Mathai 13
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
Kralice Bible (1613)
1To na niah Jesu loe im hoiah caeh moe, tuipui taengah anghnut.
1A v ten den vyšed Ježíš z domu, sedl podle moře.
2To naah paroeai kaminawk anih khaeah amkhueng o pongah, anih loe palong thungah caeh moe, anghnut; kaminawk loe tui taengah angdoet o.
2I sešli se k němu zástupové mnozí, takže vstoupiv na lodí, seděl, všecken pak zástup stál na břehu.
3Anih mah to kaminawk khaeah patahhaih hoiah pop parai lok to a thuih pae, Khenah, aanmu haeh kami maeto loe aanmu haeh hanah caeh;
3I mluvil jim mnoho v podobenstvích, řka: Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
4aanmu a haeh naah, thoemto aanmunawk loe loklam ah krak, tavaanawk angzoh o moe, aanmu to akhuih o boih:
4A když on rozsíval, některá seménka padla podle cesty, a přiletěli ptáci, i szobali je.
5thoemto aanmunawk loe long tampa tlungcaret nuiah krak: long tampa pongah amprawk o phrat:
5Jiná pak padla na místa skalnatá, kdežto neměla mnoho země; a rychle vzešla, protože neměla hlubokosti země.
6toe ni tacawt naah loe ni kabae mah aankungnawk to dawk; tangzun om ai pongah, azaem o roep.
6Ale když slunce vzešlo, uvadla, a že neměla kořene, uschla.
7Thoemto aanmu loe soekhringnawk thungah krak; soekhringnawk loe qoeng o tahang moe, aankungnawk to tahlip hmoek:
7Jiná pak padla v trní; i vzrostlo trní, a udusilo je.
8thoemto aanmunawk loe long kahoih thungah krak moe, athaih athaih o, thoemto loe alet cumvai, quitaruk hoi quithumto ah athaih o.
8A jiná padla v zemi dobrou; i vydalo užitek, některé stý, jiné šedesátý a jiné třidcátý.
9Naa tawn kami loe, thaih na soe, tiah a naa.
9Kdo má uši k slyšení, slyš.
10A hnukbang kaminawk anih khaeah angzoh o moe, Tipongah rangpui kaminawk khaeah patahhaih hoiah lok na thuih loe? tiah a dueng o.
10Tedy přistoupivše učedlníci, řekli jemu: Proč jim v podobenstvích mluvíš?
11Anih mah nihcae khaeah, Siangpahrang mah uk ih van prae loktamqu to panoek thaihaih to nangcae khaeah paek boeh, toe nihcae khaeah loe paek ai.
11On pak odpověděv, řekl jim: Nebo vám dáno jest znáti tajemství království nebeského, ale jim není dáno.
12Mi kawbaktih doeh katawn kami loe thap pae aep ueloe, pop parai ah tawn tih: toe mi kawbaktih doeh katawn ai kami loe a tawnh ih hmuen to doeh la pae kik tih.
12(Nebo kdož má, bude jemu dáno a rozhojníť se; ale kdož nemá, i to, což má, bude od něho odjato.)
13To pongah ni nihcae khaeah loe patahhaih lok hoiah ka thuih pae: nihcae loe khet o, toe hnu o ai; tahngaih o, toe thaih o ai; thaih kophaih tawn o ai.
13Protoť v podobenstvích mluvím jim, že vidouce nevidí, a slyšíce neslyší, ani rozumějí.
14Tahmaa Isaiah mah, Na tahngai o tih, toe na thaih o kop mak ai; na khen o tih, toe na panoek o thai mak ai:
14A plní se na nich proroctví Izaiáše, řkoucí: Ušima uslyšíte, ale nesrozumíte; a hledíce, hleděti budete, ale neuzříte.
15hae kaminawk loe palung maeng o, naa hoiah thaih o thai ai, mik pasim o ving; to tih ai nahaeloe nihcae mah mik hoiah hnu o tih; naa hoiah thaih o ueloe, palung hoiah panoek o tih; hnukbang ah angqoi o ueloe, nihcae to ngan ka tuisak moeng tih, tiah thuih ih lok loe nihcae ah akoep boeh:
15Nebo ztučnělo jest srdce lidu tohoto, a ušima těžce slyšeli a oči své zamhouřili, aby snad někdy neuzřeli očima a ušima neslyšeli a srdcem nesrozuměli, a neobrátili se, a já abych jich neuzdravil.
16toe kahnu thaih mik hoi thaikophaih naa loe, tahamhoih.
16Ale oči vaše blahoslavené jsou, že vidí, i uši vaše, že slyší.
