Nehemjáš 9
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Chinese Union Version, punctuated (Traditional)
1Potom dvadcátého čtvrtého dne téhož měsíce shromáždili se synové Izraelští, a postíce se v žíních, posypali se prstí,
1這月二十四日， 以色列 人聚集禁食，身穿麻衣，頭蒙灰塵。
2(Oddělilo se pak bylo símě Izraelské ode všech cizozemců), a stojíce, vyznávali hříchy své i nepravosti otců svých.
2以色列 人就與一切外邦人離絕，站着承認自己的罪惡和列祖的罪孽。
3I stáli na místech svých, a čtli v knize zákona Hospodina Boha svého čtyřikrát za den, a čtyřikrát vyznávali a klaněli se Hospodinu Bohu svému.
3那日的四分之一站在自己的地方念耶和華－他們上帝的律法書，又四分之一認罪，敬拜耶和華－他們的上帝。
4Za tím vystoupivše na výstupek Levítský Jesua a Báni, Kadmiel, Sebaniáš, Bunni, Serebiáš, Báni a Chenani, volali hlasem velikým k Hospodinu Bohu svému.
4耶書亞 、 巴尼 、 甲篾 、 示巴尼 、 布尼 、 示利比 、 巴尼 、 基拿尼 站在 利未 人的臺上，大聲哀求耶和華－他們的上帝。
5A řekli Levítové ti, Jesua, Kadmiel, Báni, Chasabniáš, Serebiáš, Hodiáš, Sebaniáš a Petachiáš: Vstaňte, dobrořečte Hospodinu Bohu svému, od věků až na věky, a ať dobrořečí slavnému jménu jeho, a vyššímu nad každé dobrořečení i chválu.
5利未 人 耶書亞 、 甲篾 、 巴尼 、 哈沙尼 、 示利比 、 荷第雅 、 示巴尼 、 毗他希雅 說：「你們要站起來稱頌耶和華－你們的上帝，永世無盡。耶和華啊，你榮耀之名是應當稱頌的！超乎一切稱頌和讚美。」
6Ty jsi, Hospodine, sám ten jediný, ty jsi učinil nebesa, nebesa nebes i všecko vojsko jejich, zemi i všecko, což jest na ní, moře i všecko, což jest v nich, obživuješ také všecko, ano i vojska nebeská před tebou se sklánějí.
6「你，惟獨你是耶和華！你造了天和天上的天，並天上的萬象，地和地上的萬物，海和海中所有的；這一切都是你所保存的。天軍也都敬拜你。
7Ty jsi, Hospodine, Bůh ten, kterýž jsi vyvolil Abrama, a vyvedl jej z Ur Kaldejských, a dal jsi jemu jméno Abraham.
7你是耶和華上帝，曾揀選 亞伯蘭 ，領他出 迦勒底 的 吾珥 ，給他改名叫 亞伯拉罕 。
8A nalezl jsi srdce jeho věrné před sebou, a učinil jsi s ním smlouvu, že dáš zemi Kananejského, Hetejského, Amorejského, Ferezejského, Jebuzejského a Gergezejského, že dáš ji semeni jeho, a naplnils slova svá, nebo spravedlivý jsi ty.
8你見他在你面前心裏誠實，就與他立約，應許把 迦南 人、 赫 人、 亞摩利 人、 比利洗 人、 耶布斯 人、 革迦撒 人之地賜給他的後裔，且應驗了你的話，因為你是公義的。
9Popatřil jsi zajisté na trápení otců našich v Egyptě, a křik jejich vyslyšel jsi při moři Rudém.
9「你曾看見我們列祖在 埃及 所受的困苦，垂聽他們在 紅海 邊的哀求，
10A ukazovals znamení a zázraky na Faraonovi i na všech služebnících jeho, i na všem lidu země jeho; nebo věděl jsi, že jsou pýchu provodili nad nimi. Èímž jsi dobyl sobě jména, jakž se to podnes vidí.
10就施行神蹟奇事在法老和他一切臣僕，並他國中的眾民身上。你也得了名聲，正如今日一樣，因為你知道他們向我們列祖行事狂傲。
11Nadto i moře jsi před nimi rozdělil, tak že přešli prostředkem moře po suše, a ty, jenž je stihali, uvrhl jsi do hlubin, jako kámen do vody veliké.
11你又在我們列祖面前把海分開，使他們在海中行走乾地，將追趕他們的人拋在深海，如石頭拋在大水中；
12A sloupem oblakovým vodils je ve dne, a sloupem ohnivým v noci, osvěcuje jim cestu, kudy by jíti měli.
12並且白晝用雲柱引導他們，黑夜用火柱照亮他們當行的路。
13Potom jsi sstoupil na horu Sinai, a mluvil jsi s nimi s nebe, a vydal jsi jim soudy přímé a zákony pravé, ustanovení a přikázaní dobrá.
