Lucangundru 22
Testamenta Marra (Dieri New Testament)Translation
Testamenta Marra (Dieri New Testament)
Kralice Bible (1613)
1Pulkurutjeribani ditji pirna, nina tanali dikai Passa, karakararina wonti.
1Přibližoval se pak svátek přesnic, jenž slove velikanoc.
2Priesta pirnali ja jaura jinkinietjali wontina wonti, worderu tanali nina nari ngankananto, ngangau tana kana wolarandru japali nganana wonti.
2I hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej vyhladili; ale obávali se lidu.
3Satan wirina wonti Judangu, nau tala Ischariot, nau marapratjana ja mandrundru kulno nganana wonti.
3Tedy ďábel vstoupil do Jidáše, kterýž sloul Iškariotský, jednoho z počtu dvanácti.
4Ja nau wapana wonti ja Priesta pirnani ja jirijiribanietjani ngankamalina wonti, worderu nulu nina tanangu wontawontananto.
4A on odšed, mluvil s předními kněžími, a s úředníky nad chrámem, kterak by ho jim zradil.
5Ja tana mankina wonti; ja tana kulnukulnuni nganana wonti nunkangu mardatandra jinkila.
5I zradovali se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti.
6Ja nulu jenia talpadakana wonti, ja ditji talku wontina wonti, nina tanangu kana wolara panini ngulkujeli jinkila.
6A on také jim přiřekl. I hledal příhodného času, aby ho jim zradil bez zástupu.
7Pulkurutjeribani ditji pirna kantji wokarana wonti, nunkangupini tanali Passa kuparu nandrananto.
7Tedy přišel den přesnic, v kterémžto zabit měl býti beránek.
8Ja Nulu Petrus ja Johannes jinpana wonti ja jatana wonti: „Wapalumai ja Passa kupara ngaianani ngankingalumai, ngaiana nina tajinanto.“
8I poslal Ježíš Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli.
9Pudla nunkangu jatana wonti: „Wodaninkinaia jidni jertapateriai ngali nina ngankingananto.“
9A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme?
10Nau pudlangu jatana wonti: „Mai, judla ngurani wirinani, kana kulno judlangu mandurila nganai, nulu ngapakoko mandrai; nunkangu karipaterialumai pungaia, woderi nau wiriai,
10On pak řekl k nim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde.
11Ja punga ngamalkanietjani jatalumai: Ngujangujara jinkinietja jinkangu jatai: Woderi tajini piri nganai, nunkangu ngato Passa kuparu ngakani milintali tajinanto?
11A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdežto budu jísti beránka s učedlníky svými?
12Ja nulu judlangu tajini piri pirna, matja ngankingana, wondrala nganai, naka nina ngankingalumai.“
12A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte.
13Pudla matja wapana, pudlali jeruja mankamankana wonti, worderu Nau pudlangu jatana warai: ja pudlali Passa kuparu ngankingana wonti.
13I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka.
14Ja ditji matja wokarana, Nau ngamana ngarina wonti, ja Apostel marapratjana ja mandru nunkangunto.
14A když přišel čas večeře, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.
15Ja Nau tanangu jatana wonti: „Ngani wolkareli ja ngalkujeli nganana warai ninapini Passa kuparu jurangu jelali tajila ngakani ketjaketjanani ngopera.
15I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prve než bych trpěl.
16Ngangau ngani jurangu jatai: Ngato ninaia wata morla tajila nganai, jenia Godaia mililani morlalu pantjinantulu.“
16Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím.
17Ja Nulu koko patana wonti ja jurakokana wonti ja Nau jatana wonti: „Ninapini patanau ja jura muntali puntibijiribamalianau.
17A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou.
18Ngangau ngani jurangu jatai: Ngato wata morla waina nindri tandrandru tapala nganai Godaia milila wokaranantulu.“
18Neboť pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde.
19Ja Nulu buka patana wonti ja jurakokana wonti ja nina wokaribana wonti ja tanangu jinkina wonti ja jatana wonti: „Naupini ngani palku nganai, ninaia ngani jurangu jinkiteriai; jeruja ngankanimai ngakangu ngundrala!“
19A vzav chléb, díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.
20Jeruja bakana koko tajinani ngadani, ja jatana wonti: „Naupini koko Testamenta marra nganai ngakani kumarani, ninaia ngani jurangu nangateriai.“
20Takž také dal jim i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.
21Ja mai, ngakani wontawontanietjaia mara ngakangunto kurlini nganai.
21Ale aj, ruka zrádce mého se mnou jest za stolem.
22Ja Kanaia Ngatamura wapai worderu morlalu kurana wonti; ja jakajai nunkangupara kanani, nulia ninaia wontawontala nganai.
22A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo o něm, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje.
23Ja tanali wonina wonti jakalkijiribamalila, warlenulu tanangundru nganai, nulia jenia ngankala nganai. (Ngantjani‐jaura Bartholomäuni ditjini.)
23Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti.
24Tana bakana jatamalina wonti jendrangundruja, worananau morla pirna nganai tanangundru.
24Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti větší.
25Nau tanangu jatana wonti: „Kana wolaraia kaparali tanangu jirijiribai, ja ngurula ngamalkanietja tanani tanali dikai: «kapara ngumu.»
25On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou.
26Jura wata jeruja, a‐ai, worananau morla pirna jurangundru nganai, wakani jeribaka pantjinanto; ja kapara milini jeribaka.
26Ale vy ne tak. Nýbrž kdož větší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, budiž jako sloužící.
27Ngangau worananau morla pirna nganai, nau kurlini ngamai kara, nau mili nganai kara? Wata jeruja nganai, nau kurlini ngamai? Ngani jurangu terti nganai mili jeribaka.
27Nebo kdo větší jest, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.
28Jura tanaia nganai, tanaia ngakangunto wonki nganana warai ngakani wontjanani;
28Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali.
29Ja ngato jurangu milila jinkiai, worderu Ngaperali ngakanali matja jinkina; ngangau jura tajinanto ja tapananto ngakani kurlini mililani ngakanani.
29A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království,
30Ja jura kaparaia pirini ngamala nganai Israelani kapara marapratjana ja mandruni kalala kurala.“
30Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
31Kapara jatana wonti: „Simoniai, Simoniai, mai, Satanali wontjana warai jurana buka tandra jeribaka tarauala.
31I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil vás, aby vás tříbil jako pšenici.
32Ngani jinkangundru ngatjina warai, morlalu ngundrana jinkani wata mudananto; ja jidni ngadani matja madlentjandru karitjina, ngatata jinkani ngurunguru ngankau!“
32Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.
33Nau nunkangu jatana wonti: „Kaparajai, ngani matja ngankaterina, jinkangunto bakana kanjangaria ja naria wapala.“
33A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti.
34Nau jatana wonti: „Ngani jinkangu jatai Petrujai: Karari paia ngaperi wata jatala nganai, windrila jundru ngana pota parkulu jedieli worarala nganai ngana ngujamala.“
34On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prve třikrát zapříš, že neznáš mne.
35Ja Nau tanangu jatana wonti: „Ngato jurana marakala jinpanala, billi ja pailtji ja tidnaputa pani, jura palpa wata ngamalkanala?“ Tana jatana wonti: „Pani.“
35I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.
36Nau tanangu jatana wonti: „Karari, warle billi ngamalkai, ninaia maniatimai, jeruja bakana pailtji; ja warlenulu wata ngamalkai, kati nunkani kalalaia jinkiatimai ja mardakirra burungankaiatimai.
36Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi jej, a též i mošnu; a kdož nemá, prodej sukni svou, a kup sobě meč.
37Ngangau ngani jurangu jatai: Bakana jenia, mina ngakagundru morla dakanala parai, morlalu pantjinanto; jenia: Tanali nina madlentji ngankanietjani terti kurana wonti; ngangau mina ngakangundru dakanala parai, matja mudana.“
37Nebo pravím vám, že se ještě to musí naplniti na mně, což psáno: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž psány jsou o mně, konec berou.
38Tana jatana wonti: „Kaparajai, najiau ninkida mardakirra mandru parai!“ Nau tanangu jatana wonti: „Matja.“
38Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.
39Ja Nau dunkana wonti ja maninindri mardawonpaia wapana wonti, worderu Nulu milingeru ngankana wonti; ja nunkangu bakana mili nunkani karipaterina wonti.
39A vyšed podle obyčeje svého, šel na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.
40Nau pirini matja wokarana, Nau tanangu jatana wonti: „Ngatjianimai jura wontjanilani wiriati.“
40A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení.
41Ja Nau tanangundru kulnulu tjiringana wonti, diani marda worita jeribaka, ja pantjaterkana ngarina wonti ja ngatjina wonti ja jatana wonti:
41A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,
42„Ngaperiai, jidni jertapaterinani ninapini koko ngakangu wirilkingala; wata jertapaterina ngakani, a‐ai, jinkani pantjinanto.“
42Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se.
43Angela kulno pariwilpandru nunkangu wondraterina wonti nina ngurunguru ngankala.
43I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho.
44Ja Nau naritirimalini wirinani, Nau morla parparali ngatjina wonti; ja kangu nunkani kumari jeribaka ngakana wonti.
44A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.
45Ja Nau ngatjinandru matja terkana tarana, Nau milini nunkanani wokarana wonti, ja Nulu tanana ngaurongaurojeli mukaturaranani mankamankana wonti,
45A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem.
46Ja tanangu jatana wonti: „Minandru jura mukaturarai? Terkakanau ja ngatjianau, jura wontjanilani wiriati.“
46I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení.
47Nau jenia jatanani, mai, kana wolara, ja Judas marapratjana ja mandrundru kulno, tanangu ngopera wapana wonti, ja Jesungu karakararina wonti nina manatapala.
47A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil.
48Jesus nunkangu jatana wonti: „Judajai, manatapanali jundru Kanaia Ngatamura wontawontai?“
48Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ?
