Marek 6
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
1I vyšel odtud a přišel do vlasti své, a šli za ním učedlníci jeho.
1Anih loe hae ahmuen hoiah tacawt moe, angmah vang bangah a caeh; a hnukbang kaminawk loe anih hnukah caeh o.
2A když bylo v sobotu, počal učiti v škole, a mnozí slyšíce, divili se, řkouce: Odkud tento má tyto věci? A jaká jest to moudrost, kteráž jest jemu dána, že i takové moci dějí se skrze ruce jeho?
2Sabbath ni phak naah loe, anih mah Sineko thungah kaminawk to patuk: anih mah patuk ih lok thaih paroeai kaminawk loe dawnrai o, Hae kami loe naa hoi ih maw hae baktih hmuennawk hae a hnuk? Naa ih palunghahaih maw a hnuk moe, to baktih dawnrai hmuennawk to a sak?
3Zdaliž tento není tesař, syn Marie, bratr Jakubův a Jozesův a Judův a Šimonův? A zdaliž nejsou i sestry jeho zde u nás? I zhoršili se na něm.
3Hae kami loe thing toksah kami na ai maw? Meri capa, Jakob, Jose, Judah hoi Simon ih amya na ai maw? A tanuhnawk doeh aicae khaeah oh o na ai maw? tiah a thuih o. Nihcae mah anih to palungphui o thuih.
4I řekl jim Ježíš: Není prorok beze cti, jediné v vlasti své a v rodině své a v domu svém.
4Jesu mah nihcae khaeah, Tahmaa loe angmah prae, angmah acaeng hoi angmah imthung takoh tasa bangah ni pakoehhaih to hnuk, tiah a naa.
5I nemohl tu znamení žádného učiniti, jediné málo nemocných, vzkládaje na ně ruce, uzdravil.
5Ngantui ai kami zetta nuiah ban to a koeng moe, ngantuisak khue ai ah loe, anih mah to ahmuen ah dawnrai koi kaom hmuen to sah thai ai.
6I podivil se jejich nevěře, a obcházel vůkol po městečkách, uče.
6Nihcae tanghaih tawn o ai pongah, anih loe dawnrai. Anih loe a taengah kaom avangnawk ah caeh moe, kaminawk to patuk.
7A svolav dvanácte, počal je posílati po dvou a dvou, a dal jim moc nad duchy nečistými.
7Anih mah kami hatlai hnettonawk angmah khaeah kawk, kami long hnetto amyoksak moe, patoeh; nihcae khaeah kaciim ai taqawk sae haek thaihaih to a paek.
8A přikázal jim, aby ničehož nebrali na cestu, jediné toliko hůl, ani mošny, ani chleba, ani na pase peněz,
8Kholong a caeh o naah, cunghet khue ai ah loe, takaw, pasah, phoisa tabu thungah tangka to sin o hmah;
9Ale jen obuté míti nohy v střevíce, a aby neobláčeli dvou sukní.
9toe khokpanai loe abuen oh, laihaw kathah hnetto sin o hmah, tiah a naa.
10A pravil jim: Kdežkoli vešli byste do domu, tu ostaňte, dokudž nevyšli byste odtud.
10Anih mah nihcae khaeah, Im maeto ah na kun o naah, to avang na tacawt o taak ai karoek to to im ah om oh.
11A kdož by koli vás nepřijali, ani vás slyšeli, vyjdouce odtud, vyrazte prach z noh vašich na svědectví jim. Amen pravím vám: Lehčeji bude Sodomským a Gomorským v den soudný nežli městu tomu.
11Mi kawbaktih doeh nangcae talawk ai, lok tahngai ai kami loe, to ahmuen hoi na tacawt o naah, nihcae koeh ai ih amtuengsak hanah, nangmacae khokpadae ih maiphu to takhoek oh. Loktang kang thuih o, Lokcaekhaih niah to vangpui loe, Sodom hoi Komorah pongah kamtlai ah raihaih tong o tih, tiah a naa.
12Tedy oni vyšedše, kázali, aby pokání činili.
12Kaminawk mah zaehaih dawnpakhuem o thai hanah, nihcae loe caeh o moe, lok to taphong o.
13A ďábelství mnohá vymítali, a mazali olejem mnohé nemocné, a uzdravovali je.
13Pop parai taqawknawk to nihcae mah haek o, nganna paroeai kaminawk to situi bawh o moe, ngantui o sak.
14A uslyšev o tom Herodes král, (neb zjevné učiněno bylo jméno jeho,) i pravil, že Jan Křtitel vstal z mrtvých, a protož se dějí divové skrze něho.
