2 Samuelova 14
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Chinese Union Version, punctuated (Simplified)
1Srozuměv pak Joáb syn Sarvie, že by naklonilo se srdce královo k Absolonovi,
1洗鲁雅 的儿子 约押 ，知道王心里想念 押沙龙 ，
2Poslav do Tekoa, a povolav odtud ženy moudré, řekl jí: Medle, udělej se, jako bys zámutek měla, a oblec se, prosím, v roucho smutku, a nepomazuj se olejem, ale buď jako žena již za mnoho dní zámutek mající nad mrtvým.
2就打发人往 提哥亚 去，从那里叫了一个聪明的妇人来，对她说：「请你假装居丧的，穿上孝衣，不要用膏抹身，要装作为死者许久悲哀的妇人；
3I půjdeš k králi a mluviti mu budeš vedlé řeči této. A naučil ji Joáb, co by měla mluviti.
3进去见王，对王如此如此说。」于是 约押 将当说的话教导了妇人。
4Protož mluvila žena ta Tekoitská králi, padši na tvář svou k zemi, a poklonu učinivši, řekla: Spomoz, ó králi.
4提哥亚 妇人到王面前，伏地叩拜，说：「王啊，求你拯救！」
5I řekl jí král: Což jest tobě? Odpověděla ona: Zajisté žena vdova jsem, a umřel mi muž můj.
5王问她说：「你有什么事呢？」回答说：「婢女实在是寡妇，我丈夫死了。
6Měla pak služebnice tvá dva syny, kteříž svadili se spolu na poli, a když nebyl, kdo by je rozvadil, udeřil jeden druhého a zabil ho.
6我有两个儿子，一日在田间争斗，没有人解劝，这个就打死那个。
7Aj, teď povstala všecka rodina proti služebnici tvé, a řekli: Vydej toho, jenž zabil bratra svého, ať ho zabijeme za život bratra jeho, kteréhož zamordoval, nýbrž zahubíme i dědice. A tak uhasí jiskru mou, kteráž pozůstala, aby nezanechali muži mému jména a ostatku na zemi.
7现在全家的人都起来攻击婢女，说：『你将那打死兄弟的交出来，我们好治死他，偿他打死兄弟的命，灭绝那承受家业的。』这样，他们要将我剩下的炭火灭尽，不与我丈夫留名留后在世上。」
8Tedy řekl král ženě: Navrať se do domu svého, a jáť poručím o tobě.
8王对妇人说：「你回家去吧！我必为你下令。」
9I odpověděla žena Tekoitská králi: Nechť jest, pane můj králi, na mne ta nepravost, a na dům otce mého, král pak a stolice jeho ať jest bez viny.
9提哥亚 妇人又对王说：「我主我王，愿这罪归我和我父家，与王和王的位无干。」
10Řekl také král: Bude-li kdo mluviti co proti tobě, přiveď ho ke mně, a nedotkneť se tebe více.
10王说：「凡难为你的，你就带他到我这里来，他必不再搅扰你。」
11Tedy ona řekla: Rozpoměň se, prosím, králi, na Hospodina Boha svého, aby se nerozmnožili mstitelé krve k zhoubě a nezahladili syna mého. I odpověděl: Živť jest Hospodin, žeť nespadne vlas syna tvého na zemi.
11妇人说：「愿王记念耶和华—你的 神，不许报血仇的人施行灭绝，恐怕他们灭绝我的儿子。」王说：「我指着永生的耶和华起誓：你的儿子连一根头发也不致落在地上。」
12K tomu řekla žena: Nechť promluví, prosím, služebnice tvá pánu svému králi slovo. Kterýžto odpověděl: Mluv.
12妇人说：「求我主我王容婢女再说一句话。」王说：「你说吧！」
13I řekla žena: Proč jsi tedy myslil podobnou věc proti lidu Božímu? Nebo mluví král řeč tuto jako ten, kterýž sebe vinného činí, poněvadž nechce zase povolati vyhnaného svého.
13妇人说：「王为何也起意要害 神的民呢？王不使那逃亡的人回来，王的这话就是自证己错了！
14Všickniť jsme zajisté nepochybně smrtelní a jako vody, kteréž rozlity jsouce po zemi, zase sebrány býti nemohou, aniž se Bůh na něčí osobu ohlédá; ovšemť i myšlení svá vynesl, aby vyhnaného nevyháněl od sebe.
14我们都是必死的，如同水泼在地上，不能收回。 神并不夺取人的性命，乃设法使逃亡的人不致成为赶出、回不来的。
15Nyní pak, že jsem přišla ku pánu svému králi mluviti řeči tyto, příčina jest, že mne strašil lid. Protož řekla služebnice tvá: Budu nyní mluviti králi, snad naplní král žádost služebnice své.
15我来将这话告诉我主我王，是因百姓使我惧怕。婢女想，不如将这话告诉王，或者王成就婢女所求的。
16Neboť vyslyší král a vysvobodí služebnici svou z ruky muže, chtějícího vyhladiti mne i syna mého spolu z dědictví Božího.
16人要将我和我儿子从 神的地业上一同除灭，王必应允救我脱离他的手。
17Řekla také služebnice tvá: Vždyť mi bude slovo pána mého krále k odtušení; (nebo jako anděl Boží, tak jest pán můj král, když slyší dobré aneb zlé), a Hospodin Bůh tvůj bude s tebou.
