Skutky apoštolské 10
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)
1Muž pak nějaký byl v Cesarii, jménem Kornelius, setník, z zástupu, kterýž sloul Vlaský,
1And there was a certain man in Caesarea, named Cornelius, a centurion of that which is called the Italian band;
2Nábožný a bohobojný se vším domem svým, čině almužny mnohé lidu,
2A religious man, and fearing God with all his house, giving much alms to the people, and always praying to God.
3A modle se Bohu vždycky. Ten viděl u vidění zřetelně, jako v hodinu devátou na den, anděla Božího, an všel k němu, a řekl jemu: Kornéli.
3This man saw in a vision manifestly, about the ninth hour of the day, an angel of God coming in unto him, and saying to him: Cornelius.
4A on pilně popatřil naň, a zstrašiv se, řekl: Co chceš, Pane? I řekl jemu: Modlitby tvé a almužny tvé vstoupily na pamět před tváří Boží.
4And he, beholding him, being seized with fear, said: What is it, Lord? And he said to him: Thy prayers and thy alms are ascended for a memorial in the sight of God.
5Protož nyní pošli muže některé do Joppen, a povolej Šimona, kterýž má příjmí Petr.
5And now send men to Joppe, and call hither one Simon, who is surnamed Peter:
6Tenť hospodu má u nějakého Šimona koželuha, kterýž má dům u moře. Onť poví tobě, co bys měl činiti.
6He lodgeth with one Simon a tanner, whose house is by the sea side. He will tell thee what thou must do.
7A když odšel anděl, kterýž mluvil Korneliovi, zavolal dvou služebníků svých, a rytíře pobožného z těch, kteříž vždycky při něm byli,
7And when the angel who spoke to him was departed, he called two of his household servants, and a soldier who feared the Lord, of them that were under him.
8A pověděv jim všecko to, poslal je do Joppen.
8To whom when he had related all, he sent them to Joppe.
9Nazejtří pak, když oni šli a přibližovali se k městu, všel Petr nahoru, aby se modlil, v hodinu šestou.
9And on the next day, whilst they were going on their journey, and drawing nigh to the city, Peter went up to the higher parts of the house to pray, about the sixth hour.
10A potom velice zlačněv, chtěl pojísti. Když pak oni strojili, připadlo na něj mysli vytržení.
10And being hungry, he was desirous to taste somewhat. And as they were preparing, there came upon him an ecstasy of mind.
11I uzřel nebe otevřené a sstupující k sobě nádobu jakous jako prostěradlo veliké, za čtyři rohy uvázané, ano se spouští na zem,
11And he saw the heaven opened, and a certain vessel descending, as it were a great linen sheet let down by the four corners from heaven to the earth:
12Na němž byla všeliká zemská hovada čtvernohá, a zvířata, a zeměplazové, i ptactvo nebeské.
12Wherein were all manner of fourfooted beasts, and creeping things of the earth, and fowls of the air.
13I stal se hlas k němu: Vstaň, Petře, bij a jez.
13And there came a voice to him: Arise, Peter; kill and eat.
14I řekl Petr: Nikoli, Pane, nebť jsem nikdy nejedl nic obecného anebo nečistého.
14But Peter said: Far be it from me; for I never did eat any thing that is common and unclean.
15Tedy opět po druhé stal se hlas k němu: Cožť jest Bůh očistil, neměj ty toho za nečisté.
15And the voice spoke to him again the second time: That which God hath cleansed, do not thou call common.
16A to se stalo po třikrát. I vzato jest zase prostěradlo do nebe.
16And this was done thrice; and presently the vessel was taken up into heaven.
17A když Petr sám u sebe rozjímal, co by znamenalo vidění to, kteréž viděl, aj muži ti, kteříž posláni byli od Kornelia, ptajíce se na dům Šimonův, stáli přede dveřmi.
17Now, whilst Peter was doubting within himself, what the vision that he had seen should mean, behold the men who were sent from Cornelius, inquiring for Simon’s house, stood at the gate.
