Acts 20
King James Version with ApocryphaTranslation
King James Version with Apocrypha
Kralice Bible (1613)
1And after the uproar was ceased, Paul called unto him the disciples, and embraced them , and departed for to go into Macedonia.
1Když pak přestala ta bouřka, povolav Pavel učedlníků a požehnav jich, vyšel odtud, aby se bral do Macedonie.
2And when he had gone over those parts, and had given them much exhortation, he came into Greece,
2A když prošel krajiny ty, a napomenutí jim učiniv mnohými řečmi, přišel do země Řecké,
3And there abode three months. And when the Jews laid wait for him, as he was about to sail into Syria, he purposed to return through Macedonia.
3V kteréžto pobyv za tři měsíce, (kdežto Židé učinili jemu zálohy,) když se měl plaviti do Syrie, umínil navrátiti se skrze Macedonii.
4And there accompanied him into Asia Sopater of Berea; and of the Thessalonians, Aristarchus and Secundus; and Gaius of Derbe, and Timotheus; and of Asia, Tychicus and Trophimus.
4I šel s ním Sópater Berienský až do Azie, a z Tessalonicenských Aristarchus a Sekundus a Gáius Derbeus a Timoteus, z Azianských pak Tychikus a Trofimus.
5These going before tarried for us at Troas.
5Ti všickni šedše napřed, dočkali nás v Troadě.
6And we sailed away from Philippi after the days of unleavened bread, and came unto them to Troas in five days; where we abode seven days.
6My pak plavili jsme se po velikonoci z Filippis, a přišli jsme k nim do Troady v pěti dnech, a tu jsme pobyli za sedm dní.
7And upon the first day of the week, when the disciples came together to break bread, Paul preached unto them, ready to depart on the morrow; and continued his speech until midnight.
7Tedy první den po sobotě, když se učedlníci sešli k lámání chleba, Pavel mluvil k nim, maje nazejtří jíti pryč, i prodlil řečí až do půlnoci.
8And there were many lights in the upper chamber, where they were gathered together.
8A bylo mnoho světel tu na té síni, kdež byli shromážděni.
9And there sat in a window a certain young man named Eutychus, being fallen into a deep sleep: and as Paul was long preaching, he sunk down with sleep, and fell down from the third loft, and was taken up dead.
9Jeden pak mládenec, jménem Eutychus, sedě na okně, jsa obtížen hlubokým snem, když tak dlouho Pavel kázal, spě, spadl s třetího ponebí dolů, a vzat jest mrtvý.
10And Paul went down, and fell on him, and embracing him said, Trouble not yourselves; for his life is in him.
10I sstoupiv dolů Pavel, zpolehl na něj, a objav jej, řekl: Nermuťtež se, však duše jeho v něm jest.
11When he therefore was come up again, and had broken bread, and eaten, and talked a long while, even till break of day, so he departed.
11A vstoupiv zase na síň, lámal chléb a jedl, a kázání jim učiniv dlouho až do svitání, tak odšel pryč.
12And they brought the young man alive, and were not a little comforted.
12I přivedli toho mládence živého, a byli nad tím velice potěšeni.
13¶ And we went before to ship, and sailed unto Assos, there intending to take in Paul: for so had he appointed, minding himself to go afoot.
13My pak vstoupivše na lodí, plavili jsme se do Asson, odtud majíce k sobě vzíti Pavla; neb jest byl tak poručil, maje sám jíti po zemi.
14And when he met with us at Assos, we took him in, and came to Mitylene.
14A když se k nám připojil v Asson, vzavše jej, přijeli jsme do Mitylénu.
15And we sailed thence, and came the next day over against Chios; and the next day we arrived at Samos, and tarried at Trogyllium; and the next day we came to Miletus.
15A odtud plavíce se, druhý den byli jsme proti Chium, a třetího dne přistavili jsme bárku k Sámu, a pobyvše v Trogyllí, nazejtří přišli jsme do Milétu.
16For Paul had determined to sail by Ephesus, because he would not spend the time in Asia: for he hasted, if it were possible for him, to be at Jerusalem the day of Pentecost.
16Nebo Pavel byl umínil pominouti Efez, aby se nemeškal v Azii; nebo pospíchal, by možné bylo, aby byl o letnicích v Jeruzalémě.
17¶ And from Miletus he sent to Ephesus, and called the elders of the church.
17Tedy z Milétu poslav do Efezu, povolal k sobě starších církve.
18And when they were come to him, he said unto them, Ye know, from the first day that I came into Asia, after what manner I have been with you at all seasons,
18Kteřížto když přišli k němu, řekl jim: Vy víte od prvního dne, v kterýžto přišel jsem do Azie, kterak jsem po všecken ten čas s vámi byl,
19Serving the Lord with all humility of mind, and with many tears, and temptations, which befell me by the lying in wait of the Jews:
19Slouže Pánu se vší pokorou i s mnohými slzami a pokušeními, kteráž na mne přicházela z úkladů Židovských.
