1 Mojžíšova 32
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Freedom Bible (フリーダム・バイブル)
1Jákob pak odšel cestou svou, a potkali se s ním andělé Boží.
1ヤコブは旅を続けた。すると、神の使いたちが彼に出会った。
2I řekl Jákob, když je viděl: Vojsko Boží jest toto. A nazval jméno místa toho Mahanaim.
2ヤコブは彼らを見ると、「これは神の陣営だ」と言った。彼はその場所の名をマハナイムと呼んだ。
3Poslal pak Jákob posly před sebou k bratru svému Ezau, do země Seir, do kraje Idumejského.
3ヤコブは自分に先立って、セイルの地、エドムの野にいる兄エサウのもとへ使者たちを遣わした。
4A přikázal jim, řka: Takto povězte pánu mému Ezau: Totoť vzkazuje služebník tvůj Jákob: U Lábana jsem byl pohostinu, a zůstával až do tohoto času.
4彼は彼らに命じた。「私の主人エサウにこう言いなさい。『あなたのしもべヤコブはこう申しております。私はラバンのもとに寄留し、今まで滞在していました。
5A mám voly a osly, ovce, a služebníky i děvky; a poslal jsem, abych se ohlásil pánu svému, a našel milost před očima tvýma.
5私には牛、ろば、羊の群れ、男のしもべ、女のしもべがあります。ご主人様のご好意を得たいと願い、お知らせするために使いを遣わしました。』」
6I navrátili se poslové k Jákobovi, řkouce: Přišli jsme k bratru tvému Ezau, kterýž také jde proti tobě, a čtyři sta mužů s ním.
6使者たちはヤコブのもとに戻って来て言った。「私たちはあなたの兄エサウのところへ行きました。見よ、彼もあなたを迎えに来ます。しかも四百人の男たちが彼と一緒です。」
7Jákob pak bál se velmi, a rmoutil se náramně. Tedy rozdělil lid, kterýž s sebou měl, ovce také a voly, a velbloudy na dva houfy.
7そこでヤコブは非常に恐れ、苦悩した。彼は自分と一緒にいる人々、羊の群れ、牛の群れ、らくだを二つの陣営に分けた。
8Nebo řekl: Jestliže by přišel Ezau k houfu jednomu, a pobil by jej, bude aspoň zadní houf zachován.
8彼は言った。「もしエサウが一つの陣営のところに来て、それを打っても、残った陣営は逃げることができるだろう。」
9I řekl Jákob: Bože otce mého Abrahama, a Bože otce mého Izáka, Hospodine, kterýž jsi mi řekl: Navrať se do země své, a k příbuznosti své, a dobře učiním tobě,
9ヤコブは言った。「私の父アブラハムの神、私の父イサクの神、主よ。あなたは私に、『あなたの地、あなたの親族のところへ帰りなさい。わたしはあなたに良くする』と言われました。
10Menší jsem všech milosrdenství a vší pravdy, kterouž jsi učinil s služebníkem svým; nebo s holí svou přešel jsem Jordán tento, nyní pak dva houfy mám.
10私は、あなたがしもべに示してくださったすべての慈しみと真実に、少しも値しない者です。一本の杖だけでこのヨルダン川を渡った私が、今では二つの陣営となりました。
11Vytrhni mne, prosím, z ruky bratra mého, z ruky Ezau; nebť se ho bojím, aby přijda, nepohubil mne i matky s dětmi.
11どうか、私の兄の手から、エサウの手から私を救い出してください。彼が来て、母も子も打つのではないかと、私は彼を恐れているのです。
12Však jsi ty řekl: Dobře učiním tobě, a rozmnožím símě tvé jako písek mořský, kterýžto pro množství sečten býti nemůže.
12あなたは、『わたしは必ずあなたに良くし、あなたの子孫を、多すぎて数えきれない海の砂のようにする』と言われました。」
13I zůstal tu noci té; a vzal z toho, což bylo před rukama, poctu bratru svému Ezau:
13彼はその夜そこに泊まり、自分の持ち物の中から、兄エサウへの贈り物を選んだ。
14Totiž dvě stě koz, a kozlů dvadceti, ovec dvě stě, a beranů dvadceti,
14雌山羊二百匹、雄山羊二十匹、雌羊二百匹、雄羊二十匹、
15Velbloudů s mladými jich třidceti, krav čtyřidceti, volů deset, oslic dvadceti, a oslátek deset.
15乳を飲ませているらくだ三十頭とその子、雌牛四十頭、雄牛十頭、雌ろば二十頭、ろばの子十頭である。
16A poručil je služebníkům svým, každé stádo obzvláštně, a řekl služebníkům svým: Jděte přede mnou, a stádo od stáda ať jde opodál.
