Jeremjáš
Chapter 31
Kralice Bible (1613)
vs Asang Khongca Bibl…
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Jeremjáš 31

Kralice Bible (1613)
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
1Toho času, dí Hospodin, budu Bohem všech čeledí Izraelových, a oni budou mým lidem.
1To naah loe Israel imthung takoh boih ih Sithaw ah ka oh han, nihcae loe kai ih kami ah om o tih, tiah Angraeng mah thuih.
2Takto praví Hospodin: Lid z těch pozůstalých po meči nalezl milost na poušti, když jsem chodil před ním, abych odpočinutí způsobil Izraelovi.
2Angraeng mah, sumsen hoi loih anghmat kaminawk loe praezaek ah tahmenhaih hnu o ueloe, Israel doeh anghakhaih ka paek han boeh, tiah thuih.
3Za starodávnať se mi ukazoval Hospodin. I však milováním věčným miluji tě, pročež ustavičně činím tobě milosrdenství.
3Canghnii ah aicae khae amtueng Sithaw mah, Ue, nang loe dungzan amlunghaih hoiah kang palung; to pongah tahmenhaih hoiah kang khetzawn.
4Ještě vždy vzdělávati tě budu, a vzdělána budeš, panno Izraelská; ještě se obveselovati budeš bubny svými, a vycházeti s houfem plésajících.
4Aw tangla cuem, Israel, nang hae kang sak let han, nang loe sak let ah om tih; satuem to na la ueloe, anghoe kaminawk hoi hnawh hanah na caeh tih.
5Ještě štěpovati budeš vinice v horách Samařských, štěpovati budou štěpaři i jísti.
5Samaria maenawk nuiah misurkung to na thling tih; takha sah kaminawk mah thling o ueloe, athainawk to caa o tih.
6Nebo nastane den, v němž volati budou strážní na hoře Efraimově: Vstaňte a vstupme na Sion k Hospodinu Bohu svému.
6Ephraim mae nuiah misatoep kaminawk mah, Angthawk oh, Zion ah, aicae Angraeng Sithaw khaeah caeh o tahang si, tiah hanghaih ni to om tih.
7Takto zajisté praví Hospodin: Prozpěvujte Jákobovi o věcech veselých, prokřikujte zjevně před těmi národy; dejte se slyšeti, chválu vzdávejte, a rcete: Vysvoboď, Hospodine, ostatek lidu svého Izraelského.
7Angraeng mah hae tiah thuih; Jakob hanah anghoehaih laa to sah oh, kalen koek acaengnawk salakah hang oh; Aw Angraeng, nangmah ih kami, kanghmat Israel caanawk loe pahlong boeh, tiah saphaw oh loe, tamthang to thui oh.
8Aj, já přivedu je z země půlnoční, a shromáždím je ze všech stran země, s nimi spolu slepého i kulhavého, těhotnou i rodící; shromáždění veliké sem se navrátí.
8Khenah, nihcae to aluek bang prae hoiah kang hoih moe, long boenghaih hoiah kang pakhueng han; nihcae hoi nawnto pop parai kaminawk, mikmaeng, khokkhaem, zokpom nongpata hoi nawkta tapen tom nongpatanawk to amlaem o let tih.
9Kteréžto s pláčem jdoucí a s pokornými modlitbami zase přivedu, a povedu je podlé tekutých vod cestou přímou, na níž by se nepoklesli; neboť jsem Izraelův otec, a Efraim jest prvorozený můj.
9Nihcae loe qahhaih, lawkthuihaih hoiah angzo o tih; nihcae amthaek han ai ah, vapui taeng ih katoeng loklam ah ka hoih han; kai loe Israel ih ampa ah ka oh, Ephraim loe ka calu ah oh.
10Slyšte slovo Hospodinovo, ó národové, a zvěstujte na ostrovích dalekých, a rcete: Ten, kterýž rozptýlil Izraele, shromáždí jej, a ostříhati ho bude jako pastýř stáda svého.
10Aw prae kaminawk boih, Angraeng ih lok hae tahngai oh, Israel haekkung mah anih to pakhueng let tih, tuutoep kami mah a tuunawk to toep baktih toengah, anih to toep tih, tiah tuipui thungah kaom praenawk khae khoek to thui oh.
