2 Coríntios 12
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
Kralice Bible (1613)
1Sem dúvida, não é proveitoso para mim gloriar-me, mas passarei às visões e revelações do Senhor.
1Ale chlubiti mi se není dobré, nebo přišel bych k vypravování o viděních a zjeveních Páně.
2Conheço um homem em Cristo que há catorze anos foi arrebatado ao terceiro céu — se no corpo, não sei, ou se fora do corpo, não sei; Deus o sabe.
2Znám člověka v Kristu před lety čtrnácti, (v těle-li, nevím, čili krom těla, nevím, Bůhť ví,) kterýž byl vtržen až do třetího nebe.
3Conheço esse homem (se no corpo ou fora do corpo, não sei; Deus o sabe),
3A vím takového člověka, (bylo-li v těle, čili krom těla, nevím, Bůh ví),
4foi arrebatado ao Paraíso e ouviu palavras inexprimíveis, que não é permitido ao ser humano proferir.
4Že jest byl vtržen do ráje, a slyšel nevypravitelná slova, kterýchž nesluší člověku mluviti.
5Desse homem eu me gloriarei, mas de mim mesmo não me gloriarei, exceto nas minhas fraquezas.
5Takovým budu se chlubiti, ale sám sebou nechci se chlubiti, než toliko nemocmi svými.
6Pois, se eu quisesse me gloriar, não seria insensato; porque estaria falando a verdade. Mas eu me abstenho, para que ninguém pense de mim além daquilo que vê em mim ou ouve de mim.
6Nebo budu-li se chtíti chlubiti, nebuduť proto nemoudrým, nebo pravdu povím; ale uskrovnímť, aby někdo nesmýšlel více, nežli vidí při mně, aneb slyší ode mne.
7Por causa da extraordinária grandeza das revelações, para que eu não me exaltasse excessivamente, foi-me dado um espinho na carne: um mensageiro de Satanás para me atormentar, para que eu não me exaltasse excessivamente.
7A abych se vysokostí zjevení nad míru nepozdvihl, dán mi jest osten do těla, totiž anděl satan, aby mne poličkoval, abych se nad míru nepovyšoval.
8A respeito disso, implorei ao Senhor três vezes para que o afastasse de mim.
8Za to třikrát jsem Pána prosil, aby to odstoupilo ode mne.
9Ele me disse: “A minha graça é suficiente para você, pois o meu poder se aperfeiçoa na fraqueza.” Portanto, de muito boa vontade me gloriarei ainda mais nas minhas fraquezas, para que o poder de Cristo repouse sobre mim.
9Ale řekl mi: Dosti máš na mé milosti, neboť moc má v nemoci dokonává se. Nejraději tedy chlubiti se budu nemocmi svými, aby ve mně přebývala moc Kristova.
10Por isso, sinto prazer nas fraquezas, nas injúrias, nas necessidades, nas perseguições e nas angústias por amor de Cristo. Pois quando sou fraco, então é que sou forte.
10Protož libost mám v nemocech svých, v pohaněních, v nedostatcích, v protivenstvích, a v úzkostech, pro Krista. Nebo když mdlím, tedy silen jsem.
11Tornei-me insensato ao me gloriar. Vocês me obrigaram a isso, pois eu devia ter sido recomendado por vocês, visto que em nada sou inferior aos mais excelentes apóstolos, embora eu nada seja.
11Učiněn jsem nemoudrým, chlubě se; vy jste mne k tomu přinutili. Neb já od vás měl jsem chválen býti; neboť jsem nic menší nebyl velikých apoštolů, ačkoli nic nejsem.
12Verdadeiramente, os sinais de um apóstolo foram operados entre vocês com toda a perseverança, por meio de sinais, maravilhas e obras poderosas.
12Znamení zajisté apoštolství mého prokázána jsou mezi vámi ve vší trpělivosti, i v divích a v zázracích, a v mocech.
13Pois em que aspecto vocês foram tratados como inferiores às demais igrejas, a não ser no fato de que eu mesmo não fui um peso para vocês? Perdoem-me por essa ofensa!
13Neb co jest, čeho byste vy méně měli nežli jiné církve, leč to, že jsem já vás neobtěžoval? Odpusťtež mi to bezpráví.
14Eis que esta é a terceira vez que estou pronto para ir até vocês, e não serei um peso para vocês; pois não busco os seus bens, mas a vocês mesmos. Pois os filhos não devem juntar riquezas para os pais, mas os pais para os filhos.
14Aj, již potřetí hotov jsem přijíti k vám, a nebuduť vás obtěžovati. Nebo nehledám toho, což jest vašeho, ale vás. Neboť nemají synové rodičům pokladů shromažďovati, ale rodičové synům.
15De muito boa vontade gastarei e me deixarei gastar por suas almas. Se eu amo vocês mais abundantemente, serei amado menos?
15Jáť pak velmi rád náklad učiním, i sám se vynaložím za duše vaše, ačkoli velmi vás miluje, málo jsem milován.
16Mesmo assim, eu mesmo não fui um peso para vocês. Mas alguém poderia dizer que, sendo astuto, eu os prendi com engano.
16Ale nechťž jest tak, že jsem já vás neobtěžoval, než chytrý jsa, lstí jsem vás zjímal.
17Por acaso tirei vantagem de vocês por intermédio de algum dos que lhes enviei?
17Zdali skrze někoho z těch, kteréž jsem poslal k vám, obloupil jsem vás?
18Exortei Tito e enviei o irmão com ele. Por acaso Tito tirou alguma vantagem de vocês? Não procedemos com o mesmo espírito? Não seguimos os mesmos passos?
18Dožádal jsem se Tita, a poslal jsem s ním bratra toho. Zdali vás Titus podvedl? Zdaliž jsme jedním duchem nechodili? Zdaliž ne jedněmi šlépějemi?
19Mais uma vez, vocês pensam que estamos nos defendendo diante de vocês? Diante de Deus, falamos em Cristo. Mas tudo, amados, é para a edificação de vocês.
19A zase domníváte-li se, že my se vymlouváme před vámi? Před obličejemť Božím v Kristu mluvíme, a to všecko, nejmilejší, k vašemu vzdělání.
20Pois temo que, talvez, quando eu chegar, não os encontre como eu gostaria e que vocês me encontrem diferente do que desejariam; que talvez haja contendas, ciúmes, acessos de ira, facções, calúnias, murmurações, pensamentos orgulhosos ou tumultos;
20Neboť se bojím, abych snad přijda k vám, nenalezl vás takových, jakýchž bych nechtěl, a já nebyl nalezen od vás, jakéhož byste vy nechtěli, aby snad nebyli mezi vámi svárové, závistí, hněvové, vády, utrhání, reptání, nadýmání, různice,
21e que, quando eu voltar, o meu Deus me humilhe diante de vocês e eu chore por muitos daqueles que pecaram anteriormente e não se arrependeram da impureza, da imoralidade sexual e da lascívia que cometeram.
21Aby mne opět, když bych přišel, neponížil Bůh můj u vás, a plakal bych mnohých z těch, kteříž jsou prve hřešili, a nečinili pokání z nečistoty, a z smilstva, a z nestydatosti, kterouž páchali.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.