Joel 2
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
Kralice Bible (1613)
1Toquem a trombeta em Sião, e deem o alarme no meu santo monte! Tremam todos os habitantes da terra, pois o dia do SENHOR vem, pois está próximo:
1Trubte trubou na Sionu, a křičte na hoře svaté mé, nechť se třesou všickni obyvatelé této země, nebo přichází den Hospodinův, nebo blízký jest,
2Um dia de trevas e escuridão, um dia de nuvens e densas trevas. Como a alva que se espalha sobre os montes, vem um povo grande e forte; nunca houve outro semelhante, nem haverá jamais depois deles, mesmo pelos anos de muitas gerações.
2Den temnosti a mračna, den oblaku a mrákoty, jako záře jitřní rozprostřená po horách: Lid mnohý a silný, jemuž rovného nebylo od věků, aniž po něm kdy bude až do let národů i pronárodů.
3Um fogo devora diante deles, e atrás deles, uma chama arde. A terra é como o jardim do Éden diante deles, e atrás deles, um deserto desolado. Sim, e ninguém escapou deles.
3Před tváří jeho oheň zžírati bude, a za ním plamen plápolati; před ním země tato jako zahrada Eden, ale po něm bude poušť přehrozná, a aniž bude, což by ušlo před ním.
4A aparência deles é como a aparência de cavalos, e eles correm como cavaleiros.
4Způsob jeho bude jako způsob koní, a jako jízdní, tak poběhnou.
5Como o estrondo de carros no topo dos montes, eles saltam, como o ruído de uma chama de fogo que devora o restolho, como um povo forte em ordem de batalha.
5Jako s hřmotem vozů po vrších hor skákati budou, jako hluk plamene ohně zžírajícího strniště, jako lid silný zšikovaný k bitvě.
6Diante deles os povos estão em angústia. Todos os rostos empalidecem.
6Tváři jeho děsiti se budou lidé, všecky tváře zčernají jako hrnec.
7Eles correm como valentes. Eles escalam a muralha como guerreiros. Cada um marcha na sua linha, e não se desviam do seu curso.
7Jako rekové poběhnou, jako muži váleční vstoupí na zed, a jeden každý cestou svou půjde, aniž se uchýlí z stezek svých.
8Um não empurra o outro. Cada um marcha no seu próprio caminho. Eles rompem as defesas e não quebram as fileiras.
8Jeden druhého nebude tlačiti, každý silnicí svou půjde, a byť i na meč upadli, nebudou raněni.
9Eles se lançam sobre a cidade. Eles correm sobre a muralha. Eles sobem nas casas. Eles entram pelas janelas como ladrões.
9Po městě těkati budou, po zdech běhati, na domy vstupovati, a okny polezou jako zloděj.
10A terra treme diante deles. Os céus se abalam. O sol e a lua escurecem, e as estrelas retiram o seu brilho.
10Před tváří jeho třásti se bude země, pohnou se nebesa, slunce i měsíc se zatmí, a hvězdy potratí blesk svůj.
11O SENHOR troveja a sua voz diante do seu exército, pois as suas forças são muito grandes; pois forte é aquele que obedece ao seu comando; pois o dia do SENHOR é grande e muito terrível, e quem poderá suportá-lo?
11Hospodin pak sám vydá hlas svůj před vojskem svým, proto že velmi veliký bude tábor jeho, proto že silný ten, kdož vykoná slovo jeho. (Nebo veliký bude den Hospodinův a hrozný náramně), i kdož jej bude moci snésti?
12“Ainda assim, mesmo agora”, diz o SENHOR, “voltem-se para mim de todo o seu coração, com jejum, com choro e com lamento.”
12A protož ještě nyní dí Hospodin: Obraťte se ke mně samému celým srdcem svým, a to s postem a s pláčem i s kvílením.
13Rasguem o coração e não as suas vestes, e voltem-se para o SENHOR, o seu Deus; pois ele é gracioso e misericordioso, lento para se irar e abundante em benignidade, e se arrepende de enviar a calamidade.
13A roztrhněte srdce vaše, a ne roucha vaše, a navraťte se k Hospodinu Bohu vašemu; neboť jest on milostivý a lítostivý, dlouhočekající a hojný v milosrdenství, a kterýž lituje zlého.
14Quem sabe? Talvez ele se volte e se arrependa, e deixe uma bênção após si, até mesmo uma oferta de cereais e uma oferta de bebida para o SENHOR, o seu Deus.
14Kdo ví, neobrátí-li se a nebude-li želeti, a nezůstaví-li po něm požehnání, oběti suché a mokré Hospodinu Bohu vašemu.
15Toquem a trombeta em Sião! Santifiquem um jejum. Convoquem uma assembleia solene.
15Trubte trubou na Sionu, uložte půst, svolejte shromáždění.
16Reúnam o povo. Santifiquem a assembleia. Ajuntem os anciãos. Reúnam as crianças e os que mamam no peito. Que o noivo saia do seu quarto, e a noiva dos seus aposentos.
16Shromažďte lid, posvěťte shromáždění, shromažďte starce, shromažďte maličké i ty, jenž prsí požívají; nechť vyjde ženich z pokojíka svého a nevěsta z schrany své.
17Que os sacerdotes, os ministros do SENHOR, chorem entre o pórtico e o altar, e digam: “Poupa o teu povo, SENHOR, e não entregues a tua herança à vergonha, para que as nações não dominem sobre eles. Por que diriam entre os povos: 'Onde está o Deus deles?'”
