Lukaj 22
Kadede Kap (Pohnpeian New Testament and Psalms)
Kralice Bible (1613)
1A KAMADIP en prot jomut korendor, me adaneki paja.
1Přibližoval se pak svátek přesnic, jenž slove velikanoc.
2Jamero lapalap o jaunkawewe kan raparapaki, pwen kamatala i, pwe irail majak aramaj akan.
2I hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej vyhladili; ale obávali se lidu.
3A Jatan tilon on Iudaj me adaneki Ijkariot, me kijan ekriamen ko.
3Tedy ďábel vstoupil do Jidáše, kterýž sloul Iškariotský, jednoho z počtu dvanácti.
4I ari koieila ren jamero lapalap o jaumaj akan, kalelapok duen a pan panalan ir i.
4A on odšed, mluvil s předními kněžími, a s úředníky nad chrámem, kterak by ho jim zradil.
5Irail ari peren kida, wiaki eu en ki on i moni.
5I zradovali se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti.
6I ari inauki on irail, o raparapaki, duen a pan panalan ir i jo moromoron.
6A on také jim přiřekl. I hledal příhodného času, aby ho jim zradil bez zástupu.
7Ran en prot jomut ap leler, anjaun kamela paja.
7Tedy přišel den přesnic, v kterémžto zabit měl býti beránek.
8I ari poronela Petruj o loanej majani: U kowei, kaonopadan kitail paja, pwe kitail en mana.
8I poslal Ježíš Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli.
9Irail idok re a: la waja, re kotin kupura, jen kaonopada?
9A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme?
10A kotin majani on irail: Kilan, koma lao pedelon kanim o, aramaj amen pan tu on koma, me wa pakit en pil eu, idauen i nan im o, me a pedelon on lole!
10On pak řekl k nim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde.
11Koma ap indan kaun pan im o: Jaunpadak o majanie don komui: Ia pera en kairu, waja I pan mana paja ia ianaki ai tounpadak kan?
11A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdežto budu jísti beránka s učedlníky svými?
12I ari pan kajale on koma weip poa eu, me audeki men momod, i waja koma pan kaonopada!
12A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte.
13Ira lao koieila, ap diarada, duen a kotin majani on ira; ira ap kaonopada paja.
13I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka.
14Auer lao leler, i ap kaipokedi ni tepel o wanporon ekriamen ian i.
14A když přišel čas večeře, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.
15I ap kotin majani on irail. I anane melel ian komail mana paja wet mon ai pan kalokolok.
15I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prve než bych trpěl.
16Pwe I indai on komail, I jolar pan kan jan met kokolata, a lao kapunala nan wein Kot.
16Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím.
17I ari kotikida dal o laolaoki a majani: Ale met, nek nan pun omail!
17A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou.
18Pwe I indai on komail, I jolar pan nim jan kijan wan wain, wein Kot lao pwaidar.
18Neboť pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde.
19A kotin limada prot, laolaoki o pilitiki pena, ap kotiki on irail majani: War ai metet, me panalan komail! Komail en wia me wet, men kataman kin ia.
19A vzav chléb, díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.
20O pil dal en nim murin kajipon majani: Dal wet kadede kap ni mom en nt’ ai, me kapwilepilidi on komail.
20Takž také dal jim i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.
21A kilan, pa en me pan pan ia la, me ian ia ni tepel o.
21Ale aj, ruka zrádce mého se mnou jest za stolem.
22Nan melel, Nain aramaj pan kokola duen a kileledier, a juedi on aramaj o, me a pan pankila!
22A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo o něm, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje.
23Irail ari pikikidi idok nan pun arail, ij re irail, me pan wiada met?
23Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti.
24Irail pil akamaiki nan pun arail, duen ij me pan lapalap re irail.
24Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti větší.
25A kotin majani on irail: Nanmarki en wei pokon akan kin poe irail edi o me manaman akan kin adaneki monjap kalanan.
25On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou.
26A komail jota pan dueta, a me lapalap re omail, i en dueta me tikitik, o me kin kaunda, en dueta me kin papa.
26Ale vy ne tak. Nýbrž kdož větší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, budiž jako sloužící.
27Pwe ij me lapalap ren me mondi ni tepel de me kin papa? Kaidin i, me mondi ni tepel? A nai dueta ladu pamail.
27Nebo kdo větší jest, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.
28Nan komail me ian ia ni ai jonejon.
28Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali.
29Nai ari kileledi on komail wei eu, duen Jam ai kileledi on ia er;
29A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království,
30Pwe komail en mana o nim ni ai tepel nan ai wei o mondi pon men mondi ko, kakaun kainok en Ijrael eijokriau.
30Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
31Kaun ap kotin majani: Jimon, Jimon, kilan, Jatan non kin komail, pwen koko komail dueta wan prot.
31I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil vás, aby vás tříbil jako pšenici.
32A nai me kapakapa kin uk, pwe om pojon de nikila. A koe lao japaledo kakelada ri om ol akan!
32Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.
33A a potoan on i: Main, i pan idauen ir lel nan imaten o matala.
33A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti.
34A kotin majani: Petruj, I indai on uk, nan malek jota pan kakorot ran wet, koe lao kamamki pan jilepak, me koe aja ia.
34On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prve třikrát zapříš, že neznáš mne.
35A kotin majani on irail: Ni ai kadar komail wei jo ed en moni, o jo ed en jailok, o jo jut, meakot komail lekekilar? Re ap potoan on: Jota.
35I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.
36I ari kotin majani on irail: A met, me a ed en moni mia, en ale o pil ed en jailok, o me jo a, i en netekila a likau, ap id netiada kodlaj pot.
36Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi jej, a též i mošnu; a kdož nemá, prodej sukni svou, a kup sobě meč.
37Pwe I indai on komail, me intinidier, pil pan pwai on ia: A wadawad on me dipan akan, pwe me intinidier duen nai, pan kaimwijokala.
37Nebo pravím vám, že se ještě to musí naplniti na mně, což psáno: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž psány jsou o mně, konec berou.
38Irail indada: Main, kotin majani, iet kodlaj riapot. A kotin majani on irail. Ari, i eta.
38Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.
39I ari kotilan dol Oliwe, duen a kin wia; tounpadak kan idauenla i.
39A vyšed podle obyčeje svého, šel na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.
40I lao lei on waja o, ap kotin majani on irail: Komail kapakap pwe komail de ko on nan jonejon.
40A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení.
41I ari tororela jan irail doo weita kapir won takai eu, ap kelepuki laolao.
41A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,
42Majani: Jam (ai), ma komui mauki, koti ki wei jan ia dal wet, ari jo, kaidin injen ai, pwe kupur omui ta en wiaui.
42Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se.
43Nan tounlan amen pwarado jan nanlan katinada i.
43I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho.
44A ni a kotin pador on mela, ap nianian a laolao, lao pudo a likamata nta, me dinedinedi on nan pwel.
44A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.
45A kotida jan a laolao o kotin pur on tounpadak kan, ir mamair aki ar mamauk.
45A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem.
46Majani on irail: Da me komail mamairki? Paurida o kapakap, pwe komail de ko on nan jonejon!
46I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení.
47A ni a kotin majani mepukat, kilan, pokon o, o me adaneki ludaj, amen ir ekriamen, tion mo ’rail, kaikai don Iejuj, pwen metik i.
47A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil.
48A Iejuj kotin majani on i: ludaj, koe pan pan kila metik eu Nain arama?
48Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ?
49Irail me ian i lao kilaner me pan wiaui, rap indai on i: Main, je jo pan wokieki ir kodlaj?
49A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem?
50Amen ir pala ladun jamero lapalap amen o jara jan jalon a pali maun.
50I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze, a uťal ucho jeho pravé.
51Iejuj ap kotin japen majani: Arier! I ap kotin jair jalon a, kakelada i.
51A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotkna se ucha jeho, uzdravil jej.
52Iejuj ap kotin majani on jamero lapalap akan, o kaun pan im en kaudok, o jaumaj akan, me ko don i: Dueta lolap amen, me komail koko don, wa kodlaj o katiu kai?
52I dí Ježíš těm, kteříž přišli k němu, předním kněžím a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi?
53Ni ran karoj nai ian komail nan im en kaudok, a komail jota man jair ia, pwe anjau wet omail anjau o manaman en rotorot.
53Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina a moc temnosti.
54Re ap jaikidi i o kalualon on nan im en jamero lapalap o, a Petruj idauenla doowei jan.
54A oni javše jej, vedli ho, a uvedli do domu nejvyššího kněze. Petr pak šel za ním zdaleka.
55Irail ap jaunda kijiniai eu nan waron en kel o mod pena, a Petruj mondi nan pun arail.
55A když zanítili oheň uprostřed síně a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně.
56A lidu men kilan i a momod impan kijiniai o kankakil i indada:
56A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním.
57let et pil ian i. I ari kamam kin i indada: Li, i jaja i.
57A on zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho.
58A mur kij amen kilan i indada: Koe pil amen irail. A Petruj indada: O kaidin nai!
58A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem.
59Kadekadeo murin auer eu amen katitiki indada: Melel i men et ian i, pwe i kijan men Kaliaa.
59A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, neb i Galilejský jest.
60A Petruj indada: O i poneponeki om kajokajoi! A pitipit ni a lokelokaia malek ap kakoroteda.
60I řekl Petr: Èlověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval.
61Kaun ap kotin jaupeido majani Petruj. Petruj ap tamanda majan en Kaun, duen a kotin majani on i: Mon malek kakorot, koe pan kamam kin ia pan jilepak.
61I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
62Petruj ari koieila janejan kaualap.
62I vyšed ven Petr, plakal hořce.
63A ol oko, me kolekol i, lalaue o woki i.
63Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho.
64Irail lao perala jilan i, ap idedok re a indada: Kopada, ij i, me pikir uk ada?
64A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil?
65O jon en lalaue toto, me re ki on i.
65A jiného mnoho, rouhajíce se, mluvili proti němu.
66A lao ran pajan jaumaj akan o jamero lapalap o jaunkawewe kan ap pokon pena o kalua i don nan arail kapun.
66A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží a zákoníci, a vedli ho do rady své,
67Indada: Ma koe Krijtuj, ap katiti on kit! A kotin majani on irail: Ma I pan indai on komail, komail jota pan kamelele;
67Řkouce: Jsi-li ty Kristus? Pověz nám! I dí jim: Povím-li vám, nikoli neuvěříte.
68A ma I pan idok, komail jota pan japen, o pil jota lapwa ia da.
68A pakli se vás co otíži, neodpovíte mi, ani propustíte.
69Ari, jan met Nain aramaj pan mondi ni pali maun en rojon en Kot.
69Ale od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží.
70Ir karoj ap idok: Ari, japwilim en Kot koe? A a kotin majani on irail: Komail me indada, pwe nai i.
70I řekli všickni: Tedy jsi ty Syn Boží? On pak řekl jim: Vy pravíte, že já jsem.
71Irail indada: Ari, menda apot kadede? Pwe pein kitail rona jan nan au a.
71A oni řekli: Což ještě potřebujeme svědectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.