Acts 10
King James Version with ApocryphaTranslation
King James Version with Apocrypha
Kralice Bible (1613)
1There was a certain man in Cæsarea called Cornelius, a centurion of the band called the Italian band ,
1Muž pak nějaký byl v Cesarii, jménem Kornelius, setník, z zástupu, kterýž sloul Vlaský,
2A devout man , and one that feared God with all his house, which gave much alms to the people, and prayed to God alway.
2Nábožný a bohobojný se vším domem svým, čině almužny mnohé lidu,
3He saw in a vision evidently about the ninth hour of the day an angel of God coming in to him, and saying unto him, Cornelius.
3A modle se Bohu vždycky. Ten viděl u vidění zřetelně, jako v hodinu devátou na den, anděla Božího, an všel k němu, a řekl jemu: Kornéli.
4And when he looked on him, he was afraid, and said, What is it, Lord? And he said unto him, Thy prayers and thine alms are come up for a memorial before God.
4A on pilně popatřil naň, a zstrašiv se, řekl: Co chceš, Pane? I řekl jemu: Modlitby tvé a almužny tvé vstoupily na pamět před tváří Boží.
5And now send men to Joppa, and call for one Simon, whose surname is Peter:
5Protož nyní pošli muže některé do Joppen, a povolej Šimona, kterýž má příjmí Petr.
6He lodgeth with one Simon a tanner, whose house is by the sea side: he shall tell thee what thou oughtest to do.
6Tenť hospodu má u nějakého Šimona koželuha, kterýž má dům u moře. Onť poví tobě, co bys měl činiti.
7And when the angel which spake unto Cornelius was departed, he called two of his household servants, and a devout soldier of them that waited on him continually;
7A když odšel anděl, kterýž mluvil Korneliovi, zavolal dvou služebníků svých, a rytíře pobožného z těch, kteříž vždycky při něm byli,
8And when he had declared all these things unto them, he sent them to Joppa.
8A pověděv jim všecko to, poslal je do Joppen.
9¶ On the morrow, as they went on their journey, and drew nigh unto the city, Peter went up upon the housetop to pray about the sixth hour:
9Nazejtří pak, když oni šli a přibližovali se k městu, všel Petr nahoru, aby se modlil, v hodinu šestou.
10And he became very hungry, and would have eaten: but while they made ready, he fell into a trance,
10A potom velice zlačněv, chtěl pojísti. Když pak oni strojili, připadlo na něj mysli vytržení.
11And saw heaven opened, and a certain vessel descending unto him, as it had been a great sheet knit at the four corners, and let down to the earth:
11I uzřel nebe otevřené a sstupující k sobě nádobu jakous jako prostěradlo veliké, za čtyři rohy uvázané, ano se spouští na zem,
12Wherein were all manner of fourfooted beasts of the earth, and wild beasts, and creeping things, and fowls of the air.
12Na němž byla všeliká zemská hovada čtvernohá, a zvířata, a zeměplazové, i ptactvo nebeské.
13And there came a voice to him, Rise, Peter; kill, and eat.
13I stal se hlas k němu: Vstaň, Petře, bij a jez.
14But Peter said, Not so, Lord; for I have never eaten any thing that is common or unclean.
14I řekl Petr: Nikoli, Pane, nebť jsem nikdy nejedl nic obecného anebo nečistého.
15And the voice spake unto him again the second time, What God hath cleansed, that call not thou common.
15Tedy opět po druhé stal se hlas k němu: Cožť jest Bůh očistil, neměj ty toho za nečisté.
16This was done thrice: and the vessel was received up again into heaven.
16A to se stalo po třikrát. I vzato jest zase prostěradlo do nebe.
17Now while Peter doubted in himself what this vision which he had seen should mean, behold, the men which were sent from Cornelius had made enquiry for Simon’s house, and stood before the gate,
17A když Petr sám u sebe rozjímal, co by znamenalo vidění to, kteréž viděl, aj muži ti, kteříž posláni byli od Kornelia, ptajíce se na dům Šimonův, stáli přede dveřmi.
