Juízes 21
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
Kralice Bible (1613)
1Ora, os homens de Israel haviam jurado em Mispá, dizendo: “Nenhum de nós dará a sua filha por mulher a Benjamim.”
1Nadto každý z mužů Izraelských přísahou se byli zavázali v Masfa, řkouce: Žádný z nás nedá dcery své Beniaminským za manželku.
2O povo foi a Betel e sentou-se ali até a tarde perante Deus; levantaram as suas vozes e choraram amargamente.
2Protož všel lid do domu Boha silného, a seděli tam až do večera před Bohem, a pozdvihše hlasu svého, plakali pláčem velikým.
3Eles disseram: “Ó SENHOR, o Deus de Israel, por que aconteceu isso em Israel, de modo que hoje falte uma tribo em Israel?”
3A řekli: Proč Hospodine, Bože Izraelský, stalo se toto v Izraeli, aby dnes ubylo jedno pokolení z Izraele?
4No dia seguinte, o povo se levantou cedo, construiu ali um altar e ofereceu holocaustos e ofertas pacíficas.
4Nazejtří pak ráno vstal lid, a vzdělali tam oltář, a obětovali oběti zápalné a pokojné.
5Os filhos de Israel perguntaram: “Quem há entre todas as tribos de Israel que não subiu na assembleia ao SENHOR?” Pois haviam feito um grande juramento a respeito daquele que não subisse ao SENHOR em Mispá, dizendo: “Ele certamente será morto.”
5Řekli pak synové Izraelští: Jest-li kdo, ješto nepřišel do shromáždění tohoto ze všech pokolení Izraelských k Hospodinu? (Nebo se byli velice zapřisáhli proti tomu, kdož by nepřišel k Hospodinu do Masfa, řkouce: Bez milosti ať umře.
6Os filhos de Israel se entristeceram por Benjamim, seu irmão, e disseram: “Hoje uma tribo foi cortada de Israel.
6Nebo litujíce synové Izraelští Beniamina bratra svého, řekli: Dnes vyhlazeno jest jedno pokolení z Izraele.
7Como providenciaremos mulheres para os que restam, visto que juramos pelo SENHOR que não lhes daremos das nossas filhas por mulheres?”
7Jakž tedy učiníme s těmi ostatky, aby ženy měli, poněvadž jsme se přísahou zavázali skrze Hospodina, že jim nedáme dcer svých za manželky?)
8Eles perguntaram: “Qual é a tribo de Israel que não subiu ao SENHOR em Mispá?” E eis que ninguém de Jabes-Gileade havia vindo ao acampamento para a assembleia.
8Řekli tedy: Jest-li kdo z pokolení Izraelských, ješto nepřišel k Hospodinu do Masfa? A aj, nepřišel byl žádný do vojska z Jábes Galád do shromáždění.
9Pois quando o povo foi contado, eis que não havia ali nenhum dos habitantes de Jabes-Gileade.
9Nebo když sečten byl lid, a aj, nebylo tam žadného z obyvatelů Jábes Galád.
10A congregação enviou para lá doze mil dos homens mais valentes e lhes ordenou, dizendo: “Vão e firam os habitantes de Jabes-Gileade ao fio da espada, juntamente com as mulheres e as crianças.
10Protož poslalo tam shromáždění to dvanácte tisíc mužů nejsilnějších, a přikázali jim, řkouce: Jděte a pobíte obyvatele Jábes Galád ostrostí meče, ženy i děti.
11Isto é o que vocês farão: destruirão totalmente todo do sexo masculino e toda mulher que já se deitou com um homem.”
11Toto pak učiníte: Všecky mužského pohlaví, a každou ženu, kteráž muže poznala, zamordujete.
12Encontraram entre os habitantes de Jabes-Gileade quatrocentas jovens virgens que não haviam conhecido homem, deitando-se com ele; e as trouxeram para o acampamento em Siló, que fica na terra de Canaã.
12Nalezli tedy mezi obyvateli Jábes Galád čtyři sta děveček panen, kteréž nepoznaly muže, a přivedli je do vojska v Sílo, kteréž bylo v zemi Kananejské.
13Toda a congregação enviou mensageiros e falou aos filhos de Benjamim que estavam na rocha de Rimom, e lhes proclamou paz.
13Tedy poslalo všecko to shromáždění, a mluvili k synům Beniamin, kteříž byli v skále Remmon, a povolali jich v pokoji.