17Loktang kang thuih o, paroeai tahmaanawk hoi katoeng kaminawk mah na hnuk o ih hmuennawk hae hnuk han a koeh o, toe hnu o thai ai; na thaih o ih hmuennawk doeh thaih han a koeh o, toe thaih o thai ai.
17Amen zajisté pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví žádali viděti to, což vy vidíte, a neviděli, a slyšeti to, což vy slyšíte, a neslyšeli.
18To pongah aanmu haeh kami patahhaih lok to tahngai oh:
18Vy tedy slyšte podobenství rozsevače.
19kami maeto loe Sithaw prae lok to thaih naah, thai kop ai, to pacoengah taqawk angzoh moe, anih palung thungah haeh ih lok to lak pae ving. Hae loe loklam ah kakrah aanmu hoiah anghmong.
19Každý, kdož slyší slovo království a nerozumí, přichází ten zlý a uchvacuje to, což jest vsáto v srdce jeho. To jest ten, kterýž podle cesty vsát jest.
20Tlungcaret thungah kakrah aanmu loe lok to thaih naah, oephaih hoiah talawk roep kami hoiah anghmong;
20Ale v skalnatou zemi vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo, a hned je s radostí přijímá.
21toe anih loe tangzun om ai pongah, nawnetta thungah ni oh: Sithaw lok pongah raihaih hoi pacaekthlaekhaih oh naah, anih loe amtim roep.
21Než nemá v sobě kořene, ale jest časný, a když přichází soužení nebo protivenství pro slovo, hned se horší.
22Soekhring thungah kakrah aanmu loe lok to thaih, toe anih loe long hae palung pongah, alinghaih hoi angraenghaih mah lok to khuk khoep, to pongah athaih athai ai kami hoiah anghmong.
22Ale mezi trní vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo Boží, ale pečování tohoto světa a oklamání zboží udušuje slovo, i bývá učiněno bez užitku.
23Long kahoih thungah kakrah aanmu loe, lok to thaih naah, panoek thaihaih to a tawnh; anih loe athaih to athaih moe, thoemto loe alet cumvaito, thoemto loe quitarukto, thoemto loe quithumto ah angpung, tiah a naa.
23V dobrou pak zemi vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo a rozumí, i ovoce nese a vydává, některé zajisté stý, a jiné šedesátý, jiné pak třidcátý.
24Anih mah kalah patahhaih lok nihcae khaeah thuih pae let: Siangpahrang mah uk ih van prae loe angmah ih lawk thungah canti haeh kami maeto hoiah anghmong:
24Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské člověku, rozsívajícímu dobré semeno na poli svém.
25toe kaminawk iih o naah, a misa to angzoh, cangti thungah phroh mu to haeh moe, a caehtaak ving.
25Když pak lidé zesnuli, přišel nepřítel jeho a nasál koukole mezi pšenici a odšel.
26Cang loe amprawk moe, aquih to tacawt, to naah phroh doeh amprawk tahang toeng.
26A když vzrostla bylina a užitek přinesla, tedy ukázal se i koukol.
27To pongah lawk tawnkung ih tamnanawk to anih khaeah angzoh o moe, Angraeng, kahoih cangti na ai maw lawk thungah na haeh? Naa hoiah maw prohnawk hae amprawk loe? tiah a naa o.
27I přistoupivše služebníci hospodáře toho, řekli jemu: Pane, všaks dobrého semene nasál na poli svém, kdeže se pak vzal koukol?
28To naah anih mah nihcae khaeah, Misa mah ni hae tiah sak, tiah a naa. Tamnanawk mah anih khaeah, to tih nahaeloe ka caeh o moe, ka phong o han maw? tiah naa o.
28A on řekl jim: Nepřítel člověk to učinil. Služebníci pak řekli mu: Chceš-liž, tedy půjdeme a vytrháme jej?
29Toe anih mah, To tiah na ai ni; phroh to na phongh o nahaeloe, cang doeh na phongh o hmaek tih.
29On pak odpověděl: Nikoli, abyste trhajíce koukol, spolu s ním nevytrhali pšenice.
30Cang aat ai karoek to nawnto amprawk hoi rae nasoe: cang aahhaih atue phak naah cangaat kaminawk khaeah, hmai hoi qoeng hanah phrohnawk to akhui oh loe, taoeng o hmaloe ah: toe cang loe kai mah ih tapup thungah thaeng oh, tiah ka naa han, tiah a thuih pae.
