Skutky apoštolské 15
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)
1Přišedše pak někteří z Židovstva, učili bratří: Že nebudete-li se obřezovati podle obyčeje Mojžíšova, nebudete moci spaseni býti.
1And some coming down from Judea, taught the brethren: That except you be circumcised after the manner of Moses, you cannot be saved.
2A když se stala mezi nimi různice, a nemalou hádku Pavel a Barnabáš s nimi měl, i zůstali na tom, aby Pavel a Barnabáš a někteří jiní z nich šli k apoštolům a starším do Jeruzaléma o tu otázku.
2And when Paul and Barnabas had no small contest with them, they determined that Paul and Barnabas, and certain others of the other side, should go up to the apostles and priests to Jerusalem about this question.
3Tedy oni jsouce vyprovozeni od církve, šli skrze Fenicen a Samaří, vypravujíce o obrácení pohanů na víru, i způsobili radost velikou všem bratřím.
3They therefore being brought on their way by the church, passed through Phenice, and Samaria, relating the conversion of the Gentiles; and they caused great joy to all the brethren.
4A když se dostali do Jeruzaléma, přijati jsou od církve a od apoštolů a starších. I zvěstovali jim, kteraké věci činil skrze ně Bůh.
4And when they were come to Jerusalem, they were received by the church, and by the apostles and ancients, declaring how great things God had done with them.
5A že povstali někteří z sekty farizejské, kteříž byli uvěřili, pravíce, že musejí obřezováni býti, a potom aby jim bylo přikázáno zachovávati zákon Mojžíšův.
5But there arose some of the sect of the Pharisees that believed, saying: They must be circumcised, and be commanded to observe the law of Moses.
6Tedy sešli se apoštolé a starší, aby toho povážili.
6And the apostles and ancients assembled to consider of this matter.
7A když mnohé vyhledávání toho bylo, povstav Petr, řekl k nim: Muži bratří, vy víte, že od dávních dnů mezi námi Bůh vyvolil mne, aby skrze ústa má slyšeli pohané slovo evangelium a uvěřili.
7And when there had been much disputing, Peter, rising up, said to them: Men, brethren, you know, that in former days God made choice among us, that by my mouth the Gentiles should hear the word of the gospel, and believe.
8A ten, jenž zpytuje srdce, Bůh, svědectví jim vydal, dav jim Ducha svatého, jako i nám.
8And God, who knoweth the hearts, gave testimony, giving unto them the Holy Ghost, as well as to us;
9A neučinil rozdílu mezi nimi a námi, věrou očistiv srdce jejich.
9And put no difference between us and them, purifying their hearts by faith.
10Protož nyní, proč pokoušíte Boha, chtíce vzložiti na hrdlo učedlníků jho, kteréhož ani otcové naši, ani my nésti jsme nemohli?
10Now therefore, why tempt you God to put a yoke upon the necks of the disciples, which neither our fathers nor we have been able to bear?
11Ale skrze milost Pána Ježíše Krista věříme, že spaseni budeme, rovně jako i oni.
11But by the grace of the Lord Jesus Christ, we believe to be saved, in like manner as they also.
12I mlčelo všecko to množství, a poslouchali Barnabáše a Pavla, vypravujících, kteraké divy a zázraky činil Bůh skrze ně mezi pohany.
12And all the multitude held their peace; and they heard Barnabas and Paul telling what great signs and wonders God had wrought among the Gentiles by them.
13A když oni tak umlkli, odpověděl Jakub, řka: Muži bratří, slyšte mne.
13And after they had held their peace, James answered, saying: Men, brethren, hear me.
14Šimon teď vypravoval, kterak Bůh nejprve popatřil na pohany, aby z nich přijal lid jménu svému.
14Simon hath related how God first visited to take of the Gentiles a people to his name.
15A s tím se srovnávají i řeči prorocké, jakož psáno jest:
15And to this agree the words of the prophets, as it is written:
16Potom se navrátím, a vzdělám zase stánek Davidův, kterýž byl klesl, a zbořeniny jeho zase vzdělám, a vyzdvihnu jej,
16After these things I will return, and will rebuild the tabernacle of David, which is fallen down; and the ruins thereof I will rebuild, and I will set it up:
17Tak aby ti ostatkové toho lidu hledali Pána, i všickni pohané, nad kterýmiž jest vzýváno jméno mé, dí Pán, jenž činí tyto všecky věci.
17That the residue of men may seek after the Lord, and all nations upon whom my name is invoked, saith the Lord, who doth these things.
18Známáť jsou Bohu od věků všecka díla jeho.
18To the Lord was his own work known from the beginning of the world.
19Protož já tak soudím, aby nebyli kormouceni ti, kteříž se z pohanů obracejí k Bohu,
19For which cause I judge that they, who from among the Gentiles are converted to God, are not to be disquieted.
20Ale aby jim napsáno bylo, ať se zdržují od poskvrn modl, a smilstva, a toho, což jest udáveného a od krve.
20But that we write unto them, that they refrain themselves from the pollutions of idols, and from fornication, and from things strangled, and from blood.
