Judges 21
JPS Tanakh (Jewish Publication Society, 1917)
Kralice Bible (1613)
1Now the men of Israel had sworn in Mizpah, saying: 'There shall not any of us give his daughter unto Benjamin to wife.'
1Nadto každý z mužů Izraelských přísahou se byli zavázali v Masfa, řkouce: Žádný z nás nedá dcery své Beniaminským za manželku.
2And the people came to Beth-el, and sat there till even before God, and lifted up their voices, and wept sore.
2Protož všel lid do domu Boha silného, a seděli tam až do večera před Bohem, a pozdvihše hlasu svého, plakali pláčem velikým.
3And they said: 'O LORD, the God of Israel, why is this come to pass in Israel, that there should be to-day one tribe lacking in Israel?'
3A řekli: Proč Hospodine, Bože Izraelský, stalo se toto v Izraeli, aby dnes ubylo jedno pokolení z Izraele?
4And it came to pass on the morrow that the people rose early, and built there an altar, and offered burnt-offerings and peace-offerings.
4Nazejtří pak ráno vstal lid, a vzdělali tam oltář, a obětovali oběti zápalné a pokojné.
5And the children of Israel said: 'Who is there among all the tribes of Israel that came not up in the assembly unto the LORD?' For they had made a great oath concerning him that came not up unto the LORD to Mizpah, saying: 'He shall surely be put to death.'
5Řekli pak synové Izraelští: Jest-li kdo, ješto nepřišel do shromáždění tohoto ze všech pokolení Izraelských k Hospodinu? (Nebo se byli velice zapřisáhli proti tomu, kdož by nepřišel k Hospodinu do Masfa, řkouce: Bez milosti ať umře.
6And the children of Israel repented them for Benjamin their brother, and said: 'There is one tribe cut off from Israel this day.
6Nebo litujíce synové Izraelští Beniamina bratra svého, řekli: Dnes vyhlazeno jest jedno pokolení z Izraele.
7How shall we do for wives for them that remain, seeing we have sworn by the LORD that we will not give them of our daughters to wives?'
7Jakž tedy učiníme s těmi ostatky, aby ženy měli, poněvadž jsme se přísahou zavázali skrze Hospodina, že jim nedáme dcer svých za manželky?)
8And they said: 'What one is there of the tribes of Israel that came not up unto the LORD to Mizpah?' And, behold, there came none to the camp from Jabesh-gilead to the assembly.
8Řekli tedy: Jest-li kdo z pokolení Izraelských, ješto nepřišel k Hospodinu do Masfa? A aj, nepřišel byl žádný do vojska z Jábes Galád do shromáždění.
9For when the people were numbered, behold, there were none of the inhabitants of Jabesh-gilead there.
9Nebo když sečten byl lid, a aj, nebylo tam žadného z obyvatelů Jábes Galád.
10And the congregation sent thither twelve thousand men of the valiantest, and commanded them, saying: 'Go and smite the inhabitants of Jabesh-gilead with the edge of the sword, with the women and the little ones.
10Protož poslalo tam shromáždění to dvanácte tisíc mužů nejsilnějších, a přikázali jim, řkouce: Jděte a pobíte obyvatele Jábes Galád ostrostí meče, ženy i děti.
11And this is the thing that ye shall do: ye shall utterly destroy every male, and every woman that hath lain by man.'
11Toto pak učiníte: Všecky mužského pohlaví, a každou ženu, kteráž muže poznala, zamordujete.
12And they found among the inhabitants of Jabesh-gilead four hundred young virgins, that had not known man by lying with him; and they brought them unto the camp to Shiloh, which is in the land of Canaan.
12Nalezli tedy mezi obyvateli Jábes Galád čtyři sta děveček panen, kteréž nepoznaly muže, a přivedli je do vojska v Sílo, kteréž bylo v zemi Kananejské.
13And the whole congregation sent and spoke to the children of Benjamin that were in the rock of Rimmon, and proclaimed peace unto them.
