Jeremjáš 6
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
1Shromažďte se, synové Beniaminovi, z prostředku Jeruzaléma, a v Tekoa trubte trubou, a nad Betkarem vyzdvihněte korouhev; nebo viděti zlé od půlnoci, a potření veliké.
1Aw Benjamin kaminawk, Jerusalem hoi cawnh hanah amsak oh, Tekoa ah mongkah to ueng oh! Beth-Haccerem ah angmathaih hmai to paang oh; zit kaom amrohaih loe aluek bang hoiah angzoh boeh.
2Panně krásné a rozkošné připodobnil jsem byl dceru Sionskou.
2Kranghoih kanawk tuep Zion canu to kam rosak han.
3Ale přitáhnou k ní pastýři s stády svými, rozbijí proti ní stany vůkol, spase každý místo své.
3Tuutoep kaminawk loe angmacae ih tuunawk hoiah nihcae khaeah caeh o ueloe, anih tuk hanah ataeng boih ah kahni imnawk to sah o thui tih, kami boih mah angmacae ih ahmuen ah tuu to pacah o tih.
4Vyzdvihněte proti ní válku, vstaňte a přitrhněme o poledni. Běda nám, že pomíjí den, že se roztáhli stínové večerní.
4Anih tuk hanah om o coek ah; angthawk oh athun ah caeh o si. Toe aicae loe khosak a bing o boeh! Niduem boeh, kho doeh ving boeh.
5Vstaňte a přitrhněme v noci, a zkazme paláce její.
5To pongah angthawk oh, khoving ah tuh o si loe, a oh o haih ahmuen to phrae pae o si.
6Takto zajisté praví Hospodin zástupů: Nasekejte dříví, a zdělejte proti Jeruzalému náspy. Toť jest to město, kteréž navštíveno býti musí; což ho koli, jen nátisk jest u prostřed něho.
6Misatuh Angraeng mah hae tiah thuih; thingnawk to pakhru oh loe, Jerusalem tuk hanah long to takae oh; hae vangpui loe thuitaek han oh; a thungah loe pacaekthlaekhaih hoiah koi boeh.
7Jakož studnice vypryšťuje vodu svou, tak ono vypryšťuje zlost svou. Nátisk a zhoubu slyšeti v něm před oblíčejem mým ustavičně, bolest i bití.
7Tuipuek mah tui tacawtsak baktih toengah, anih mah sethaih to tacawtsak boeh; a thungah athii longhaih hoi amrohaih lok to ka thaih; ka hmaa ah apet ai ah palungsethaih hoi ahma caakhaih to oh.
8Usmysl sobě, ó Jeruzaléme, aby se neodloučila duše má od tebe, abych tě neobrátil v pustinu, v zemi nebydlitelnou.
8Aw Jerusalem, thuitaekhaih to talawk ah; to tih ai nahaeloe nang khae hoiah ka hinghaih tacawt ving ueloe, prae to kami om ai ah kang pongsak sut moeng tih, tiah a thuih.
9Takto praví Hospodin zástupů: Jistě paběrovati budou jako vinný kmen ostatek Izraele, říkajíce: Sahej rukou svou jako ten, kterýž víno zbírá do putny.
9Misatuh Angraeng mah hae tiah thuih; kanghmat misur thaih pakhrik baktiah, kanghmat Israel to pakhrik o tih, misur thaih pakhrik kami mah benthang thungah ban tapawh baktiah, na ban to tapawh let ah, tiah a thuih.
10Komuž mluviti budu, a kým osvědčovati, aby slyšeli? Aj, neobřezané jsou uši jejich, tak že nemohou pozorovati; aj, slovo Hospodinovo mají v posměchu, a nemají líbosti v něm.
10Nihcae mah tahngaih o hanah, mi khaeah maw lok ka thuih moe, acoehaih to ka paek han? Khenah, nihcae loe naa tangyat aat o ai pongah, thaih o kop ai; khenah, Angraeng ih lok to a pahuep o kaak moe, thaih han koeh o ai.