30Nechte, ať obé spolu roste až do žni. A v čas žni dím žencům: Vytrhejte nejprv koukol a svažte jej v snopky k spálení, ale pšenici shromažďte do stodoly mé.
31Anih mah nihcae khaeah, Siangpahrang mah uk ih van prae loe kami maeto mah lak moe, angmah ih lawk ah haeh ih antam mu maeto hoiah anghmong, tiah kalah patahhaih lok a thuih pae let bae:
31Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské zrnu horčičnému, kteréž vzav člověk, vsál na poli svém.
32to antam mu loe aanmunawk boih thungah kathoeng koek ah oh: toe amprawt naah loe phronawk boih pong kalen koek ah oh, thingkung ah angcoeng pongah, van ih tavaanawk to angzoh o moe, tahangnawk pongah acuk o, tiah a naa.
32Kteréžto zajisté nejmenší jest mezi všemi semeny, když pak vzroste, větší jest všech bylin, a bývá strom, takže ptactvo nebeské přiletíce, hnízda sobě dělají na ratolestech jeho.
33Anih mah nihcae khaeah, Siangpahrang mah uk ih van prae loe nongpata maeto mah taeh to lak moe, tui noekhaih boengloeng thumto kaom takaw thungah taeh to a phuih naah, taeh mah anguengsak ih takaw hoiah anghmong, tiah kalah patahhaih lok to a thuih pae let.
33Jiné podobenství mluvil jim, řka: Podobno jest království nebeské kvasu, kterýž vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až by zkysalo všecko.
34Hae hmuennawk loe Jesu mah pop parai kaminawk khaeah thuih ih patahhaih lok ah oh; patahhaih lok patoh ai ah loe nihcae khaeah tidoeh thui pae ai:
34Toto všecko mluvil Ježíš v podobenstvích k zástupům, a bez podobenství nemluvil jim,
35to pongah tahmaa mah, Patahhaih hoiah lok ka thuih moe, long oh tangsuek na hoi tamquta ah suek ih hmuennawk to ka thuih han, tiah thuih ih lok akoep han ih ni to tiah oh.
35Aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího: Otevru v podobenstvích ústa svá, vypravovati budu skryté věci od založení světa.
36To pacoengah Jesu mah kaminawk to tacawtsak moe, im thungah a caeh: to naah a hnukbang kaminawk anih khaeah angzoh o moe, Lawk thung ih phroh patahhaih lok to kamtuengah na thui ah, tiah a naa o.
36Tedy rozpustiv zástupy, šel do domu Ježíš. I přistoupili k němu učedlníci jeho, řkouce: Vylož nám podobenství o koukoli toho pole.
37Anih mah nihcae khaeah, Kahoih cangti haeh kami loe, kami Capa ni;
37On pak odpovídaje, řekl jim: Rozsevač dobrého semene jestiť Syn člověka.
38lawk loe long hae ni; kahoih cangti loe Siangpahrang ukhaih prae thungah kaom caanawk thuih koehhaih ih ni; toe phrohnawk loe kasae kaminawk ih caa thuih koehhaih ah oh;
38A pole jest tento svět, dobré pak símě jsouť synové království, ale koukol jsou synové toho zlostníka.
39phroh haeh kami ih misa loe taqawk ni; cang aahhaih loe long boenghaih ah oh, cangaat kaminawk loe van kaminawk ni.
39A nepřítel, kterýž jej rozsívá, jestiť ďábel, ale žeň jest skonání světa, a ženci jsou andělé.
40Phrohnawk to lak o moe, hmai thungah vah o baktih toengah, hae long tue boeng naah om tih.
40Protož jakož vytrhávají koukol a ohněm spalují, takť bude při skonání světa tohoto.
41Kami Capa mah angmah ih van kaminawk to patoeh tih, zaehaih sah kami hoi kahoih ai hmuen sah kaminawk boih to angmah ih prae thung hoiah nihcae mah nawnto pakhueng o ueloe,
41Pošle Syn člověka anděly své, i vyberouť z království jeho všecka pohoršení, i ty, kteříž činí nepravost,
42paroeai kabae hmai kamngaeh thungah va o tih: to ah qahhaih hoi hakaekhaih to om tih.
42A uvrhouť je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
43To pacoengah katoeng kaminawk loe angmacae Ampa mah uk ih prae ah ni baktiah aang o tih. Thaihaih naa tawn kami loe, thaih nasoe, tiah a naa.
43A tehdážť spravedliví stkvíti se budou jako slunce v království Otce svého. Kdo má uši k slyšení, slyš.