14Benjamim voltou naquele tempo; e lhes deram as mulheres que haviam deixado com vida dentre as mulheres de Jabes-Gileade. Contudo, ainda não havia o suficiente para eles.
14Protož navrátili se Beniaminští toho času. I dali jim ženy, kteréž živé zachovali z žen Jábes Galád, ale ani tak se jim nedostávalo jich.
15O povo se entristeceu por causa de Benjamim, porque o SENHOR havia feito uma brecha nas tribos de Israel.
15Lidu pak líto bylo Beniamina, proto že učinil Hospodin mezeru v pokoleních Izraelských.
16Então os líderes da congregação perguntaram: “Como providenciaremos mulheres para os que restam, visto que as mulheres foram destruídas do meio de Benjamim?”
16Řekli tedy starší shromáždění toho: Jak učiníme s těmi pozůstalými, aby měli ženy? Nebo vyhlazeny jsou ženy z pokolení Beniamin.
17Disseram mais: “Deve haver uma herança para os que escaparam de Benjamim, para que uma tribo não seja apagada de Israel.
17Řekli také: Dědictví Beniaminovo pozůstalým náleží, aby nezahynulo pokolení z Izraele.
18No entanto, não podemos lhes dar mulheres dentre as nossas filhas, pois os filhos de Israel haviam jurado, dizendo: ‘Maldito aquele que der mulher a Benjamim.’”
18My pak nemůžeme jim dáti dcer svých za manželky; (nebo se byli přísahou zavázali synové Izraelští, řkouce: Zlořečený buď, kdož by dal manželku synům Beniamin.)
19Eles disseram: “Eis que há uma festa do SENHOR de ano em ano em Siló, que fica ao norte de Betel, no lado leste da estrada que sobe de Betel para Siquém, e ao sul de Lebona.”
19Potom řekli: Aj, slavnost Hospodinova bývá v Sílo každého roku na místě, kteréž jest s půlnoční strany domu Boha silného, k východu slunce cestě, kterouž se chodí od domu Boha silného do Sichem, a Lebnu jest na poledne.
20Eles ordenaram aos filhos de Benjamim, dizendo: “Vão e fiquem de emboscada nas vinhas,
20Přikázali tedy synům Beniamin, řkouce: Jděte a skrejte se v vinicích.
21e observem; e eis que, se as filhas de Siló saírem para dançar nas danças, então saiam das vinhas, e que cada homem agarre a sua mulher dentre as filhas de Siló, e vão para a terra de Benjamim.
21A šetřte, a aj, když vyjdou dcery Sílo plésati v houfích, tedy vyskočíte z vinic a pochytíte sobě každý manželku svou ze dcer Sílo, a odejdete do země Beniamin.
22E acontecerá que, quando os pais ou os irmãos delas vierem reclamar conosco, nós lhes diremos: ‘Sejam bondosos e nos concedam isso, porque não tomamos mulher para cada um deles na batalha, e tampouco vocês as deram a eles; do contrário, agora vocês seriam culpados.’”
22Když pak přijdou otcové jejich aneb bratří jejich, aby se před námi soudili, tedy řekneme jim: Slitujte se nad námi místo nich, nebo v té válce nevzali jsme pro každého z nich manželky; také jste vy jim nedali jich, a tak nebudete nic vinni.
23Os filhos de Benjamim assim o fizeram, e tomaram para si mulheres segundo o seu número, dentre as que dançavam, as quais eles arrebataram. Eles foram e voltaram para a sua herança, reconstruíram as cidades e passaram a morar nelas.
23Tedy učinili tak synové Beniamin, a přivedli sobě manželky vedlé počtu svého z těch plésajících, kteréž uchvátili; a odšedše, navrátili se k dědictví svému, a vzdělavše zase města svá, bydlili v nich.
24Os filhos de Israel partiram dali naquele tempo, cada homem para a sua tribo e para a sua família, e dali saíram cada um para a sua própria herança.
24A tak odešli odtud synové Izraelští toho času, jeden každý k svému pokolení a k čeledi své; a vrátili se odtud jeden každý k dědictví svému.
25Naqueles dias não havia rei em Israel. Cada um fazia o que era certo aos seus próprios olhos.
25Těch dnů nebylo krále v Izraeli, ale každý, což se mu vidělo, to činil.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.