John 5
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)Translation
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)
Kralice Bible (1613)
1After these things was a festival day of the Jews, and Jesus went up to Jerusalem.
1Potom byl svátek Židovský, i šel Ježíš do Jeruzaléma.
2Now there is at Jerusalem a pond, called Probatica, which in Hebrew is named Bethsaida, having five porches.
2Byl pak v Jeruzalémě u brány bravné rybník, kterýž slove Židovsky Bethesda, patero přístřeší maje.
3In these lay a great multitude of sick, of blind, of lame, of withered; waiting for the moving of the water.
3Kdežto leželo množství veliké neduživých, slepých, kulhavých, suchých, očekávajících hnutí vody.
4And an angel of the Lord descended at certain times into the pond; and the water was moved. And he that went down first into the pond after the motion of the water, was made whole, of whatsoever infirmity he lay under.
4Nebo anděl Páně jistým časem sstupoval do rybníka, a kormoutil vodu. A kdož tam nejprve sstoupil po tom zkormoucení vody, uzdraven býval, od kterékoli nemoci trápen byl.
5And there was a certain man there, that had been eight and thirty years under his infirmity.
5I byl tu člověk jeden, kterýž osm a třidceti let nemocen byl.
6Him when Jesus had seen lying, and knew that he had been now a long time, he saith to him: Wilt thou be made whole?
6Toho uzřev Ježíš ležícího, a poznav, že jest již dávno nemocen, dí jemu: Chceš-li zdráv býti?
7The infirm man answered him: Sir, I have no man, when the water is troubled, to put me into the pond. For whilst I am coming, another goeth down before me.
7Odpověděl mu nemocný: Pane, nemám člověka, kterýž by, když se zkormoutí voda, uvrhl mne do rybníka, nebo když já jdu, jiný přede mnou již vstupuje.
8Jesus saith to him: Arise, take up thy bed, and walk.
8Dí jemu Ježíš: Vstaň, vezmi lože své a choď.
9And immediately the man was made whole: and he took up his bed, and walked. And it was the sabbath that day.
9A hned zdráv jest učiněn člověk ten, a vzav lože své, i chodil. A byla sobota v ten den.
10The Jews therefore said to him that was healed: It is the sabbath; it is not lawful for thee to take up thy bed.
10Tedy řekli Židé tomu uzdravenému: Sobota jest, neslušíť tobě lože nositi.
11He answered them: He that made me whole, he said to me, Take up thy bed, and walk.
11Odpověděl jim: Ten, kterýž mne uzdravil, onť mi řekl: Vezmi lože své a choď.
12They asked him therefore: Who is that man who said to thee, Take up thy bed, and walk?
12I otázali se ho: Kdo jest ten člověk, kterýž tobě řekl: Vezmi lože své a choď?
13But he who was healed, knew not who it was; for Jesus went aside from the multitude standing in the place.
13Ten pak uzdravený nevěděl, kdo by byl. Nebo Ježíš byl poodšel od zástupu shromážděného na tom místě.
14Afterwards, Jesus findeth him in the temple, and saith to him: Behold thou art made whole: sin no more, lest some worse thing happen to thee.
14Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; nikoli víc nehřeš, ať by se něco horšího nepřihodilo.
15The man went his way, and told the Jews, that it was Jesus who had made him whole.
15Odšel ten člověk, a pověděl Židům, že by Ježíš byl ten, kterýž ho zdravého učinil.
16Therefore did the Jews persecute Jesus, because he did these things on the sabbath.
16A protož protivili se Židé Ježíšovi, a hledali ho zabíti, že to učinil v sobotu.
17But Jesus answered them: My Father worketh until now; and I work.
17Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám.
18Hereupon therefore the Jews sought the more to kill him, because he did not only break the sabbath, but also said God was his Father, making himself equal to God.
18Tedy Židé ještě víc proto hledali ho zamordovati, že by netoliko rušil sobotu, ale že Otce svého pravil býti Boha, rovného se čině Bohu.
19Then Jesus answered, and said to them: Amen, amen, I say unto you, the Son cannot do any thing of himself, but what he seeth the Father doing: for what things soever he doth, these the Son also doth in like manner.
19I odpověděl Ježíš a řekl jim: Amen, amen pravím vám: Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti, jediné což vidí, an Otec činí. Nebo cožkoli on činí, toť i Syn též podobně činí.
20For the Father loveth the Son, and sheweth him all things which himself doth: and greater works than these will he shew him, that you may wonder.
20Otec zajisté miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám činí; a větší nad to ukáže jemu skutky tak, abyste vy se divili.
21For as the Father raiseth up the dead, and giveth life: so the Son also giveth life to whom he will.
21Nebo jakož Otec křísí mrtvé a obživuje, tak i Syn, kteréž chce, obživuje.
22For neither doth the Father judge any man, but hath given all judgment to the Son.
22Aniž zajisté Otec soudí koho, ale všecken soud dal Synu,
23That all men may honour the Son, as they honour the Father. He who honoureth not the Son, honoureth not the Father, who hath sent him.