44Van prae loe lawk thungah hawk ih hmuen hoiah anghmong; to hmuen to kami maeto mah hnuk naah, a hawk hmoek, anghoehaih hoiah a caeh moe, a tawnh ih hmuennawk to zawh boih pacoengah, to lawk hmuen to a qanh.
44Opět podobno jest království nebeské pokladu skrytému v poli, kterýž nalezna člověk, skrývá, a radostí pro něj odejde a prodá všecko, což má, a koupí pole to.
45To pacoengah, van prae loe kahoih pale thlung pakrong hmuenmae zaw kami hoiah anghmong:
45Opět podobno jest království nebeské člověku kupci, hledajícímu dobrých perel.
46anih mah atho kaom pale thlung to hnuk naah caeh moe, a tawnh ih hmuennawk to zawh boih pacoengah, to thlung to a qanh.
46Kterýž nalezna jednu velmi drahou perlu, odšel a prodal všecko, což měl, a koupil ji.
47To pacoengah, van prae loe tanga congca kaman, tuipui thungah haeng ih palok hoiah anghmong:
47Opět podobno jest království nebeské vrši puštěné do moře a ze všelikého plodu shromažďující;
48palok to tanga hoi koi mong naah, nihcae mah tuicing bangah zaeh o, anghnut o moe, kahoih tanga to daengkraem thungah pacaeng o, kahoih ai tanga loe a vah o ving.
48Kteroužto, když naplněna byla, vytáhše na břeh a sedíce, vybírali, což dobrého bylo, v nádoby své, a což bylo zlého, preč zamítali.
49Long boeng naah loe to tiah om tih: van kaminawk to angzo o ueloe, katoeng kaminawk thung hoiah kazae kaminawk to pathlaeng o tih,
49Takť bude při skonání světa. Vyjdou andělé a oddělí zlé z prostředku spravedlivých,
50nihcae to paroeai kabae hmai kamngaeh thungah va o tih: to ah loe qahhaih hoi hakaekhaih to om tih, tiah a naa.
50A uvrhou je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
51Jesu mah nihcae khaeah, Hae hmuennawk hae na thaih o kop boih maw? tiah a naa. Nihcae mah, Ue, Angraeng, tiah a naa o.
51Potom dí jim Ježíš: Srozuměli-li jste tomuto všemu? Řekli jemu: I ovšem, Pane.
52Anih mah nihcae khaeah, To pongah siangpahrang mah uk ih van prae kawng patuk ca tarik kaminawk boih loe, a tawnh ih hmuen kangtha hoi kangquem tasa bangah kasin, im tawn kami maeto hoiah anghmong, tiah a naa.
52On pak řekl jim: Protož každý učitel umělý v království nebeském podoben jest člověku hospodáři, kterýž vynáší z pokladu svého nové i staré věci.
53Jesu mah hae patahhaih lok thuih pacoengah, to ahmuen to a caehtaak.
53I stalo se, když dokonal Ježíš podobenství tato, bral se odtud.
54Angmah ih vangpui ah a caeh moe, sineko ah kaminawk to patuk, to naah nihcae mah dawnrai o moe, Hae kami loe naa hoi ih maw hae baktih palunghahaih hoi dawnrai toksakthaihaihnawk hae a tawnh? tiah thuih o.
54A přišed do vlasti své, učil je v školách jejich, takže se velmi divili, řkouce: Odkud má tento moudrost tuto a moc tuto?
55Anih loe thing aat kami ih capa na ai maw? Anih ih amno loe Meri na ai maw? Anih ih nawkamyanawk loe Jakob, Jose, Simon hoi Judah na ai maw?
55Zdaliž tento není syn tesařův? a zdaliž matka jeho neslove Maria a bratří jeho Jakub a Jozes a Šimon a Judas?
56Anih ih tanuhnawk doeh aicae hoi nawnto oh o na ai maw? Hae kami loe naa hoi ih maw hae baktih hmuennawk hae a tawnh? tiah a thuih o.
56A sestry jeho zdaliž také všecky u nás nejsou? Odkudž tedy má tyto všecky věci?
57Kaminawk loe anih nuiah palung hoih o ai. Toe Jesu mah nihcae khaeah, Tahmaa loe angmah im hoi angmah ih vangpui tasa bangah ni, pakoehhaih hoiah oh, tiah a naa.
57I zhoršili se na něm. A Ježíš řekl: Není prorok beze cti, než v své vlasti a v domu svém.
58Nihcae loe tanghaih tawn o ai pongah, to ahmuen ah dawnrai hmuen to sah pae mangh ai.
58I neučinil tu mnoho divů, pro nevěru jejich.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.