18And called, and asked whether Simon, which was surnamed Peter, were lodged there.
18A zavolavše kohosi, tázali se: Má-li zde hospodu Šimon, kterýž má příjmí Petr?
19¶ While Peter thought on the vision, the Spirit said unto him, Behold, three men seek thee.
19A když Petr přemyšloval o tom vidění, řekl jemu Duch: Aj, muži tři hledají tebe.
20Arise therefore, and get thee down, and go with them, doubting nothing: for I have sent them.
20Protož vstana, sejdi dolů a jdi s nimi, nic nepochybuje; neboť jsem já je poslal.
21Then Peter went down to the men which were sent unto him from Cornelius; and said, Behold, I am he whom ye seek: what is the cause wherefore ye are come?
21Tedy sšed Petr k mužům, jenž posláni byli k němu od Kornelia, řekl: Aj, jáť jsem ten, kteréhož hledáte. Jaká jest příčina, pro niž jste přišli?
22And they said, Cornelius the centurion, a just man, and one that feareth God, and of good report among all the nation of the Jews, was warned from God by an holy angel to send for thee into his house, and to hear words of thee.
22Oni pak řekli: Kornelius setník, muž spravedlivý a bohabojící, i svědectví dobré mající ode všeho národu Židovského, u vidění napomenut jest od anděla svatého, aby povolal tebe do domu svého a slyšel řeč od tebe.
23Then called he them in, and lodged them . And on the morrow Peter went away with them, and certain brethren from Joppa accompanied him.
23Tedy zavolav jich do domu, přijal je do hospody. Druhého pak dne Petr šel s nimi, a někteří bratří z Joppen šli s ním.
24And the morrow after they entered into Cæsarea. And Cornelius waited for them, and had called together his kinsmen and near friends.
24A nazejtří přišli do Cesaree. Kornelius pak očekával jich, svolav příbuzné své a přátely blízké.
25And as Peter was coming in, Cornelius met him, and fell down at his feet, and worshipped him .
25I stalo se, když vcházel Petr, vyšel proti němu Kornelius, a padna k nohám jeho, klaněl se mu.
26But Peter took him up, saying, Stand up; I myself also am a man.
26Ale Petr pozdvihl ho, řka: Vstaň, všakť i já také člověk jsem.
27And as he talked with him, he went in, and found many that were come together.
27A rozmlouvaje s ním, všel do domu, a nalezl mnoho těch, kteříž se byli sešli.
28And he said unto them, Ye know how that it is an unlawful thing for a man that is a Jew to keep company, or come unto one of another nation; but God hath shewed me that I should not call any man common or unclean.
28I řekl k nim: Vy víte, že neslušné jest muži Židu připojiti se aneb přistoupiti k cizozemci, ale mně ukázal Bůh, abych žádného člověka nepravil obecným neb nečistým býti.
29Therefore came I unto you without gainsaying, as soon as I was sent for: I ask therefore for what intent ye have sent for me?
29Protož bez odporu přišel jsem, povolán jsa. I ptám se vás, pro kterou příčinu poslali jste pro mne?
30And Cornelius said, Four days ago I was fasting until this hour; and at the ninth hour I prayed in my house, and, behold, a man stood before me in bright clothing,
30A Kornelius řekl: Přede čtyřmi dny postil jsem se až do této hodiny, a v hodinu devátou modlil jsem se v domu svém. A aj, postavil se přede mnou muž v rouše bělostkvoucím,
31And said, Cornelius, thy prayer is heard, and thine alms are had in remembrance in the sight of God.
31A řekl: Kornéli, uslyšánať jest modlitba tvá a almužny tvé jsouť v paměti před tváří Boží.
32Send therefore to Joppa, and call hither Simon, whose surname is Peter; he is lodged in the house of one Simon a tanner by the sea side: who, when he cometh, shall speak unto thee.
32Protož pošli do Joppen a povolej Šimona, kterýž slove Petr. Tenť má hospodu v domu Šimona koželuha u moře; on přijda, bude mluviti tobě.
