Jeremjáš 30
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina, řkoucí:
1Ko e folofola naʻe hoko meia Sihova kia Selemaia, ʻo pehē,
2Takto praví Hospodin, Bůh Izraelský, řka: Spiš sobě do knihy všecka slova, kterážť jsem mluvil.
2ʻOku folofola ʻa Sihova ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli, ʻo pehē, “Ke ke tohi ʻi he tohi ʻae ngaahi lea kotoa pē kuo u lea ʻaki kiate koe.
3Aj, dnové zajisté jdou, dí Hospodin, přivedu zase zajaté lidu svého Izraelského i Judského, praví Hospodin, a uvedu je do země, kterouž jsem byl dal otcům jejich, a dědičně ji obdrží,
3He ʻoku pehē ʻe Sihova, Vakai, ʻoku haʻu ʻae ngaahi ʻaho ʻaia te u toe ʻomi ai ʻae kau pōpula ʻi hoku kakai ko ʻIsileli mo Siuta, ʻoku pehē ʻe Sihova: pea te u pule kiate kinautolu ke nau foki ki honau fonua, ʻaia naʻaku foaki ki heʻenau ngaahi tamai, pea te nau maʻu ia.”
4Tatoť pak jsou slova, kteráž mluvil Hospodin o Izraelovi a Judovi:
4¶ Pea ko e ngaahi lea eni naʻe folofolaʻaki ʻe Sihova ki ʻIsileli mo Siuta.
5Takto zajisté praví Hospodin: Hlas předěšení a hrůzy slyšíme, a že není žádného pokoje.
5He ʻoku pehē ʻe Sihova; “Kuo mau fanongo ki he leʻo ʻoe tetetete, mo e manavahē, kae ʻikai ko e fiemālie.
6Ptejte se nyní, a vizte rodívá-li samec. Pročež tedy vidím, an každý muž rukama svýma drží se za bedra svá jako rodička, a obrácené všechněch oblíčeje v zsinalost?
6Mou fehuʻi eni, pea vakai pe ʻoku ai ha tangata ʻoku langā ke fāʻele? Ko e hā ʻoku ou mamata ai ki he tangata taki taha ʻoku ʻai hono nima ki hono kongaloto, ʻo hangē ko e fefine ʻoku langā, pea ʻoku tetea ʻae mata kotoa pē?
7Ach, nebo veliký jest den tento, tak že nebylo žádného jemu podobného. Ale jakť koli čas jest ssoužení Jákobova, předceť z něho vysvobozen bude.
7ʻOiauē! He ʻoku lahi ʻae ʻaho ko ia, he ʻoku ʻikai hano tatau: ʻio, ko e ʻaho mamahi ʻo Sēkope; ka ʻe fakamoʻui ia mei ai.”
8Stane se zajisté v ten den, dí Hospodin zástupů, že polámi jho jeho z šíje tvé, a svazky tvé potrhám, i nebudou ho více v službu podrobovati cizozemci.
8He ʻoku pehē ʻe Sihova ʻoe ngaahi kautau, “ʻE hoko ʻo pehē ʻi he ʻaho ko ia, te u maumauʻi ʻae haʻamonga mei ho kia, pea te u motuhi ho ngaahi haʻi, pea ʻe ʻikai te ne toe tauhi ki he kau muli:
9Ale sloužiti budou Hospodinu Bohu svému, a Davidovi králi svému, kteréhož jim vzbudím.
9Ka te nau tauhi kia Sihova ko honau ʻOtua, mo Tevita ko honau tuʻi, ʻaia te u fokotuʻu kiate kinautolu.”
10Protož ty neboj se, služebníče můj Jákobe, dí Hospodin, aniž se strachuj, ó Izraeli, nebo aj, já vysvobodím tě zdaleka, i símě tvé z země zajetí jejich. I navrátí se Jákob, aby odpočíval, a pokoj měl, a nebude žádného, kdo by jej předěsil.