14(Anih ih ahmin to amthang pongah,) Herod siangpahrang mah thaih: to naah anih mah, Tuinuemhaih paekkung Johan loe duekhaih thung hoiah angthawk let boeh, to pongah ni anih khaeah dawnrai hmuen to amtueng, tiah thuih.
15Jiní pak pravili, že jest Eliáš; a jiní pravili, že jest prorok, aneb jako jeden z proroků.
15Thoemto kaminawk mah loe, Elijah ni, tiah thuih o. Thoemto kaminawk mah loe, Anih loe tahmaa maeto maw, to tih ai boeh loe canghnii ih tahmaanawk thungah kaom tahmaa maeto ah oh, tiah a thuih o.
16To uslyšev Herodes, řekl: Kteréhož jsem já sťal, Jana, tenť jest. Ontě z mrtvých vstal.
16Toe Herod mah thaih naah, Kai mah tahnong takroek ih Johan ni, duekhaih thung hoiah angthawk let boeh, tiah a thuih.
17Ten zajisté Herodes byl poslal a jal Jana a vsadil jej do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého, že ji byl za manželku pojal.
17Herod loe amnawk Philip ih zu, Herodias to zu ah a lak, to kawng pongah angmah khaeh mah Johan to naehsak moe, taoengh pacoengah, thongim thungah pakhrak.
18Nebo pravil Jan Herodesovi: Neslušíť tobě míti manželky bratra svého.
18Johan mah Herod khaeah, Daan ai ah nam nawk ih zu to na lomh pae, tiah a naa.
19Herodias pak lest skládala proti němu, a chtěla jej o hrdlo připraviti, ale nemohla.
19To pongah Herodias mah Johan to hnukma, anih to hum hanah koeh; toe anih mah hum thai ai:
20Nebo Herodes ostýchal se Jana, věda jej býti muže spravedlivého a svatého. I šetřil ho, a slýchaje jej, mnoho i činil, a rád ho poslouchal.
20Herod mah Johan loe toeng moe, kaciim kami ah oh, tito panoek, to pongah Johan to zit moe, anih to a khetzawn; Johan mah sak ih paroeai hmuennawk to Herod mah thaih, toe anih ih lok to oephaih hoiah tahngaih pae.
21A když přišel den příhodný, že Herodes, pamatuje den svého narození, učinil večeři knížatům svým a hejtmanům a předním mužům z Galilee,
21Atue karaem phak naah, Herod mah angmah tapenhaih niah angmah ih angraengnawk, misatuh angraengnawk hoi Kalili prae ukkungnawk hanah, buh raenghaih poih to a sak pae;
22A dcera té Herodiady tam vešla a tancovala, zalíbilo se Herodesovi i spoluhodovníkům, i řekl král děvečce: Pros mne, zač chceš, a dámť.
22to naah Herodias ih canu to angzoh moe, a hnawh, Herod hoi a taengah anghnu kaminawk to poek nawmsak, to naah siangpahrang mah nongpata khaeah, na koeh ih hmuen kawbaktih doeh na hni ah, kang paek han, tiah a naa.
23I přisáhl jí: Že začkoli prositi budeš, dám tobě, by pak bylo až do polovice království mého.
23Anih mah nongpata ta khaeah, Kawbaktih hmuen doeh nang hnik nahaeloe, to hmuen to kang paek han, ka prae ahap mataeng doeh kang paek han, tiah lokkamhaih to a sak.
24Ona pak vyšedši, řekla mateři své: Zač budu prositi? A ona řekla: Za hlavu Jana Křtitele.
24To naah nongpata mah amno khaeah caeh moe, Timaw ka hnik han, tiah a naa. To naah Amno mah, tuinuemhaih paekkung Johan ih lu to hni ah, tiah a naa.
25A všedši hned s chvátáním k králi, prosila ho, řkuci: Chci, abys mi dal hned na míse hlavu Jana Křtitele.
25Nongpata loe siangpahrang khaeah karangah caeh moe, Tuinuemhaih paekkung Johan ih lu to sabae nuiah vaihi nang paek hanah ka koeh, tiah a naa.
26Král pak zarmoutiv se velmi, pro přísahu a pro spoluhodovníky nechtěl jí oslyšeti.
26Siangpahrang loe palungset parai; toe angmah hoi kaom kaminawk hma ah, lokkamhaih a sak boeh pongah, nongpata mah hnik ih hmuen to aek pae ai.