17婢女又想，我主我王的话必安慰我；因为我主我王能辨别是非，如同 神的使者一样。惟愿耶和华—你的 神与你同在！」
18A odpovídaje král, řekl ženě: Medle, netaj přede mnou toho, nač se já tebe vzeptám. I řekla žena: Mluv, prosím, pane můj králi.
18王对妇人说：「我要问你一句话，你一点不要瞒我。」妇人说：「愿我主我王说。」
19Tedy řekl král: Není-liž Joáb jednatel všeho tohoto? I odpověděla žena a řekla: Jako jest živa duše tvá, pane můj králi, žeť se nelze uchýliti na pravo aneb na levo ode všeho toho, což mluvil pán můj král; nebo služebník tvůj Joáb, onť jest mi rozkázal, a on naučil služebnici tvou všechněm slovům těmto,
19王说：「你这些话莫非是 约押 的主意吗？」妇人说：「我敢在我主我王面前起誓：王的话正对，不偏左右，是王的仆人 约押 吩咐我的，这些话是他教导我的。
20A abych tak příkladně vedla řeč tuto, způsobil to služebník tvůj Joáb. Ale pán můj moudrý jest jako anděl Boží, věda, což se koli děje na zemi.
20王的仆人 约押 如此行，为要挽回这事。我主的智慧却如 神使者的智慧，能知世上一切事。」
21A protož řekl král Joábovi: Aj, již jsem to učinil. Jdiž tedy, přiveď mládence Absolona.
21王对 约押 说：「我应允你这事。你可以去，把那少年人 押沙龙 带回来。」
22I padl Joáb na tvář svou k zemi, a pokloniv se, poděkoval králi, a řekl Joáb: Dnes jest poznal služebník tvůj, že jsem nalezl milost před očima tvýma, pane můj králi, poněvadž jest král naplnil žádost služebníka svého.
22约押 就面伏于地叩拜，祝谢于王，又说：「王既应允仆人所求的，仆人今日知道在我主我王眼前蒙恩了。」
23Tedy vstav Joáb, odšel do Gessur, a přivedl Absolona do Jeruzaléma.
23于是 约押 起身往 基述 去，将 押沙龙 带回 耶路撒冷 。
24I řekl král: Nechť se navrátí do domu svého, ale tváři mé ať nevidí. A tak navrátil se Absolon do domu svého, ale tváři královské neviděl.
24王说：「使他回自己家里去，不要见我的面。」 押沙龙 就回自己家里去，没有见王的面。
25Nebylo pak žádného muže tak krásného jako Absolon ve všem Izraeli, aby takovou chválu měl. Od paty nohy jeho až do vrchu hlavy jeho nebylo na něm poškvrny.
25以色列 全地之中，无人像 押沙龙 那样俊美，得人的称赞，从脚底到头顶毫无瑕疵。
26A když střihával vlasy hlavy své, (měl pak obyčej každého roku je střihati, protože jej obtěžovaly, i střihával je), tedy vážíval vlasy hlavy své, a bývalo jich dvě stě lotů váhy obecné.
26他的头发甚重，每到年底剪发一次；所剪下来的，按王的平称一称，重二百舍客勒。
27Zrodili se pak Absolonovi tři synové a jedna dcera, jejíž jméno bylo Támar, kteráž byla žena vzezření krásného.
27押沙龙 生了三个儿子，一个女儿。女儿名叫 她玛 ，是个容貌俊美的女子。
28I byl Absolon v Jeruzalémě dvě létě, a tváři královské neviděl.
28押沙龙 住在 耶路撒冷 足有二年，没有见王的面。
29A protož poslal Absolon k Joábovi, chtěje ho poslati k králi. Kterýžto nechtěl přijíti k němu. I poslal ještě podruhé, a nechtěl přijíti.
29押沙龙 打发人去叫 约押 来，要托他去见王， 约押 却不肯来。第二次打发人去叫他，他仍不肯来。
30Tedy řekl služebníkům svým: Shlédněte dědinu Joábovu vedlé pole mého, kdežto má ječmen; jděte a spalte jej. I zapálili služebníci Absolonovi dědinu tu.
30所以 押沙龙 对仆人说：「你们看， 约押 有一块田，与我的田相近，其中有大麦，你们去放火烧了。」 押沙龙 的仆人就去放火烧了那田。
31A vstav Joáb, přišel k Absolonovi do domu jeho, a řekl jemu: Proč jsou služebníci tvoji zapálili dědinu mou?
31于是 约押 起来，到了 押沙龙 家里，问他说：「你的仆人为何放火烧了我的田呢？」
32Odpověděl Absolon Joábovi: Aj, poslal jsem k tobě, řka: Přiď sem, a pošli tě k králi, abys řekl jemu: I proč jsem přišel z Gessur? Lépe mi bylo ještě tam zůstati. Protož nyní nechať uzřím tvář královu. Pakliť jest na mně nepravost, nechť mne rozkáže zabiti.
32押沙龙 回答 约押 说：「我打发人去请你来，好托你去见王，替我说：『我为何从 基述 回来呢？不如仍在那里。』现在要许我见王的面；我若有罪，任凭王杀我就是了。」
33Tedy přišel Joáb k králi a oznámil to jemu. I povolal Absolona. Kterýž přišed k králi, poklonil se na tvář svou až k zemi před ním. I políbil král Absolona.
33于是 约押 去见王，将这话奏告王，王便叫 押沙龙 来。 押沙龙 来见王，在王面前俯伏于地，王就与 押沙龙 亲嘴。
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.