10¶ Ko ia ʻoku pehē ʻe Sihova, “ʻOua naʻa ke manavahē, ʻE Sēkope ko ʻeku tamaioʻeiki; pea ʻoua naʻa ke puputuʻu, ʻE ʻIsileli: koeʻuhi vakai, te u fakamoʻui koe mei he mamaʻo, pea mo ho hako mei he fonua ʻo ʻenau pōpula; pea ʻe tafoki ʻa Sēkope, pea ʻe mālōlō ia, mo fiemālie, pea ʻe ʻikai fakailifiaʻi ia ʻe ha tokotaha.
11Neboť já s tebou jsem, dí Hospodin, abych tě vysvobodil, když učiním konec všechněm národům, mezi kteréž tě rozptýlím. Tobě však neučiním konce, ale budu tě trestati v soudu, ačkoli tě bez trestání naprosto nenechám.
11He ʻoku pehē ʻe Sihova, ʻOku ou ʻiate koe ke fakamoʻui koe: kapau te u fakaʻosi ʻaupito ʻae ngaahi kakai kuo u fakamovete koe ki ai, ka ʻe ʻikai te u fakaʻosi ʻaupito koe: ka te u tautea fakasiʻisiʻi koe, ka e ʻikai te ke hao ʻaupito.
12Takto zajisté praví Hospodin: Přetěžké bude potření tvé, přebolestná rána tvá.
12He ʻoku pehē ʻe Sihova, ʻOku taʻefaʻafakamoʻui ho fakavolu, pea ʻoku kovi lahi ho lavea.
13Nebude, kdo by přisoudil při tvou k uléčení; lékařství platného žádného míti nebudeš.
13ʻOku ʻikai ha taha ke langomakiʻi koe, Ke ne nonoʻo ho lavea: ʻoku ʻikai ha vai fakamoʻui kiate koe.
14Všickni, kteříž tě milují, zapomenou se nad tebou, aniž tě navštíví, když tě raním ranou nepřítele, a trestáním přísným pro mnohou nepravost tvou a nesčíslné hříchy tvé.
14Kuo fakangalongaloʻi koe ʻekinautolu kotoa pē naʻe ʻofa; ʻoku ʻikai te nau kumi koe; he kuo u tui ʻaki koe ʻae tā ʻae fili, ʻaki ʻae tautea lahi ʻaupito, koeʻuhi ko hono lahi ʻo hoʻo hia; pea koeʻuhi kuo tupu hoʻo ngaahi angahala.
15Proč křičíš nad svým potřením a těžkou bolestí svou? Pro mnohou nepravost tvou a nesčíslné hříchy tvé to činím tobě.
15Ko e hā ʻoku ke tangi ai koeʻuhi ko hoʻo mamahi? ʻE ʻikai faʻa fakamoʻui ho lavea, koeʻuhi ko hono lahi ʻo hoʻo hia: kuo u fai ʻae ngaahi meʻa ni kiate koe, koeʻuhi kuo tupu ʻo lahi hoʻo ngaahi angahala.
16A však všickni, kteříž zžírají tebe, sežráni budou, a všickni, kteříž utiskají tebe, všickni, pravím, do zajetí půjdou, a kteříž tě pošlapávají, pošlapáni budou, a všecky, kteříž tě loupí, v loupež vydám,
16Ko ia ʻe fakaʻauha ʻakinautolu kotoa pē ʻoku fakaʻauha koe; pea ʻe ʻave fakapōpula taki taha kotoa pē ʻa ho ngaahi fili; pea ʻe maumauʻi ʻakinautolu kotoa pē ʻoku nau maumauʻi koe, pea ʻe tukuange ki he fakamālohi ʻakinautolu kotoa pē ʻoku fakamālohi kiate koe.
