Lucangundru 6
Testamenta Marra (Dieri New Testament)Translation
Testamenta Marra (Dieri New Testament)
Kralice Bible (1613)
1Jendranguta Nau Sabbat ditji pirna mandrulani buka maruni palkingana wonti; ja milieli nunkanali bukatandra mangatandra wokaribana wonti, ja marali turbana tajina wonti.
1I stalo se v druhou sobotu, že šel Ježíš skrze obilí. I trhali učedlníci jeho klasy, a rukama vymínajíce, jedli.
2Pharisaia palpa jatana wonti tanangu: „Minandru jura jenia ngankai, mina wata talku nganai Sabbat ditjini?“
2Tehdy někteří z farizeů řekli jim: Proč to činíte, čehož nesluší činiti v svátky?
3Jesujeli tanangu kalabana wonti ja jatana wonti: „Jura wata jenia warapanala mina Davidali ngankana wonti, jendranguta nau munta mauali nganana wonti ja tana nunkangunto?
3I odpověděv Ježíš, řekl jim: Což jste ani toho nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
4Worderu nau Godaia pungani wirina wonti ja wondrani buka manina wonti ja tajina wonti, ja bakana tanangu nunkangunto jinkina wonti? tanana tajila wata kulnuni manuni kuranala, a‐ai, windri Priestani.“
4Kterak všel do domu Božího, a chleby posvátné vzal a jedl, a dal i těm, kteříž s ním byli, jichžto nenáleží jísti než toliko samým kněžím?
5Ja Nau tanangu jatana wonti: „Kanaia Ngatamura bakana Sabbat ditjia Kapara nganai.“
5I řekl jim: Že jest Syn člověka pánem také i dne svátečního.
6Jendranguta Sabbat ditji nguruni Nau jaura pungani wokarana wirina wonti ja ngujangujara jinkina wonti; ja naka kana kulno nganana wonti, nau mara ngunari muja nganana wonti.
6Stalo se pak i v jiný den sváteční, že všel do školy Ježíš, a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá.
7Jaura jinkinietjali ja Pharisaiali nina kurukuru najinajibana wonti, Nulu Sabbat ditjini tepi ngankala nganai kara; ngangau tanali mankamankananto nunkangundru ngulkuterkala.
7I šetřili ho zákoníci a farizeové, bude-li v sobotu uzdravovati, aby nalezli, čím by jej obžalovali.
8Nulu ngundrana tanani ngujamana wonti, ja nunkangu kanani nau mara muja ngananani jatana wonti: „Jiritjiau ja terti terkakamai!“ Nau jiritjina wonti ja terkana wonti.
8Ale on znal přemyšlování jich. I dí člověku, kterýž měl ruku uschlou: Vstaň, a stůj v prostředku. A on vstav, i stál.
9Jesus tanangu jatana wonti: „Ngato jurana minakulno jakalkai: «Jenia talku nganai Sabbat ditjini, ngumu ngankala kara, madlentji ngankala kara? Mungara kulkala kara, nari ngankala kara?»“
9Tedy řekl k nim Ježíš: Otíži se vás na jednu věc: Sluší-li v sobotu dobře činiti? duši zachovati, čili zatratiti?
10Ja Nulu tanana pratjana najina karitjina wonti ja nunkangu jatana wonti: „Mara ngutateriau!“ Nulu jeruja ngankana wonti, ja nau mara nakaldra tepi nganana wonti mara nguru jeribaka.
10A pohleděv na ně na všecky vůkol, dí člověku: Vztáhni ruku svou. A on učinil tak. I navrácena jest k zdraví ruka jeho a byla jako druhá.
11Tana tiri pirna pantjina wonti ja ngankamalina wonti, mina tanali Jesungu ngankananto.
11Oni pak naplněni jsou hněvivou nemoudrostí, a rozmlouvali mezi sebou, co by učiniti měli Ježíšovi.
12Jendranguta tanangupini ditjini Nau mardawonpaia tarana wonti ngatjila; ja Nau tinkawirdi Godani ngatjina wonti.
