Jeremjáš 31
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1Toho času, dí Hospodin, budu Bohem všech čeledí Izraelových, a oni budou mým lidem.
1ʻOku pehē ʻe Sihova, “ʻI he kuonga ko ia, te u hoko ko e ʻOtua ki he ngaahi faʻahinga kotoa pē ʻo ʻIsileli, pea ko hoku kakai ʻakinautolu.
2Takto praví Hospodin: Lid z těch pozůstalých po meči nalezl milost na poušti, když jsem chodil před ním, abych odpočinutí způsobil Izraelovi.
2ʻOku pehē ʻe Sihova, Ko e kakai naʻe hao ʻi he heletā naʻe ʻilo ʻae ʻofa ʻi he toafa; ʻio, ko ʻIsileli, naʻaku fai ke aʻutaki ia ki he mālōlō.
3Za starodávnať se mi ukazoval Hospodin. I však milováním věčným miluji tě, pročež ustavičně činím tobě milosrdenství.
3Talu mei muʻa kuo hā mai kiate au ʻa Sihova, ʻo pehē, Ko e moʻoni, kuo u ʻofa ʻaki kiate koe ʻae ʻofa taʻengata: ko ia kuo u toho ʻaki koe ʻae ʻofa ongongofua.
4Ještě vždy vzdělávati tě budu, a vzdělána budeš, panno Izraelská; ještě se obveselovati budeš bubny svými, a vycházeti s houfem plésajících.
4Pea te u toe langa koe, pea ʻe langa hake koe, ʻE taʻahine ʻo ʻIsileli: ʻe toe teuteu ʻaki koe ho ngaahi meʻa faiva, pea te ke ʻalu koe ke meʻe mo kinautolu ʻoku fiefia.
5Ještě štěpovati budeš vinice v horách Samařských, štěpovati budou štěpaři i jísti.
5Te ke toe tō ʻae ngaahi vaine ʻi he ngaahi moʻunga ʻo Samēlia, ʻe tō ia ʻe he kau ngoue, pea ʻe kai ia ʻo hangē ko e ngaahi meʻa ngofua.
6Nebo nastane den, v němž volati budou strážní na hoře Efraimově: Vstaňte a vstupme na Sion k Hospodinu Bohu svému.
6Pea ʻe hokosia ʻae ʻaho, ʻe kalanga ai ʻae kau tangata leʻo ʻi he moʻunga ko ʻIfalemi, ‘Mou tuʻu hake, pea ke tau ʻalu hake ki Saione, kia Sihova ko hotau ʻOtua.’”
7Takto zajisté praví Hospodin: Prozpěvujte Jákobovi o věcech veselých, prokřikujte zjevně před těmi národy; dejte se slyšeti, chválu vzdávejte, a rcete: Vysvoboď, Hospodine, ostatek lidu svého Izraelského.
7He ʻoku pehē ʻe Sihova; “Mou hiva ʻaki ʻae fiefia kia Sēkope, pea kalanga ʻi he lotolotonga ʻoe ngaahi kakai lahi: mou fakahā, mou fakafetaʻi, ʻo pehē, ʻE Sihova, fakamoʻui ʻa hoʻo kakai, ʻae toenga kakai ʻo ʻIsileli.
8Aj, já přivedu je z země půlnoční, a shromáždím je ze všech stran země, s nimi spolu slepého i kulhavého, těhotnou i rodící; shromáždění veliké sem se navrátí.
8Vakai, te u ʻomi ʻakinautolu mei he fonua ʻi he tokelau, pea tānaki ʻakinautolu mei he ngaahi ngataʻanga ʻo māmani, ko kinautolu mo e kui pea mo e pipiki, mo e fefine feitama, pea mo ia ʻoku langā: ʻe liliu mai ki heni ʻae fuʻu tokolahi.
9Kteréžto s pláčem jdoucí a s pokornými modlitbami zase přivedu, a povedu je podlé tekutých vod cestou přímou, na níž by se nepoklesli; neboť jsem Izraelův otec, a Efraim jest prvorozený můj.
