Jeremias 31
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
Kralice Bible (1613)
1“Naquele tempo”, diz o SENHOR, “serei o Deus de todas as famílias de Israel, e eles serão o meu povo.”
1Toho času, dí Hospodin, budu Bohem všech čeledí Izraelových, a oni budou mým lidem.
2O SENHOR diz: “O povo que sobreviveu à espada encontrou favor no deserto; o próprio Israel, quando eu fui dar-lhe descanso.”
2Takto praví Hospodin: Lid z těch pozůstalých po meči nalezl milost na poušti, když jsem chodil před ním, abych odpočinutí způsobil Izraelovi.
3O SENHOR me apareceu no passado, dizendo: “Sim, eu amei você com um amor eterno. Portanto, eu a atraí com bondade.
3Za starodávnať se mi ukazoval Hospodin. I však milováním věčným miluji tě, pročež ustavičně činím tobě milosrdenství.
4Eu a edificarei novamente, e você será edificada, ó virgem de Israel. Você será novamente adornada com os seus tamborins, e sairá nas danças dos que se alegram.
4Ještě vždy vzdělávati tě budu, a vzdělána budeš, panno Izraelská; ještě se obveselovati budeš bubny svými, a vycházeti s houfem plésajících.
5Novamente você plantará vinhas nos montes de Samaria. Os plantadores plantarão, e desfrutarão dos seus frutos.
5Ještě štěpovati budeš vinice v horách Samařských, štěpovati budou štěpaři i jísti.
6Pois haverá um dia em que os vigias nas colinas de Efraim clamarão: 'Levantem-se! Vamos subir a Sião, ao SENHOR, nosso Deus.'”
6Nebo nastane den, v němž volati budou strážní na hoře Efraimově: Vstaňte a vstupme na Sion k Hospodinu Bohu svému.
7Pois assim diz o SENHOR: “Cantem com alegria por Jacó, e gritem pelo chefe das nações. Proclamem, louvem e digam: 'SENHOR, salva o teu povo, o remanescente de Israel!'
7Takto zajisté praví Hospodin: Prozpěvujte Jákobovi o věcech veselých, prokřikujte zjevně před těmi národy; dejte se slyšeti, chválu vzdávejte, a rcete: Vysvoboď, Hospodine, ostatek lidu svého Izraelského.
8Eis que eu os trarei da terra do norte, e os reunirei das extremidades da terra, junto com os cegos e os coxos, a mulher grávida e a que está em trabalho de parto juntas. Eles retornarão como uma grande multidão.
8Aj, já přivedu je z země půlnoční, a shromáždím je ze všech stran země, s nimi spolu slepého i kulhavého, těhotnou i rodící; shromáždění veliké sem se navrátí.
9Eles virão com choro. Eu os guiarei com súplicas. Eu os farei andar junto a correntes de águas, por um caminho reto no qual não tropeçarão; pois eu sou um pai para Israel. Efraim é o meu primogênito.
9Kteréžto s pláčem jdoucí a s pokornými modlitbami zase přivedu, a povedu je podlé tekutých vod cestou přímou, na níž by se nepoklesli; neboť jsem Izraelův otec, a Efraim jest prvorozený můj.
10“Ouçam a palavra do SENHOR, ó nações, e anunciem-na nas ilhas distantes. Digam: 'Aquele que espalhou Israel o reunirá, e o guardará, como um pastor faz com o seu rebanho.'
10Slyšte slovo Hospodinovo, ó národové, a zvěstujte na ostrovích dalekých, a rcete: Ten, kterýž rozptýlil Izraele, shromáždí jej, a ostříhati ho bude jako pastýř stáda svého.
11Pois o SENHOR resgatou Jacó, e o redimiu da mão daquele que era mais forte do que ele.
11Neboť vykoupil Hospodin Jákoba, protož vysvobodí jej z ruky toho, kterýž silnější jest nad něj.
12Eles virão e cantarão nas alturas de Sião, e afluirão para a bondade do SENHOR, para o cereal, para o vinho novo, para o azeite, e para as crias do rebanho e do gado. A alma deles será como um jardim regado. Eles não se entristecerão nunca mais.
12I přijdou, a prozpěvovati budou na výsosti Siona, a pohrnou se k dobrotě Hospodinově s obilím, a s vínem, a s olejem, a s plodem skotů a bravů, duše pak jejich bude podobná zahradě svlažené, a nebudouť se rmoutiti více.
13Então a virgem se alegrará na dança, os jovens e os velhos juntos; pois transformarei o seu pranto em alegria, e os consolarei, e farei com que se alegrem em vez de sua tristeza.
13Tehdáž veseliti se bude panna s plésáním, a mládenci i starci spolu; obrátím zajisté kvílení jejich v radost, a potěším jich, a obveselím je po zámutku jejich.