11Protož plný jsem prchlivosti Hospodinovy, ustal jsem, drže ji v sobě. Vylita bude i na maličké vně, spolu i na shromáždění mládenců, ovšem pak muž s ženou jat bude, stařec s kmetem.
11To pongah kai loe Angraeng palungphuihaih hoiah koi boeh moe, ka pauep thai ai boeh; tasa bangah kaom nawktanawk hoi nawnto angpop thendoengnawk nuiah ka kraih han boeh; zu sava hoi saning kacoeh mitongnawk to ka lak ving han.
12A dostanou se domové jejich jiným, též pole i ženy, když vztáhnu ruku svou na obyvatele této země, dí Hospodin.
12Nihcae ih imnawk, lawk hoi a zunawk doeh, minawk khaeah ka paek moe, prae thungah kaom kaminawk nuiah ban ka payangh thuih han, tiah Angraeng mah thuih.
13Od nejmenšího zajisté z nich, až do největšího z nich, všickni napořád vydali se v lakomství, anobrž od proroka až do kněze všickni napořád provodí faleš.
13Kathoeng koek hoi kalen koek khoek to kami boih kamthlai koeh hmoekhaih hoiah koi o; tahmaa hoi qaima doeh lah ai, lok amlai o boih.
14A hojí potření dcery lidu mého povrchu, říkajíce: Pokoj, pokoj, ješto není žádného pokoje.
14Monghaih om ai to mah, monghaih, monghaih, tiah a thuih o moe, kai ih kami ah kaom canunawk ih ahma cakhaih loe nung parai ai, tiah a naa o.
15Styděli-liž se pak co proto, že ohavnost páchali? Aniž se lid co styděl, aniž jich proroci k zahanbení přivesti uměli. Protož padnou mezi padajícími; v čas, v němž je navštívím, klesnou, praví Hospodin.
15Nihcae mah panuet thok hmuennawk sak o naah azat o maw? Azat o ai, azathaih roe tawn o ai, mikhmai mataeng doeh sae o ai; to pongah nihcae loe kamtimh kaminawk salakah amtim o tih; nihcae ka thuitaekhaih atue phak naah loe, nihcae to atlim ah pakhrah o tih, tiah Angraeng mah thuih.
16Když takto říkával Hospodin: Zastavte se na cestách, a pohleďte, a vyptejte se na stezky staré, která jest cesta dobrá, i choďte po ní, a naleznete odpočinutí duši své, tedy říkávali: Nebudeme choditi.
16Angraeng mah hae tiah thuih, Lamkrung ah angdoe ah loe khenah; canghnii ih loklamnawk to dueng oh, kahoih loklam to dueng oh loe, to loklam ah caeh oh, to tiah nahaeloe na pakhranawk mah anghakhaih to hnu o tih. Toe nihcae mah to ah ka caeh o mak ai, tiah thuih o.
17Když jsem pak ustanovil nad vámi strážné, řka: Mějtež pozor na zvuk trouby, tedy říkávali: Nebudeme pozorovati.
17Mongkah lok to tahngai oh; nangcae toepkung kaminawk to kang suek pae, tiah ka naa. Toe nihcae mah, Ka tahngai o mak ai, tiah thuih o.
18Protož slyšte, ó národové, a poznej, ó shromáždění, co se děje mezi nimi.
18To pongah prae kaminawk boih, tahngai oh; Aw minawk salakah kaom kaminawk panoek oh.
19Slyš, ó země: Aj, já uvedu zlé na lid tento, ovoce myšlení jejich, proto že nepozorují slov mých, ani zákona mého, ale jím pohrdají.
19Aw long, tahngai ah; khenah, nihcae loe ka thuih ih loknawk to tahngai o ai, ka patuk ih lok doeh pazui o ai, pahnawt o sut pongah, angmacae poekhaih thingthai ah kaom, amrohaih to hae kaminawk nuiah ka phaksak han.
20K čemuž mi kadidlo z Sáby přichází, a vonná třtina výborná z země daleké? Zápalů vašich nelibuji sobě, aniž oběti vaše jsou mi příjemné.
