Luka 12
Meriam Mir GospelsTranslation
Meriam Mir Gospels
Kralice Bible (1613)
1Ege gaire le lakub tabakeuare netat uteb ge etami, ege E ditimeda uiabi marao, tabara kaimeg giz, kega, Uaba dekaer Faresaio ra lu erperida, uiaba bes.
1A vtom, když mnozí zástupové scházeli se, takže jedni druhé velmi tlačili, počal mluviti k učedlníkům svým: Nejpředněji se varujte od kvasu farizeů, jenž jest pokrytství.
2Abelelam nole lu ispilu, E natomertare: nole lu gumik, E natomertare.
2Neboť nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; ani jest co tajného, ješto by nemělo býti zvědíno.
3Ege gaire lu uridili kupkupi ge ua detautare, E detomertare datki; uader lu pe ua kebi mer lu muige uteb ge, E natomertare tumem meta.
3Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co jste sobě v uši šeptali v pokojích, hlásánoť bude na střechách.
4Kaka uabi detagereda, kabara tebud, Ua nolea geum uiaba no gem ipit, ese uaeseemu, iauaekai umer kak ko ikeli nerute lu.
4Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte se těch, jenž tělo zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili.
5Epe kaka uabi detomeret le uabi geum: Uaba abi geum, ese uaeseemu abi ua ipit, E sirdam iako batauered gena: ageakar, kaka uabi detagereda, kega, Uaba abi geum.
5Ale ukážiť vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýžto, když zabije, má moc uvrci do pekelného ohně. Jistě, pravím vám, toho se bojte.
6Uaba nolea bodomalam faif kebi ebur giz epereda neisi asari? Ade nole nerute ebur okataprik kak abara op.
6Zdaliž neprodávají pět vrabců za dva haléře? Avšak ani jeden z nich není v zapomenutí před Bohem.
7A uaba mus uridili emetu etag, abelelam uaba nolea geum, uaba aule gaire kebi ebur.
7Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni zečteni jsou. Protož nebojtež se, mnohemť vy vrabce převyšujete.
8Kaka uabi detagereda, kega, Ese nerute le lut kara nei uanatomertare gaire le, Ade ra Uerem ko etomeret abara nei opem Ade ra angela.
8Pravímť pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími.
9Ese nerute le kari asared le ra op uridili, E ko asared opem Ade ra angela.
9Kdož by mne pak zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími.
10Ese nerute le adud mer Ade ra Uerem, E itikir: ese nerute le adud mer Lamar Zogo, E nolea itikir.
10A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno.
11Ese uaba eguatumur sunagoem, a opole, a tarim le, ua geum kak mer detautauem, nako ia detautare:
11Když pak vás voditi budou do škol a k vladařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili.
12Abelegelam Lamar Zogo de uabi uaderuerare, abkoreb ia mer detautare.
12Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti.
13Ege nerute le kublam, abi detager, kega, Ereuer le, ma kara le detager, E uateragoa tabara sirdam lu karim.
13I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví.
14Ege E abi detager, kega, oe, netede kari nakuar abele sirdam uabim?
14A on řekl jemu: Èlověče, kdo mne ustavil soudcí aneb děličem nad vámi?
15Ege E uiabi daratagerare, kega, Ua asesered uaba nolea geseb lu lag: abelelam nolea le eded geseb lulam.
15I řekl k nim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží.
16Ege E uiabi daratagerare, nerute mer babisdarie, kega, Nerute le abara lu abi seb ge au turum turum:
16Pověděl jim také i podobenství, řka: Èlověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo.
17E dikiapor, kega, Nalu lu ka akere, epe nolea pe kes kak, karbara lu aodage?
17I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním, že nemám, kde bych shromáždil úrody své?
18E detager, kega, Abele lu ka ikeli: kaka adem erapei karbara saido meta, kai ko au kale akailu; kaka etami okakis karbara turum, pako gaire debe lu uridili.
18I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své a větších nadělám, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá.
19A kaka abi detager, karbara lamar, kega, Kara lamar, ege marim gaire debe lu, E ikeli abkoreb dordor urut, ueakai ma mamoro emeri gaire urut ge, a eroli, a erer, a iako sererege.
19A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pij, měj dobrou vůli.
20Ege Ade de abi detager, kega, Ma paim le, mara iako lamar ki ge tais; netede ia ueais gaire mara lu ma derseri?
20I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude?
21Mokakalam le etami gaire lu, tabara lu, a nolea lu nagri Adelam.
21Takť jest každý, kdož sobě shromažďuje, a není v Bohu bohatý.
