Mathai 22
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
Kralice Bible (1613)
1Jesu mah lok pathim pacoengah nihcae khaeah patahhaih lok thuih pae let, anih mah,
1I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:
2Van prae loe siangpahrang maeto mah a capa han sak pae ih zu raenghaih poih hoiah anghmong.
2Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.
3Kaminawk zu paluemhaih poihkung ah angzoh o hanah a tamnanawk to patoeh moe, pacaesak, toe nihcae loe angzoh han koeh o ai.
3I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu; a oni nechtěli přijíti.
4Anih mah kalah tamnanawk to patoeh let, pacae ih kaminawk khaeah, Khenah, duembuh to ka thongh coek boeh: maitaw taenawk hoi kathawk parai moinawk to ka boh moe, hmuennawk boih ka suek coek boeh: zu paluemhaih poihkung ah angzo oh, tiah a kawksak.
4Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd můj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Pojďtež na svadbu.
5Toe nihcae mah tiah doeh sah pae o ai, angmacae ih loklam bangah caeh o taak ving, kami maeto loe angmah ih lawk ah caeh, kalah kami maeto loe phoisa pakronghaih ahmuen ah caeh:
5Ale oni nedbavše na to, odešli, jiný do vsi své a jiný po kupectví svém.
6kanghmat kaminawk mah anih ih tamnanawk to naeh o moe, nihcae to khet kamcuk ai ah pacaekthlaek o pacoengah, a hum pae o.
6Jiní pak zjímavše služebníky jeho a posměch jim učinivše, zmordovali.
7Siangpahrang mah to tiah kaom hmuen to thaih naah, anih loe palungphui: anih mah angmah ih misatuh kaminawk to patoeh moe, kami hum kaminawk to hum pacoengah, nihcae ih avang doeh hmai hoiah thlaek pae.
7A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedníky ty a město jejich zapálil.
8To pacoengah anih mah a tamnanawk khaeah, Zu paluemhaih poih loe sak coek boeh, toe ka pacae ih kamimawk loe buh raenghaih poihkung ah caeh han krah kami ah om o ai.
8Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.
9To pongah lampui ah caeh oh loe, na hnuk o sarui kaminawk to zu paluemhaih poihkung ah pacae oh, tiah a naa.
9Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.
10To pongah lampui ah a caeh o moe, kasae kahoih tih ai, a hnuk o sarui ih kaminawk boih to pakhueng o: to tiah zu paluemhaih poih loe angvinnawk hoiah koi.
10I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.
11Angvinnawk khet hanah siangpahrang a thungah angzoh naah, zu paluemhaih kahni angkhuk ai kami maeto a hnuk:
11Tedy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním.
12anih khaeah, Ampui, thikhoe zu pluemhaih kahni angkhuk ai ah haeah nang zoh loe? tiah a naa. To naah anih loe lokthuih han tawn ai.
12I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl.
13Siangpahrang mah a tamnanawk khaeah, Hae kami ih khok ban to taoeng pae oh loe, qahhaih hoi haakaekhaih kaom, tasa bang ih khoving thungah va oh, tiah a naa.
13Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
14Kawk ih kami loe paroe ai pop, toe qoih ih kami loe tamsi, tiah a naa.
14Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
15Farasinawk loe caeh o moe, anih mah thuih ih lok pongah kawbangmaw zaehaih hnuk thai han, tiah lok angdueng o.
15Tedy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči.
16Nihcae mah angmacae hnukbang kaminawk hoi Herod ih kaminawk to Jesu khaeah patoeh o, nihcae mah, Patukkung, nang loe loktang lok to na thuih moe, Sithaw ih loklam to loktangta hoiah na patuk; nang loe mi kawbaktih koehhaih doeh na paroi ai, kaminawk ih mikhmai doeh na khen ai, tito ka panoek o.
16I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.
17To pongah kawbangmaw na poek? Na thui ah, Caesar khaeah tamut paek hae hoih maw, hoih ai? tiah a naa o.
17Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?
18Toe Jesu mah nihcae ih kasae poekhaih to panoek pae naah, nangcae angsah thaih kaminawk, tikhoe kai nang tanoek o loe?
18Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?
19Tamut phoisa to na patuek oh, tiah a naa. To pongah nihcae mah phoisa dip maeto anih khaeah sin pae o.
19Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze.
20Anih mah nihcae khaeah, Mi ih krang hoi mi ih ahmin maw haeah tarik o? tiah a naa.
20I řekl jim: Èí jest tento obraz a svrchu napsání?
21Nihcae mah anih khaeah, Caesar ih, tiah a naa o. Anih mah nihcae khaeah, Caesar ih hmuennawk to Caesar khaeah paek oh loe, Sithaw ih hmuennawk to Sithaw khaeah paek oh, tiah a naa.
21Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.
22Nihcae mah hae loknawk thaih o naah, dawnrai o moe, anih to caeh o taak.
22To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli.
23To na niah kadueh kami angthawk lethaih om ai, tiah kathui, Sadusinawk loe anih khaeah angzoh o moe,
23V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,
24patukkung, kami maeto loe caa sah ai ah, duek ving, to naah amnawk mah anih ih zu to la ueloe, amya hanah caa sah pae tih, tiah Mosi mah thuih.
24Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho a vzbudil símě bratru svému.
25Vaihi kaicae khaeah nawkamya sarihto katawn kami to oh: kacoeh koek loe zu a lak, toe caa sah ai ah, a duek ving, to pongah a zu to amnawk mah hamh:
25I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému.
26to tiah vai hnetto haih, vai thumto haih hoi vai sarih karoek to oh.
26Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého.
27Hnukkhuem koek ah loe nongpata doeh duek.
27Nejposléze pak po všech umřela i žena.
28To nongpata to nihcae boih mah zu o haih pongah, angthawk lethaih niah loe sarihto thungah mi ih zu ah maw om tih? tiah lok a dueng o.
28Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli.
29Jesu mah nihcae khaeah, Cabu thung ih loknawk hoi Sithaw thacakhaih na panoek o ai pongah, na poek o pazae boeh.
29I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce Písem ani moci Boží.
30Angthawk lethaih niah loe imthong krakhaih hoi zu lakhaih to om mak ai boeh, van prae ah kaom Sithaw ih van kaminawk baktiah ni oh o boeh.
30Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.
31Kadueh kaminawk angthawk lethaih kawng pongah, Sithaw mah ang thuih o ih lok to na kroek o vai ai maw? Sithaw mah,
31O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž takto dí:
32Kai loe Abraham ih Sithaw, Isak ih Sithaw, Jakob ih Sithaw ah ka oh, tiah thuih. Sithaw loe kadueh kaminawk ih Sithaw na ai, kahing kaminawk ih Sithaw ah ka oh, tiah thuih, tiah a naa.
32Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.
33Paroeai kaminawk mah hae lok thaih o naah, anih ih patukhaih nuiah dawnrai o.
33A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.
34Jesu mah Sadusinawk angamsak duem boeh, tito Farasinawk mah thaih o naah, nihcae loe nawnto angcuu o.
34Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.
35Nihcae thung ih daan kop kami maeto mah, anih to tanoek hanah lokdueng,
35I otázal se ho jeden z nich zákoník nějaký, pokoušeje ho, a řka:
36patukkung, daan thungah kawbaktih kaalok maw kalen koek? tiah a naa.
36Mistře, které jest přikázání veliké v Zákoně?
37Jesu mah anih khaeah, Angraeng na Sithaw to palungthin boih, hinghaih boih, poekhaih boih hoiah palung ah.
37I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své.
38Hae loe hmaloe koek hoi kalen koek kaalok ah oh.
38To jest přední a veliké přikázání.
39Hnetto haih loe hae tiah oh, Na imtaeng kaminawk to nangmah ih takpum baktih toengah palung ah, tiah thuih ih lok hae ni.
39Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
40Kaalok hoi tahmaanawk mah thuih ih loknawk loe hae kaalok hnetto thungah akrum boih boeh, tiah a naa.
40Na těch dvou přikázáních všecken Zákon záleží i Proroci.
41Farasinawk nawnto amkhueng o naah, Jesu mah nihcae khaeah,
41A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš,
42Kri loe kawbangmaw na poek o? Anih loe mi ih capa maw? tiah lokdueng. Nihcae mah anih khaeah, David ih capa, tiah a naa o.
42Řka: Co se vám zdá o Kristu? Èí jest syn? Řkou jemu: Davidův.
43Anih mah nihcae khaeah, to tih nahaeloe kawbangah maw David mah Muithla ah Anih to Angraeng, tiah kawk loe? Anih mah loe,
43Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka:
44Angraeng mah ka Angraeng khaeah, Na misanawk na khok tlim ah ka suem ai karoek to, ka bantang bangah anghnu ah, tiah thuih ih to oh bae.
44Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokavadž nepodložím nepřátel tvých, aby byli za podnože noh tvých?
45David mah anih to Angraeng, tiah kawk nahaeloe, kawbangah maw Anih loe capa ah oh lat loe? tiah a naa.
45Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest?
46Mi mah doeh a dueng ih lok to pathim o thai ai, to na ni hoi kamtong mi mah doeh anih khaeah lokdueng o ai boeh.
46A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž se odvážil kdo více od toho dne jeho se nač tázati.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.