Skutky apoštolské 11
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)
1Uslyšeli pak apoštolé a bratří, kteříž byli v Judstvu, že by i pohané přijali slovo Boží.
1And the apostles and brethren, who were in Judea, heard that the Gentiles also had received the word of God.
2A když přišel Petr do Jeruzaléma, domlouvali se naň ti, kteříž byli z obřezaných,
2And when Peter was come up to Jerusalem, they that were of the circumcision contended with him,
3Řkouce: K mužům neobřezaným všel jsi, a jedl jsi s nimi.
3Saying: Why didst thou go in to men uncircumcised, and didst eat with them?
4Tedy začav Petr, vypravoval jim pořád, řka:
4But Peter began and declared to them the matter in order, saying:
5Byl jsem v městě Joppen, modle se. I viděl jsem u vytržení mysli jsa vidění, nádobu nějakou sstupující jako prostěradlo veliké, za čtyři rohy přivázané, ano se spouští s nebe, a přišlo až ke mně.
5I was in the city of Joppe praying, and I saw in an ecstasy of mind a vision, a certain vessel descending, as it were a great sheet let down from heaven by four corners, and it came even unto me.
6V kteréž pohleděv pilně, spatřil jsem hovada zemská čtvernohá, i zvířata, a zeměplazy, i ptactvo nebeské.
6Into which looking, I considered, and saw fourfooted creatures of the earth, and beasts, and creeping things, and fowls of the air:
7Slyšel jsem také i hlas ke mně řkoucí: Vstaň, Petře, bij a jez.
7And I heard also a voice saying to me: Arise, Peter; kill and eat.
8I řekl jsem: Nikoli, Pane, nebo nic obecného aneb nečistého nikdy nevcházelo v ústa má.
8And I said: Not so, Lord; for nothing common or unclean hath ever entered into my mouth.
9I odpověděl mi hlas po druhé s nebe, řka: Co jest Bůh očistil, neměj ty toho za nečisté.
9And the voice answered again from heaven: What God hath made clean, do not thou call common.
10A to se stalo po třikrát. I vtrženo jest zase to všecko do nebe.
10And this was done three times: and all were taken up again into heaven.
11A aj, hned té chvíle tři muži stáli u domu, v kterémž jsem byl, posláni jsouce ke mně z Cesaree.
11And behold, immediately there were three men come to the house wherein I was, sent to me from Caesarea.
12I řekl mi Duch, abych šel s nimi, nic nepochybuje. A šlo se mnou i těchto šest bratří, a vešli jsme do domu muže jednoho.
12And the Spirit said to me, that I should go with them, nothing doubting. And these six brethren went with me also: and we entered into the man’s house.
13Kterýžto vypravoval nám, kterak viděl anděla v domu svém, an se před ním postavil a řekl jemu: Pošli do Joppen muže některé a povolej Šimona, kterýž slove Petr.
13And he told us how he had seen an angel in his house, standing, and saying to him: Send to Joppe, and call hither Simon, who is surnamed Peter,
14Onť tobě bude mluviti slova, skrze něž spasen budeš ty i všecken tvůj dům.
14Who shall speak to thee words, whereby thou shalt be saved, and all thy house.
15Když jsem pak já mluviti začal, sstoupil Duch svatý na ně jako i na nás na počátku.
15And when I had begun to speak, the Holy Ghost fell upon them, as upon us also in the beginning.
16I rozpomenul jsem se na slovo Páně, kteréž byl pověděl: Jan zajisté křtil vodou, ale vy pokřtěni budete Duchem svatým.
16And I remembered the word of the Lord, how that he said: John indeed baptized with water, but you shall be baptized with the Holy Ghost.
17Poněvadž tedy jednostejný dar dal jim Bůh jako i nám, kteříž uvěřili v Pána Ježíše Krista, i kdož jsem já byl, abych mohl zabrániti Bohu?
17If then God gave them the same grace, as to us also who believed in the Lord Jesus Christ; who was I, that could withstand God?
18To uslyšavše, spokojili se a slavili Boha, řkouce: Tedy i pohanům Bůh pokání dal k životu.
18Having heard these things, they held their peace, and glorified God, saying: God then hath also to the Gentiles given repentance unto life.
19Ti pak, kteříž se byli rozprchli příčinou soužení, kteréž se bylo stalo pro Štěpána, přišli až do Fenicen a Cypru a do Antiochie, žádnému nemluvíce slova Božího než samým toliko Židům.
19Now they who had been dispersed by the persecution that arose on occasion of Stephen, went about as far as Phenice and Cyprus and Antioch, speaking the word to none, but to the Jews only.
20A byli někteří z nich muži z Cypru a někteří Cyrenenští, kteřížto přišedše do Antiochie, mluvili Řekům, zvěstujíce jim Pána Ježíše.
20But some of them were men of Cyprus and Cyrene, who, when they were entered into Antioch, spoke also to the Greeks, preaching the Lord Jesus.
21A byla ruka Páně s nimi, a veliký počet věřících obrátil se ku Pánu.
21And the hand of the Lord was with them: and a great number believing, were converted to the Lord.
22I přišla pověst o tom k církvi, kteráž byla v Jeruzalémě. I poslali Barnabáše, aby šel až do Antiochie.
22And the tidings came to the ears of the church that was at Jerusalem, touching these things: and they sent Barnabas as far as Antioch.
23Kterýžto přišed tam, a uzřev milost Boží, zradoval se, a napomínal všech, aby v úmyslu srdce svého trvali v Pánu.
23Who, when he was come, and had seen the grace of God, rejoiced: and he exhorted them all with purpose of heart to continue in the Lord.
24Nebo byl muž dobrý, a plný Ducha svatého a víry. I přibyl jich tu veliký zástup Pánu.
24For he was a good man, and full of the Holy Ghost and of faith. And a great multitude was added to the Lord.
25Tedy šel odtud Barnabáš do Tarsu hledati Saule, a nalezna jej, přivedl ho do Antiochie.
25And Barnabas went to Tarsus to seek Saul: whom, when he had found, he brought to Antioch.
26I byli přes celý rok při tom sboru, a učili zástup veliký, takže nejprv tu v Antiochii učedlníci nazváni jsou křesťané.
26And they conversed there in the church a whole year; and they taught a great multitude, so that at Antioch the disciples were first named Christians.
27V těch pak dnech přišli z Jeruzaléma proroci do Antiochie.
27And in these days there came prophets from Jerusalem to Antioch:
28I povstav jeden z nich, jménem Agabus, oznamoval, ponuknut jsa skrze Ducha, že bude hlad veliký po všem okršlku zemském. Kterýžto i stal se za císaře Klaudia.
28And one of them named Agabus, rising up, signified by the Spirit, that there should be a great famine over the whole world, which came to pass under Claudius.
29Tedy učedlníci, jeden každý podle možnosti své, umínili poslati něco ku pomoci bratřím přebývajícím v Judstvu.
29And the disciples, every man according to his ability, purposed to send relief to the brethren who dwelt in Judea:
30Což i učinili, poslavše k starším skrze ruce Barnabáše a Saule.
30Which also they did, sending it to the ancients, by the hands of Barnabas and Saul.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.