22Ege E uiabi daratagerare, tabara kaimeg giz, kega, Abelelam kaka uabi detagereda, kega, Uaba nole au kase dikiapor uaba eded, na leuer uaba eroare; gako uaba gem, na lu uaba ameare.
22Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďtež pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali.
23Ege eded aule leuer aroem, pako gem aule am ualilam.
23Život větší jest nežli pokrm, a tělo větší nežli oděv.
24Uaba dikiapor oreua, uiaba nolea saido dikri, a nolea saido itraker; a uiaba nolea uteb kak, a nolea saido meta kak; ege Ade de uiabi darasisiare: uaba au debele ebur giz!
24Patřte na havrany, žeť nesejí, ani žnou, a nemají špižírny, ani stodoly, a Bůh krmí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo?
25Nete uabielam umele ikeli dikiapor, au kale perper abara eded netat kubita?
25A kdož pak z vás pečlivě o to mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden?
26Ese uaba umer kak ikeli kebi lu, nalugelam pe ua au kase dikiapor uader lu?
26Poněvadž tedy nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč o jiné věci se staráte?
27Uaba dikiapor dap, nako tonar omeili: uiaba nolea dorge kak, nolea erat; kaka uabi detager, Solomona nolea am uali pako debele, nolea mokakalam uader lu debele.
27Patřte na kvítí polní, kterak rostou, nedělají, ani předou, a pravímť vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto.
28Ese Ade de ikeli mokakalam sumez am uali, abele gerger omeilu, iauaekai obatauered urem; nako au am uali uaba kebi oituli?
28A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, ó malé víry?
29Uaba nolea deraimerare, nalu ia eroare, nalu ia ereare; uaba nerkep nolea dikiapor gaire lu.
29I vy nestarejte se o to, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to tak velmi pečujte.
30Abelelam gaire lu uridili gaire ged geseb ge deraimerare: epe uaba Aba E umele gaire lu abkoreb uabim.
30Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají. Víť pak Otec váš, že těch věcí potřebujete.
31Debele ua mamoro deraimerare tabara baselaia, ueakai keubu gaire debe lu uaba nagri.
31Ale raději hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou vám přidány.
32Uaba nolea geum kak kebi mamoe giz; abelelam uaba Aba E lagelag uabi ikuar abele baselaia.
32Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království.
33Debele uaba lu bodomalam, ueakai uabi ikuar; ueakai uaba nagri debe epei, kotor lu nolea eseamur kak, nolea maike eruam le, a nolea degem aro kak.
33Prodávejte statky vaše, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne, v nebesích, kdežto zloděj dojíti nemůž, a kdež mol nekazí.
34Abelelam abele uteb ge pe uaba lu nagri, uaba nerkep pe ko kemem.
34Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše.
35Uaba dimiri uak ge, a uaba lamepa disirik;
35Buďtež bedra vaše přepásaná, a svíce hořící.
36Debele ua ikerauem abkoreb uader le dekaili uiaba opole, E ko takomer uetpurem; iaueakai ese E tabakeam a ipit abele gab te, uiaba sobkak diski.
36A vy podobni buďte lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svadby, aby hned, jakž by přišel a potloukl, otevřeli jemu.
37Abele memeg le giz uiaba uerkab, uiaba opole E erdali uiaba ikeli abkoreb mokakalam, a mamoro derser: Ageakar, kaka uabi detager, E abara uali dimiri, a uiabi detager, Meriba ero, E bakeamu uiaba memeg le.
37Blaze služebníkům těm, kteréž přijda Pán, nalezl by, a oni bdí. Amen pravím vám, že přepáše se, a káže jim sednouti za stůl, a chodě, bude jim sloužiti.
38Ese E tabakeamu eip ki, nako kimiar faul ereretikri, ese erdali uiaba ikeli mokakalam, uerkab uiaba memeg le giz.
38A přišel-liť by v druhé bdění, a pakliť by v třetí bdění přišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou služebníci ti.
39Debele uaba umele abele lu, ese lu kemle E umele abele eruam le uatabaruk, E mamoro asesered, a nolea dikaer uiaba eruam tabara meta.
39Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterou by hodinu měl zloděj přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého.
40Abele lu ua derser: abelelam abele gerger ua nolea akiapor kak, Ade ra Uerem tabarki.
40Protož i vy buďte hotovi, nebo v kterou hodinu nenadějete se, Syn člověka přijde.
41Ege Peteru abi detager, kega, Opole, ege ma detager keribim abele mer babisdarie, nako le uridili?
41I řekl jemu Petr: Pane, nám-li pravíš toto podobenství, čili všechněm?
