Jeremjáš 22
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
1Takto řekl Hospodin: Sejdi do domu krále Judského, a mluv tam slovo toto,
1Angraeng mah, Judah siangpahrang im ah caeh tathuk ah loe, to ah hae lok hae thui paeh,
2A rci: Slyš slovo Hospodinovo, králi Judský, kterýž sedíš na stolici Davidově, ty i služebníci tvoji i lid tvůj, kteříž chodíte skrze brány tyto.
2David ih angraeng tangkhang pongah anghnu, Aw Judah siangpahrang, nang, nangmah hoi na tamnanawk, hae khongkha hoiah akun nangmah ih kaminawk boih, Angraeng ih lok to tahngai oh, tiah thuih;
3Takto praví Hospodin: Konejte soud a spravedlnost, a vychvacujte obloupeného z ruky násilníka; příchozímu tolikéž, sirotku, ani vdově nečiňte křivdy, aniž jich utiskujte, a krve nevinné nevylévejte na místě tomto.
3Angraeng mah, Toenghaih to sah oh loe, katoengah lok takroek oh; naeh ih kami to pacaekthlaek kami ban thung hoiah pahlong oh; angvin, ampa tawn ai kami hoi lamhmainawk nuiah kahoih ai hmuen to sah o hmah, pacaekthlaek o hmah loe, hae ahmuen ah zaehaih tawn ai kaminawk ih athii to palong o hmah.
4Nebo budete-li to pilně vykonávati, jistě že poberou se skrze brány domu tohoto králové, sedící místo Davida na stolici jeho, jezdíce na vozích, neb na koních, král s služebníky svými i s lidem svým.
4Hae lokpaekhaih hae na pazui o tangtang nahaeloe, David ih angraeng tangkhang pongah anghnu, hrang lakok angthueng kaminawk, hrang angthueng kaminawk, angmah hoi anih ih tamnanawk hoi anih ih kaminawk loe hae im khongkha hoiah akun o tih, tiah thuih.
5Jestliže pak neuposlechnete slov těchto, skrze sebe přisahám, dí Hospodin, že poušť bude dům tento.
5Toe hae paek ih loknawk hae na pazui o ai nahaeloe, Hae im loe pong sut tih, tiah kaimah hoi kaimah lokkamhaih ka sak boeh, tiah Angraeng mah thuih.
6Nebo takto praví Hospodin o domu krále Judského: Byl jsi mi jako Galád a vrch Libánský, ale obrátím tě jistotně v poušť jako města, v nichž se bydliti nemůže.
6Judah siangpahrang ih im kawng pongah, Angraeng mah, Nang loe kai hanah Gilead baktiah na oh, Lebanon ih mae kamsum baktiah na oh; toe praezaek baktih, kami om ai vangpuinawk baktiah kang ohsak han, tiah thuih.
7A přistrojím na tebe zhoubce, jednoho každého se zbrojí jeho, kteřížto zpodtínají nejvýbornější cedry tvé, a vmecí na oheň.
7Nang amrosak hanah, kami boih angmacae ih maiphaw maica hoiah kang patoeh han, na koeh koek ih sidar thing to nihcae mah pakhruh pae ving ueloe, hmai ah tik o tih.
8A když půjdou národové mnozí mimo město toto, a řekne jeden druhému: Proč tak učinil Hospodin městu tomuto velikému?
8Hae vangpui taengah kacaeh pop parai prae kaminawk mah, tipongah hae lensawk vangpui hae Angraeng mah to tiah sak vai? tiah maeto hoi maeto angdueng o tih.
9Tedy řeknou: Proto že opustili smlouvu Hospodina Boha svého, a klaněli se bohům cizím a sloužili jim.
9To naah nihcae mah, Angmacae Angraeng Sithaw ih lokmaihaih to pahnawt o ving moe, kalah sithawnawk bok o pacoengah, a tok sak pae o pongah ni, to tiah oh, tiah pathim o tih.
10Neplačtež mrtvého, aniž ho litujte, ale ustavičně plačte příčinou toho, kterýž odchází; neboť se nenavrátí více, aby pohleděl na zemi, v níž se narodil.