11Neboť vykoupil Hospodin Jákoba, protož vysvobodí jej z ruky toho, kterýž silnější jest nad něj.
11Angraeng mah Jakob to pahlong moe, nihcae pongah thacak kue kami ih ban thung hoiah nihcae to akrang let.
12I přijdou, a prozpěvovati budou na výsosti Siona, a pohrnou se k dobrotě Hospodinově s obilím, a s vínem, a s olejem, a s plodem skotů a bravů, duše pak jejich bude podobná zahradě svlažené, a nebudouť se rmoutiti více.
12To pongah nihcae angzo o ueloe, Zion maesang ah laa to sah o tih; Angraeng hoihaih rang hoiah cang, misurthaih, situi, tuucaanawk hoi maitaw caanawk to hnu o tih; nihcae hinghaih loe tui bawh ih takha baktiah om o ueloe, natuek naah doeh palungsae o let mak ai boeh.
13Tehdáž veseliti se bude panna s plésáním, a mládenci i starci spolu; obrátím zajisté kvílení jejich v radost, a potěším jich, a obveselím je po zámutku jejich.
13To naah tangla cuem loe anghoe hoi hnawh ueloe, thendoengnawk hoi mitongnawk doeh nawnto hnawh o tih; nihcae qahhaih to anghoehaih ah ka paqoi pae han, nihcae to ka pathloep moe, palungsethaih to anghoehaih ah ka sak han.
14Rozvlažím i duši kněží tukem, a lid můj dobroty mé nasytí se, dí Hospodin.
14Qaimanawk to zok kam hahsak han; kaimah ih kaminawk doeh ka hoihhaih hoiah koi o tih boeh, tiah Angraeng mah thuih.
15Takto praví Hospodin: Hlas v Ráma slyšán jest, naříkání a pláč přehořký. Ráchel plačeci synů svých, nedala se potěšiti po synech svých, proto že žádného není.
15Angraeng mah, qahhaih lok hoi oihaih lok loe Ramah hoiah angthaih; a caanawk om ai pongah, Rachel mah a caanawk to qah haih, pathloep thai ai boeh, tiah thuih.
16Takto praví Hospodin: Zdrž hlas svůj od pláče, a oči své od slz, nebo budeš míti mzdu za práci svou, praví Hospodin, že se navrátí z země nepřátelské.
16Angraeng mah hae tiah thuih; Na qahhaih lok to angsum ah loe, na mikkhraetui to phuisak lai ah; na toksakhaih atho na hnu tih boeh hmang, tiah Angraeng mah thuih; nihcae loe misa ohhaih prae thung hoiah amlaem o let tih.
17Jest, pravím, čáka, žeť se potom, dí Hospodin, navrátí synové do svého kraje.
17To pongah boenghaih ah nang han oephaih oh, tiah Angraeng mah thuih; na caanawk loe angmacae prae ah amlaem o let tih.
18V pravdě slyším Efraima, an sobě stýště, pravě: Trestals mne, abych strestán byl jako telátko neupřáhané; obrať mne, abych obrácen byl, ty jsi zajisté, Hospodine, Bůh můj.
18Ephraim mah, kai hae nang thuitaek boeh, qui hoi pathlet thai ai ih maitaw kasan baktiah nang thuitaek boeh; na pathawk let ah, to tiah nahaeloe kam laem let han; nang loe ka Angraeng Sithaw ah na oh, tiah hang ih lok to ka thaih het boeh.
19Nebo po obrácení svém pokání činiti budu, a když mi k známosti sebe poslouženo bude, udeřím se v bedra. Stydímť se, anobrž i pýřím, že snáším útržku dětinství svého.
19Kam laem pacoengah ka dawnpakhuem boeh; ang thuitaek pacoengah, kaimah ih phaih to ka tumh; thendoeng ah ka oh nathuem ih ahmin sethaih to ka phawh pongah, azathaih hoiah ka oh, ue, anghmanghaih hoiah ka oh.
20Zdali Efraim jest mým synem milým, aneb dítě velmi milostné? A však jakž jsem mluvil proti němu, ustavičně se vždy na něj rozpomínám. Pročež pohybují se vnitřnosti mé příčinou jeho; jistě žeť se slituji nad ním, dí Hospodin.