18A zavolavše kohosi, tázali se: Má-li zde hospodu Šimon, kterýž má příjmí Petr?
18And when they had called, they asked, if Simon, who is surnamed Peter, were lodged there.
19A když Petr přemyšloval o tom vidění, řekl jemu Duch: Aj, muži tři hledají tebe.
19And as Peter was thinking of the vision, the Spirit said to him: Behold three men seek thee.
20Protož vstana, sejdi dolů a jdi s nimi, nic nepochybuje; neboť jsem já je poslal.
20Arise, therefore, get thee down and go with them, doubting nothing: for I have sent them.
21Tedy sšed Petr k mužům, jenž posláni byli k němu od Kornelia, řekl: Aj, jáť jsem ten, kteréhož hledáte. Jaká jest příčina, pro niž jste přišli?
21Then Peter, going down to the men, said: Behold, I am he whom you seek; what is the cause for which you are come?
22Oni pak řekli: Kornelius setník, muž spravedlivý a bohabojící, i svědectví dobré mající ode všeho národu Židovského, u vidění napomenut jest od anděla svatého, aby povolal tebe do domu svého a slyšel řeč od tebe.
22Who said: Cornelius, a centurion, a just man, and one that feareth God, and having good testimony from all the nation of the Jews, received an answer of an holy angel, to send for thee into his house, and to hear words of thee.
23Tedy zavolav jich do domu, přijal je do hospody. Druhého pak dne Petr šel s nimi, a někteří bratří z Joppen šli s ním.
23Then bringing them in, he lodged them. And the day following he arose, and went with them: and some of the brethren from Joppe accompanied him.
24A nazejtří přišli do Cesaree. Kornelius pak očekával jich, svolav příbuzné své a přátely blízké.
24And the morrow after, he entered into Caesarea. And Cornelius waited for them, having called together his kinsmen and special friends.
25I stalo se, když vcházel Petr, vyšel proti němu Kornelius, a padna k nohám jeho, klaněl se mu.
25And it came to pass, that when Peter was come in, Cornelius came to meet him, Cornelius came to meet him, and falling at his feet adored.
26Ale Petr pozdvihl ho, řka: Vstaň, všakť i já také člověk jsem.
26But Peter lifted him up, saying: Arise, I myself also am a man.
27A rozmlouvaje s ním, všel do domu, a nalezl mnoho těch, kteříž se byli sešli.
27And talking with him, he went in, and found many that were come together.
28I řekl k nim: Vy víte, že neslušné jest muži Židu připojiti se aneb přistoupiti k cizozemci, ale mně ukázal Bůh, abych žádného člověka nepravil obecným neb nečistým býti.
28And he said to them: You know how abominable it is for a man that is a Jew, to keep company or to come unto one of another nation: but God hath shewed to me, to call no man common or unclean.
29Protož bez odporu přišel jsem, povolán jsa. I ptám se vás, pro kterou příčinu poslali jste pro mne?
29For which cause, making no doubt, I came when I was sent for. I ask, therefore, for what cause you have sent for me?
30A Kornelius řekl: Přede čtyřmi dny postil jsem se až do této hodiny, a v hodinu devátou modlil jsem se v domu svém. A aj, postavil se přede mnou muž v rouše bělostkvoucím,
30And Cornelius said: Four days ago, unto this hour, I was praying in my house, at the ninth hour, and behold a man stood before me in white apparel, and said:
31A řekl: Kornéli, uslyšánať jest modlitba tvá a almužny tvé jsouť v paměti před tváří Boží.
31Cornelius, thy prayer is heard, and thy alms are had in remembrance in the sight of God.
32Protož pošli do Joppen a povolej Šimona, kterýž slove Petr. Tenť má hospodu v domu Šimona koželuha u moře; on přijda, bude mluviti tobě.
32Send therefore to Joppe, and call hither Simon, who is surnamed Peter: he lodgeth in the house of Simon a tanner, by the sea side.