27I poslav hned kata, rozkázal přinésti hlavu Janovu.
27Siangpahrang mah kami humkung to karangah patoeh moe, Johan ih lu to sin hanah lok a paek: to kami loe thongim thungah caeh moe, Johan ih tahnong to takroek pacoengah,
28A on odšed, sťal jej v žaláři, a přinesl hlavu jeho na míse, a dal ji děvečce, a děvečka dala mateři své.
28anih ih lu to sabae nuiah a sin moe, nongpata hanah paek: nongpata mah amno khaeah paek.
29To uslyšavše učedlníci jeho, přišli a vzali tělo jeho, a pochovali je v hrobě.
29To lok to a hnukbang kaminawk mah thaih o naah, angzoh o moe, anih ih qok to lak o pacoengah, aphum o.
30Tedy sšedše se apoštolé k Ježíšovi, zvěstovali jemu všecko, i to, co činili, i co učili.
30Patoeh ih kaminawk Jesu khaeah amkhueng o moe, a sak o ih hmuennawk hoi anih mah patuk o ih hmuennawk boih anih khaeah thuih pae o.
31I řekl jim: Pojďte vy sami obzvláštně na pusté místo, a odpočiňte maličko. Nebo bylo množství těch, kteříž přicházeli a odcházeli, takže jsou ani k jídlu chvíle neměli.
31Angzo kami hoi amlaem kami paroeai pop pongah, buhcaakhaih atue mataeng doeh tawn o ai, to pongah anih mah a hnukbang kaminawk khaeah, Nangmacae bueng ka hnukah angzo o ah, kami amdingruehaih ahmuen ah nawnetta thung anghak o rae si, tiah a naa.
32I plavili se až na pusté místo soukromí.
32To pongah kami amdingruehaih ahmuen ah palong hoi angmacae bueng ah caeh o.
33A vidouce je zástupové, že jdou pryč, poznali jej mnozí. I sběhli se tam ze všech měst pěšky, a předešli je, a shromáždili se k němu.
33Nihcae caeh o boeh, tito pop parai kaminawk mah panoek o, anih to hnuk o naah, avang thung ih kaminawk boih khok hoiah cawnh o, nihcae hma ah phak o hmaloe moe, anih khaeah nawnto amkhueng o.
34Tedy vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý, a slitovalo mu se jich, že byli jako ovce, nemající pastýře. I počal je učiti mnohým věcem.
34Jesu to ah phak naah pop parai kaminawk to hnuk, nihcae loe toepkung tawn ai tuunawk baktiah oh o pongah, nihcae nuiah paroeai tahmenhaih a tawnh: anih mah to kaminawk hanah paroeai hmuen kawng to patuk pae.
35A když se již prodlilo, přistoupivše k němu učedlníci jeho, řekli: Pustéť jest toto místo, a již se prodlilo,
35Niduem naah a hnukbang kaminawk anih khaeah angzoh o moe, Hae ahmuen loe praezaek ah oh moe, kho doeh ving boeh:
36Rozpusť je, ať jdouce do okolních vesnic a městeček, nakoupí sobě chleba; nebo nemají, co by jedli.
36nihcae to caehsak lai ah, nihcae loe caak han tidoeh tawn o ai pongah, a taengah kaom avangnawk ah a caeh o moe, angmacae caak hanah takaw a qan o han oh, tiah a thuih pae o.
37On pak odpověděv, řekl jim: Dejte vy jim jísti. I řkou jemu: Co tedy, jdouce koupíme za dvě stě grošů chleba, a dáme jim jísti?
37Anih mah nihcae khaeah, Nihcae caak hanah buh paek o khae, tiah a naa. To naah nihcae mah anih khaeah, Ka caeh o moe, cumvai hnetto atho takaw qan pacoengah, nihcae caak hanah ka paek o han maw? tiah a naa o.
38I dí jim: Kolik chlebů máte? Jděte a zvězte. A když zvěděli, řekli: Pět, a dvě rybě.
38Anih mah nihcae khaeah, Takaw nazetto maw na tawnh o? Caeh oh loe khen oh, tiah a naa. Nihcae mah khet o pacoengah, takaw kae pangato hoi tanga hnetto oh, tiah a naa o.
39I rozkázal jim, aby se kázali posaditi všechněm po houfích na zelené trávě.
39To naah anih mah nihcae khaeah pop parai kaminawk to phroh kahing nuiah abu abu ah anghnut hanah a hnukbang kaminawk to thuisak.
40I usadili se rozdílně, místy po stu a místy po padesáti.
