Marek 5
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
1Tedy přeplavili se přes moře do krajiny Gadarenských.
1Nihcae loe tuipui yaeh, Gadarene prae bangah caeh o.
2A jakž vyšel z lodí, hned se s ním potkal člověk z hrobů, maje ducha nečistého.
2Anih palong thung hoi tacawt naah, takoh thungah taqawk sae tawn kami maeto loe anih to hnuk hanah taprong hoiah angzoh.
3Kterýž bydlil v hrobích, a aniž ho kdo již mohl řetězy svázati,
3To kami loe taprong ah oh moe, mi mah doeh anih to taoeng o thai ai; sumqui hoiah doeh taoeng o thai ai:
4Nebo často jsa pouty a řetězy okován, polámal řetězy a pouta roztrhal, a žádný nemohl ho zkrotiti.
4vaihi hoi vaihi anih to sumboeng hoiah thlongthuk o moe, sumqui hoiah taoeng o cadoeh, anih mah sumqui to taprawt pat moe, sumboeng doeh adaem boih: mi mah doeh anih to angam o sak duem thai ai.
5A vždycky ve dne i v noci na horách a v hrobích byl, křiče a tepa se kamením.
5To kami loe qum thun, mae nui hoi taprong ah a hangh moe, angmah hoi angmah to thlung kanoe hoiah ang aah.
6Uzřev pak Ježíše zdaleka, běžel a poklonil se jemu,
6Toe anih mah kangtla ahmuen hoiah Jesu to hnuk naah, a cawnh moe, anih to bok.
7A křiče hlasem velikým, řekl: Co jest tobě do mne, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Zaklínám tě skrze Boha, abys mne netrápil.
7Tha hoiah a hangh moe, Kai hoi nang timaw asaenghaih oh? Jesu, kasang koek Sithaw Capa, Sithaw hmin hoiah tahmenhaih kang hnik, na pacaekthlaek hmah, tiah a naa.
8(Nebo pravil jemu: Vyjdiž, duchu nečistý, z člověka tohoto.)
8Jesu mah anih khaeah, Nang kaciim ai taqawk sae, kami takoh thung hoi tacawt ah, tiah a naa.
9I otázal se ho: Jakť říkají? A on odpovídaje, řekl: Množství jméno mé jest, neb jest nás mnoho.
9Anih mah to kami khaeah, Na hmin loe mi aa? tiah a dueng; to kami mah, Kaicae loe ka pop o parai pongah, ka hmin loe legion, tiah pathim pae.
10I prosil ho velmi, aby jich nevyháněl z té krajiny.
10Nihcae to prae kangthla ah patoeh ving han ai ah, to kami mah Jesu khaeah tahmenhaih hnik pae khruek.
11Bylo pak tu při horách stádo vepřů veliké pasoucích se.
11Mae hoi kazoi ah kalen parai ok pacahhaih ahmuen to oh.
12I prosili ho všickni ti ďáblové, řkouce: Pusť nás do vepřů, ať do nich vejdeme.
12Taqawknawk mah Anih khaeah, Ok takoh thungah ka kun o hanah, na patoeh halat ah, tiah tahmenhaih a hnik o.
13I povolil jim hned Ježíš. A vyšedše duchové nečistí, vešli do vepřů. I běželo to stádo s vrchu dolů do moře, (a bylo jich ke dvěma tisícům,) i ztonuli v moři.
13Jesu mah nihcae to tacawtsak roep. Kaciim ai taqawknawk loe tacawt o moe, ok thungah akun o: oknawk loe tuipui bangah cawnh o tathuk moe, (to oknawk loe sang hnetto phak duih;) tuipui thungah uem o boih.
14Ti pak, kteříž ty vepře pásli, utekli a oznámili to v městě i ve vsech. I vyšli lidé, aby viděli, co je se to stalo.
14Ok pacah kaminawk loe vangpui hoi vangta bangah cawnh o moe, to ah kaom hmuen kawng to a thuih pae o. Paroeai kaminawk loe to ah kaom hmuen to khet hanah caeh o.
15I přišli k Ježíšovi, a uzřeli toho, kterýž byl trápen od ďábelství, an sedí, odín jsa a maje zdravý rozum, toho totiž, kterýž měl tmu ďáblů. I báli se.