16彼はそれらを群れごとに分け、しもべたちの手に渡し、しもべたちに言った。「私より先に進み、群れと群れの間に間隔を置きなさい。」
17I poručil přednímu, řka: Když se potká s tebou Ezau bratr můj, a optá se tebe, řka Èí jsi? a kam jdeš? a čí jest to stádo před tebou?
17彼は先頭の者に命じた。「私の兄エサウがあなたに出会い、『あなたは誰の者か。どこへ行くのか。あなたの前にいるこれらは誰のものか』と尋ねたなら、
18Řekneš: Jsem služebníka tvého Jákoba, a dar tento jest poslán pánu mému Ezau; a teď i sám jde za námi.
18あなたはこう言いなさい。『あなたのしもべヤコブのものです。これは私の主人エサウに送る贈り物です。見よ、ヤコブ自身も私たちの後ろにいます。』」
19Poručil také druhému i třetímu, a všechněm jdoucím za těmi stády, řka: V táž slova mluvte k Ezau, když byste naň trefili.
19彼は二番目、三番目の者、そして群れの後について行くすべての者にも命じた。「エサウに出会ったとき、あなたがたは彼にこのように話しなさい。
20A díte také: Aj, služebník tvůj Jákob za námi; nebo řekl: Ukrotím tvář jeho darem, kterýž jde přede mnou, a potom uzřím tvář jeho; snad přijme tvář mou.
20また、『見よ、あなたのしもべヤコブも私たちの後ろにいます』と言いなさい。」ヤコブは、「先に送る贈り物で兄をなだめ、その後で会おう。もしかすると受け入れてくれるかもしれない」と考えたのである。
21A tak předšel dar před ním; on pak zůstal tu noc při houfu.
21こうして、贈り物は彼より先に進み、彼自身はその夜、陣営に泊まった。
22A vstav ještě v noci, vzal obě ženy své, a dvě děvky své, a jedenácte synů svých, a přešel přes brod Jabok.
22彼はその夜起き上がり、二人の妻、二人の女のしもべ、十一人の息子を連れて、ヤボクの渡しを渡った。
23Vzav tedy je, přepravil je přes tu řeku; přepravil také i vše, což měl.
23彼は彼らを連れて川を渡らせ、自分の持ち物も渡らせた。
24A zůstal Jákob sám; a tu zápasil s ním muž až do svitání.
24ヤコブは一人残った。すると、ある人が夜明けまで彼と格闘した。
25A vida, že ho nepřemůže, obrazil jej v příhbí vrchní stehna jeho; i vyvinulo se příhbí stehna Jákobova, když zápasil s ním.
25その人はヤコブに勝てないのを見ると、ヤコブのももの関節に触れた。そのため、ヤコブが彼と格闘している間に、ヤコブのももの関節が外れた。
26A řekl: Pusť mne, nebť zasvitává. I řekl: Nepustím tě, leč mi požehnáš.
26その人は言った。「夜が明けるから、私を行かせてくれ。」 ヤコブは言った。「私を祝福してくださるまでは、あなたを行かせません。」
27I řekl jemu: Jaké jest jméno tvé? Odpověděl: Jákob.
27その人は言った。「あなたの名は何というのか。」 彼は言った。「ヤコブです。」
28I dí: Nebude více nazýváno jméno tvé toliko Jákob, ale také Izrael; nebo jsi statečně zacházel s Bohem i lidmi, a přemohls.
28その人は言った。「あなたの名は、もはやヤコブではなく、イスラエルと呼ばれる。あなたは神と人と争い、勝ったからだ。」
29I otázal se Jákob, řka: Oznam, prosím, jméno své. Kterýžto odpověděl: Proč se ptáš na jméno mé? I dal mu tu požehnání.
29ヤコブは尋ねた。「どうか、あなたの名を教えてください。」 その人は言った。「なぜあなたは私の名を尋ねるのか。」そして、その場でヤコブを祝福した。
30Tedy nazval Jákob jméno místa toho Fanuel; nebo jsem prý viděl Boha tváří v tvář, a zachována jest duše má.
30ヤコブはその場所の名をペニエルと呼んだ。「私は顔と顔を合わせて神を見た。それでも、私の命は救われた」と言ったのである。
31I vzešlo mu slunce, když pominul místa toho Fanuel, a kulhal na nohu svou.
31彼がペニエルを通り過ぎたとき、太陽は彼の上に昇った。彼はもものために足を引きずっていた。
32Protož nejedí synové Izraelští až do tohoto dne té žily krátké, kteráž jest v vrchním příhbí stehna, proto že obrazil příhbí stehna Jákobova na žile krátké.
32それゆえ、イスラエルの子らは今日に至るまで、ももの関節にある筋を食べない。あの人がヤコブのももの関節、その筋に触れたからである。
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.