20Judah kaminawk tih hanah Sheba ih hmuihoih tui hoi angthla parai prae ih hmuihoih tui kai khaeah nang sin o loe? Na sak o ih hmai angbawnhaih to ka talawk mak ai; na sak o ih angbawnhaih hmuennawk mah kai palung anghoesak ai.
21Protož takto praví Hospodin: Aj, já nakladu lidu tomuto úrazů, a zurážejí se o ně otcové, tolikéž i synové, soused i bližní jeho, a zahynou.
21To pongah Angraeng mah hae tiah thuih; khenah, hae kaminawk hmaa ah pakaakung ka suek pae han; ampanawk hoi a caanawk loe to ah nawnto amthaek o tih; imtaeng kami hoi angmah ih ampui doeh amro tih, tiah thuih.
22Takto praví Hospodin: Aj, lid přitáhne z země půlnoční, a národ veliký povstane od končin země.
22Angraeng mah hae tiah thuih; Khenah, aluek bang hoiah acaeng maeto angzo tih; long boenghaih hoiah kalen parai acaeng to ka pahruek han.
23Lučiště i kopí pochytí, každý ukrutný bude, a neslitují se. Hlas jejich jako moře zvučeti bude, a na koních jezditi budou, zšikovaní jako muž k boji, proti tobě, ó dcero Sionská.
23Nihcae loe kalii hoi tayae to sin o tih; nihcae loe hmawsaeng o moe, tahmenhaih tawn o ai; nihcae ih lok loe angthawk tuiphu tuen baktiah tuenh; Aw Zion canu, nihcae loe misatuh kaminawk baktiah amthoep o, hrang nuiah angthueng o moe, nang tuk hanah angzoh o boeh, tiah a thuih.
24Jakž uslyšíme pověst o něm, opadnou ruce naše; ssoužení zachvátí nás, a bolest jako rodičku.
24To naah kaminawk mah, nihcae ih tamthang ka thaih o naah, kaicae ih ban loe thazok sut; nongpata mah ca tapen tom naah tong ih kana baktiah, patangkhanghaih hoi raihaih to ka tong o, tiah thuih o.
25Nevycházejte na pole, a na cestu nechoďte; nebo meč nepřítele a strach jest vůkol.
25Sithaw mah, praezaek ah caeh o hmah, loklam ah doeh amkae o hmah, misa loe sumsen to sin moe, ahmuen kruekah amkaeh pongah zit han oh, tiah thuih.
26Ó dcero lidu mého, přepaš se žíní, a válej se v popele. Vydej se v kvílení, jako po synu jednorozeném, v kvílení přehořké; nebo náhle přitáhne zhoubce na nás.
26Aw kai kaminawk ih canu, kazii to angzaeng oh loe, maiphu pongah amlet oh; maeto khue a tawnh ih capa to duek naah qah baktiah qah oh loe palungsae oh; parokung loe akra ai ah aicae nuiah pha tih boeh.
27Dal jsem tě za věži v lidu tvém, a za baštu, abys spatřoval a zkušoval cesty jejich.
27Sithaw mah, kai ih kaminawk khosakhaih tuinuen to na panoek thai hanah, kai ih kaminawk tanoek kami hoi nihcae abuephaih ah kang suek boeh.
28Všickni jsou z zarputilých nejzarputilejší, chodí jako utrhač, jsou ocel a železo, všickni napořád zhoubcové jsou.
28Nihcae loe palungthah kami, laisaep thaih kami ah oh o; sumkamling hoi sum baktiah a oh o moe, kamrosak thaih hmuen ah a oh o.
29Prahnou měchy, od ohně mizí olovo, nadarmo ustavičně přepaluje zlatník; nebo zlé věci nemohou býti odděleny.
29Hmai to cenh moe, hmai doeh angqong boeh, sum doeh amkaw boeh; toe atui pacii kami mah pacii ih atui loe azom pui ah ni oh; kasae kaminawk ih sethaih loe cing thai ai.
30Stříbrem falešným nazovou je, nebo Hospodin zavrhl je.
30Angraeng mah nihcae to pahnawt sut boeh pongah, kaminawk mah nihcae loe pahnawt sut ih sumkanglung, tiah kawk o tih.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.