13Tedy poslalo všecko to shromáždění, a mluvili k synům Beniamin, kteříž byli v skále Remmon, a povolali jich v pokoji.
14And Benjamin returned at that time; and they gave them the women whom they had saved alive of the women of Jabesh-gilead; and yet so they sufficed them not.
14Protož navrátili se Beniaminští toho času. I dali jim ženy, kteréž živé zachovali z žen Jábes Galád, ale ani tak se jim nedostávalo jich.
15And the people repented them for Benjamin, because that the LORD had made a breach in the tribes of Israel.
15Lidu pak líto bylo Beniamina, proto že učinil Hospodin mezeru v pokoleních Izraelských.
16Then the elders of the congregation said: 'How shall we do for wives for them that remain, seeing the women are destroyed out of Benjamin?'
16Řekli tedy starší shromáždění toho: Jak učiníme s těmi pozůstalými, aby měli ženy? Nebo vyhlazeny jsou ženy z pokolení Beniamin.
17And they said: 'They that are escaped must be as an inheritance for Benjamin, that a tribe be not blotted out from Israel.
17Řekli také: Dědictví Beniaminovo pozůstalým náleží, aby nezahynulo pokolení z Izraele.
18Howbeit we may not give them wives of our daughters.' For the children of Israel had sworn, saying: 'Cursed be he that giveth a wife to Benjamin.'
18My pak nemůžeme jim dáti dcer svých za manželky; (nebo se byli přísahou zavázali synové Izraelští, řkouce: Zlořečený buď, kdož by dal manželku synům Beniamin.)
19And they said: 'Behold, there is the feast of the LORD from year to year in Shiloh, which is on the north of Beth-el, on the east side of the highway that goeth up from Beth-el to Shechem, and on the south of Lebonah.'
19Potom řekli: Aj, slavnost Hospodinova bývá v Sílo každého roku na místě, kteréž jest s půlnoční strany domu Boha silného, k východu slunce cestě, kterouž se chodí od domu Boha silného do Sichem, a Lebnu jest na poledne.
20And they commanded the children of Benjamin, saying: 'Go and lie in wait in the vineyards;
20Přikázali tedy synům Beniamin, řkouce: Jděte a skrejte se v vinicích.
21and see, and, behold, if the daughters of Shiloh come out to dance in the dances, then come ye out of the vineyards, and catch you every man his wife of the daughters of Shiloh, and go to the land of Benjamin.
21A šetřte, a aj, když vyjdou dcery Sílo plésati v houfích, tedy vyskočíte z vinic a pochytíte sobě každý manželku svou ze dcer Sílo, a odejdete do země Beniamin.
22And it shall be, when their fathers or their brethren come to strive with us, that we will say unto them: Grant them graciously unto us; because we took not for each man of them his wife in battle; neither did ye give them unto them, that ye should now be guilty.'
22Když pak přijdou otcové jejich aneb bratří jejich, aby se před námi soudili, tedy řekneme jim: Slitujte se nad námi místo nich, nebo v té válce nevzali jsme pro každého z nich manželky; také jste vy jim nedali jich, a tak nebudete nic vinni.
23And the children of Benjamin did so, and took them wives, according to their number, of them that danced, whom they carried off; and they went and returned unto their inheritance, and built the cities, and dwelt in them.
23Tedy učinili tak synové Beniamin, a přivedli sobě manželky vedlé počtu svého z těch plésajících, kteréž uchvátili; a odšedše, navrátili se k dědictví svému, a vzdělavše zase města svá, bydlili v nich.
24And the children of Israel departed thence at that time, every man to his tribe and to his family, and they went out from thence every man to his inheritance.
24A tak odešli odtud synové Izraelští toho času, jeden každý k svému pokolení a k čeledi své; a vrátili se odtud jeden každý k dědictví svému.
25In those days there was no king in Israel; every man did that which was right in his own eyes.
25Těch dnů nebylo krále v Izraeli, ale každý, což se mu vidělo, to činil.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.