10Sithaw mah kadueh kami siangpahrang Josiah hanah qah o haih hmah, palung doeh sae o haih hmah; toe misong ah kalaem a capa siangpahrang Jehoahaz hanah qah o haih ah; tipongah tih nahaeloe anih loe amlaem let mak ai boeh, a prae doeh hnu let mak ai boeh.
11Nebo takto praví Hospodin o Sallumovi synu Joziáše, krále Judského, kterýž kraluje místo Joziáše otce svého: Když vyjde z místa tohoto, nenavrátí se sem více.
11Ampa Josiah zuengah prae ka uk, hae prae thung hoiah tacawt, Judah siangpahrang, Josiah capa Shallum ih kawng pongah, Angraeng mah, anih loe hae ah amlaem let mak ai boeh,
12Ale tam v tom místě, kamž jej zastěhují, umře, a tak země této neuzří více.
12nihcae mah misong ah hoih o ih prae ah ni dueh tih, hae prae hae hnu let mak ai boeh, tiah a thuih.
13Běda tomu, kdož staví dům svůj s útiskem, a paláce své s křivdou, kterýž bližního svého v službu podrobuje darmo, mzdy pak jeho nedává jemu;
13Toeng ai ah im sah kami, toeng ai ah imkhaannawk sah kami, imtaeng kami azom ah toksahsak kami, toksakhaih atho paek ai kami, siangpahrang Jehoiakim loe khosak bing!
14Kterýž říká: Vystavím sobě dům veliký a paláce prostranné, kterýž prolamuje sobě okna, a tafluje cedrovím, a maluje barvou.
14Anih mah, kalen parai im hoi imkhaannawk to ka sak han, tiah thuih moe, thokbuen to a buemh, sidar thing hoiah tapang to tapang pacoengah, rong kamling tasi to a nok.
15Zdaliž kralovati budeš, že se pleteš v to cedrové stavení? Otec tvůj zdaliž nejídal a nepíjel? Když konal soud a spravedlnost, tedy dobře bylo jemu.
15Sidar thing oephaih hoiah maw siangpahrang ah na oh? Nam pa loe caaknaek tawn ai maw? Anih loe toenghaih hoiah toksak moe, katoengah lok takroek pongah, khosak hoihaih to a hnuk.
16Když soudíval při chudého a nuzného, tedy dobře bylo. Zdaliž mně to není známé? dí Hospodin.
16Anih loe kamtang hoi kavawt kaminawk hanah toenghaih hoiah lokcaek; to pongah khosak hoihaih to a hnuk; kai panoekhaih atho loe to tiah na ai maw oh? tiah Angraeng mah thuih.
17Ale oči tvé i srdce tvé nehledí než lakomství tvého, a abys krev nevinnou proléval, a nátisk a křivdu činil.
17Toe nang ih mik hoi na palung loe, hmuenmae koeh hmoekhaih, zae tawn ai kami humhaih, pacaekthlaekhaih, tha hoi minawk ih hmuenmae lomhhaih bang khue ah oh.
18Protož takto praví Hospodin o Joakimovi synu Joziáše, krále Judského: Nebudouť ho kvíliti: Ach, bratře můj, aneb ach, sestro. Nebudou ho kvíliti: Ach, pane, aneb ach, kdež důstojnost jeho?
18To pongah Josiah capa Judah siangpahrang, Jehoiakim kawng pongah, Mi mah doeh Oe, kam nawk, Oe, ka tanuh, tiah anih to qah o haih mak ai; Oe, ka angraeng, Oe, a lensawkhaih, tiah palung doeh sae o haih mak ai, tiah Angraeng mah thuih.
19Pohřbem osličím pohřben bude, vyvlečen a vyvržen jsa za brány Jeruzalémské.
19Anih to Jerusalem khongkha tasa bangah va o ueloe, laa hrang aphum baktiah aphum o tih.
20Vstup na Libán a křič, i na hoře Bázan vydej hlas svůj; křič také přes brody, když potříni budou všickni milovníci tvoji.