9Te nau haʻu mo e tangi, pea ʻi he lotu tāumaʻu te u tataki ʻakinautolu: te u fakaʻeveʻeva ʻakinautolu ʻi he ngaahi veʻe vaitafe ʻi he hala tokalelei, ʻaia ʻe ʻikai te nau tūkia ai: he ko e tamai au ki ʻIsileli, pea ko ʻeku ʻuluaki fānau ʻa ʻIfalemi.”
10Slyšte slovo Hospodinovo, ó národové, a zvěstujte na ostrovích dalekých, a rcete: Ten, kterýž rozptýlil Izraele, shromáždí jej, a ostříhati ho bude jako pastýř stáda svého.
10¶ Fanongo ki he folofola ʻa Sihova, “ʻAkimoutolu ʻae ngaahi puleʻanga, pea fakahā ia ʻi he ngaahi motu mamaʻo, ʻo pehē, Ko ia naʻe fakamovetevete ʻa ʻIsileli te ne toe tānaki ia, pea leʻohi ia, ʻo hangē ko e tauhi ki heʻene fanga manu.
11Neboť vykoupil Hospodin Jákoba, protož vysvobodí jej z ruky toho, kterýž silnější jest nad něj.
11He kuo huhuʻi ʻe Sihova ʻa Sēkope, pea huhuʻi ia mei he nima ʻo ia naʻe mālohi kiate ia.
12I přijdou, a prozpěvovati budou na výsosti Siona, a pohrnou se k dobrotě Hospodinově s obilím, a s vínem, a s olejem, a s plodem skotů a bravů, duše pak jejich bude podobná zahradě svlažené, a nebudouť se rmoutiti více.
12Ko ia te nau haʻu ʻo hiva ʻi he ngaahi potu māʻolunga ʻo Saione, pea te nau fakataha ki he angalelei ʻa Sihova, ki he uite, mo e uaine, mo e lolo, mo e ʻuhiki ʻoe fanga sipi, pea mo e manu: pea ʻe tatau honau laumālie mo e ngoue kuo fakaviviku; pea ʻe ʻikai ʻaupito te nau toe mamahi.
13Tehdáž veseliti se bude panna s plésáním, a mládenci i starci spolu; obrátím zajisté kvílení jejich v radost, a potěším jich, a obveselím je po zámutku jejich.
13Pea ʻe toki fiefia ʻae taʻahine ʻi he meʻe, ko e talavou mo e motuʻa fakataha: he te u liliu ʻenau mamahi ko e fiefia, pea te u fakafiemālieʻi ʻakinautolu pea fakafiefiaʻi ʻakinautolu ʻi he hili ʻenau mamahi.
14Rozvlažím i duši kněží tukem, a lid můj dobroty mé nasytí se, dí Hospodin.
14Pea te u fakamākona ʻaki ʻae ngako ʻae laumālie ʻoe kau taulaʻeiki, pea ʻe mākona ʻa hoku kakai ʻi heʻeku angalelei, ʻoku pehē ʻe Sihova.”
15Takto praví Hospodin: Hlas v Ráma slyšán jest, naříkání a pláč přehořký. Ráchel plačeci synů svých, nedala se potěšiti po synech svých, proto že žádného není.
15¶ ʻOku pehē ʻe Sihova; “Naʻe ongoʻi ʻi Lama ʻae leʻo ko e tangi, mo e tangilāulau; ko e tangi ʻa Lesieli ʻi heʻene fānau pea ʻe ʻikai te ne tali ʻae fiemālie koeʻuhi ko ʻene fānau, he kuo ʻikai ʻakinautolu.
16Takto praví Hospodin: Zdrž hlas svůj od pláče, a oči své od slz, nebo budeš míti mzdu za práci svou, praví Hospodin, že se navrátí z země nepřátelské.
16ʻOku pehē ʻe Sihova; taʻofi ho leʻo mei he tangi, pea mo ho mata mei he loʻimata: he ʻoku pehē ʻe Sihova, ʻe totongi hoʻo ngāue; pea te nau toe haʻu mei he fonua ʻoe fili.
17Jest, pravím, čáka, žeť se potom, dí Hospodin, navrátí synové do svého kraje.