15Jesu khae phak o naah, taqawk mah naeh ih legion tawn kami loe, khukbuen to angkhuk moe, palungha ta hoiah anghnut, anih to hnuk o naah, a zit o.
16A kteříž to viděli, vypravovali jim, kterak se stalo tomu, kterýž měl ďábelství, i o vepřích.
16Taqawk mah naeh ih kami hoi ok nuiah kaom hmuen hnu kaminawk mah kaminawk khaeah thuih pae o patoeng.
17Tedy počali ho prositi, aby odšel z krajin jejich.
17To pacoengah nihcae mah to prae to tacawt taak hanah, Anih khaeah tahmenhaih hnik o.
18A když vstoupil na lodí, prosil ho ten, kterýž trápen byl od ďábelství, aby byl s ním.
18Anih palong thungah akun tom naah, taqawk mah naeh ih kami mah Anih hnukah bang hanah tahmenhaih hnik.
19Ježíš pak nedopustil mu, ale řekl jemu: Jdi k svým do domu svého, a zvěstuj jim, kterak jest veliké věci učinil tobě Hospodin, a slitoval se nad tebou.
19Toe Jesu mah bangsak ai, to kami khaeah, Nam puinawk khaeah, im ah caeh ah loe, Angraeng mah na nuiah, kawkrukmaw tahmenhaih tawnh moe, kalen parai hmuennawk to ang sak pae, tito thui ah, tiah a naa.
20I odšel, a počal ohlašovati v krajině Desíti měst, kterak veliké věci učinil mu Ježíš. I divili se všickni.
20Anih loe caeh moe, Jesu mah kawkruk kalen hmuen maw anih hanah sak pae, tito Dekapolis ah a thuih: to naah kaminawk boih mah dawnrai o.
21A když se přeplavil Ježíš na lodí zase na druhou stranu, sšel se k němu zástup mnohý. A on byl u moře.
21Jesu loe palong hoiah tuipui yaeh ah caeh moe, tuipui taengah oh, to naah paroeai kaminawk anih khaeah amkhueng o:
22A aj, přišel jeden z knížat školy Židovské, jménem Jairus, a uzřev jej, padl k nohám jeho,
22khenah, Jairu, tiah ahmin kaom, Sineko ukkung maeto angzoh; anih mah Jesu to hnuk naah, a khokkung ah tabok,
23A velmi ho prosil, řka: Dcerka má skonává. Prosím, pojď, vlož na ni ruce, aby uzdravena byla, a budeť živa.
23tahmenhaih a hnik, Ka canu ta loe duek tom boeh: tahmenhaih hoi angzo ah loe, a nuiah ban koeng pae rae ah, to tih nahaeloe anih to ngantui thai ueloe, hing tih, tiah a naa.
24I šel s ním, a zástup mnohý šel za ním, i tiskli jej.
24To pongah Jesu loe anih hoi nawnto caeh; paroeai kaminawk loe ang-et hoiah anih hnukah bang o.
25(Tedy žena jedna, kteráž tok krve měla dvanácte let,
25To naah saning hatlai hnetto athii kalong, nongpata maeto oh,
26A mnoho byla trápena od mnohých lékařů, a vynaložila všecken statek svůj, a nic jí bylo neprospělo, ale vždy se hůře měla,
26anih loe pop parai tuisi kop kaminawk khaeah caeh boeh moe, a tawnh ih phoisanawk doeh patoh boih boeh, toe hoikhang ai, a nung aep,
27Uslyšavši o Ježíšovi, přišla v zástupu pozadu, a dotkla se roucha jeho.
27to nongpata mah Jesu kawng to thaih naah, pop parai kaminawk salak hoiah anih hnukah caeh moe, anih ih kahni to sui.
28Neb řekla byla: Dotknu-li se jen roucha jeho, uzdravena budu.
28Anih ih kahni to ka sui nahaeloe, ngan ka tui tih, tiah a poek.
29A hned přestal jest krvotok její, a pocítila na těle, že by uzdravena byla od neduhu svého.
29To naah kalong athii to khap roep; a nathaih hoih boih boeh, tiah a takpum ah panoekhaih to tawnh roep.
30A hned Ježíš poznav sám v sobě, že jest moc vyšla z něho k uzdravení, obrátiv se v zástupu, řekl: Kdo se dotekl roucha mého?