12I stalo se v těch dnech, vyšel Ježíš na horu k modlení. I byl tam přes noc na modlitbě Boží.
13Ja matja ditjirina, Nulu mili nunkani karkana wonti nunkangu. Ja Nulu tanangundru mili marapratjana ja mandru kalkalkana wonti, tanana Nulu bakana Apostel dikana wonti:
13A když byl den, povolal učedlníků svých, a vyvolil z nich dvanácte, kteréž i apoštoly nazval.
14Simon, nina Nulu bakana Petrus dikana wonti, ja Andreas ngatata nunkani, ja Jakobus, ja Johannes, ja Philippus, ja Bartholomäus,
14(Šimona, kterémuž také dal jméno Petr, a Ondřeje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje,
15Ja Matthäus, ja Thomas, ja Jakobus Alphäuni ngatamura, ja Simon, nina tanali dikai Zelotes,
15Matouše a Tomáše, Jakuba syna Alfeova, a Šimona, kterýž slove Zelótes,
16Ja Judas Jokobuni ngatamura, ja Judas Ischariot, nau wontawontanietja pantjina wonti.
16Judu bratra Jakubova, a Jidáše Iškariotského, kterýž pak byl zrádce.)
17Ja Nau tanangunto ngarina wonti ja terkana wonti mita palarani, ja nunkani mili wolara, ja kana wolara Judaiandru, ja Jerusalemingundru, ja Tyrus ja Sidon pantudirkala ngurandru, tana wokarana wonti nina ngarala ja tepi manila tanani muntjandru.
17I sstoupiv s nimi s hory, stál na místě polním, a zástup učedlníků jeho, a množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma, i z Týru i z Sidonu, jenž při moři jsou, kteříž byli přišli, aby jej slyšeli a uzdraveni byli od neduhů svých,
18Bakana jenipara kana, tanana kutji murumurujeli jupana, tepi pantjina wonti.
18I kteříž trápeni byli od duchů nečistých. A byli uzdravováni.
19Ja kana pratjanali wontina wonti nina karakarala, ngangau ngurula nunkangundru dunkana wonti ja pratjana tepi pantjina wonti.
19A všecken zástup hledal se ho dotknouti; nebo moc z něho vycházela, a uzdravovala všecky.
20Ja Nau milki tjenmana wonti milini nunkanani ja jatana wonti: „Murlali pirna jura wangiwangi, ngangau jurangu Godaia milila nganai.
20A on pozdvih očí svých na učedlníky, pravil: Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží.
21Murlali pirna jura karari mauali ngananani, ngangau jura jerto pantjila nganai; murlali pirna jura karari jindranani, ngangau jura kinkala nganai.
21Blahoslavení, kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete.
22Murlali pirna jura nganai, kana jurangu kalakalarinani, ja jurana pilki ngankanani, ja ngirkibanani, ja jurani tala madlentji jeribaka woranani Kanaia Ngatamurandru.
22Blahoslavení budete, když vás nenáviděti budou lidé, a když vás vyobcují, a haněti budou, a vyvrhou jméno vaše jakožto zlé, pro Syna člověka.
23Nunkangupini ditjini mankianimai ja kulkunganimai; ngangau mai, kalala jurani pirna nganai pariwilpani; ngangau jeruja ngaperali tananali Prophetani ngankana wonti.
23Radujte se v ten den a veselte se, nebo aj, odplata vaše mnohá jest v nebesích. Takť jsou zajisté činívali prorokům otcové jejich.
24Jakajai jurangu poto pirnanto, ngangau jura ngankalkana jurani matja manina.
24Ale běda vám bohatým, nebo vy již máte potěšení své.
25Jakajai jurangu, jura jerto pirna ngananani, ngangau jura maua ngamala nganai; jakajai jurangu, jura karari kinkanani, ngangau jura ngaurongauro ngamala nganai ja jindrala nganai.
25Běda vám, kteříž jste nasyceni, nebo lačněti budete. Běda vám, kteříž se nyní smějete, nebo kvíliti a plakati budete.
