Juízes 18
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
Kralice Bible (1613)
1Naqueles dias não havia rei em Israel. Naqueles dias a tribo dos danitas buscava para si uma herança onde habitar; pois até aquele dia a sua herança ainda não lhes havia caído por sorte entre as tribos de Israel.
1V těch dnech nebylo krále v Izraeli, a toho času pokolení Dan hledalo sobě dědičného místa k bydlení, nebo se mu ještě nebylo dostalo dílu u prostřed synů Izraelských až do dne toho.
2Os filhos de Dã enviaram cinco homens da sua família, dentre todos eles, homens valentes, de Zorá e de Estaol, para espiar e explorar a terra. Eles lhes disseram: “Vão, explorem a terra!” Eles chegaram à região montanhosa de Efraim, à casa de Mica, e passaram a noite ali.
2Tedy poslali synové Dan z čeledi své pět mužů z končin svých, mužů silných z Zaraha a Estaol, aby spatřili zemi a pilně prohlédli ji, a řekli jim: Jděte, shlédněte zemi. Kteřížto když přišli na horu Efraim až do domu Míchova, přenocovali tam.
3Quando estavam perto da casa de Mica, reconheceram a voz do jovem levita; então se aproximaram e lhe perguntaram: “Quem o trouxe para cá? O que você está fazendo neste lugar? O que você tem aqui?”
3Když pak byli blízko domu Míchova, poznali hlas toho mládence Levíty, a uchýlivše se tam, řekli jemu: Kdo tě sem přivedl? Co ty zde děláš? A co ty zde máš?
4Ele lhes respondeu: “Assim e assim Mica me tratou, ele me contratou, e eu me tornei o seu sacerdote.”
4Odpověděl jim: Toto mi a toto učinil Mícha, a ze mzdy najal mne, abych byl jeho knězem.
5Eles lhe disseram: “Por favor, consulte a Deus, para que saibamos se a nossa jornada será bem-sucedida.”
5I řekli jemu: Poraď se, prosíme, s Bohem, abychom věděli, zdaří-li se nám cesta naše, kterouž jdeme.
6O sacerdote lhes disse: “Vão em paz. O caminho em que vocês andam está perante o SENHOR.”
6Odpověděl jim kněz: Jděte v pokoji, Hospodinť spravuje cestu vaši, po níž jdete.
7Então os cinco homens partiram, chegaram a Laís e viram o povo que lá estava, como viviam em segurança, à maneira dos sidônios, quietos e confiantes; pois não havia ninguém na terra que possuísse autoridade, que pudesse humilhá-los em qualquer coisa, e eles estavam longe dos sidônios e não tinham negócios com mais ninguém.
7Tedy odešlo pět mužů těch, a přišli do Lais, a viděli lid, kterýž tam byl, bezpečně bydlící, vedlé obyčeje Sidonských v zahálce a bezpečnosti, a že nebylo, co by je kormoutiti mělo v té zemi, ani kdo by dědičně ujíti chtěl království. K tomu i od Sidonských vzdáleni byli, aniž spříznění jaké s kým měli.
8Eles voltaram aos seus irmãos em Zorá e Estaol; e os seus irmãos lhes perguntaram: “O que vocês nos dizem?”
8Když se pak navrátili k bratřím svým do Zaraha a Estaol, řekli jim bratří jejich: Což vy?
9Eles responderam: “Levantem-se, e subamos contra eles; pois vimos a terra e eis que ela é muito boa. Vocês vão ficar aí parados? Não sejam preguiçosos para ir e entrar para tomar posse da terra.
9I odpověděli: Vstaňte a táhněme na ně, nebo shlédli jsme tu zemi, a aj, velmi dobrá jest; a vy mlčíte? Nelenujtež se táhnouti, a vjíti k opanování té země.
10Quando vocês forem, encontrarão um povo desprevenido, e a terra é espaçosa; pois Deus a entregou em suas mãos, um lugar onde não falta nada do que há na terra.”
10(Když přijdete, vejdete k lidu bezpečnému, a do země prostranné;) nebo dal ji Bůh v ruku vaši, místo, v němž není žádného nedostatku jakýchkoli věcí, kteréž na zemi býti mohou.
11A família dos danitas partiu de Zorá e de Estaol com seiscentos homens armados com armas de guerra.
11Tedy vyšlo z čeledi Dan odtud, totiž z Zaraha a Estaol, šest set mužů oděných v odění válečné.
12Eles subiram e acamparam em Quiriate-Jearim, em Judá. Por isso chamam aquele lugar Maané-Dã até o dia de hoje. Eis que fica atrás de Quiriate-Jearim.
12A vytáhše, položili se u Kariatjeharim Judova; pročež nazvali to místo Mahane Dan až do dnešního dne, a jest za Kariatjeharim.
13Dali passaram para a região montanhosa de Efraim e chegaram à casa de Mica.
13A odtud táhnouce na horu Efraim, přišli až k domu Míchovu.
14Então os cinco homens que haviam ido espiar a terra de Laís disseram aos seus irmãos: “Vocês sabiam que nestas casas há um éfode, terafins, uma imagem esculpida e um ídolo de metal fundido? Agora, portanto, pensem no que devem fazer.”
14I mluvilo těch pět mužů, kteříž chodili k shlédnutí země Lais, a řekli bratřím svým: Víte-liž, že v domích těchto jest efod a terafim, a rytina a slitina? Protož nyní vězte, co máte činiti.
15Eles se dirigiram para lá e chegaram à casa do jovem levita, isto é, à casa de Mica, e lhe perguntaram como ele estava.
15A uchýlivše se tam, vešli do domu mládence Levíty v domě Míchově, a pozdravili ho pokojně.