20And how I kept back nothing that was profitable unto you , but have shewed you, and have taught you publickly, and from house to house,
20Kterak jsem ničehož nepominul, což by vám užitečného bylo, abych vám toho neoznámil, ale učil jsem vás vůbec zjevně i po domích,
21Testifying both to the Jews, and also to the Greeks, repentance toward God, and faith toward our Lord Jesus Christ.
21Svědectví vydávaje i Židům i Řekům o pokání k Bohu a o víře v Pána našeho Ježíše Krista.
22And now, behold, I go bound in the spirit unto Jerusalem, not knowing the things that shall befall me there:
22A aj, nyní já sevřín jsa duchem, beru se do Jeruzaléma, nevěda, co mi se v něm má státi,
23Save that the Holy Ghost witnesseth in every city, saying that bonds and afflictions abide me.
23Než že Duch svatý po městech, kudyž jsem šel, osvědčuje mi, pravě, že vězení a soužení mne očekávají.
24But none of these things move me, neither count I my life dear unto myself, so that I might finish my course with joy, and the ministry, which I have received of the Lord Jesus, to testify the gospel of the grace of God.
24Však já nic na to nedbám, aniž jest mi tak drahá duše má, jen abych běh svůj s radostí vykonal a přisluhování, kteréž jsem přijal od Pána Ježíše, k osvědčování evangelium milosti Boží.
25And now, behold, I know that ye all, among whom I have gone preaching the kingdom of God, shall see my face no more.
25A aj, já nyní vím, že již více neuzříte tváři mé vy všickni, mezi kterýmiž jsem chodil, káže o království Božím.
26Wherefore I take you to record this day, that I am pure from the blood of all men .
26Protož osvědčujiť vám dnešní den, žeť jsem čist od krve všech.
27For I have not shunned to declare unto you all the counsel of God.
27Nebť jsem neobmeškal zvěstovati vám všeliké rady Boží.
28¶ Take heed therefore unto yourselves, and to all the flock, over the which the Holy Ghost hath made you overseers, to feed the church of God, which he hath purchased with his own blood.
28Buďtež tedy sebe pilni i všeho stáda, v němžto Duch svatý ustanovil vás biskupy, abyste pásli církev Boží, kteréž sobě dobyl svou vlastní krví.
29For I know this, that after my departing shall grievous wolves enter in among you, not sparing the flock.
29Nebo já to jistotně vím, že po mém odjití vejdou mezi vás vlci hltaví, kteříž nebudou odpouštěti stádu.
30Also of your own selves shall men arise, speaking perverse things, to draw away disciples after them.
30A z vás samých povstanou muži, jenž budou mluviti převrácené věci, aby obrátili učedlníky po sobě.
31Therefore watch, and remember, that by the space of three years I ceased not to warn every one night and day with tears.
31Protož bděte, v paměti majíce, že jsem po tři léta nepřestával dnem i nocí s pláčem napomínati jednoho každého z vás.
32And now, brethren, I commend you to God, and to the word of his grace, which is able to build you up, and to give you an inheritance among all them which are sanctified.
32A již nyní, bratří, poroučím vás Bohu a slovu milosti jeho, kterýžto mocen jest vzdělati vás, a dáti vám dědictví mezi všemi posvěcenými.
33I have coveted no man’s silver, or gold, or apparel.
33Stříbra nebo zlata neb roucha nežádal jsem od žádného.
34Yea, ye yourselves know, that these hands have ministered unto my necessities, and to them that were with me.
34Nýbrž sami víte, že toho, čehož mi kdy potřebí bylo, i těm, kteříž jsou se mnou, dobývaly ruce tyto.
35I have shewed you all things, how that so labouring ye ought to support the weak, and to remember the words of the Lord Jesus, how he said, It is more blessed to give than to receive.
35Vše ukázal jsem vám, že tak pracujíce, musíme snášeti mdlé, a pamatovati na slova Pána Ježíše; nebť on řekl: Blahoslaveněji jest dáti nežli bráti.
36¶ And when he had thus spoken, he kneeled down, and prayed with them all.
36A to pověděv, klekna na kolena svá, modlil se s nimi se všemi.
37And they all wept sore, and fell on Paul’s neck, and kissed him,
37I stal se pláč veliký ode všech, a padajíce na hrdlo Pavlovo, líbali jej,
38Sorrowing most of all for the words which he spake, that they should see his face no more. And they accompanied him unto the ship.
38Rmoutíce se nejvíce nad tím slovem, kteréž řekl, že by již více neměli tváři jeho viděti. I provodili jej až k lodí.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.