20Ephraim loe ka palung ih ka capa na ai maw? Anih loe koeh koi kaom nawkta ah na ai maw oh? Anih misa haih lok to ka thuih, toe anih to vaihi khoek to ka pahnet ai vop; to pongah anih to ka poek khing, a nuiah tahmenhaih ka suek tangtang han, tiah Angraeng mah thuih.
21Nastavěj sobě pamětných znamení, naklaď sobě hromad kamení, pamatuj na tu silnici a cestu, kterouž jsi šla; navrať se, panno Izraelská, navrať se k městům svým těmto.
21Lam angmathaih to sah oh loe, loklam ah amtuenghaih to thling ah; na caehhaih loklam bangah palung to suem ah; Aw Israel, tangla cuem, amlaem let ah, nangmah ih vangpuinawk ah amlaem ah.
22Dokudž se toulati budeš, ó dcero zpurná? Neboť učiní Hospodin novou věc na zemi: Žena bude vůkol obcházeti muže.
22Loklam amkhraeng canu, nasetto maw nam het khing han vop? Angraeng mah long nuiah hmuen kangtha to sak boeh, nongpata mah nongpa to takui tih.
23Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Ještěť říkati budou slovo toto v zemi Judově a v městech jeho, když zase přivedu zajaté jejich: Požehnejž tobě Hospodin, ó příbytku spravedlnosti, horo svatosti.
23Misatuh kaminawk ih Angraeng, Israel Sithaw mah, misong ah ohhaih prae thung hoiah nihcae to kam laem haih let naah loe, Aw toenghaih kaom ahmuen, kaciim mae, Angraeng mah tahamhoihaih ang paek, tiah Judah prae hoi vangpuinawk thungah kaom kaminawk mah hae lok hae patoh o let tih boeh.
24Nebo osazovati se budou v zemi Judské, ve všech městech jeho spolu oráči, a kteříž zacházejí s stádem.
24Judah prae ah kaom kaminawk hoi vangpui thungah kaom kaminawk loe to ahmuen ah laikok atok kaminawk, tuutoep kaminawk hoi nawnto om o tih.
25Rozvlažím zajisté duši ustalou, a všelikou duši truchlou nasytím.
25Thazok kaminawk to ka pacah han; palungsae kaminawk palungsethaih to ka dipsak let han, tiah a thuih.
26V tom jsem procítil, a ohlédl se, a ten můj sen byl mi vděčný.
26Hae pongah kang lawt moe, ka khet naah, iih ka boep.
27Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichžto oseji dům Izraelský a dům Judský semenem lidským a semenem hovad.
27Khenah, Israel hoi Judah imthung takoh ah kami atii hoi moi kasan ih atii ka haehhaih atue to pha tih, tiah Angraeng mah thuih.
28I stane se, že jakož jsem se snažoval, abych je plénil, a bořil, a kazil a hubil, a trápil, tak se snažím, abych je vzdělal a rozsazoval, dí Hospodin.
28Nihcae to aphong ving moe, phraek hanah, vah ving moe, paro hanah, ka khet baktih toengah, nihcae to ka bomh han, nihcae to ka patit moe, ka khetzawn han, tiah Angraeng mah thuih.
29Těch časů nebudou říkati více: Otcové jedli hrozen trpký, pročež zubové synů laskominy mají,
29To na niah loe kaminawk mah, Kam panawk mah misurtui kathaw to caak o pongah, a caanawk loe haa kin o, tiah thui o mak ai boeh.
30Nýbrž raději: Jeden každý pro nepravost svou umře. Každého člověka, kterýž by jedl hrozen trpký, laskominy míti budou zubové jeho.
30Toe kami boih angmah sakpazaehaih pongah ni dueh o tih; misurtui kathaw caa kami loe, angmah ih haa ni kin tih boeh.
31Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž učiním s domem Izraelským a s domem Judským smlouvu novou.
31Khenah, Angraeng mah, Israel imthung takoh, Judah imthung takoh hoi ka sak ih kangtha lokmaihaih atue to pha tih;
32Ne takovou smlouvu, jakouž jsem učinil s otci jejich v ten den, v kterýž jsem je ujal za ruku jejich, abych je vyvedl z země Egyptské. Kteroužto smlouvu mou oni zrušili, a já abych zůstati měl manželem jejich? dí Hospodin.