23Aby všickni ctili Syna, tak jakž Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, kterýž ho poslal.
24Amen, amen I say unto you, that he who heareth my word, and believeth him that sent me, hath life everlasting; and cometh not into judgment, but is passed from death to life.
24Amen, amen pravím vám: Že kdož slovo mé slyší, a věří tomu, jenž mne poslal, máť život věčný, a na soud nepřijde, ale přešelť jest z smrti do života.
25Amen, amen I say unto you, that the hour cometh, and now is, when the dead shall hear the voice of the Son of God, and they that hear shall live.
25Amen, amen pravím vám: Že přijde hodina, a nyníť jest, kdyžto mrtví uslyší hlas Syna Božího, a kteříž uslyší, živi budou.
26For as the Father hath life in himself, so he hath given the Son also to have life in himself:
26Nebo jakož Otec má život sám v sobě, tak jest dal i Synu, aby měl život v samém sobě.
27And he hath given him power to do judgment, because he is the Son of man.
27A dal jemu moc i soud činiti, nebo Syn člověka jest.
28Wonder not at this; for the hour cometh, wherein all that are in the graves shall hear the voice of the Son of God.
28Nedivtež se tomu; neboť přijde hodina, v kteroužto všickni, kteříž v hrobích jsou, uslyší hlas jeho.
29And they that have done good things, shall come forth unto the resurrection of life; but they that have done evil, unto the resurrection of judgment.
29A půjdou ti, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života, ale ti, kteříž zlé věci činili, na vzkříšení soudu.
30I cannot of myself do any thing. As I hear, so I judge: and my judgment is just; because I seek not my own will, but the will of him that sent me.
30Nemohuť já sám od sebe nic činiti. Ale jakžť slyším, takť soudím, a soud můj spravedlivý jest. Nebo nehledám vůle své, ale vůle toho, jenž mne poslal, Otcovy.
31If I bear witness of myself, my witness is not true.
31Vydám-liť já svědectví sám o sobě, svědectví mé není pravé.
32There is another that beareth witness of me; and I know that the witness which he witnesseth of me is true.
32Jinýť jest, kterýž svědectví vydává o mně, a vím, že pravé jest svědectví, kteréž vydává o mně.
33You sent to John, and he gave testimony to the truth.
33Vy jste byli poslali k Janovi, a on svědectví vydal pravdě.
34But I receive not testimony from man: but I say these things, that you may be saved.
34Ale jáť nepřijímám svědectví od člověka, než totoť pravím, abyste vy spaseni byli.
35He was a burning and a shining light: and you were willing for a time to rejoice in his light.
35Onť jest byl svíce hořící a svítící, vy pak chtěli jste na čas poradovati se v světle jeho.
36But I have a greater testimony than that of John: for the works which the Father hath given me to perfect; the works themselves, which I do, give testimony of me, that the Father hath sent me.
36Ale já mám větší svědectví, nežli Janovo. Nebo skutkové, kteréž mi dal Otec, abych je vykonal, tiť skutkové, kteréž já činím, svědčí o mně, že jest mne Otec poslal.
37And the Father himself who hath sent me, hath given testimony of me: neither have you heard his voice at any time, nor seen his shape.
37A kterýž mne poslal, Otec, onť jest svědectví vydal o mně, jehož jste vy hlasu nikdy neslyšeli, ani tváři jeho viděli.
38And you have not his word abiding in you: for whom he hath sent, him you believe not.
38A slova jeho nemáte v sobě zůstávajícího. Nebo kteréhož jest on poslal, tomu vy nevěříte.
39Search the scriptures, for you think in them to have life everlasting; and the same are they that give testimony of me.
39Ptejte se na Písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně.
40And you will not come to me that you may have life.
40A nechcete přijíti ke mně, abyste život měli.
41I receive glory not from men.
41Chvály od lidí jáť nepřijímám.
42But I know you, that you have not the love of God in you.
42Ale poznal jsem vás, že milování Božího nemáte v sobě.
43I am come in the name of my Father, and you receive me not: if another shall come in his own name, him you will receive.
43Já jsem přišel ve jménu Otce svého, a nepřijímáte mne. Kdyby jiný přišel ve jménu svém, toho přijmete.
44How can you believe, who receive glory one from another: and the glory which is from God alone, you do not seek?
44Kterak vy můžete věřiti, chvály jedni od druhých hledajíce, poněvadž chvály, kteráž jest od samého Boha, nehledáte?
45Think not that I will accuse you to the Father. There is one that accuseth you, Moses, in whom you trust.
45Nedomnívejte se, bychť já na vás žalovati měl před Otcem. Jestiť, kdo by žaloval na vás, Mojžíš, v němž vy naději máte.
46For if you did believe Moses, you would perhaps believe me also; for he wrote of me.
46Nebo kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně; nebť jest on o mně psal.
47But if you do not believe his writings, how will you believe my words?
47Ale poněvadž jeho písmům nevěříte, i kterak slovům mým uvěříte?
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.