Lucangundru 12
Testamenta Marra (Dieri New Testament)Translation
Testamenta Marra (Dieri New Testament)
Kralice Bible (1613)
1Jendranguta kana wolara mapaterina wonti 1000 marapu jelalu, jeruja tana tidnali dakamalina wonti. Ja Nulu wonina wonti milini nunkanani jatala: „Ngopera Pharisaiaia pulkurutjeribani bukandru ngamalkaterianau, jenipara jeljujelju.
1A vtom, když mnozí zástupové scházeli se, takže jedni druhé velmi tlačili, počal mluviti k učedlníkům svým: Nejpředněji se varujte od kvasu farizeů, jenž jest pokrytství.
2Ngangau panila kuripi nganai, nau wata tinkari pantjila nganai; ja panila kurukuru nganai, nina tanali wata ngujamala nganai.
2Neboť nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; ani jest co tajného, ješto by nemělo býti zvědíno.
3Jendrania, mina jura ngalpurani jatana warai, jenia tanali praitjani ngarala nganai! ja mina jura talpani punga bitini kaukaubana warai, jenia tanali punga mangatandrani kaukaubala nganai.
3Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co jste sobě v uši šeptali v pokojích, hlásánoť bude na střechách.
4Ngani jurangu, kamanelini ngakanani, jatai: Wata tanangundru japali ngananau, tanali palku nari ngankai, ja ngadani tana ngandandariai morla ngankala.
4Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte se těch, jenž tělo zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili.
5Ngato jurangu wondrala nganai, worangundru jura japali nganananto; nunkangundru japali ngananau, Nulia matja nari ngankana, bakana ngurula ngamalkai turuja teribala; kau, ngani jurangu jatai, nunkangundru japali ngananau.
5Ale ukážiť vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýžto, když zabije, má moc uvrci do pekelného ohně. Jistě, pravím vám, toho se bojte.
6Tanali wata tiwilitja mara worali mardatandra waka mandrundru jinkimaliai? ja Goda wata kulno tanangundru kuritarana warai.
6Zdaliž neprodávají pět vrabců za dva haléře? Avšak ani jeden z nich není v zapomenutí před Bohem.
7Bakana para pratjana jurani mangatandrani matja windamana. Wata japali ngananau; ngangau jura morla pirna nganai tiwilitja marapuni.
7Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni zečteni jsou. Protož nebojtež se, mnohemť vy vrabce převyšujete.
8Ngani jurangu jatai: Warle ngana dikala nganai kanani, nina bakana Kanaia Ngatamurajeli dikala nganai Godaia angelani.
8Pravímť pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími.
9Warle ngana kutikutibala nganai kanani, nina ngato kutikutibala nganai Godaia angelani.
9Kdož by mne pak zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími.
10Ja warle jaura madlentji jatanani Kanaia Ngatamurani, nunkangu Nulia kalingala nganai; ja warle Jaola kulikiri ngirkibai, nunkangu Nulia wata kalingala nganai.
10A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno.
11Tanali jurana jaura pungani ja mitaia kaparani ja ngurulani wapalkanani, wata manujeli ngundranau worderu kara, mina kara jura kalabananto kara jatananto kara.
11Když pak vás voditi budou do škol a k vladařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili.
12Ngangau Jaolali kulikirieli jurana nunkangupini ditjini kiri ngankala nganai, mina jura jatananto.“
12Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti.
13Kana wolarandru kulno nunkangu jatana wonti: „Ngujangujara jinkinietjajai, nejini ugakanani jatamai, nulungali poto maratunka puntibananto.“
13I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví.
14Nau nunkangu jatana wonti: „Kanajai, warlenulu ngana talku jatanietja kara, poto maratunka puntibijiribanietja jurangu kurana warai?“
14A on řekl jemu: Èlověče, kdo mne ustavil soudcí aneb děličem nad vámi?
