; mas agora, vejam, está seco e ficou mofado.
13A tyto kožené láhvice vinné nové byly, když jsme je naplnili, a již hle, potrhané jsou; tolikéž tento oděv náš a obuv naše zvetšela, pro přílišnou cesty dalekost.
13Estes odres de vinho, que enchemos, eram novos; e vejam, estão rompidos. Estas nossas roupas e nossas sandálias ficaram velhas por causa da jornada muito longa.”
14I přijali to muži ti z pokrmů jejich, a úst Hospodinových neotázali se.
14Os homens provaram de suas provisões, e não pediram conselho da boca do SENHOR.
15A učinil s nimi Jozue pokoj, a všel s nimi v smlouvu, aby jich při životu zanechal; také i knížata shromáždění přísahu jim učinili.
15Josué fez paz com eles e fez uma aliança com eles, para deixá-los viver. Os príncipes da congregação juraram a eles.
16Po třech pak dnech, po té smlouvě s nimi učiněné, uslyšeli, že by velmi blízko jich byli, a že by u prostřed nich bydlili.
16Ao fim de três dias depois de terem feito a aliança com eles, ouviram que eram seus vizinhos e que viviam entre eles.
17Jdouce tedy synové Izraelští, přitáhli k městům jejich třetího dne; města pak jejich byla Gabaon a Kafira a Berot a Kariatjeharim.
17Os filhos de Israel viajaram e chegaram às suas cidades no terceiro dia. Ora, as cidades deles eram Gibeom, Cefira, Beerote e Quiriate-Jearim.
18Ale nezbili jich synové Izraelští, proto že přísahu jim učinili knížata shromáždění skrze Hospodina Boha Izraelského. A reptalo všecko shromáždění proti knížatům.
18Os filhos de Israel não os atacaram, porque os príncipes da congregação haviam jurado a eles pelo SENHOR, o Deus de Israel. Toda a congregação murmurou contra os príncipes.
19Tedy řekla všecka knížata všemu shromáždění: My jsme jim přísahu učinili skrze Hospodina Boha Izraelského, protož nyní nemůžeme se jich dotknouti.
19Mas todos os príncipes disseram a toda a congregação: “Nós juramos a eles pelo SENHOR, o Deus de Israel. Agora, portanto, não podemos tocar neles.
20Toto jim učiníme: Zanecháme jich při životu, aby nebylo na nás rozhněvání pro přísahu, kterouž jsme jim učinili.
20Faremos isto a eles, e os deixaremos viver; para que a ira não caia sobre nós, por causa do juramento que lhes fizemos.”
21Řekli jim knížata i to: Nechť jsou živi a drva sekají, a vodu nosí všemu shromáždění. I přestali na tom, jakož jim mluvila knížata.
21Os príncipes lhes disseram: “Deixem-nos viver.” Assim eles se tornaram lenhadores e tiradores de água para toda a congregação, como os príncipes lhes haviam dito.
22Povolal jich pak Jozue a mluvil k nim, řka: Proč jste nás podvedli, řkouce: Velmi jsme dalecí od vás? A vy u prostřed nás bydlíte.
22Josué os chamou e lhes falou, dizendo: “Por que vocês nos enganaram, dizendo: 'Estamos muito longe de vocês', quando vivem entre nós?
23Protož nyní zlořečení jste, a nepřestanou z vás služebníci, a kteříž by dříví sekali a vodu nosili do domu Boha mého.
23Agora, portanto, vocês são malditos, e nunca deixarão de ser escravos, tanto lenhadores quanto tiradores de água para a casa do meu Deus.”
24Kteříž odpovídajíce Jozue, řekli: Za věc jistou oznámeno bylo služebníkům tvým, kterak přikázal Hospodin Bůh tvůj Mojžíšovi služebníku svému, dáti vám zemi tuto, a vyhladiti všecky obyvatele země této před tváří vaší; protož strachovali jsme se vás, bojíce se za životy své před vámi, a učinili jsme to.
24Eles responderam a Josué e disseram: “Porque foi certamente anunciado aos seus servos como o SENHOR seu Deus ordenou ao seu servo Moisés que lhes desse toda a terra, e que destruísse todos os habitantes da terra de diante de vocês. Portanto, tivemos muito medo por nossas vidas por causa de vocês, e fizemos esta coisa.
25A hle, nyní v ruce tvé jsme; cožť se dobrého a spravedlivého vidí učiniti s námi, to učiň.
25Agora, vejam, estamos em suas mãos. Faça conosco o que lhe parecer bom e justo fazer.”
26I učinil jim tak, a vysvobodil je z rukou synů Izraelských, aby jich nepobili.
26Assim ele lhes fez, e os livrou das mãos dos filhos de Israel, para que não os matassem.
27A ustanovil je Jozue v ten den, aby dříví sekali a vodu nosili všemu shromáždění, i k oltáři Hospodinovu, až do tohoto dne, na místě, kteréž by vyvolil.
27Naquele dia, Josué os tornou lenhadores e tiradores de água para a congregação e para o altar do SENHOR até o dia de hoje, no lugar que ele escolhesse.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.