17ʻOku pehē ʻe Sihova, ʻOku ai ʻae ʻamanaki ʻi ho ikuʻanga, koeʻuhi ʻe toe ʻomi ʻa hoʻo fānau ki honau fonua.
18V pravdě slyším Efraima, an sobě stýště, pravě: Trestals mne, abych strestán byl jako telátko neupřáhané; obrať mne, abych obrácen byl, ty jsi zajisté, Hospodine, Bůh můj.
18¶ “Ko e moʻoni kuo u fanongo kia ʻIfalemi ʻoku ne fakamamahi ʻe ia ia, ʻo pehē; ‘Kuo ke valoki mai pea kuo valokiʻi au ʻo hangē ko e pulu ʻoku taʻemaheni ai mo e haʻamonga: fakatafoki au pea te u tafoki; he ko koe ko Sihova ko hoku ʻOtua.
19Nebo po obrácení svém pokání činiti budu, a když mi k známosti sebe poslouženo bude, udeřím se v bedra. Stydímť se, anobrž i pýřím, že snáším útržku dětinství svého.
19Pea hili ʻeku tafoki naʻaku fakatomala moʻoni; pea u taaʻi hoku tenga ʻi he hili hoku akonakiʻi: naʻaku mā, ʻio, mo puputuʻu, koeʻuhi kuo u fua ʻae ongoongo kovi ʻo ʻeku kei siʻi.’
20Zdali Efraim jest mým synem milým, aneb dítě velmi milostné? A však jakž jsem mluvil proti němu, ustavičně se vždy na něj rozpomínám. Pročež pohybují se vnitřnosti mé příčinou jeho; jistě žeť se slituji nad ním, dí Hospodin.
20ʻIkai ko hoku foha ʻofeina ʻa ʻIfalemi? ʻIkai ko e tamasiʻi fakaʻofoʻofa ia? He kuo talu ʻeku lea kiate ia, ʻoku ou kei manatu lahi kiate ia: ko ia ʻoku mamahi hoku fatu koeʻuhi ko ia; ko e moʻoni te u ʻofa kiate ia, ʻoku pehē mai ʻa Sihova.
21Nastavěj sobě pamětných znamení, naklaď sobě hromad kamení, pamatuj na tu silnici a cestu, kterouž jsi šla; navrať se, panno Izraelská, navrať se k městům svým těmto.
21Ke ke fokotuʻu ʻae ngaahi fakaʻilonga ʻoe hala, fokotuʻu ʻae ngaahi fakaʻilonga māʻolunga: fakahanga ho loto ki he hala lahi, ke ke liliu mai ʻi he hala naʻa ke ʻalu ai, ʻE taʻahine ʻo ʻIsileli, ke ke liliu mai ki hoʻo ngaahi kolo ni.”
22Dokudž se toulati budeš, ó dcero zpurná? Neboť učiní Hospodin novou věc na zemi: Žena bude vůkol obcházeti muže.
22¶ ʻE ʻofefine fakaholomui, ʻe fēfē hono fuoloa ʻa hoʻo ʻalu fano? He kuo fakatupu ʻe Sihova ha meʻa foʻou ʻi he fonua, ʻe auna ʻe he fefine ʻae tangata mālohi.”
23Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Ještěť říkati budou slovo toto v zemi Judově a v městech jeho, když zase přivedu zajaté jejich: Požehnejž tobě Hospodin, ó příbytku spravedlnosti, horo svatosti.
23ʻOku pehē ʻe Sihova ʻoe ngaahi kautau, ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli; “Te nau lea ʻaki ʻae lea ni ʻi he fonua ʻo Siuta pea ʻi hono ngaahi kolo, ʻo kau ka fakatafoki ʻenau pōpula; ‘Ke tāpuakiʻi koe ʻe Sihova, ʻa koe ko e nofoʻanga ʻoe angatonu, pea ko e moʻunga ʻoe māʻoniʻoni.’
24Nebo osazovati se budou v zemi Judské, ve všech městech jeho spolu oráči, a kteříž zacházejí s stádem.