15Nau tanangu jatana wonti: „Najinajibaterianau ja ngamalkaterianau poto manujeli ngundranadru; ngangau kana kulno wata tepiriai, nulu poto marapu ngamalkanani.“
15I řekl k nim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží.
16Nulu tanangu jeribaka jaura kaukaubana wonti ja jatana wonti: „Kana poto pirnaia mitali marapu mandrana wonti.
16Pověděl jim také i podobenství, řka: Èlověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo.
17Ja nulu muntali ngundrana wonti ja jatana wonti: «Mina ngato ngankala nganai, ngangau ngato wata piri ngamalkai, woderi ngato tandra ngakani kurananto?»
17I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním, že nemám, kde bych shromáždil úrody své?
18Ja Nau jatana wonti: Jenia ngato ngankala nganai; Ngato kampani punga ngakani wokaribala nganai ja morla pirna wotila nganai, ja jerra ngato pratjana kurala nganai, mina ngakangu matja punkana, ja poto ngakani.
18I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své a větších nadělám, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá.
19Ja ngani mungarani ngakanani jatala nganai: «Mungarajai, jundru poto marapu ngamalkai kilpawoldra marapuja; ngara ngamamai, tajiau, tapau, tepiriau!»
19A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pij, měj dobrou vůli.
20Goda nunkangu jatana wonti: «Jidni kana patipatiai! nunkangupini tinkani Nulia mungara jinkani karkala nganai; wanini jenia nganala nganai, mina jundru matja ngankingana?»
20I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude?
21Jeruja nau nganai, nulu nunkangu muntali poto kampai, ja wata poto pirna nganai Godani.“
21Takť jest každý, kdož sobě shromažďuje, a není v Bohu bohatý.
22Nau milini nunkanani jatana wonti: „Jendrania ngani jurangu jatai: Wata manujeli ngundranau tepini juranani, mina jura tajila nganai, bakana wata palkuni juranani, mina jura widmaterila nganai.
22Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďtež pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali.
23Tepi morla pirna nganai bukani, ja palku morla pirna katini.
23Život větší jest nežli pokrm, a tělo větší nežli oděv.
24Kawalka najianau; ngangau tanalia wata jaupai ja wata kampai, ja wata tajina pnnga ja kampani punga ngamalkai, ja Godali tananaia jerto ngankai; worderu morla pirna jura nganai paiani?
24Patřte na havrany, žeť nesejí, ani žnou, a nemají špižírny, ani stodoly, a Bůh krmí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo?
25Worana jurangundru ngurunguru nganai, tepini nunkanani tintipidi kulno juri ngankala manujeli ngundraterinali?
25A kdož pak z vás pečlivě o to mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden?
26Jura ngandandarinani wakawakani, minandru jura manujeli ngundrai pilkilani?
26Poněvadž tedy nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč o jiné věci se staráte?
27Ngunandula najianau, worderu tanaia punkai; tanalia wata ngankai ja wata turpai; ngani jurangu jatai: Bakana Salomo pirnalani nunkanani pratjanani wata widmaterina wonti tanangundru kulnuni jeribaka.
27Patřte na kvítí polní, kterak rostou, nedělají, ani předou, a pravímť vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto.
28Godali kanta jeruja widmanani, nauja karari maruni terkai, ja tankubana tanali ninaia turupirini worai; worderu morla jurangu, jura wuldrungundranietja worajai!
28A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, ó malé víry?
29Bakana jura wata manujeli ngundranau, mina jura tajila nganai kara, mina jura tapala nganai kara, ja wata milkirianau!
29I vy nestarejte se o to, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to tak velmi pečujte.
30Jenia pratjana mitaia kanali wontiai; Ngaperi jurani milkila, jura jenia pratjana ngamalkananto.
30Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají. Víť pak Otec váš, že těch věcí potřebujete.
31Wontianau Godaia milila, ja jenia pratjana Nulia jurangu jinkila nganai.
31Ale raději hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou vám přidány.