21Nebo Mojžíš od dávních věků má po všech městech, kdo by jej kázal v školách, poněvadž na každou sobotu čítán bývá.
21For Moses of old time hath in every city them that preach him in the synagogues, where he is read every sabbath.
22Tehdy vidělo se apoštolům a starším se vší církví, aby vyvolili z sebe muže a poslali je do Antiochie s Pavlem a Barnabášem: Judu, kterýž sloul Barsabáš, a Sílu, muže znamenité mezi bratřími,
22Then it pleased the apostles and ancients, with the whole church, to choose men of their own company, and to send to Antioch, with Paul and Barnabas, namely, Judas, who was surnamed Barsabas, and Silas, chief men among the brethren.
23Napsavše po nich toto: Apoštolé a starší i všickni bratří těm, kteříž jsou v Antiochii a v Syrii a v Cilicii bratřím, kteříž jsou z pohanů, pozdravení vzkazují.
23Writing by their hands: The apostles and ancients, brethren, to the brethren of the Gentiles that are at Antioch, and in Syria and Cilicia, greeting.
24Poněvadž jsme slyšeli, že někteří vyšedše od nás, zkormoutili vás, řečmi svými zemdlévajíce duše vaše, pravíce, že se máte obřezovati a Zákon zachovávati, jimž jsme toho neporučili:
24Forasmuch as we have heard, that some going out from us have troubled you with words, subverting your souls; to whom we gave no commandment:
25I vidělo se nám shromážděným jednomyslně, abychom vyvolili muže některé a poslali k vám s nejmilejšími našimi bratřími, Barnabášem a Pavlem,
25It hath seemed good to us, being assembled together, to choose out men, and to send them unto you, with our well beloved Barnabas and Paul:
26Lidmi těmi, kteříž vydali duše své pro jméno Pána našeho Ježíše Krista.
26Men that have given their lives for the name of our Lord Jesus Christ.
27Protož poslali jsme Judu a Sílu, a tiť i ústně povědí vám totéž.
27We have sent therefore Judas and Silas, who themselves also will, by word of mouth, tell you the same things.
28Vidělo se zajisté Duchu svatému i nám, žádného více na vás břemene nevzkládati, kromě těchto věcí potřebných,
28For it hath seemed good to the Holy Ghost and to us, to lay no further burden upon you than these necessary things:
29Totiž abyste se zdržovali od obětovaného modlám, a od krve, a od udáveného, a od smilstva. Od těch věcí budete-li se ostříhati, dobře budete činiti. Mějte se dobře.
29That you abstain from things sacrificed to idols, and from blood, and from things strangled, and from fornication; from which things keeping yourselves, you shall do well. Fare ye well.
30Tedy oni propuštěni jsouce, přišli do Antiochie, a shromáždivše množství, dali jim list.
30They therefore being dismissed, went down to Antioch; and gathering together the multitude, delivered the epistle.
31Kterýžto čtouce, radovali se z toho potěšení jich.
31Which when they had read, they rejoiced for the consolation.
32Judas pak a Sílas, byvše i oni proroci, širokou řečí napomínali bratří a potvrzovali jich.
32But Judas and Silas, being prophets also themselves, with many words comforted the brethren, and confirmed them.
33A pobyvše tu za některý čas, propuštěni jsou od bratří v pokoji zase k apoštolům.
33And after they had spent some time there, they were let go with peace by the brethren, unto them that had sent them.
34Ale Sílovi se vidělo, aby tu zůstal.
34But it seemed good unto Silas to remain there; and Judas alone departed to Jerusalem.
35Tolikéž Pavel i Barnabáš pobyli v Antiochii, učíce a zvěstujíce slovo Páně, i s mnohými jinými.
35And Paul and Barnabas continued at Antioch, teaching and preaching, with many others, the word of the Lord.
36Po několika pak dnech řekl Pavel k Barnabášovi: Vracujíce se, navštěvme bratří naše po všech městech, v kterýchž jsme kázali slovo Páně, a přezvíme, kterak se mají.
36And after some days, Paul said to Barnabas: Let us return and visit our brethren in all the cities wherein we have preached the word of the Lord, to see how they do.
37Tedy Barnabáš radil, aby pojali s sebou i Jana, kterýž příjmí měl Marek.
37And Barnabas would have taken with them John also, that was surnamed Mark;
38Ale Pavlovi se nezdálo pojíti toho s sebou, kterýž byl odšel od nich z Pamfylie, aniž šel s nimi ku práci.
38But Paul desired that he (as having departed from them out of Pamphylia, and not gone with them to the work) might not be received.
39I vznikl mezi nimi tuhý odpor, takže se rozešli různo. Barnabáš pak pojav s sebou Marka, plavil se do Cypru.
39And there arose a dissension, so that they departed one from another; and Barnabas indeed taking Mark, sailed to Cyprus.
40A Pavel připojiv k sobě Sílu, odšel, poručen jsa milosti Boží od bratří.
40But Paul choosing Silas, departed, being delivered by the brethren to the grace of God.
41I chodil po Syrii a Cilicii, potvrzuje církví.
41And he went through Syria and Cilicia, confirming the churches, commanding them to keep the precepts of the apostles and the ancients.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.