14Saciarei a alma dos sacerdotes com fartura, e o meu povo se satisfará com a minha bondade”, diz o SENHOR.
14Rozvlažím i duši kněží tukem, a lid můj dobroty mé nasytí se, dí Hospodin.
15O SENHOR diz: “Ouve-se uma voz em Ramá, lamentação e choro amargo, Raquel chorando por seus filhos. Ela recusa ser consolada por seus filhos, porque eles já não existem.”
15Takto praví Hospodin: Hlas v Ráma slyšán jest, naříkání a pláč přehořký. Ráchel plačeci synů svých, nedala se potěšiti po synech svých, proto že žádného není.
16O SENHOR diz: “Contenha a sua voz do choro, e os seus olhos das lágrimas, pois o seu trabalho será recompensado”, diz o SENHOR. “Eles voltarão da terra do inimigo.
16Takto praví Hospodin: Zdrž hlas svůj od pláče, a oči své od slz, nebo budeš míti mzdu za práci svou, praví Hospodin, že se navrátí z země nepřátelské.
17Há esperança para o seu futuro”, diz o SENHOR. “Os seus filhos voltarão para o seu próprio território.
17Jest, pravím, čáka, žeť se potom, dí Hospodin, navrátí synové do svého kraje.
18“Certamente ouvi Efraim se lamentando assim: 'Você me castigou, e eu fui castigado, como um bezerro não domado. Restaura-me, e serei restaurado, pois você é o SENHOR, meu Deus.
18V pravdě slyším Efraima, an sobě stýště, pravě: Trestals mne, abych strestán byl jako telátko neupřáhané; obrať mne, abych obrácen byl, ty jsi zajisté, Hospodine, Bůh můj.
19Certamente, depois que voltei, eu me arrependi. Depois que fui instruído, bati na minha coxa. Fiquei envergonhado, sim, até mesmo humilhado, porque suportei a desonra da minha juventude.'
19Nebo po obrácení svém pokání činiti budu, a když mi k známosti sebe poslouženo bude, udeřím se v bedra. Stydímť se, anobrž i pýřím, že snáším útržku dětinství svého.
20Efraim é o meu filho querido? Ele é um filho amado? Pois, por mais que eu fale contra ele, ainda me lembro dele com carinho. Portanto, o meu coração anseia por ele. Certamente terei misericórdia dele”, diz o SENHOR.
20Zdali Efraim jest mým synem milým, aneb dítě velmi milostné? A však jakž jsem mluvil proti němu, ustavičně se vždy na něj rozpomínám. Pročež pohybují se vnitřnosti mé příčinou jeho; jistě žeť se slituji nad ním, dí Hospodin.
21“Coloque sinais na estrada. Faça marcos de orientação. Preste atenção na rodovia, o mesmo caminho por onde você foi. Volte, virgem de Israel. Volte para estas suas cidades.
21Nastavěj sobě pamětných znamení, naklaď sobě hromad kamení, pamatuj na tu silnici a cestu, kterouž jsi šla; navrať se, panno Izraelská, navrať se k městům svým těmto.
22Até quando você andará de um lado para outro, filha rebelde? Pois o SENHOR criou uma coisa nova na terra: uma mulher cercará um homem.”
22Dokudž se toulati budeš, ó dcero zpurná? Neboť učiní Hospodin novou věc na zemi: Žena bude vůkol obcházeti muže.
23O SENHOR dos Exércitos, o Deus de Israel, diz: “Mais uma vez eles usarão estas palavras na terra de Judá e em suas cidades, quando eu reverter o seu cativeiro: 'O SENHOR abençoe você, habitação de justiça, monte de santidade.'
23Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Ještěť říkati budou slovo toto v zemi Judově a v městech jeho, když zase přivedu zajaté jejich: Požehnejž tobě Hospodin, ó příbytku spravedlnosti, horo svatosti.
24Judá e todas as suas cidades habitarão ali juntos, os agricultores e os que andam com os rebanhos.
24Nebo osazovati se budou v zemi Judské, ve všech městech jeho spolu oráči, a kteříž zacházejí s stádem.
25Pois eu saciei a alma cansada, e revigorei toda alma entristecida.”
25Rozvlažím zajisté duši ustalou, a všelikou duši truchlou nasytím.
26Nisso eu acordei e olhei; e o meu sono foi doce para mim.
26V tom jsem procítil, a ohlédl se, a ten můj sen byl mi vděčný.
27“Eis que vêm dias”, diz o SENHOR, “em que semearei a casa de Israel e a casa de Judá com semente de homens e com semente de animais.
27Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichžto oseji dům Izraelský a dům Judský semenem lidským a semenem hovad.
28Acontecerá que, assim como vigiei sobre eles para arrancar, despedaçar, derrubar, destruir e afligir, assim vigiarei sobre eles para edificar e plantar”, diz o SENHOR.