32Wata japali ngangau, ngangau jidni ngami wakawaka; ngangau Ngaperi jurani jertapaterina wonti jurangu milila jinkila.
32Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království.
33Buru ngankanau mina jura ngamalkai, ja wangiwangini bakujeli jinkianau. Jurangu billi ngankanau, tana wata womala pantjiai; poto pariwilpani nau wata mudai, woderi kurikantji wata karakara wokarai, ja bakana wata kakatjieli tajiai.
33Prodávejte statky vaše, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne, v nebesích, kdežto zloděj dojíti nemůž, a kdež mol nekazí.
34Ngangau woderi ngantjani poto jurani parai, naka bakana jurani ngara nganai.
34Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše.
35Jura kapa ngampianau, ja praitji jurani mintjianau.
35Buďtež bedra vaše přepásaná, a svíce hořící.
36Jenipara kanani jeribaka ngananau, tanali kaparani tananani kalkai, nunkangu nurujeli mana walto ngankala, nau noapatamalini ditjindru wokarala tikanani ja nandranandranani.
36A vy podobni buďte lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svadby, aby hned, jakž by přišel a potloukl, otevřeli jemu.
37Murlali pirna tanapara mili, tanana kaparali tananali, nau wokarana tikanani, tepi mankamankala nganai. Morlalu ngani jurangu jatai: «Nau ngampipaterila nganai, ja tanangu manuni kurala nganai kurlini ngamana ngarinanto, ja nau wapala nganai tanangu mili nganala.»
37Blaze služebníkům těm, kteréž přijda Pán, nalezl by, a oni bdí. Amen pravím vám, že přepáše se, a káže jim sednouti za stůl, a chodě, bude jim sloužiti.
38Ja nau tinka terti kara, nguramaranaia woljaia kara wokaranani, ja tanana jeruja mankamankanani: Murlali pirna tanapini mili!
38A přišel-liť by v druhé bdění, a pakliť by v třetí bdění přišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou služebníci ti.
39Jenia ngujamanau, punga ngamalkanietja milkila ngananani, mina ditji tinkani kurikantji wokarai, nau tepi ngamala nganai ja ngandrawalkala nganai, nau wata pungani nunkanani wirinanto.
39Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterou by hodinu měl zloděj přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého.
40Bakana jura ngankingaterianau! ngangau ditji kulnuni, nina jura wata ngundrai, Kanaia Ngatamura wokarala nganai.“
40Protož i vy buďte hotovi, nebo v kterou hodinu nenadějete se, Syn člověka přijde.
41Petrus nunkangu jatana wonti: „Kaparajai, jidni ninapini jeribaka jaura ngaianingu jatai kara marapuni kara.“
41I řekl jemu Petr: Pane, nám-li pravíš toto podobenství, čili všechněm?
42Kapara jatana wonti: „Worana punga ngamalkanietja talku ja kiri nganai, nina kaparali najinajibanietja milini nunkanani kurala nganai, nulu tanangu buka ditji talkuni jinkinanto.
42I dí Pán: Aj kdo jest věrný šafář a opatrný, jehož by ustanovil pán nad čeledí svou, aby jim v čas dával vyměřený pokrm,
43Murlali pirna jenipara mili, nina kaparali nunkanali, nau wokarana tikanani, jeruja ngankanani mankamankala nganai.
43Blahoslavený služebník ten, kteréhož, když by přišel pán jeho, nalezne, an tak činí.
44Morlalu ngani jurangu jatai: Nulu nina kapara kurala nganai nunkani poto pratjanani.
44Vpravdě pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.
45Naupara mili ngarali nunkanali jatanani: Kapara ngakani kalkai wokarala, ja nau woninani mili materi ja mili widla nandrala, tajila ja tapala ja parawarala.