32hae kaminawk ih ampanawk Izip prae thung hoiah ka zaeh naah, nihcae hoi ka sak ih lokmaihaih baktiah om mak ai; kai loe nihcae ih sava ah ka oh, toe nihcae loe ka lokmaihaih to phraek o, tiah Angraeng mah thuih;
33Ale tatoť jest smlouva, kterouž učiním s domem Izraelským po těchto dnech, dí Hospodin: Dám zákon svůj do vnitřnosti jejich, a na srdci jejich napíši jej; i budu Bohem jejich, a oni budou mým lidem.
33to pacoengah Israel imthung takoh hoi ka sak han ih lokmaihaih loe hae tiah om tih, Kai ih kaalok to nihcae palung thungah ka suek moe, nihcae ih palung thungah ka tarik pae han; kai loe nihcae ih Sithaw ah ka oh han, nihcae doeh kai ih kami ah om o tih, tiah Angraeng mah thuih.
34A nebudou učiti více jeden každý bližního svého, a jeden každý bratra svého, říkajíce: Poznejte Hospodina. Všickni zajisté napořád znáti mne budou, od nejmenšího z nich až do největšího z nich, dí Hospodin; milostiv zajisté budu nepravosti jejich, a na hřích jejich nezpomenu více.
34Nihcae mah, Angraeng to panoek o khae, tiah mi mah doeh a imtaeng kami hoi nawkamyanawk to patuk o mak ai boeh; kathoeng koek hoi kalen koek karoek to kami boih mah Kai to panoek o tih boeh; nihcae sakpazaehaih to ka pakuem mak ai, ka tahmen pae han boeh, tiah Angraeng mah thuih.
35Takto praví Hospodin, kterýž dává slunce za světlo ve dne, zřízení měsíce a hvězd za světlo v noci, kterýž rozděluje moře, a zvučí vlnobití jeho, jehož jméno jest Hospodin zástupů:
35Misatuh kaminawk ih Angraeng, tiah ahmin kaom Angraeng mah, Khodai aangsak hanah ni, khoving aangsak hanah khrah hoi cakaehnawk, tuiphu angthawk hanah tuipui to ka paek, tiah thuih.
36Jestliže se pohnou ta nařízení před oblíčejem mým, dí Hospodin, takéť símě Izraelovo přestane býti národem před oblíčejem mým po všecky dny.
36To hmuen sakhaih dan loe natuek naah doeh ka hmaa hoi anghma ving mak ai, Israel caanawk loe ka hmaa hoi dungzan ah anghmaa zuep acaeng ah om o mak ai, tiah Angraeng mah thuih.
37Takto praví Hospodin: Budou-li moci býti změřena nebesa zhůru, a vyhledáni základové země dolů, takéť já zavrhu docela símě Izraelovo pro všecko to, což činili, dí Hospodin.
37Angraeng mah hae tiah thuih; Van ranui ho na tah thai maw? Long angdoethaih ahmuen nasetto maw thuk, tiah na panoek thai maw? To hmuennawk panoek han rai parai baktih toengah Israel caanawk mah zaehaih sah o cadoeh, nihcae ka pahnawt sut hanah rai parai, tiah Angraeng mah thuih.
38Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž vystaveno bude město toto Hospodinu, od věže Chananeel až k bráně úhlu.
38Khenah, Hananel imsang hoi angtaeng koekah kaom khongkha khoek to, Angraeng hanah vangpui to sah o tih, tiah Angraeng mah thuih.
39A půjde ještě šňůra měřící naproti ní, ku pahrbku Gareb, a přitočí se k Gou.
39To ahmuen hoiah tahhaih qui to Gareb mae khoek to payuengh o ueloe, Goah ah caeh o haih tih.
40A všecko údolí těl mrtvých a popela, i všecko to pole až ku potoku Cedron, až k úhlu brány východní koňské posvěcené bude Hospodinu; nebudeť pléněno, ani kaženo více na věky.
40Kadueh qok hoi maiphunawk vahhaih azawn, ni angyae bangah Kidron vacong taeng ih tangtling ahmuennawk boih hoi hrang khongkha ohhaih khoek to, Angraeng han hmuenciim ah om tih; vangpui loe natuek naah doeh aphong mak ai, phrae doeh phrae mak ai boeh, tiah Angraeng mah thuih.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.