28I stane se, že jakož jsem se snažoval, abych je plénil, a bořil, a kazil a hubil, a trápil, tak se snažím, abych je vzdělal a rozsazoval, dí Hospodin.
29“Naqueles dias não dirão mais: “'Os pais comeram uvas verdes, e os dentes dos filhos se embotaram.'
29Těch časů nebudou říkati více: Otcové jedli hrozen trpký, pročež zubové synů laskominy mají,
30Mas cada um morrerá pela sua própria iniquidade. Todo homem que comer as uvas verdes, os seus dentes se embotarão.
30Nýbrž raději: Jeden každý pro nepravost svou umře. Každého člověka, kterýž by jedl hrozen trpký, laskominy míti budou zubové jeho.
31“Eis que vêm dias”, diz o SENHOR, “em que farei uma nova aliança com a casa de Israel e com a casa de Judá,
31Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž učiním s domem Izraelským a s domem Judským smlouvu novou.
32não conforme a aliança que fiz com seus pais, no dia em que os tomei pela mão para tirá-los da terra do Egito, aliança minha que eles quebraram, embora eu fosse um marido para eles”, diz o SENHOR.
32Ne takovou smlouvu, jakouž jsem učinil s otci jejich v ten den, v kterýž jsem je ujal za ruku jejich, abych je vyvedl z země Egyptské. Kteroužto smlouvu mou oni zrušili, a já abych zůstati měl manželem jejich? dí Hospodin.
33“Mas esta é a aliança que farei com a casa de Israel depois daqueles dias”, diz o SENHOR: “Porei a minha lei no seu íntimo, e a escreverei no seu coração. Serei o seu Deus, e eles serão o meu povo.
33Ale tatoť jest smlouva, kterouž učiním s domem Izraelským po těchto dnech, dí Hospodin: Dám zákon svůj do vnitřnosti jejich, a na srdci jejich napíši jej; i budu Bohem jejich, a oni budou mým lidem.
34Eles não ensinarão mais cada um ao seu próximo, e cada um ao seu irmão, dizendo: 'Conheça o SENHOR'; pois todos eles me conhecerão, desde o menor até o maior deles”, diz o SENHOR, “pois perdoarei a sua iniquidade, e não me lembrarei mais do seu pecado.”
34A nebudou učiti více jeden každý bližního svého, a jeden každý bratra svého, říkajíce: Poznejte Hospodina. Všickni zajisté napořád znáti mne budou, od nejmenšího z nich až do největšího z nich, dí Hospodin; milostiv zajisté budu nepravosti jejich, a na hřích jejich nezpomenu více.
35O SENHOR, que dá o sol para ser luz de dia, e as ordenanças da lua e das estrelas para serem luz de noite, que agita o mar, de modo que as suas ondas rugem — o SENHOR dos Exércitos é o seu nome, diz:
35Takto praví Hospodin, kterýž dává slunce za světlo ve dne, zřízení měsíce a hvězd za světlo v noci, kterýž rozděluje moře, a zvučí vlnobití jeho, jehož jméno jest Hospodin zástupů:
36“Se estas ordenanças se afastarem de diante de mim”, diz o SENHOR, “então a descendência de Israel também deixará de ser uma nação diante de mim para sempre.”
36Jestliže se pohnou ta nařízení před oblíčejem mým, dí Hospodin, takéť símě Izraelovo přestane býti národem před oblíčejem mým po všecky dny.
37O SENHOR diz: “Se os céus lá em cima puderem ser medidos, e os fundamentos da terra cá embaixo puderem ser sondados, então eu também rejeitarei toda a descendência de Israel por tudo o que eles fizeram”, diz o SENHOR.
37Takto praví Hospodin: Budou-li moci býti změřena nebesa zhůru, a vyhledáni základové země dolů, takéť já zavrhu docela símě Izraelovo pro všecko to, což činili, dí Hospodin.
38“Eis que vêm dias”, diz o SENHOR, “em que a cidade será edificada para o SENHOR, desde a torre de Hananeel até a porta da esquina.
38Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž vystaveno bude město toto Hospodinu, od věže Chananeel až k bráně úhlu.
39A linha de medir se estenderá mais adiante, direto até a colina de Garebe, e virará em direção a Goa.
39A půjde ještě šňůra měřící naproti ní, ku pahrbku Gareb, a přitočí se k Gou.
40Todo o vale dos cadáveres e das cinzas, e todos os campos até o ribeiro de Cedrom, até a esquina da porta dos cavalos em direção ao leste, serão santos para o SENHOR. Não será mais arrancada nem derrubada para sempre.”
40A všecko údolí těl mrtvých a popela, i všecko to pole až ku potoku Cedron, až k úhlu brány východní koňské posvěcené bude Hospodinu; nebudeť pléněno, ani kaženo více na věky.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.