40To tiah kaminawk to cumvaito, quipangato ah anghnut o sak.
41A vzav těch pět chlebů a ty dvě rybě, popatřiv do nebe, dobrořečil, i lámal chleby, a dal učedlníkům svým, aby kladli před ně. A dvě rybě rozdělil též mezi všecky.
41Anih mah takaw kae pangato hoi tanga hnetto to a lak, van bangah a doeng tahang moe, tahamhoihaih paek pacoengah, takaw to a aeh, kaminawk pazet hanah a hnukbang kaminawk to a paek; tanga hnetto doeh nihcae boih hanah pazetsak.
42I jedli všickni, a nasyceni jsou.
42Nihcae loe caak o moe, zok amhah o boih.
43Potom sebrali drobtů dvanácte košů plných, i z ryb.
43Kamtlai takaw hoi tanga caaknoi to a phrom o naah, benthang hatlai hnetto koi.
44A bylo těch, kteříž jedli ty chleby, okolo pět tisíců mužů.
44To ih buhcaa kaminawk loe sang pangato phak duih.
45A hned přinutil učedlníky své vstoupiti na lodí, aby jej předešli přes moře do Betsaidy, až by on rozpustil zástup.
45Jesu mah a hnukbang kaminawk palong thungah akunsak roep moe, Bethsaida avang bangah caeh o hmaloe hanah patoeh.
46A rozpustiv je, šel na horu, aby se modlil.
46Nihcae patoeh pacoengah, lawkthuih hanah mae nuiah a caeh.
47A když bylo večer, byla lodí uprostřed moře, a on sám na zemi.
47Duembang phak naah, palong loe tuipui um ah oh, anih loe angmah bueng tuicing ah oh.
48A viděl je, a oni se s těžkostí plavili; (nebo byl vítr odporný jim.) A při čtvrtém bdění nočním přišel k nim, chodě po moři, a chtěl je pominouti.
48Nihcae bangah takhi song pongah, a hnukbang kaminawk palong mong o thai ai, tito a hnuk: qum atue khethaih palito phak tom naah, nihcae ohhaih ahmuen ah tuipui nuiah a caeh moe, nihcae khaeah phak duih boeh.
49Oni pak uzřevše jej, an chodí po moři, domnívali se, že by obluda byla, i zkřikli.
49Tuipui nuiah kacaeh Anih to a hnukbang kaminawk mah hnuk o naah, pakhra mue, tiah a poek o pongah a hangh o:
50(Nebo jej všickni viděli, a zstrašili se.) A hned promluvil k nim a řekl jim: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.
50nihcae boih mah Anih to hnuk o naah, angpae o. Akra ai ah nihcae khaeah, Kamongah om oh: Kai ni; zii o hmah, tiah a naa.
51I vstoupil k nim na lodí, a utišil se vítr; a oni náramně sami v sobě se děsili a divili.
51To pacoengah palong nuiah nihcae khaeah a dawh tahang; to naah takhi to dip: nihcae loe thui laek ai khoek to dawnrai o.
52Nebo nerozuměli byli, co se stalo při chlebích; bylo zajisté srdce jejich zhrublo.
52Nihcae loe palungthah o pongah, takaw kawng pongah a sak ih dawnrai hmuen to panoek o ai boeh.
53A když se přeplavili, přišli do země Genezaretské, a tu lodí přistavili.
53Nihcae loe tuipui yaeh ah caeh o, Genesaret prae thungah akun o moe, to ah anghak o.
54A když vyšli z lodí, hned jej poznali.
54Palong thung hoi anghum o naah, to ahmuen ah kaom kaminawk mah anih to maat o.
55A běhajíce po vší krajině té, počali na ložcích k němu nositi nemocné, kdežkoli zvěděli o něm, že by byl.
55To prae thung ih kaminawk boih cawnh o moe, a thaih o ih Anih ohhaih ahmuen ah nganna kaminawk to phak hoiah angzawn o.
56A kamžkoli vcházel do městeček neb do měst nebo do vsí, na ulicech kladli neduživé, a prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kolikož jich koli se jeho dotkli, uzdraveni byli.
56Vangta ah maw, to tih ai boeh loe vangpui ah maw, to tih ai boeh loe prae thungah maw, Anih caehhaih ahmuen kruekah nganna kaminawk to loklam ah a suek o moe, Anih ih kahni atom to sui duem han ih Anih khaeah tahmenhaih hnik o: sui kaminawk loe ngantuihaih hnuk o boih.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.