45Pakli by řekl služebník ten v srdci svém: Prodlévá přijíti pán můj, i počal by bíti služebníky a služebnice, a jísti a píti i opíjeti se,
46Jenipara milia kapara wokarala nganai miljaru kulnuni, nina nulu wata ngundrai, ja ditji kulnuni, nina nulu wata ngujamai, ja nina terti tjelapalkala nganai, ja nunkangu kalala nunkani kana tjikatjikani jeribaka kurala nganai.
46Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, kteréž neví. I oddělíť jej, a díl jeho položí s nevěrnými.
47Jenipara milieli, nulu kaparaia nunkanaia jertapaterina ngujamai, ja wata ngankingana warai, ja bakana jertapaterinani nunkanani wata pankina warai, nandrana marapu manila nganai.
47Služebník pak ten, kterýž by znal vůli pána svého a nepřipravoval se, a nečinil podle vůle jeho, bit bude velmi.
48Warle nina wata ngujamana warai, ja jenia ngankana warai, minandru nulu nandrana maninanto, nulu nandrana ngalje manila nganai. Nunkangundru, nunkangu marapu matja jinkina, Nulia marapu wontila nganai; ja worangu Nulia marapu jinkina warai, morla marapu Nulia nunkangundru karkala nganai.
48Ale kterýž neznal, a hodné věci trestání činil, bit bude ne tak velmi. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a komuť jsou mnoho poručili, víceť požádají od něho.
49Ngani wokarana wonti turu mitani worala, ja ngato ngantjai, nau matja jerkinanto!
49Oheň přišel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestliže již hoří?
50Multibanila kulno ngato maninanto, ja worderu japali ngani nganai nau mudanantulu!
50Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem soužen, dokudž se nevykoná!
51Wata ngundranau, ngani wokarana warai murla jinkila mitani, a‐ai, windri puntibala.
51A což se domníváte, že bych přišel pokoj dáti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení.
52Ngangau kararindru mara wora punga kulnuni puntibijiribamalila nganai; parkulu mandruni ja mandru parkulani.
52Nebo již od této chvíle bude jich pět v jednom domu rozděleno, tři proti dvěma, a dva proti třem.
53Ngaperali puntibala nganai ngatamurani ja ngatamurajeli ngaperani; ngandrieli ngatani mankarani ja ngatani mankarali ngandrini; paiarali kalarani nankanani, ja kalarali paiarani nankanani.“
53Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své.
54Nau bakana kana wolarani jatana wonti: „Jura talara palku kulno kalkaura jendakarani dunkanani najinani, jura nurujeli jatai: Kunditji wokarai, ja jeruja morlalu pantjiai.
54Pravil také i k zástupům: Když vídáte oblak, an vzchodí od západu, hned pravíte: Příval jde, a tak bývá.
55Ja jura kunankari watara ngakanani najinani, jura jatai: «Woldra pirna pantjila nganai, ja jeruja morlalu pantjiai.»
55A když od poledne vítr věje, říkáte: Bude horko, a býváť.
56Jura kana jeljujelju! mitaia ja pariwilpaia mudla jura ngujamai wontjala; minandru jura ninapini miljaru wata wontjai?
56Pokrytci, způsob nebe a země umíte souditi, a kterakž pak tohoto času nepoznáváte?
57Minandru jura wata muntali tjurujeli ngundrai mina talku nganai?
57Ano proč i sami od sebe nesoudíte, což spravedlivého jest?
58Ngangau jidni talpalani jinkanani jelalu mitaia kaparani wapanani, paltuni jigleri ngankau nunkangu kulnukulnuni nganala; ngangau nulu jidnana kalala kuranietjani wapal‐kaiati, ja kalala kuranietjali jidnana milini jinkiati, ja milieli jidnana kanjangari pungani widmaiati.
58Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti, na cestě přičiň se o to, abys byl zproštěn od něho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe biřici, a biřic vsadil by tě do žaláře.
59Morlalu ngani jinkangu jatai: «Jidni wata morla nakandru dunkala nganai, jundru ngopera mudani marda jinkinantulu.»“
59Pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž bys i toho posledního haléře nenavrátil.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.