Apocalipse 16
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
Kralice Bible (1613)
1Ouvi uma voz forte vinda do templo, dizendo aos sete anjos: “Vão e derramem sobre a terra as sete taças da ira de Deus!”
1I slyšel jsem hlas veliký z chrámu, řkoucí sedmi andělům: Jděte, vylijte sedm koflíků hněvu Božího na zemi.
2O primeiro foi e derramou a sua taça sobre a terra, e uma úlcera maligna e dolorosa atingiu as pessoas que tinham a marca da besta e que adoravam a sua imagem.
2I šel první anděl a vylil koflík svůj na zemi, i vyvrhli se vředové škodliví a zlí na lidech, majících znamení šelmy, a na těch, kteříž se klaněli obrazu jejímu.
3O segundo anjo derramou a sua taça no mar, e este se tornou em sangue como de um morto. E morreu toda criatura vivente que havia no mar.
3Za tím druhý anděl vylil koflík svůj na moře, a učiněno jest jako krev umrlého, a všeliká duše živá v moři umřela.
4O terceiro derramou a sua taça nos rios e nas fontes de água, e eles se tornaram em sangue.
4Potom třetí anděl vylil koflík svůj na řeky a na studnice vod, i obráceny jsou v krev.
5Ouvi o anjo das águas dizendo: “Tu és justo, tu que és e que eras, ó Santo, porque julgaste estas coisas.
5I slyšel jsem anděla vod, řkoucího: Spravedlivý jsi, Pane, Kterýž jsi, a Kterýž jsi byl, a Svatý, žes to usoudil.
6Pois eles derramaram o sangue de santos e de profetas, e tu lhes deste sangue para beber. É o que eles merecem.”
6Neboť jsou krev svatých a proroků vylévali, i dal jsi jim krev píti; hodniť jsou zajisté toho.
7Ouvi o altar dizendo: “Sim, Senhor Deus, o Todo-Poderoso, verdadeiros e justos são os teus juízos.”
7I slyšel jsem jiného anděla od oltáře, kterýž řekl: Jistě, Pane Bože všemohoucí, praví jsou a spravedliví soudové tvoji.
8O quarto derramou a sua taça sobre o sol, e foi-lhe dado queimar os homens com fogo.
8Potom čtvrtý anděl vylil koflík svůj na slunce, i dáno jest jemu trápiti lidi ohněm.
9As pessoas foram abrasadas com grande calor, e blasfemaram o nome de Deus, que tem autoridade sobre estas pragas. E não se arrependeram para lhe dar glória.
9I pálili se lidé horkem velikým, a rouhali se jménu Boha toho, kterýž má moc nad těmito ranami, avšak nečinili pokání, aby vzdali slávu jemu.
10O quinto derramou a sua taça sobre o trono da besta, e o seu reino ficou em trevas. As pessoas mordiam a própria língua de tanta dor,
10Tedy pátý anděl vylil koflík svůj na stolici té šelmy, i učiněno jest království její tmavé, i kousali lidé jazyky své pro bolest.
11e blasfemaram o Deus do céu por causa das suas dores e das suas úlceras. E ainda assim não se arrependeram das suas obras.
11A rouhali se Bohu nebeskému pro bolesti své a pro vředy své, avšak nečinili pokání z skutků svých.
12O sexto derramou a sua taça sobre o grande rio, o Eufrates. E a sua água secou, para que se preparasse o caminho para os reis que vêm do nascente do sol.
12Šestý pak anděl vylil koflík svůj na tu velikou řeku Eufrates, i vyschla voda její, aby připravena byla cesta králům od východu slunce.
13Vi saírem da boca do dragão, da boca da besta e da boca do falso profeta três espíritos imundos, semelhantes a rãs;
13A viděl jsem, ano z úst draka a z úst šelmy a z úst falešného proroka vyšli tři duchové nečistí, podobní žabám.
14pois são espíritos de demônios, que realizam sinais, os quais vão aos reis de toda a terra habitada, a fim de reuni-los para a guerra daquele grande dia do Deus Todo-Poderoso.
14Nebo jsouť duchové ďábelští, ješto činí divy a chodí mezi krále zemské a všeho světa, aby je shromáždili k boji, k tomu velikému dni Boha všemohoucího.
15“Eis que venho como um ladrão. Bem-aventurado aquele que vigia e guarda as suas roupas, para que não ande nu e não vejam a sua vergonha.”
15Aj, přicházímť jako zloděj. Blahoslavený, kdož bdí a ostříhá roucha svého, aby nah nechodil, aby neviděli hanby jeho.
16E ele os reuniu no lugar que em hebraico se chama “Armagedom”.
16I shromáždil je na místo, kteréž slove Židovsky Armageddon.
17O sétimo derramou a sua taça no ar. Uma forte voz saiu do templo do céu, vinda do trono, dizendo: “Está feito!”
17Tedy sedmý anděl vylil koflík svůj na povětří, i vyšel hlas veliký z chrámu nebeského, od trůnu, řkoucí: Stalo se.
18Houve relâmpagos, vozes e trovões; e houve um grande terremoto, como nunca havia ocorrido desde que há homens sobre a terra — um terremoto tão grande e tão forte.
18I stali se zvukové a hromobití a blýskání, i země třesení stalo se veliké, jakéhož nikdy nebylo, jakž jsou lidé na zemi, totiž země třesení tak velikého.
19A grande cidade dividiu-se em três partes, e as cidades das nações caíram. E a grande Babilônia foi lembrada diante de Deus, para que lhe fosse dado o cálice do vinho do furor da sua ira.
19I roztrhlo se to veliké město na tři strany, a města národů padla. A Babylon veliký přišel na pamět před obličejem Božím, aby dal jemu kalich vína prchlivosti hněvu svého.
20Todas as ilhas fugiram, e as montanhas não foram mais encontradas.
20A všickni ostrovové pominuli, a hory nejsou nalezeny.
21Grandes pedras de granizo, pesando cerca de um talento cada, caíram do céu sobre as pessoas. E as pessoas blasfemaram contra Deus por causa da praga do granizo, pois a praga era terrível.
21A kroupy veliké jako centnéřové pršely s nebe na lidi. I rouhali se Bohu lidé pro ránu těch krup; nebo velmi veliká byla ta rána.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.