30Jesu mah a takpum thung hoiah sakthaihaih tacawt boeh, tiah panoek roep naah, pop parai kaminawk khaeah angqoi moe, mi maw kai ih kahni kasui? tiah a dueng.
31I řekli mu učedlníci jeho: Vidíš, že tě zástup tiskne, a pravíš: Kdo se mne dotekl?
31A hnukbang kaminawk mah anih khaeah, Pop parai kaminawk mah ang et o, tito na panoek to mah, Kai sui kami loe mi maw? tiah na thuih, tiah a naa o.
32I hleděl vůkol, aby ji uzřel, která jest to učinila.
32Anih mah to tiah kasui nongpata to panoek hanah angqoi moe, a khet khing.
33Ta pak žena s bázní a s třesením, věduci, co se stalo při ní, přistoupila a padla před ním, a pověděla mu všecku pravdu.
33To nongpata mah a nuiah kaom hmuen to panoek naah, a zit moe, tasoeh takuenhaih hoiah anih khokkung ah tabok pacoengah, kaom tangtang hmuennawk to a thuih pae boih.
34On pak řekl jí: Dcero, víra tvá tě uzdravila, jdiž u pokoji, a buď zproštěna od trápení svého.)
34Jesu mah nongpata khaeah, Ka canu na tanghaih mah ang hoisak boeh; kamongta ah caeh ah, na nathaih to hoih lai nasoe, tiah a naa.
35A když on ještě mluvil, přišli někteří z domu knížete školy, řkouce: Dcera tvá umřela, proč již zaměstknáváš Mistra?
35To tiah anih mah lokthuih li naah, Sineko ukkung Jairu ih im hoiah thoemto kaminawk loe angzoh o moe, Na canu loe duek boeh: tih hanah Patukkung to raihaih na paek khing loe? tiah a naa o.
36Ježíš pak, hned jakž uslyšel to, což oni mluvili, řekl knížeti školy: Neboj se, toliko věř.
36Jesu mah to lok to thaih naah, anih mah Sineko ukkung khaeah, Zii hmah, tanghaih khue mah tawn ah, tiah a naa.
37I nedal žádnému za sebou jíti, jediné Petrovi, Jakubovi a Janovi, bratru Jakubovu.
37Anih mah mi kawbaktih doeh a hnukah bangsak ai, Piter, Jakob hoi Jakob amnawk Johan khue to a kawk.
38I přišel do domu knížete školy, a viděl tam hluk, ano plačí a kvílí velmi.
38Sineko ukkung im ah a phak o naah loe, palungset hoi kaqah pop parai kaminawk to a hnuk.
39I všed tam, řekl jim: Co se bouříte a plačete? Neumřelať jest děvečka, ale spí.
39Anih loe imthung ah akun, nihcae khaeah, Tikhoe hae tiah palungset hoiah na qah o loe? Nawkta loe dueh ai, iih ni a iih, tiah a naa.
40I posmívali se jemu. On pak vyhnav všecky, pojal toliko otce a matku děvečky, a ty, kteříž s ním byli, i všel tam, kdež děvečka ležela.
40To naah nihcae mah anih to pahnui o thuih. Anih mah to ah kaom kaminawk to tasa bangah tacawtsak boih moe, nawkta ih amno hoi ampa, angmah hoi nawnto kaom kaminawk to nawkta pasonghaih ahmuen ah a caeh haih.
41A vzav ruku děvečky, řekl jí: Talitha kumi, jenž se vykládá: Děvečko, (toběť pravím,) vstaň.
41Nawkta to ban ah sui moe, anih khaeah, Talitha kumi, tiah a naa; a thuih koehhaih loe, Nawkta ta, angthawk lai ah, tiah kang naa, tih haih ih ni.
42A hned vstala děvečka, a chodila; nebo byla ve dvanácti letech. I zděsili se divením převelikým.
42Akra ai ah nongpata ta loe angthawk moe, lam a caeh; nongpata loe saning hatlai hnetto oh boeh. To ah kaom kaminawk loe paroeai dawnrai o.
43A přikázal jim pilně, aby žádný o tom nezvěděl. I rozkázal jí dáti jísti.
43Anih mah to ah kaom kaminawk khaeah minawk panoek o sak hmah, tiah acoehaih a paek; to pacoengah nongpata ta hanah caaknaek to paek oh, tiah a naa.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.