26Jakajai jurangu, kana pratjanali jurangundru ngumu jatanani, ngangau jeruja ngaperali tananali jedikantji Prophetani bakana ngankana wonti.
26Běda vám, když by dobře o vás mluvili všickni lidé; nebo tak jsou činívali falešným prorokům otcové jejich.
27Ngani jurangu, tanalia ngaranani, jatai: Talpala jurani ngantjanimai; ngumu ngankanimai tanangu, tana jurangu kalakalarinani.
27Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely vaše, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí,
28Tanali jurangu kalala madlentji kuranani, tanangu kalala ngumu kuranau, ja ngatjianau tanangundru, tanali jurana ngirkibanani.
28Dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a modlte se za ty, kteříž vám bezpráví činí.
29Warlenulu jidnana ngadla kulno nandrai, nunkangu bakana ngadla kulno jinkiteriau; ja warlenulu jinkani kati pirna maniai, nunkangu bakana kati waka wata ngandrawalkau.
29A udeřil-li by tebe kdo v líce jedno, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň.
30Worananau jinkangu ngatjiai, nunkangu jinkiau; ja nunkangundru, nulu poto jinkani maniai, ninaia wata mamana tikau.
30Každému pak prosícímu tebe dej, a od toho, jenž béře tvé věci, zase nežádej.
31Ja worderu jura ngantjai kanali jurangu ngankananto, jeruja kakana jura tanangu ngankanimai!
31A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte.
32Ja jura tanana ngantjanani, tanali jurana ngantjai, mina kalala jura ngamalkai? Ngangau bakana madlentjali tanani ngantjanipirna ngantjai.
32Nebo jestliže milujete ty, kteříž vás milují, jakou míti budete milost? Nebo i hříšníci milují ty, od nichž milováni bývají.
33Ja jura tanangu ngumu ngankanani, tanali jurangu ngumu ngankai, mina kalala jura ngamalkai? Ngangau bakana madlentjali jenildramata.
33A budete-li dobře činiti těm, kteříž vám dobře činí, jakou máte milost? Však i hříšníci totéž činí.
34Ja jura tanangu woljaia jinkinani, tanangundru jura ngundrai nakaldra manila, mina kalala jura ngamalkai? Ngangau bakana madlentjali kana madlentjani woljaia jinkiai, nakaldra jenia jeribaka manila.
34A budete-li půjčovati těm, od kterýchž se nadějete zase vzíti, jakou máte milost? Však i hříšníci hříšníkům půjčují, aby tolikéž zase vzali.
35Talpala jurani ngantjanimai, ja ngumu ngankanimai, ja woljaia jinkianimai, ja wata ngundranimai jenia matja tintana; ja kalala jurani pirna nganala nganai, ja jura Kapara pirnaia ngatamura nganala nganai; ngangau Nauja ngumu nganai tanangu jurakokani panini ja kana madlentjani. (Ngantjani jaura G. D. 4 Trinitatis.)
35Protož milujte nepřátely vaše, a dobře čiňte, a půjčujte, nic se odtud nenadějíce, a budeť odplata vaše mnohá, a budete synové Nejvyššího. Nebo on dobrotivý jest i k nevděčným a zlým.
36Ngangau kalumiltjamiltjarianau, worderu bakana ngaperi jurani kalumiltjamiltjariai!
36Protož buďte milosrdní, jako i Otec váš milosrdný jest.
37Wata kalala kuranau, jeruja tanali jurangu wata kalala kurala nganai; wata dikidikibanau, jeruja tanali jurangu wata dikidikibala nganai; madlentji woranau, jeruja tanali jurani madlentji worarala nganai.
37Nesuďte, a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete potupeni. Odpouštějte, a budeť vám odpuštěno.
38Jinkianimai, jeruja jura manila nganai; koko ngumu, matja nankana ngarina, ja wijawijabana, ja manimiri nangaterinanilu tanali jurangu ngalpani jinkila nganai; ngangau mina kokujeli jura jinkiai, jenia jura nakaldra manina tikala nganai.
