Gênesis 29
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
Kralice Bible (1613)
1Então Jacó seguiu sua jornada, e chegou à terra dos filhos do oriente.
1Tedy Jákob vstav, odšel do země východní.
2Ele olhou, e viu um poço no campo, e viu três rebanhos de ovelhas deitados ali perto dele. Pois daquele poço eles davam de beber aos rebanhos. A pedra sobre a boca do poço era grande.
2A pohleděv, uzřel studnici v poli a tři stáda ovcí, ana se složila při ní; nebo z té studnice napájeli stáda; a kámen veliký byl navrchu studnice.
3Ali todos os rebanhos se reuniam. Eles rolavam a pedra da boca do poço, davam de beber às ovelhas, e colocavam a pedra de volta no seu lugar sobre a boca do poço.
3Shánívána pak tam bývala všecka stáda, a teprv odvalovali kámen ten od vrchu té studnice, a napájeli dobytky; potom zas přivalovali kámen na vrch studnice, na místo jeho.
4Jacó lhes disse: “Meus irmãos, de onde vocês são?” Eles disseram: “Nós somos de Harã.”
4Tedy řekl jim Jákob: Bratří moji, odkud jste? Kteřížto odpověděli: Jsme z Cháran.
5Ele lhes disse: “Vocês conhecem Labão, filho de Naor?” Eles disseram: “Nós o conhecemos.”
5I řekl jim: Znáte-li Lábana, syna Náchorova? A oni řekli: Známe.
6Ele lhes disse: “Vai tudo bem com ele?” Eles disseram: “Vai tudo bem. Veja, Raquel, sua filha, está chegando com as ovelhas.”
6I dí opět k nim: Dobře-li se má? Odpověděli: Dobře, a aj, Ráchel dcera jeho tamto jde s dobytkem.
7Ele disse: “Vejam, ainda é pleno dia, não é hora de recolher o rebanho. Dêem de beber às ovelhas, e vão apascentá-las.”
7Tedy řekl: Však ještě daleko do večera, aniž ještě čas, aby dobytek byl sehnán; napojte stáda, a jděte, paste.
8Eles disseram: “Não podemos, até que todos os rebanhos estejam reunidos, e rolem a pedra da boca do poço. Então daremos de beber às ovelhas.”
8A oni odpověděli: Nemůžeme, než až se všecka stáda seženou, a odvalen bude kámen od svrchku studnice, abychom napojili ovce.
9Enquanto ele ainda falava com eles, Raquel chegou com as ovelhas de seu pai, pois era ela quem as apascentava.
9Když on ještě mluvil s nimi, přišla k tomu Ráchel s stádem otce svého; neb ona pásla stádo.
10Quando Jacó viu Raquel, filha de Labão, irmão de sua mãe, e as ovelhas de Labão, irmão de sua mãe, Jacó se aproximou, rolou a pedra da boca do poço e deu de beber ao rebanho de Labão, irmão de sua mãe.
10Tedy Jákob uzřev Ráchel, dceru Lábana ujce svého, a stádo jeho, přistoupil a odvalil ten kámen od vrchu studnice, a napojil stádo Lábana ujce svého.
11Jacó beijou Raquel, levantou a sua voz e chorou.
11A políbil Jákob Ráchel, a povýšiv hlasu svého, plakal.
12Jacó contou a Raquel que era parente de seu pai, e que era filho de Rebeca. Ela correu e contou a seu pai.
12Oznámil jí pak byl Jákob, že jest bratr otce jejího, a že jest syn Rebeky; a ona přiběhši, oznámila to otci svému.
13Quando Labão ouviu as notícias de Jacó, filho de sua irmã, ele correu ao encontro de Jacó, o abraçou, o beijou e o levou para sua casa. Jacó contou a Labão todas essas coisas.
13I stalo se, když Lában uslyšel pověst o Jákobovi, synu sestry své, že vyběhl proti němu, a objav ho, políbil, a uvedl do domu svého; on pak vypravoval Lábanovi o všech těch věcech.
14Labão lhe disse: “Certamente você é meu osso e minha carne.” E Jacó ficou com ele durante um mês.
14Jemužto odpověděl Lában: Jistě kost má a tělo mé jsi. I zůstal s ním přes celý měsíc.
15Labão disse a Jacó: “Só porque você é meu parente, deveria me servir de graça? Diga-me, qual será o seu salário?”
15Tedy řekl Lában Jákobovi: Zdali proto, že jsi bratr můj, darmo mi sloužiti budeš? Pověz mi, jaká má býti mzda tvá?
16Labão tinha duas filhas. O nome da mais velha era Lia, e o nome da mais nova era Raquel.
16(Měl pak Lában dvě dcery; jméno starší Lía, a jméno mladší Ráchel.
17Os olhos de Lia eram fracos, mas Raquel era bela de porte e atraente.