17Kněží, služebníci Hospodinovi, ať plačí mezi síňcí a oltářem, a řeknou: Odpusť, ó Hospodine, lidu svému, a nevydávej dědictví svého v pohanění, tak aby nad nimi panovati měli pohané. Proč mají říkati mezi národy: Kde jest Bůh jejich?
18Então o SENHOR teve zelo pela sua terra, e teve compaixão do seu povo.
18I bude horlivou milostí zažžen Hospodin k zemi své, a slituje se nad lidem svým.
19O SENHOR respondeu ao seu povo: “Eis que eu lhes enviarei cereal, vinho novo e azeite, e vocês se fartarão deles; e nunca mais farei de vocês uma vergonha entre as nações.
19A ohlásí se Hospodin, a řekne lidu svému: Aj, já pošli vám obilé, mest a olej, i budete jím nasyceni, aniž vás vydám více v pohanění mezi pohany.
20Mas removerei o exército do norte para longe de vocês, e o levarei para uma terra árida e desolada, a sua frente para o mar oriental, e a sua retaguarda para o mar ocidental; e o seu mau cheiro subirá, e a sua podridão se levantará.” Certamente ele fez grandes coisas.
20Nebo půlnoční vojsko vzdálím od vás, a zaženu je do země vyprahlé a pusté, přední houf jeho k moři východnímu, konec pak jeho k moři nejdalšímu; i vzejde z něho smrad a puch, jakžkoli sobě mocně počíná.
21Terra, não tenha medo. Alegre-se e regozije-se, pois o SENHOR fez grandes coisas.
21Neboj se země, plésej a vesel se; neboť mocně dělati bude Hospodin dílo své.
22Não tenham medo, animais do campo; pois os pastos do deserto estão brotando, pois a árvore dá o seu fruto. A figueira e a videira dão a sua força.
22Nebojtež se zvířátka polí mých; neboť se zotaví pastviska na poušti, a stromoví přinese ovoce své, fík i vinný kmen vydadí moc svou.
23“Alegrem-se, pois, filhos de Sião, e regozijem-se no SENHOR, o seu Deus; pois ele lhes dá a chuva temporã na justa medida, e faz descer a chuva para vocês, a chuva temporã e a chuva serôdia, como antes.
23I vy, synové Sionští, plésejte a veselte se v Hospodinu Bohu vašem; nebo vám dá déšť příhodný, a sešle vám déšť hojný, podzimní i jarní, v čas.
24As eiras se encherão de trigo, e os lagares transbordarão de vinho novo e azeite.
24I budou naplněny stodoly obilím, a oplývati budou presové mstem a olejem.
25Eu lhes restituirei os anos que o gafanhoto migratório comeu, o grande gafanhoto, o gafanhoto saltador e a lagarta, o meu grande exército, que enviei contra vocês.
25A tak nahradím vám léta, kteráž sežraly kobylky, brouci, chroustové a housenky, vojsko mé veliké, kteréž jsem posílal na vás.
26Vocês terão muito o que comer e se fartarão, e louvarão o nome do SENHOR, o seu Deus, que tem lidado maravilhosamente com vocês; e o meu povo nunca mais será envergonhado.
26Budete zajisté míti co jísti, a nasyceni jsouce, chváliti budete jméno Hospodina Boha svého, kterýž učinil s vámi divné věci, aniž zahanben bude lid můj na věky.
27Vocês saberão que eu estou no meio de Israel, e que eu sou o SENHOR, o seu Deus, e não há outro; e o meu povo nunca mais será envergonhado.
27A poznáte, že já jsem u prostřed Izraele, a že já Hospodin jsem Bohem vaším, a že není žádného jiného; neboť nebude zahanben lid můj na věky.
28“Acontecerá depois disso, que derramarei o meu Espírito sobre toda a carne; e os seus filhos e as suas filhas profetizarão. Os seus velhos sonharão sonhos. Os seus jovens terão visões.
28I stane se potom, že vyleji Ducha svého na všeliké tělo, a budou prorokovati synové vaši i dcery vaše; starci vaši sny mívati budou, mládenci vaši vidění vídati budou.
29E também sobre os servos e sobre as servas naqueles dias, derramarei o meu Espírito.
29Nýbrž i na služebníky a na služebnice v těch dnech vyleji Ducha svého,
30Mostrarei maravilhas nos céus e na terra: sangue, fogo e colunas de fumaça.
30A ukáži zázraky na nebi i na zemi, krev a oheň a sloupy dymové.
31O sol se converterá em trevas, e a lua em sangue, antes que venha o grande e terrível dia do SENHOR.
31Slunce obrátí se v tmu a měsíc v krev, prvé než přijde den Hospodinův veliký a hrozný,
32Acontecerá que todo aquele que invocar o nome do SENHOR será salvo; pois no monte Sião e em Jerusalém haverá os que escapem, como o SENHOR disse, e entre os sobreviventes, aqueles a quem o SENHOR chamar.
32A však stane se, že kdož by koli vzýval jméno Hospodinovo, vysvobozen bude; nebo na hoře Sion a v Jeruzalémě bude vysvobození, jakož pověděl Hospodin, totiž v ostatcích, kterýchž povolá Hospodin.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.