33Já pak hned jsem poslal k tobě, a ty jsi dobře učinil, žes přišel. Nyní tedy my všickni před obličejem Božím hotovi jsme slyšeti všecko, což jest koli přikázáno tobě od Boha.
33Immediately therefore I sent to thee: and thou hast done well in coming. Now therefore all we are present in thy sight, to hear all things whatsoever are commanded thee by the Lord.
34Tedy Petr otevřev ústa, řekl: V pravdě jsem shledal, že Bůh není přijimač osob.
34And Peter opening his mouth, said: In very deed I perceive, that God is not a respecter of persons.
35Ale v každém národu, kdož se ho bojí a činí spravedlnost, příjemný jest jemu;
35But in every nation, he that feareth him, and worketh justice, is acceptable to him.
36Jakž to oznámil synům Izraelským, zvěstuje pokoj skrze Ježíše Krista, jenž jest Pánem všeho.
36God sent the word to the children of Israel, preaching peace by Jesus Christ: (he is Lord of all.)
37O čemž i vy sami víte, co se dálo po všem Židovstvu, počna od Galilee, po křtu, kterýž kázal Jan:
37You know the word which hath been published through all Judea: for it began from Galilee, after the baptism which John preached,
38Kterak Ježíše od Nazaréta pomazal Bůh Duchem svatým a mocí; kterýžto chodil, dobře čině, a uzdravuje všecky posedlé od ďábla; nebo Bůh s ním byl.
38Jesus of Nazareth: how God anointed him with the Holy Ghost, and with power, who went about doing good, and healing all that were oppressed by the devil, for God was with him.
39A my jsme svědkové všeho toho, což jest činil v krajině Judské a v Jeruzalémě. Kteréhožto zamordovali jsou, pověsivše na dřevě.
39And we are witnesses of all things that he did in the land of the Jews and in Jerusalem, whom they killed, hanging him upon a tree.
40Toho Bůh vzkřísil třetího dne, a způsobil to, aby zjeven byl,
40Him God raised up the third day, and gave him to be made manifest,
41Ne všemu lidu, ale svědkům prve k tomu zřízeným od Boha, nám, kteříž jsme s ním jedli a pili po jeho z mrtvých vstání.
41Not to all the people, but to witnesses preordained by God, even to us, who did eat and drink with him after he arose again from the dead;
42A přikázal nám kázati lidu a svědčiti, že on jest ten ustanovený od Boha soudce živých i mrtvých.
42And he commanded us to preach to the people, and to testify that it is he who was appointed by God, to be judge of the living and of the dead.
43Jemuť všickni proroci svědectví vydávají, že odpuštění hříchů vezme skrze jméno jeho všeliký, kdožkoli uvěřil by v něho.
43To him all the prophets give testimony, that by his name all receive remission of sins, who believe in him.
44A když ještě Petr mluvil slova tato, sstoupil Duch svatý na všecky, kteříž poslouchali slova Božího.
44While Peter was yet speaking these words, the Holy Ghost fell on all them that heard the word.
45I užasli se ti, jenž z obřezaných věřící byli, kteříž byli přišli s Petrem, že i na pohany dar Ducha svatého jest vylit.
45And the faithful of the circumcision, who came with Peter, were astonished, for that the grace of the Holy Ghost was poured out upon the Gentiles also.
46Nebo slyšeli je, ani mluví jazyky rozličnými, a velebí Boha. Tedy odpověděl Petr:
46For they heard them speaking with tongues, and magnifying God.
47Zdali může kdo zabrániti vody, aby tito nebyli pokřtěni, kteříž Ducha svatého přijali jako i my?
47Then Peter answered: Can any man forbid water, that these should not be baptized, who have received the Holy Ghost, as well as we?
48A rozkázal je pokřtíti ve jménu Páně. I prosili ho, aby u nich pobyl za některý den.
48And he commanded them to be baptized in the name of the Lord Jesus Christ. Then they desired him to tarry with them some days.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.