38Dávejte, a budeť vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, a natřesenou, a osutou dadíť v lůno vaše; touž zajisté měrou, kterouž měříte, bude vám odměřeno.
39Ja Nau tanangu jeribaka jaura jatana wonti: Butju ngandandariai butjuni palto wondrala? Wata pudla jela kutuni purila nganai?
39Pověděl jim také i podobenství: Zdali může slepý slepého vésti? Zdaž oba do jámy neupadnou?
40Mili wata kaparani nunkanani wiringai; nau matja kiririna, nau kaparani nunkanani jeribaka nganala nganai.
40Neníť učedlník nad mistra svého, ale dokonalý bude každý, bude-li jako mistr jeho.
41Ja minandru jundru tiwitiwi ngatatani jinkanani milkini najiai, ja pita wondra milkini jinkanani jundra wata najiai?
41Což pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a břevna, kteréž jest v tvém vlastním oku, neznamenáš?
42Worderu jidni ngatatani jinkanani jatananto: ngatatajai, ngato pita tiwitiwi jinkani milkindru giltarananto, ja jundru muntali pita wondra milkini jinkanani wata najiai? Jidni kana jeljujelju, ngopera pita wondra jinkani milkindru giltaramai, ja ngadani jundru ngumu najinanto pita tiwitiwi ngatatani jinkanani milkindru giltarala.
42Aneb kterak můžeš říci bratru svému: Bratře, nechať vyvrhu mrvu z oka tvého, sám v oku svém břevna nevida? Pokrytče, vyvrz prve břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu, kteráž jest v oku bratra tvého.
43Ngangau wata pita nindri ngumujeli tandra madlentji punkibai, ja wata pita nindri madlentjali tandra ngumu punkibai.
43Neboť není ten strom dobrý, kterýž nese ovoce zlé, aniž jest strom zlý, kterýž nese ovoce dobré.
44Ngangau tanali pita pratjana ngujamai tanani tandrandru; ngangau tanali dilkandru wata manawara kampai, ja dilka nindrindru wata waina tandra wokaribai.
44Každý zajisté strom po svém vlastním ovoci bývá poznán; nebo nesbírají s trní fíků, ani s hloží sbírají hroznů.
45Kana ngumujeli nunkani ngara ngumundru ngumula dunkalkai, ja kana madlentjali nunkani ngara madlentjandru madlentji dunkalkai; ngangau ngara mananirindru nunkani mana jatai.
45Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce svého vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu srdce svého vynáší zlé. Nebo z hojnosti srdce mluví ústa jeho.
46Minandru jura ngana dikai: «Kaparajai, Kaparajai!» ja wata ngankai mina ngani jatai?
46Co pak mi říkáte: Pane, Pane, a nečiníte, což pravím?
47Worana ngakangu wokarai, ja jaura ngakani ngarai, ja tanana ngankai; ngato jurangu wondrala nganai worangu jeribaka nauja nganai.
47Každý kdož přichází ke mně, a slyší slovo mé, a zachovává je, ukáži vám, komu by podoben byl.
48Nau kana kulnuni jeribaka, nulu punga wotinala, nulu mikari bakunala, ja nulu marda kapara marda tulurani kuranala. Ja ngapa kumari matja wokarana, kaiarali nunkangupini pungani tertabanala ja ngandandarinala nina tamburibala, ngangau marda tulurani matja wotinala.
48Podoben jest člověku stavějícímu dům, kterýž kopal hluboko, a založil grunty v skále. A když se stala povodeň, obořila se řeka na dům ten, ale nemohla jím pohnouti, nebo byl založen na skále.
49Warle matja ngarana, ja wata ngankana, nau kana kulnuni jeribaka nganai, nulu punga mita ngalarani wotinala marda kapara pani; ja kaiarali nina tertabana, ja nurujeli nau tamburinala, ja nunkanipini pungaia tamburini pirna ngananala.“
49Ale kdož slyší a nečiní, podoben jest člověku, kterýž staví dům svůj na zemi bez gruntu. Na kterýžto obořila se řeka, a on hned padl, i stal se pád domu toho veliký.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.