33Immediately therefore I sent to thee; and thou hast well done that thou art come. Now therefore are we all here present before God, to hear all things that are commanded thee of God.
33Já pak hned jsem poslal k tobě, a ty jsi dobře učinil, žes přišel. Nyní tedy my všickni před obličejem Božím hotovi jsme slyšeti všecko, což jest koli přikázáno tobě od Boha.
34¶ Then Peter opened his mouth, and said, Of a truth I perceive that God is no respecter of persons:
34Tedy Petr otevřev ústa, řekl: V pravdě jsem shledal, že Bůh není přijimač osob.
35But in every nation he that feareth him, and worketh righteousness, is accepted with him.
35Ale v každém národu, kdož se ho bojí a činí spravedlnost, příjemný jest jemu;
36The word which God sent unto the children of Israel, preaching peace by Jesus Christ: (he is Lord of all:)
36Jakž to oznámil synům Izraelským, zvěstuje pokoj skrze Ježíše Krista, jenž jest Pánem všeho.
37That word, I say , ye know, which was published throughout all Judæa, and began from Galilee, after the baptism which John preached;
37O čemž i vy sami víte, co se dálo po všem Židovstvu, počna od Galilee, po křtu, kterýž kázal Jan:
38How God anointed Jesus of Nazareth with the Holy Ghost and with power: who went about doing good, and healing all that were oppressed of the devil; for God was with him.
38Kterak Ježíše od Nazaréta pomazal Bůh Duchem svatým a mocí; kterýžto chodil, dobře čině, a uzdravuje všecky posedlé od ďábla; nebo Bůh s ním byl.
39And we are witnesses of all things which he did both in the land of the Jews, and in Jerusalem; whom they slew and hanged on a tree:
39A my jsme svědkové všeho toho, což jest činil v krajině Judské a v Jeruzalémě. Kteréhožto zamordovali jsou, pověsivše na dřevě.
40Him God raised up the third day, and shewed him openly;
40Toho Bůh vzkřísil třetího dne, a způsobil to, aby zjeven byl,
41Not to all the people, but unto witnesses chosen before of God, even to us, who did eat and drink with him after he rose from the dead.
41Ne všemu lidu, ale svědkům prve k tomu zřízeným od Boha, nám, kteříž jsme s ním jedli a pili po jeho z mrtvých vstání.
42And he commanded us to preach unto the people, and to testify that it is he which was ordained of God to be the Judge of quick and dead.
42A přikázal nám kázati lidu a svědčiti, že on jest ten ustanovený od Boha soudce živých i mrtvých.
43To him give all the prophets witness, that through his name whosoever believeth in him shall receive remission of sins.
43Jemuť všickni proroci svědectví vydávají, že odpuštění hříchů vezme skrze jméno jeho všeliký, kdožkoli uvěřil by v něho.
44¶ While Peter yet spake these words, the Holy Ghost fell on all them which heard the word.
44A když ještě Petr mluvil slova tato, sstoupil Duch svatý na všecky, kteříž poslouchali slova Božího.
45And they of the circumcision which believed were astonished, as many as came with Peter, because that on the Gentiles also was poured out the gift of the Holy Ghost.
45I užasli se ti, jenž z obřezaných věřící byli, kteříž byli přišli s Petrem, že i na pohany dar Ducha svatého jest vylit.
46For they heard them speak with tongues, and magnify God. Then answered Peter,
46Nebo slyšeli je, ani mluví jazyky rozličnými, a velebí Boha. Tedy odpověděl Petr:
47Can any man forbid water, that these should not be baptized, which have received the Holy Ghost as well as we?
47Zdali může kdo zabrániti vody, aby tito nebyli pokřtěni, kteříž Ducha svatého přijali jako i my?
48And he commanded them to be baptized in the name of the Lord. Then prayed they him to tarry certain days.
48A rozkázal je pokřtíti ve jménu Páně. I prosili ho, aby u nich pobyl za některý den.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.