24Pea ʻe nofo ʻi Siuta mo hono ngaahi kolo kotoa pē, ʻae kau tangata tauhi, mo kinautolu ʻoku ʻalu atu mo ʻenau fanga manu.
25Rozvlažím zajisté duši ustalou, a všelikou duši truchlou nasytím.
25He kuo u fakainu ʻae laumālie ʻoku vaivai, pea kuo u fakamākona ʻae laumālie kotoa pē ʻoku mamahi.
26V tom jsem procítil, a ohlédl se, a ten můj sen byl mi vděčný.
26Pea naʻaku ʻā ʻi he meʻa ni, pea u vakai; pea naʻe lelei kiate au ʻeku mohe.
27Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichžto oseji dům Izraelský a dům Judský semenem lidským a semenem hovad.
27¶ “ʻOku pehē ʻe Sihova, Vakai, ʻoku haʻu ʻae ngaahi ʻaho, ʻaia te u tūtuuʻi ai ʻae hako ʻoe tangata mo e hako ʻoe manu ki he fale ʻo ʻIsileli pea mo e fale ʻo Siuta.
28I stane se, že jakož jsem se snažoval, abych je plénil, a bořil, a kazil a hubil, a trápil, tak se snažím, abych je vzdělal a rozsazoval, dí Hospodin.
28Pea ʻe hoko ʻo pehē, ʻo hangē naʻaku leʻohi ʻakinautolu, ke taʻaki fuʻu hake, mo fesiʻi hifo, pea lī ki lalo, mo fakaʻauha, mo fakamamahi; ʻe pehē ʻeku leʻohi ʻakinautolu, ke langa, mo tō, ʻoku pehē ʻe Sihova.
29Těch časů nebudou říkati více: Otcové jedli hrozen trpký, pročež zubové synů laskominy mají,
29Pea ʻe ʻikai te nau toe lea pehē ʻi he ʻaho ko ia, ‘Kuo kai ʻe he ngaahi tamai ʻae kālepi mahi, pea kuo maninia ʻae nifo ʻoe fānau.’
30Nýbrž raději: Jeden každý pro nepravost svou umře. Každého člověka, kterýž by jedl hrozen trpký, laskominy míti budou zubové jeho.
30Ka ʻe mate ʻae tangata taki taha ʻi heʻene hia ʻaʻana: ʻe maninia ʻae nifo ʻoe tangata taki taha ʻoku kai ki he kālepi mahi.”
31Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž učiním s domem Izraelským a s domem Judským smlouvu novou.
31¶ ʻOku pehē ʻe Sihova, Vakai, ʻe hoko mai ʻae ngaahi ʻaho, te u fai ai ʻae fuakava foʻou mo e fale ʻo ʻIsileli, pea mo e fale ʻo Siuta:
32Ne takovou smlouvu, jakouž jsem učinil s otci jejich v ten den, v kterýž jsem je ujal za ruku jejich, abych je vyvedl z země Egyptské. Kteroužto smlouvu mou oni zrušili, a já abych zůstati měl manželem jejich? dí Hospodin.
32ʻO ʻikai tatau mo e fuakava ʻaia ne u fai mo ʻenau ngaahi tamai, ʻi he ʻaho ko ia naʻaku puke ai honau nima ke tataki ʻakinautolu mei he fonua ko ʻIsipite; ʻaia ko e fuakava ʻaʻaku naʻa nau maumauʻi; ka ʻoku pehē ʻe Sihova, ne u hangē ko e husepāniti kiate kinautolu.
33Ale tatoť jest smlouva, kterouž učiním s domem Izraelským po těchto dnech, dí Hospodin: Dám zákon svůj do vnitřnosti jejich, a na srdci jejich napíši jej; i budu Bohem jejich, a oni budou mým lidem.
33He ko eni ʻae fuakava ʻaia te u fai mo e fale ʻo ʻIsileli; ʻoka hili ange ʻae ngaahi ʻaho ko ia, ʻoku pehē ʻe Sihova, Te u ai ʻeku fono ki honau loto, pea te u tohi ia ʻi honau laumālie; pea te u hoko ko honau ʻOtua, pea ʻe hoko ʻakinautolu ko hoku kakai.