13你也降臨在 西奈山 ，從天上與他們說話，賜給他們正直的典章、真實的律法、美好的條例與誡命，
14Též i sobotu svou svatou známu jsi jim učinil, a přikázaní, ustanovení i zákon vydals jim skrze Mojžíše, služebníka svého.
14又使他們知道你的安息聖日，並藉你僕人 摩西 傳給他們誡命、條例、律法。
15Také i chléb s nebe dal jsi jim v hladu jejich, a vodu z skály vyvedl jsi jim v žízni jejich, a rozkázal jsi jim, aby šli a dědičně vládli zemí, kterouž jsi zdvihna ruku svou, přisáhl dáti jim.
15從天上賜下糧食充他們的飢，從磐石使水流出解他們的渴，又吩咐他們進去得你起誓應許賜給他們的地。
16Oni pak a otcové naši pyšně sobě počínali, a zatvrdivše šíji svou, neposlouchali přikázaní tvých.
16「但我們的列祖行事狂傲，硬着頸項不聽從你的誡命；
17Nýbrž hned nechtěli slyšeti, aniž se rozpomenuli na divné činy tvé, kteréž jsi působil při nich, a zatvrdivše šíji svou, ustavovali sobě vůdce, chtíce se navrátiti k porobení svému z zarputilosti své. Ty však, Bože, snadný k odpuštění, milostivý a lítostivý, dlouho shovívající a hojný v milosrdenství, neopustils jich.
17不肯順從，也不記念你在他們中間所行的奇事，竟硬着頸項，居心背逆，自立首領，要回他們為奴之地。但你是樂意饒恕人，有恩典，有憐憫，不輕易發怒，有豐盛慈愛的上帝，並不丟棄他們。
18Ano i tehdáž, když sobě udělali tele slité a řekli: Tito jsou bohové tvoji, kteříž tě vyvedli z Egypta, a dopustili se velikého rouhání.
18他們雖然鑄了一隻牛犢，彼此說『這是領你出 埃及 的神』，因而大大惹動你的怒氣；
19Ty však pro svá mnohá slitování neopustil jsi jich na poušti. Sloup oblakový neodcházel od nich ve dne, veda je po cestě, ani sloup ohnivý v noci, osvěcuje je a cestu, po níž jíti měli.
19你還是大施憐憫，在曠野不丟棄他們。白晝，雲柱不離開他們，仍引導他們行路；黑夜，火柱也不離開他們，仍照亮他們當行的路。
20Nadto Ducha svého dobrého dal jsi k vyučování jich, manny své také neodjals od úst jejich, a vodu dal jsi jim v žízni jejich.
20你也賜下你良善的靈教訓他們；未嘗不賜嗎哪使他們糊口，並賜水解他們的渴。
21A tak za čtyřidceti let krmil jsi je na poušti. V ničemž nedostatku neměli, oděv jejich nezvetšel, a nohy jejich se neodhnetly.
21在曠野四十年，你養育他們，他們就一無所缺：衣服沒有穿破，腳也沒有腫。
22Potom dal jsi jim království a národy, kteréž jsi rozehnal do koutů, tak že dědičně obdrželi zemi Seonovu, a zemi krále Ezebon, i zemi Oga krále Bázan.
22並且你將列國之地照分賜給他們，他們就得了 西宏 之地、 希實本 王之地，和 巴珊 王 噩 之地。
23Syny pak jejich rozmnožil jsi jako hvězdy nebeské, a uvedl jsi je do země, o kteréž jsi byl řekl otcům jejich, že do ní vejdou, aby jí vládli.
23你也使他們的子孫多如天上的星，帶他們到你所應許他們列祖進入得為業之地。
24Nebo všedše synové, dědičně obdrželi zemi tu, když jsi snížil před nimi obyvatele té země Kananejské, a dals je v ruku jejich, i krále jejich, i národy té země, aby s nimi nakládali podlé vůle své.
24這樣，他們進去得了那地，你在他們面前制伏那地的居民，就是 迦南 人；將 迦南 人和其君王，並那地的居民，都交在他們手裏，讓他們任意而待。
25A tak vzali města hrazená i pole úrodná, a dědičně ujali domy plné všeho dobrého, studnice vykopané, vinice a olivoví, i stromoví ovoce nesoucí velmi mnohé. I jedli, a nasyceni jsouce, vytyli, a v dobrodiní tvém hojném rozkoší oplývali.
25他們得了堅固的城邑、肥美的地土、充滿各樣美物的房屋、鑿成的水井、葡萄園、橄欖園，並許多果木樹。他們就吃而得飽，身體肥胖，因你的大恩，心中快樂。
26Když pak popouzejíce tě, zprotivili se tobě, zavrhše zákon tvůj za hřbet svůj, a proroky tvé zmordovali, kteříž jim osvědčovali, aby je obrátili k tobě, a dopouštěli se velikého rouhání,
26「然而，他們不順從，竟背叛你，將你的律法丟在背後，殺害那勸他們歸向你的眾先知，大大惹動你的怒氣。
27Dával jsi je v ruku nepřátel jejich, kteříž je ssužovali. A když v čas ssoužení svého volali k tobě, tys je s nebe vyslýchal, a podlé mnohých slitování svých dával jsi jim vysvoboditele, kteříž je vysvobozovali z ruky nepřátel jejich.