49Tanali nunkangunto matja najina, mina pantjiati, tana nunkangu jatana wonti: „Kaparajai, ngaiani mardakirrali nandrananto?“
49A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem?
50Ja kulnujelit anangundru Priesta pirnaia mili nandrana wonti, ja nina talpa ngunari wokaribana wonti.
50I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze, a uťal ucho jeho pravé.
51Jesujeli kalabana wonti ja jatana wonti: „Karari mudau!“ Ja Nulu nina talpa karakarana wonti ja nina tepi ngankana wonti.
51A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotkna se ucha jeho, uzdravil jej.
52Jesus jatana wonti Priesta pirnani ja Godaia pungaia kaparani ja pinarani, tana nunkangu matja wokarana: „Watawatali maninietjani jeribaka jura dunkana warai mardakirrali ja pitali?
52I dí Ježíš těm, kteříž přišli k němu, předním kněžím a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi?
53Ngani jurangunto Godaia pungani nganana warai, jura mara jurani wata ngakangu ngutana warai. Ja naupini jurani ditji nganai ja ngalpuruja ngurula.“
53Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina a moc temnosti.
54Tanali nina patana wonti ja nina wapalkana wonti ja nina Priesta pirnaia pungani wirilkana wonti. Ja Petrus woritandru wapantina wonti.
54A oni javše jej, vedli ho, a uvedli do domu nejvyššího kněze. Petr pak šel za ním zdaleka.
55Tanali pirini terti matja turu miribana ja ngamana ngarina, bakana Petrus tanangu terti ngamana ngarina wonti.
55A když zanítili oheň uprostřed síně a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně.
56Widla milieli nina turuni ngamanani najina, ja nina ngurutalpana najina, nani jatana wonti: „Bakana naupini nunkangunto nganana warai!“
56A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním.
57Nau jedina wonti ja jatana wonti: „Widlajai, ngato nina wata ngujamai.“
57A on zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho.
58Ja wolja nina kulnujeli najina wonti ja jatana wonti: „Bakana jidni tanangundru kulno nganai!“ Petrus jatana wonti: „Wata ngani.“
58A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem.
59Ja ditji kulno matja mudana, kulnujeli morlalu kurana wonti ja jatana wonti: „Morlalu, bakana naupara nunkangunto nganana warai, ngangau nauja Galilaiala nganai!“
59A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, neb i Galilejský jest.
60Petrus jatana wonti: „Kanajai! Ngani ko mina jidni jatai.“ Ja nurujeli, nau jeruja jatanani, paia ngaperi jatana wonti.
60I řekl Petr: Èlověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval.
61Ja Kaparali najina karitjina wonti ja Petrus najina pararana wonti. Ja Petrulu Kaparaia jaura ngundrana wonti, worderu Nau nunkangu jatala wiri: „Morla ngopera, windrila paia ngaperi jatananto, jundru ngana pota parkulu jedieli worarala nganai.“
61I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
62Ja Petrus palaraia dunkana wonti ja burkali pirna jindrana wonti.
62I vyšed ven Petr, plakal hořce.
63Ja kanali, tanali Jesus patana wonti, nina ngirkibana wonti ja nandrana wonti.
63Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho.
64Ja tanali nina matja walpadakana, tanali nina mudla nandrana wonti ja nina jakalkana wonti ja jatana wonti: „Ngaianingu morlalu jatamai, warlenulu jidna nandrana warai?“
64A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil?
65Ja ngirkibani jaura marapu morla tana nunkangu jatana wonti.
65A jiného mnoho, rouhajíce se, mluvili proti němu.
66Ja matja ditjirina, kana wolaraia pinaru pratjana ja Priesta pirna ja bakana jaura jinkinietja jurborina wonti, ja tanali nina kaparani tananani wapalkana wonti,
66A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží a zákoníci, a vedli ho do rady své,
67Ja jatana wonti: „Jidni Christus nganai? Ngaianingu jatau!“ Nau tanangu jatana wonti: „Ngani jurangu jatanani, jura wata morlalu ngundranani;
67Řkouce: Jsi-li ty Kristus? Pověz nám! I dí jim: Povím-li vám, nikoli neuvěříte.
68Ngato jurana jakalkanani, jura ngakangu wata kalabanani, ngana kurakanani kara.
68A pakli se vás co otíži, neodpovíte mi, ani propustíte.
69Kararindru Kanaia Ngatamura Godaia ngurulaia ngunarani ngamala nganai.“
69Ale od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží.
70Tana pratjana jatana wonti: „Ngarla jidni Godaia Ngatamura?“ Nau tanangu jatana wonti: „Jura jenia jatai, ngangau ngani Nauja.“
70I řekli všickni: Tedy jsi ty Syn Boží? On pak řekl jim: Vy pravíte, že já jsem.
71Tana jatana wonti: „Mina jaura morlalu ngaiana morla ngamalkananto? Ngangau ngaiana muntali jenia nunkani manandru ngarana warai.“
71A oni řekli: Což ještě potřebujeme svědectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.