34A nebudou učiti více jeden každý bližního svého, a jeden každý bratra svého, říkajíce: Poznejte Hospodina. Všickni zajisté napořád znáti mne budou, od nejmenšího z nich až do největšího z nich, dí Hospodin; milostiv zajisté budu nepravosti jejich, a na hřích jejich nezpomenu více.
34Pea ʻe ʻikai te nau taki taha ako ki hono kaungāʻapi, mo taki taha ki hono kāinga, ʻo pehē, Ke ʻilo ʻa Sihova: he te nau ʻilo kotoa pē au, mei he iiki ʻo aʻu ki he lalahi ʻiate kinautolu, ʻOku pehē ʻe Sihova: he te u fakamolemole ʻenau hia, pea ʻe ʻikai te u toe manatu ki heʻenau angahala.
35Takto praví Hospodin, kterýž dává slunce za světlo ve dne, zřízení měsíce a hvězd za světlo v noci, kterýž rozděluje moře, a zvučí vlnobití jeho, jehož jméno jest Hospodin zástupů:
35¶ ʻOku pehē ʻe Sihova, ʻaia ʻoku ne foaki ʻae laʻā ko e maama ki he ʻaho, pea kuo tuʻutuʻuni ʻae māhina mo e ngaahi fetuʻu ko e maama ki he pō, ʻaia ʻoku ne vahevahe ʻae tahi ʻi he ʻuʻulu ʻa hono ngaahi peau; ko Sihova ʻoe ngaahi kautau ko hono huafa.
36Jestliže se pohnou ta nařízení před oblíčejem mým, dí Hospodin, takéť símě Izraelovo přestane býti národem před oblíčejem mým po všecky dny.
36ʻOku pehē ʻe Sihova, Kapau ʻe mole ʻi hoku ʻao ʻae ngaahi tuʻutuʻuni ni, pea ʻe toki fakangata ʻae puleʻanga ʻoe hako ʻo ʻIsileli ʻi hoku ʻao ʻo taʻengata.
37Takto praví Hospodin: Budou-li moci býti změřena nebesa zhůru, a vyhledáni základové země dolů, takéť já zavrhu docela símě Izraelovo pro všecko to, což činili, dí Hospodin.
37ʻOku pehē ʻe Sihova; Kapau ʻoku faʻa fuofua ʻae langi ʻi ʻolunga, pea faʻa hakule ʻae ngaahi tuʻunga ʻi lalo ʻo māmani, te u toki liʻaki foki ʻae hako kotoa pē ʻo ʻIsileli, koeʻuhi ko e meʻa kotoa pē ʻaia kuo nau fai, ʻoku pehē ʻe Sihova.
38Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž vystaveno bude město toto Hospodinu, od věže Chananeel až k bráně úhlu.
38¶ ʻOku pehē ʻe Sihova, “Vakai, ʻoku haʻu ʻae ngaahi ʻaho, ʻaia ʻe langa ai ʻae kolo kia Sihova mei he potu fale leʻo ʻo Hananili ki he matapā ʻoe tuliki.
39A půjde ještě šňůra měřící naproti ní, ku pahrbku Gareb, a přitočí se k Gou.
39Pea ʻe falō totonu ʻae meʻa fuofua ʻiate ia, ki he moʻunga ko Kalepi, pea ʻe tākai ʻaki ki Koate.
40A všecko údolí těl mrtvých a popela, i všecko to pole až ku potoku Cedron, až k úhlu brány východní koňské posvěcené bude Hospodinu; nebudeť pléněno, ani kaženo více na věky.
40Pea ʻe māʻoniʻoni kia Sihova ʻae teleʻa ʻoe ngaahi ʻangaʻanga, pea mo e efu, pea mo e ngaahi ngoue kotoa pē ʻo aʻu ki he vaitafe ko Kitiloni, ʻo aʻu ki he tuliki ʻoe matapā hoosi ʻoku hanga ki he tokelau, pea ʻe ʻikai toe taʻaki ia, pe toe lī ki lalo ʻo taʻengata.”
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.