2 Mojžíšova 5
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1Potom pak přišli Mojžíš s Aronem, a řekli Faraonovi: Takto praví Hospodin, Bůh Izraelský: Propusť lid můj, ať mi slaví svátky na poušti.
1Depois disso, Moisés e Arão vieram e disseram a Faraó: “Assim diz o SENHOR, o Deus de Israel: 'Deixe o meu povo ir, para que me celebrem uma festa no deserto.'”
2Odpověděl Farao: Kdo jest Hospodin, abych poslechl hlasu jeho a propustil Izraele? Hospodina neznám, Izraele také nepropustím.
2Faraó disse: “Quem é o SENHOR, para que eu ouça a sua voz e deixe Israel ir? Eu não conheço o SENHOR, e além disso, não deixarei Israel ir.”
3I řekli: Bůh Hebrejský potkal se s námi. Nechť medle jdeme cestou tří dní na poušť, a obětujeme Hospodinu Bohu našemu, aby nedopustil na nás moru neb meče.
3Eles disseram: “O Deus dos hebreus veio ao nosso encontro. Por favor, deixe-nos ir a uma jornada de três dias no deserto, e oferecer sacrifícios ao SENHOR, nosso Deus, para que ele não venha sobre nós com peste ou com espada.”
4I řekl jim král Egyptský: Proč ty Mojžíši a Arone, odtrhujete lid od prací jejich? Jděte k robotám svým.
4O rei do Egito lhes disse: “Por que vocês, Moisés e Arão, desviam o povo do seu trabalho? Voltem para as suas cargas!”
5Řekl také Farao: Hle, již nyní mnoho jest lidu toho v zemi, a vy odvozujete je od robot jejich.
5Faraó disse: “Vejam, o povo da terra agora é muito numeroso, e vocês os fazem descansar de suas cargas.”
6I přikázal Farao v ten den úředníkům nad lidem a šafářům jeho, řka:
6Naquele mesmo dia, Faraó deu ordens aos feitores do povo e aos seus oficiais, dizendo:
7Nedávejte již více slámy lidu k dělání cihel jako prvé; nechať jdou sami a sbírají sobě slámu.
7“Vocês não darão mais palha ao povo para fazer tijolos, como antes. Deixem que eles mesmos vão e ajuntem palha para si.
8Však touž summu cihel, kterouž udělávali prvé, uložte na ně, nic neujímejte z ní; neboť zahálejí, a protož volají, řkouce: Poďme, obětujme Bohu našemu.
8Exigirão deles a mesma quantidade de tijolos que faziam antes. Não diminuirão nada dela, pois eles estão ociosos. É por isso que clamam, dizendo: 'Vamos e ofereçamos sacrifícios ao nosso Deus.'
9Nechť se přitíží robot mužům těm; a nechť pracují v nich, aby se neohlédali na slova lživá.
9Que se imponha um trabalho mais pesado sobre os homens, para que se ocupem nele. Não deixem que deem atenção a palavras mentirosas.”
10Vyšedše tedy úředníci nad lidem a šafáři jeho, mluvili k lidu, řkouce: Takto praví Farao: Já nebudu vám dávati slámy.
10Os feitores do povo saíram com os seus oficiais, e falaram ao povo, dizendo: “Assim diz Faraó: 'Eu não lhes darei palha.
11Sami jděte, beřte sobě slámu, kdekoli naleznete; ale nic nebude ujato díla vašeho.
11Vão vocês mesmos, consigam palha onde puderem encontrá-la, pois nada do trabalho de vocês será diminuído.'”
12I rozběhl se lid po vší zemi Egyptské, aby trhal strniště místo slámy.
12Então o povo se espalhou por toda a terra do Egito para ajuntar restolho em lugar de palha.
13A úředníci nutili je, řkouce: Vyplňte díla svá, úkol denní v den jeho, jako když sláma byla.
13Os feitores os pressionavam, dizendo: “Cumpram a sua cota diária de trabalho, como quando havia palha!”
14I biti jsou šafáři synů Izraelských, kteréž ustanovili nad nimi úředníci Faraonovi, a mluveno k nim: Proč jste nevyplnili úkolu svého v díle cihel, jako prvé, ani včera ani dnes?
14Os oficiais dos filhos de Israel, que os feitores de Faraó haviam colocado sobre eles, foram espancados e questionados: “Por que vocês não cumpriram a sua cota de fazer tijolos, nem ontem nem hoje, como antes?”
15I přišli šafáři synů Izraelských, a volali k Faraonovi, řkouce: Proč tak děláš služebníkům svým?
15Então os oficiais dos filhos de Israel vieram e clamaram a Faraó, dizendo: “Por que você trata os seus servos desta maneira?
16Slámy se nedává služebníkům tvým, a říkají nám: Dělejte cihly; a hle, služebníci tvoji biti bývají, a hřeší lid tvůj.
16Nenhuma palha é dada aos seus servos, e eles nos dizem: 'Façam tijolos!' E veja, os seus servos são espancados; mas a culpa é do seu próprio povo.”
17I řekl: Zahálíte, zahálíte, a protož mluvíte: Poďme, obětujme Hospodinu.
17Mas Faraó disse: “Vocês estão ociosos! Vocês estão ociosos! Por isso dizem: 'Vamos e ofereçamos sacrifícios ao SENHOR.'
18Protož nyní jděte, dělejte; slámy se vám dávati nebude, ale vy summu cihel vyplňujte.
18Portanto, vão agora e trabalhem; pois nenhuma palha lhes será dada; contudo, vocês deverão entregar a mesma quantidade de tijolos!”
19Vidouce šafáři synů Izraelských, že zle s nimi, poněvadž řečeno: Neujmete počtu cihel vašich z úkolu denního v den jeho,
19Os oficiais dos filhos de Israel viram que estavam em apuros quando lhes foi dito: “Vocês não diminuirão nada da sua cota diária de tijolos!”
20Potkali se s Mojžíšem a Aronem, kteříž stáli, aby jim vstříc vyšli, když by se vraceli od Faraona.
20Eles encontraram Moisés e Arão, que estavam no caminho, ao saírem da presença de Faraó.
21A mluvili jim: Pohlediž Hospodin na vás, a suď; nebo zošklivili jste nás před Faraonem a služebníky jeho, a dali jste meč v ruku jejich, aby nás zamordovali.
21Eles lhes disseram: “Que o SENHOR olhe para vocês e os julgue, porque vocês nos fizeram exalar mau cheiro aos olhos de Faraó e aos olhos dos seus servos, colocando uma espada na mão deles para nos matar!”
22I navrátil se Mojžíš k Hospodinu a řekl: Pane, proč jsi tyto zlé věci uvedl na lid tento? Proč jsi mne sem poslal?
22Moisés voltou ao SENHOR e disse: “Senhor, por que trouxeste mal sobre este povo? Por que me enviaste?
23Nebo od té chvíle, jakž jsem všel k Faraonovi, abych mluvil jménem tvým, hůře nakládá s lidem tímto, a ty jsi vždy nevysvobodil lidu svého.
23Pois desde que me apresentei a Faraó para falar em teu nome, ele tem trazido mal sobre este povo. E tu não resgataste o teu povo de forma alguma!”
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.