17Než Lía měla oči mdlé, ale Ráchel byla pěkné postavy a krásné tváři.
18Jacó amava Raquel. Ele disse: “Eu o servirei por sete anos por Raquel, sua filha mais nova.”
18I miloval Jákob Ráchel.) Řekl tedy: Buduť sloužiti sedm let za Ráchel, dceru tvou mladší.
19Labão disse: “É melhor que eu a dê a você, do que dá-la a outro homem. Fique comigo.”
19Odpověděl Lában: Lépeť jest, abych ji tobě dal, nežli bych ji dal muži jinému; zůstaniž se mnou.
20Jacó serviu sete anos por Raquel. E eles lhe pareceram apenas alguns dias, pelo amor que tinha por ela.
20Takž Jákob sloužil za Ráchel sedm let; a bylo před očima jeho jako něco málo dnů, proto že laskav byl na ni.
21Jacó disse a Labão: “Dê-me a minha mulher, pois os meus dias estão cumpridos, para que eu me deite com ela.”
21Potom řekl Jákob k Lábanovi: Dejž mi ženu mou; nebo vyplněni jsou dnové moji, abych všel k ní.
22Labão reuniu todos os homens do lugar, e fez um banquete.
22Tedy sezval Lában všecky muže místa toho, a učinil hody.
23À noite, ele tomou Lia, sua filha, e a trouxe a Jacó. E ele se deitou com ela.
23U večer pak vzav Líu, dceru svou, uvedl ji k němu; a on všel k ní.
24Labão deu Zilpa, sua serva, à sua filha Lia, para ser sua serva.
24Dal také Lában Zelfu děvku svou Líe, dceři své, za služebnici.
25Pela manhã, eis que era Lia! Ele disse a Labão: “O que é isso que você fez comigo? Eu não o servi por Raquel? Por que então você me enganou?”
25A když bylo ráno, poznal, že jest Lía. I řekl k Lábanovi: Což jsi mi to učinil? Zdaliž jsem za Ráchel nesloužil u tebe? Pročežs mne tedy oklamal?
26Labão disse: “Não se faz assim em nosso lugar, dar a mais nova antes da primogênita.
26Odpověděl Lában: Nebývá toho v kraji našem, aby vdávána byla mladší dříve, než prvorozená.
27Cumpra a semana desta, e nós lhe daremos a outra também, pelo serviço que você me prestará por mais sete anos.”
27Vyplň týden této; dámeť potom i tuto za službu, kterouž sloužiti budeš u mne ještě sedm let jiných.
28Jacó fez assim, e cumpriu a semana dela. Então Labão lhe deu Raquel, sua filha, por mulher.
28I udělal tak Jákob, a vyplnil týden její. Potom dal mu Ráchel dceru svou za manželku.
29Labão deu Bila, sua serva, à sua filha Raquel, para ser sua serva.
29Dal také Lában Ráchel, dceři své, Bálu, děvku svou za služebnici.
30Ele se deitou também com Raquel, e amou mais a Raquel do que a Lia, e o serviu por mais sete anos.
30Tedy všel také k Ráchel, a miloval ji více než Líu; i sloužil u něho ještě sedm let jiných.
31O SENHOR viu que Lia era desprezada, e abriu o seu ventre, mas Raquel era estéril.
31Vida pak Hospodin, že Lía nemá lásky, otevřel život její; a Ráchel nechal neplodné.
32Lia concebeu, e deu à luz um filho, e o chamou de Rúben. Pois ela disse: “Porque o SENHOR olhou para a minha aflição; por isso agora meu marido me amará.”
32Tedy počala Lía a porodila syna, a nazvala jméno jeho Ruben; nebo řekla: Jistě viděl Hospodin trápení mé; jižť nyní milovati mne bude muž můj.
33Ela concebeu novamente, e deu à luz um filho, e disse: “Porque o SENHOR ouviu que eu sou desprezada, ele me deu também este filho.” E ela o chamou de Simeão.
33I počala opět a porodila syna, a řekla: Jistě uslyšel Hospodin, že jsem v nenávisti, protož dal mi i tohoto. A nazvala jméno jeho Simeon.
34Ela concebeu novamente, e deu à luz um filho. Ela disse: “Agora, desta vez, meu marido se unirá a mim, porque lhe dei à luz três filhos.” Por isso ele foi chamado de Levi.
34A opět počala a porodila syna, a řekla: Již nyní připojí se ke mně muž můj, nebo jsem mu porodila tři syny. Z té příčiny nazváno jest jméno jeho Léví.
35Ela concebeu novamente, e deu à luz um filho. Ela disse: “Desta vez eu louvarei ao SENHOR.” Por isso ela o chamou de Judá. Então ela parou de ter filhos.
35I počala ještě a porodila syna, a řekla: Již nyní chváliti budu Hospodina. Pročež nazvala jméno jeho Juda; i přestala roditi.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.