20Lebanon ah caeh tahang ah loe, hang ah; Bashan ah hang ah, nam puinawk amro o boih boeh pongah, Abarim hoiah hang ah.
21Mluvíval jsem s tebou v největším štěstí tvém, říkávalas: Nebuduť poslouchati. Tať jest cesta tvá od dětinství tvého; neuposlechlas zajisté hlasu mého.
21Khosak hoih nathuem ah kang thuih boeh; toe ka tahngai mak ai, tiah nang naa. Hae loe nawkta nathuem hoi kaom na tuinuen roe boeh ni; ka lok hae na tahngai ai.
22Všecky pastýře tvé zpase vítr, a milovníci tvoji v zajetí půjdou. Tehdáž jistě hanbiti a styděti se budeš za všelikou nešlechetnost svou.
22Nang ih tuutoep kaminawk loe takhi mah hmut boih ueloe, nam puinawk doeh misong ah laem o tih; na sethaih pongah azathaih na tongh ueloe ahmin sae tih.
23Ó ty, kteráž jsi usadila se na Libánu, jenž se hnízdíš na cedroví, jak milostná budeš, když na tě přijdou svírání a bolest jako rodičky!
23Aw Lebanon ah kaom, sidar thingnawk ah tabu sah kaminawk, nangcae nuiah nathaih phak naah loe, kawkruk maw nongpata caa tapen nathuem ih kana baktiah na hang o tih!
24Živť jsem já, dí Hospodin, že byť pak byl Koniáš syn Joakima, krále Judského, prstenem pečetním na mé ruce pravé, však tě i odtud strhnu.
24Angraeng mah, Kai ka hing pongah Judah siangpahrang Jehoikim ih capa Koniah loe, ka bantang ban angmathaih bantuek ah oh, toe kang khringh ving moe,
25A vydám tě v ruku těch, kteříž hledají bezživotí tvého, a v ruku těch, jejichž ty se oblíčeje lekáš, totiž v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského, a v ruku Kaldejských.
25na hinghaih pakrong kami, na zit parai ih, Babylon siangpahrang Nebuchadnezzar hoi Khaldian kaminawk ban ah ka paek han.
26A hodím tebou i matkou tvou, kteráž tě porodila, do země cizí, tam, kdež jste se nezrodili, a tam zemřete.
26Nangmah hoi nang tapenkung nam no to na tapenhaih prae ai, prae kalah ah kang haek hoi han, nanghnik loe to ah na dueh hoi tih.
27Do země pak, po níž toužiti budete, abyste se navrátili tam, tam se nenavrátíte.
27Amlaem let han na koeh hoi parai ih prae ah natuek naah doeh nam laem hoi let mak ai boeh, tiah a thuih.
28Zdaliž modlou ničemnou, kteráž roztřískána bývá, bude muž tento Koniáš? Zdali nádobou, v níž není žádné líbosti? Proč by vyházíni byli on i símě jeho, a uvrženi do země, o níž nevědí?
28Hae kami loe azat paek han kaom ai, mi mah doeh koeh ai ih kami, minawk mah patoek moe, sakcop ih krang ah kaom Koniah na ai maw? Tipongah angmah hoi a caanawk to haek moe, nihcae mah panoek vai ai ih prae ah vah o ving loe?
29Ó země, země, země, slyš slovo Hospodinovo.
29Aw long, long, long, Angraeng ih lok to tahngai oh!
30Takto praví Hospodin: Zapište to, že muž tento bez dětí bude, a že se jemu nepovede šťastně za dnů jeho. Anobrž nepovede se šťastně i tomu muži, kterýž by z semene jeho seděl na stolici Davidově, a panoval ještě nad Judou.
30Angraeng mah, Hae kami loe caa tawn ai, a hing thung khosak hoih ai kami, a caanawk loe khosak hoih kami om o mak ai; mi kawbaktih doeh David ih angraeng tangkhang nuiah anghnu o mak ai ueloe, Judah prae doeh uk o mak ai boeh, tiah tarik ah, tiah a thuih.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.