42Ege Opole detager, kega, Nete memeg le sirdamu, ege E ageakar dikiapor, ege abara opole E ikuar abele sirdam abara memeg le, E uiabi ikuar leuer abkoreb abuar ge?
42I dí Pán: Aj kdo jest věrný šafář a opatrný, jehož by ustanovil pán nad čeledí svou, aby jim v čas dával vyměřený pokrm,
43Abele memeg le E uerkab abara opole tabaruk a abi erdali, ege abara dorge mamoro ikerer.
43Blahoslavený služebník ten, kteréhož, když by přišel pán jeho, nalezne, an tak činí.
44Ageakar, kaka uabi detager, E ikuar abele dorge E sirdam abara lu uridili.
44Vpravdě pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.
45Ese abele memeg le E dikiapor muige taba nerkep ge, Kara opole au uapum; ege E ipit uader memeg kimiar, pako uader memeg kosker, E ero, a ere, E paimpaim;
45Pakli by řekl služebník ten v srdci svém: Prodlévá přijíti pán můj, i počal by bíti služebníky a služebnice, a jísti a píti i opíjeti se,
46Abele opole tabaruk abele gerger ge abara memeg le nole arser kak, abele mog gerger E nole ardar kak, ege E au dulam, ege E tedais abara dorge okakis uader nole asor kak.
46Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, kteréž neví. I oddělíť jej, a díl jeho položí s nevěrnými.
47Abele memeg le umele opole dikiapor, a nole arser kak, nole ikeli gaire lu taba akiaporlam, E au damarik;
47Služebník pak ten, kterýž by znal vůli pána svého a nepřipravoval se, a nečinil podle vůle jeho, bit bude velmi.
48Ese memeg le nole umer kak, ege E ikerer uader lu abkoreb damarik, E no kebi kebi damarik. Abelelam ese le ikuar gaire lu, E ko itimer gaire lu: Ege E gaire lu E asesereder, ui ge abi detagerare, Ma tais gaire lu.
48Ale kterýž neznal, a hodné věci trestání činil, bit bude ne tak velmi. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a komuť jsou mnoho poručili, víceť požádají od něho.
49Kai tarabarki nabataueredelu abele ur gesepem: nalu lu kaka ko lagelag ese emetu dasiriklu?
49Oheň přišel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestliže již hoří?
50Karbara bapataiso kaka bapataiso; kaka au asias mop ge bakedida!
50Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem soužen, dokudž se nevykoná!
51Nako uaba dikiapor kaka tarabarki dakuarare abele mapodan geseb ge? Kaka uabi detager, nole: epe mer bamsili:
51A což se domníváte, že bych přišel pokoj dáti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení.
52Abelelam ditimed peirdi, faif le uiaba netat meta emeri, uiaba mer bamsili, neisi netat le neisi le mer daramesilare, a neisi le neis netat le mokakalam.
52Nebo již od této chvíle bude jich pět v jednom domu rozděleno, tři proti dvěma, a dva proti třem.
53Abib ueremei mer bamesilei, aba a uerem; apu a neur; kimiar ra apu uerem ra kosker; kosker kimiar ra apu.
53Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své.
54Ege E uiabi daratagerare, gaire le lakub, Ese ua erdarare baz omeili koki peik, ua ge detager, Nako, irmer; epe ageakar.
54Pravil také i k zástupům: Když vídáte oblak, an vzchodí od západu, hned pravíte: Příval jde, a tak bývá.
55Ese uag uami ziai peik, a ua ge detagerauem, Nako, au gerger: epe ageakar.
55A když od poledne vítr věje, říkáte: Bude horko, a býváť.
56Uaba bes le giz, ege uaba umele dikiapor tonar kotor a gesep; nalu atamelam uaba umer kak etag tonar abele urut?
56Pokrytci, způsob nebe a země umíte souditi, a kterakž pak tohoto času nepoznáváte?
57Nalu uaba nolea dikiapor barkak lu?
57Ano proč i sami od sebe nesoudíte, což spravedlivého jest?
58Ese ma okakis bakeam nerute le, nagri abara lu mari dog, nole bodom kak, ma debe mer abim abele gab; ueakai nole mari eguatumur autmorem, le itimer mari uanakuar memeg le, ia memeg le mari uanakuar au dubar meta.
58Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti, na cestě přičiň se o to, abys byl zproštěn od něho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe biřici, a biřic vsadil by tě do žaláře.
59Kaka mari detager, Ma nole ko eosmeda, kekiam mani aisuer.
59Pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž bys i toho posledního haléře nenavrátil.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.