16Os seiscentos homens armados com as suas armas de guerra, que eram dos filhos de Dã, ficaram à entrada da porta.
16Ale šest set mužů oděných v zbroj svou válečnou, kteříž byli z pokolení Dan, stáli přede dveřmi.
17Os cinco homens que haviam ido espiar a terra subiram, entraram e pegaram a imagem esculpida, o éfode, os terafins e o ídolo de metal fundido; e o sacerdote estava de pé à entrada da porta com os seiscentos homens armados com armas de guerra.
17A šedše pět mužů, kteříž chodili k shlédnutí země, vešli tam a vzali rytinu a efod a terafim a slitinu; kněz pak stál u vrat brány s šesti sty muži oděnými v zbroji.
18Quando estes entraram na casa de Mica e pegaram a imagem esculpida, o éfode, os terafins e o ídolo de metal fundido, o sacerdote lhes perguntou: “O que vocês estão fazendo?”
18A ti, kteříž vešli do domu Míchova, vzali rytinu, efod a terafim, a slitinu. I řekl jim kněz: Což to děláte?
19Eles lhe responderam: “Cale-se, ponha a mão sobre a boca, e venha conosco. Seja para nós pai e sacerdote. É melhor para você ser sacerdote da casa de um só homem, ou ser sacerdote de uma tribo e de uma família em Israel?”
19Kteříž odpověděli: Mlč, vlož ruku svou na ústa svá a poď s námi, a budeš nám za otce a za kněze. Což jest lépe tobě, knězem-li býti v domě jednoho člověka, či býti knězem pokolení a čeledi v Izraeli?
20O coração do sacerdote se alegrou, e ele pegou o éfode, os terafins e a imagem esculpida, e foi para o meio do povo.
20I zradovalo se srdce kněze, a vzav efod a terafim a rytinu, šel u prostřed lidu toho.
21Assim eles deram meia-volta e partiram, colocando as crianças, o gado e os bens à frente deles.
21A obrátivše se odešli, a pustili napřed děti a dobytek, a což měli dražšího.
22Quando já estavam a uma boa distância da casa de Mica, os homens que moravam nas casas próximas à casa de Mica se reuniram e alcançaram os filhos de Dã.
22Když pak opodál byli od domu Míchova, tedy muži, kteříž bydlili v domích blízkých domu Míchova, shromáždili se a honili syny Dan.
23Como eles gritavam atrás dos filhos de Dã, estes viraram os rostos e disseram a Mica: “Qual é o seu problema, para que venha com uma tropa dessas?”
23I volali za syny Dan. Kteříž ohlédše se, řekli Míchovi: Cožtě, že jsi jich tolik shromáždil?
24Ele respondeu: “Vocês levaram os meus deuses que eu fiz, e o sacerdote, e foram embora! O que mais me resta? Como vocês podem me perguntar: ‘Qual é o seu problema?’”
24Odpověděl: Bohy mé, kteréž jsem udělal, vzali jste, i kněze, a odcházíte. Což pak již budu míti? A ještě se ptáte: Coť jest?
25Os filhos de Dã lhe disseram: “Não deixe a sua voz ser ouvida entre nós, para que homens de ânimo exaltado não os ataquem, e você perca a sua vida e as vidas da sua família.”
25Jemuž odpověděli synové Dan: Hlediž, ať více neslyšíme hlasu tvého za sebou, sic jináč oboří se na vás muži hněviví, a ztratíš duši svou i duše domu svého.
26Os filhos de Dã seguiram o seu caminho; e quando Mica viu que eles eram mais fortes do que ele, deu meia-volta e retornou para a sua casa.
26I brali se muži Dan cestou svou. A vida Mícha, že by silnější byli nežli on, obrátiv se, šel do domu svého.
27Eles tomaram o que Mica havia feito e o sacerdote que era dele, e chegaram a Laís, a um povo quieto e desprevenido, e os feriram ao fio da espada; depois queimaram a cidade com fogo.
27Oni pak vzavše, což byl udělal Mícha, i kněze, kteréhož měl, přitáhli do Lais k lidu zahálivému a bezpečnému; i pobili je ostrostí meče, a město vypálili ohněm.
28Não houve quem os livrasse, porque a cidade ficava longe de Sidom, e eles não tinham negócios com mais ninguém; ela se localizava no vale que fica perto de Bete-Reobe. Eles reconstruíram a cidade e passaram a morar nela.
28A nebylo žádného, kdo by jim spomohl; nebo daleko byl Sidon, aniž měli spříznění s kterými lidmi. Město pak bylo v údolí, kteréž jest v Betrohob. A vystavěvše zase město, bydlili v něm.
29Chamaram a cidade de Dã, segundo o nome de Dã, o pai deles, que nasceu a Israel; contudo, o nome da cidade antigamente era Laís.
29A nazvali jméno města toho Dan, od jména otce svého, kterýž narozen byl Izraelovi, ješto prvé jméno města toho bylo Lais.
30Os filhos de Dã levantaram para si a imagem esculpida; e Jônatas, filho de Gérsom, filho de Moisés, e os seus filhos foram sacerdotes da tribo dos danitas até o dia do exílio da terra.
30Postavili pak sobě synové Dan tu rytinu, a Jonatan syn Gersonův, syna Mojžíšova, on i synové jeho byli kněžími v pokolení Dan, až do dne zajetí obyvatelů země.
31Assim eles estabeleceram para si a imagem esculpida que Mica havia feito, e ela lá permaneceu durante todo o tempo em que a casa de Deus esteve em Siló.
31Vystavili tedy sobě tu rytinu, kterouž udělal Mícha, a byla tam po všecky dny, v nichž dům Boží byl v Sílo.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.