Pláč 5
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Hebrew Old Testament, word by word (STEPBible TAHOT)
1Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.
1זְכֹ֤ר יְהוָה֙ מֶֽה־הָ֣יָה לָ֔נוּ הַבִּ֖יטָה וּרְאֵ֥ה אֶת־חֶרְפָּתֵֽנוּ׃
2Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.
2נַחֲלָתֵ֙נוּ֙ נֶֽהֶפְכָ֣ה לְזָרִ֔ים בָּתֵּ֖ינוּ לְנָכְרִֽים׃
3Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.
3יְתוֹמִ֤ים הָיִ֙ינוּ֙ וְאֵ֣ין אָ֔ב אִמֹּתֵ֖ינוּ כְּאַלְמָנֽוֹת׃
4Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.
4מֵימֵ֙ינוּ֙ בְּכֶ֣סֶף שָׁתִ֔ינוּ עֵצֵ֖ינוּ בִּמְחִ֥יר יָבֹֽאוּ׃
5Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.
5עַ֤ל צַוָּארֵ֙נוּ֙ נִרְדָּ֔פְנוּ יָגַ֖עְנוּ וְלֹ֥א הֽוּנַֽח לָֽנוּ׃
6Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.
6מִצְרַ֙יִם֙ נָתַ֣נּוּ יָ֔ד אַשּׁ֖וּר לִשְׂבֹּ֥עַֽ לָֽחֶם׃
7Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.
7אֲבֹתֵ֤ינוּ חָֽטְאוּ֙ וְאֵינָ֔ם וַאֲנַ֖חְנוּ עֲוֹנֹתֵיהֶ֥ם סָבָֽלְנוּ׃
8Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.
8עֲבָדִים֙ מָ֣שְׁלוּ בָ֔נוּ פֹּרֵ֖ק אֵ֥ין מִיָּדָֽם׃
9S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.
9בְּנַפְשֵׁ֙נוּ֙ נָבִ֣יא לַחְמֵ֔נוּ מִפְּנֵ֖י חֶ֥רֶב הַמִּדְבָּֽר׃
10Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.
10עוֹרֵ֙נוּ֙ כְּתַנּ֣וּר נִכְמָ֔רוּ מִפְּנֵ֖י זַלְעֲפ֥וֹת רָעָֽב׃
11Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.
11נָשִׁים֙ בְּצִיּ֣וֹן עִנּ֔וּ בְּתֻלֹ֖ת בְּעָרֵ֥י יְהוּדָֽה׃
12Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.
12שָׂרִים֙ בְּיָדָ֣ם נִתְל֔וּ פְּנֵ֥י זְקֵנִ֖ים לֹ֥א נֶהְדָּֽרוּ׃
13Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.
13בַּחוּרִים֙ טְח֣וֹן נָשָׂ֔אוּ וּנְעָרִ֖ים בָּעֵ֥ץ כָּשָֽׁלוּ׃
14Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.
14זְקֵנִים֙ מִשַּׁ֣עַר שָׁבָ֔תוּ בַּחוּרִ֖ים מִנְּגִינָתָֽם׃
15Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.
15שָׁבַת֙ מְשׂ֣וֹשׂ לִבֵּ֔נוּ נֶהְפַּ֥ךְ לְאֵ֖בֶל מְחֹלֵֽנוּ׃
16Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.
16נָֽפְלָה֙ עֲטֶ֣רֶת רֹאשֵׁ֔נוּ אֽוֹי־נָ֥א לָ֖נוּ כִּ֥י חָטָֽאנוּ׃
17Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,
17עַל־זֶ֗ה הָיָ֤ה דָוֶה֙ לִבֵּ֔נוּ עַל־אֵ֖לֶּה חָשְׁכ֥וּ עֵינֵֽינוּ׃
18Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.
18עַ֤ל הַר־צִיּוֹן֙ שֶׁשָּׁמֵ֔ם שׁוּעָלִ֖ים הִלְּכוּ־בֽוֹ׃ פ
19Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.
19אַתָּ֤ה יְהוָה֙ לְעוֹלָ֣ם תֵּשֵׁ֔ב כִּסְאֲךָ֖ לְדֹ֥ר וָדֽוֹר׃
20Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?
20לָ֤מָּה לָנֶ֙צַח֙ תִּשְׁכָּחֵ֔נוּ תַּֽעַזְבֵ֖נוּ לְאֹ֥רֶךְ יָמִֽים׃
21Obrať nás, ó Hospodine, k sobě, a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.
21הֲשִׁיבֵ֨נוּ יְהוָ֤ה׀ אֵלֶ֙יךָ֙ וְֽנָשׁ֔וּבָה חַדֵּ֥שׁ יָמֵ֖ינוּ כְּקֶֽדֶם׃
22Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?
22כִּ֚י אִם־מָאֹ֣ס מְאַסְתָּ֔נוּ קָצַ֥פְתָּ עָלֵ֖ינוּ עַד־מְאֹֽד׃
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.