17Tehdáž když tobě navrátím zdraví, a na rány tvé zhojím tě, dí Hospodin, proto že zahnanou nazývali tebe, říkajíce: Tato jest Sion, není žádného, kdo by ji navštívil.
17He ʻoku pehē ʻe Sihova, Te u fakamoʻui koe, pea te u fakamoʻui mo ho ngaahi lavea; koeʻuhi naʻa nau ui koe, ‘Ko e liʻaki,’ ʻo pehē,’ Ko Saione eni, ʻaia ʻoku ʻikai kumi ki ai ʻe ha taha.’”
18Takto praví Hospodin: Aj, já zase přivedu zajaté stánků Jákobových, a nad příbytky jeho slituji se, i budeť zase vzděláno město na prvním místě svém, a palác podlé způsobu svého vystaven.
18¶ ʻOku pehē ʻe Sihova; “Vakai, te u toe liliu ʻae pōpula ʻoe ngaahi fale fehikitaki ʻo Sēkope, pea te u ʻofa ki hono ngaahi nofoʻanga; pea ʻe langa ʻae kolo ʻi hono moʻunga ʻoʻona, pea tuʻumaʻu pe ʻae fale fehikitaki ʻi hono anga muʻa.
19A bude pocházeti od nich díků činění a hlas veselících se; nebo je rozmnožím, a nebudou umenšení bráti, zvelebím je, a nebudou sníženi.
19Pea ʻe ʻalu atu mei ai ʻae fakafetaʻi pea mo e leʻo ʻokinautolu ʻoku fakafiefia: pea te u fakatokolahi ʻakinautolu, pea ʻe ʻikai te nau tokosiʻi; pea te u fakaongoongoleleiʻi ʻakinautolu, pea ʻe ʻikai te nau māʻulalo.
20A budou synové jeho tak jako i prvé, a shromáždění jeho přede mnou utvrzeno bude, trestati pak budu všecky, kteříž jej ssužují.
20Pea ʻe ʻi ai ʻenau fānau ʻo hangē ko ia ʻi muʻa, pea ʻe fakatuʻumaʻu ʻenau fakataha ʻi hoku ʻao, pea te u tautea ʻakinautolu kotoa pē ʻoku fakamālohiʻi ʻakinautolu.
21A povstane z něho nejdůstojnější jeho, a panovník jeho z prostředku jeho vyjde, kterémuž rozkáži přiblížiti se, aby předstoupil přede mne. Nebo kdo jest ten, ješto by slíbil za sebe, že předstoupí přede mne? dí Hospodin.
21Pea ʻe tupu honau houʻeiki ʻi honau faʻahinga, pea ʻe tupu ʻiate kinautolu ʻa honau pule; pea te u pule ke ne ʻunuʻunu mai, pea te ne haʻu kiate au: he ko hai eni naʻa ne ueʻi hono loto ke haʻu kiate au? ʻOku pehē ʻe Sihova.
22I budete mým lidem, a já budu vaším Bohem.
22Pea te mou hoko ko hoku kakai, pea te u hoko ko homou ʻOtua.
23Aj, vicher Hospodinův s prchlivostí vyjde, vicher trvající nad hlavou nešlechetných trvati bude.
23Vakai, ʻoku ʻalu atu ʻae ʻahiohio ʻa Sihova ʻo mālohi lahi ʻaupito, ko e ʻahiohio maʻuaipē: ʻe tō ia ko e fakamamahi ki he ʻulu ʻoe angahala.”
24Neodvrátíť se prchlivost hněvu Hospodinova, dokudž neučiní toho, a dokudž nevykoná úmyslu srdce svého. Tehdáž porozumíte tomu.
24ʻE ʻikai fakatafoki ʻae houhau kakaha ʻo Sihova, kaeʻoua ke ne fai ia, pea ke ʻoua ke ne fai ki he tuʻutuʻuni ʻa hono loto: te mou ʻilo ʻae meʻa ni ʻi he ngaahi ʻaho ʻamui.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.