27所以你將他們交在敵人的手中，磨難他們。他們遭難的時候哀求你，你就從天上垂聽，照你的大憐憫賜給他們拯救者，救他們脫離敵人的手。
28Mezitím, jakž jen oddechnutí měli, zase znovu činili zlé před tebou, a protož pouštěl jsi je v ruku nepřátel jejich, aby panovali nad nimi. Když se pak opět obrátili, a křičeli k tobě, tys je s nebe vyslýchal a vysvobozoval podlé slitování svých po mnohé časy.
28但他們得平安之後，又在你面前行惡，所以你丟棄他們在仇敵的手中，使仇敵轄制他們。然而他們轉回哀求你，你仍從天上垂聽，屢次照你的憐憫拯救他們，
29A napomínals jich, abys je obrátil k zákonu svému, ale oni pyšně sobě počínali, a neposlouchali přikázaní tvých, a proti soudům tvým hřešili, v nichžto, činil-li by je člověk, byl by živ. Nýbrž plece svého uchylujíce, šíji svou zatvrzovali, a neposlouchali.
29又警戒他們，要使他們歸服你的律法。他們卻行事狂傲，不聽從你的誡命，干犯你的典章（人若遵行就必因此活着），扭轉肩頭，硬着頸項，不肯聽從。
30A však shovíval jsi jim po mnohá léta, osvědčuje jim duchem svým skrze proroky své, a když neposlouchali, dal jsi je v ruku národům zemí.
30但你多年寬容他們，又用你的靈藉眾先知勸戒他們，他們仍不聽從，所以你將他們交在列國之民的手中。
31Ale pro slitování svá mnohá nedals jim do konce zahynouti, aniž jsi jich opustil, proto že jsi Bůh milostivý a lítostivý.
31然而你大發憐憫，不全然滅絕他們，也不丟棄他們；因為你是有恩典、有憐憫的上帝。
32Nyní tedy, ó Bože náš, silný, veliký, mocný a hrozný, kterýž ostříháš smlouvy a milosrdenství, nechť to není u tebe za málo, že ty všecky těžkosti na nás přišly, na krále naše, knížata naše, kněží naše, proroky naše i na otce naše, a na všecken lid tvůj, hned ode dnů králů Assyrských, až do tohoto dne,
32「我們的上帝啊，你是至大、至能、至可畏、守約施慈愛的上帝。我們的君王、首領、祭司、先知、列祖，和你的眾民，從 亞述 列王的時候直到今日所遭遇的苦難，現在求你不要以為小。
33Ačkoli ty jsi spravedlivý ve všech těch věcech, kteréž přišly na nás. Nebo jsi spravedlivě to učinil, ale my jsme bezbožně činili.
33在一切臨到我們的事上，你卻是公義的；因你所行的是誠實，我們所做的是邪惡。
34I králové naši, knížata naše, kněží naši i otcové naši neplnili zákona tvého, aniž šetřili přikázaní tvých a svědectví tvých, jimiž se jim osvědčoval.
34我們的君王、首領、祭司、列祖都不遵守你的律法，不聽從你的誡命和你警戒他們的話。
35Nebo oni v království svém a v dobrodiní tvém hojném, kteréž jsi jim ukazoval, a v zemi široké a úrodné, kterouž jsi jim dal, nesloužili tobě, aniž se odvrátili od činů svých zlých.
35他們在本國裏沾你大恩的時候，在你所賜給他們這廣大肥美之地上不事奉你，也不轉離他們的惡行。
36Aj, my jsme dnes manové, a to v zemi, kterouž jsi dal otcům našim, aby jedli ovoce její a dobré věci její, aj, jsme v ní manové.
36我們現今作了奴僕；至於你所賜給我們列祖享受其上的土產，並美物之地，看哪，我們在這地上作了奴僕！
37Jižť úrody své vydává v hojnosti králům, kteréž jsi postavil nad námi pro hříchy naše, a oniť i nad těly našimi se potřásají, i nad hovady našimi podlé vůle své, tak že jsme u veliké úzkosti.
37這地許多出產歸了列王，就是你因我們的罪所派轄制我們的。他們任意轄制我們的身體和牲畜，我們遭了大難。」
38Se vším však tím činíme smlouvu nepohnutelnou, i zapisujeme, kteréž potvrzují knížata naše, Levítové naši, i kněží naši.
38因這一切的事，我們立確實的約，寫在冊上。我們的首領、 利未 人，和祭司都簽了名。
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.