Ezequiel 9
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
Kralice Bible (1613)
1Então ele gritou aos meus ouvidos com grande voz, dizendo: “Façam com que os encarregados da cidade se aproximem, cada homem com a sua arma de destruição na mão.”
1Potom zavolal hlasem velikým, tak že jsem slyšel, řka: Přistupte hejtmané k tomuto městu, a jeden každý s zbrojí svou hubící v ruce své.
2Eis que seis homens vieram do caminho da porta superior, que fica para o norte, cada homem com a sua arma de extermínio na mão. Um homem no meio deles estava vestido de linho, com um tinteiro de escrivão ao seu lado. Eles entraram e ficaram ao lado do altar de bronze.
2A aj, šest mužů přišlo cestou k bráně hořejší, kteráž patří na půlnoci, maje každý zbroj svou rozrážející v ruce své. Muž pak jeden byl u prostřed nich, oděný rouchem lněným, a kalamář písařský při bedrách jeho; a přišedše, stáli u oltáře měděného.
3A glória do Deus de Israel subiu do querubim, sobre o qual estava, para a soleira do templo; e ele chamou o homem vestido de linho, que tinha o tinteiro de escrivão ao seu lado.
3Sláva pak Boha Izraelského sstoupila byla s cherubína, na kterémž byla, k prahu domu, a zvolala na muže toho oděného rouchem lněným, při jehož bedrách byl kalamář písařský.
4O SENHOR disse a ele: “Passe pelo meio da cidade, pelo meio de Jerusalém, e coloque uma marca na testa dos homens que suspiram e que choram por causa de todas as abominações que se cometem no meio dela.”
4I řekl jemu Hospodin: Přejdi prostředkem města, prostředkem Jeruzaléma, a znamenej znamením na čelích muže ty, kteříž vzdychají a naříkají nade všemi ohavnostmi dějícími se u prostřed něho.
5Aos outros ele disse, de modo que eu ouvisse: “Passem pela cidade atrás dele, e ataquem. Não deixem que os seus olhos poupem ninguém, nem tenham piedade.
5Oněmno pak řekl tak, že jsem slyšel: Projděte skrze město za ním, a bíte; neodpouštějž oko vaše, aniž se slitovávejte.
6Matem totalmente os velhos, os jovens, as virgens, as crianças e as mulheres; mas não se aproximem de ninguém que tenha a marca. Comecem pelo meu santuário.” Então eles começaram pelos anciãos que estavam diante do templo.
6Starce, mládence i pannu, maličké i ženy mordujte do vyhubení, ale ke všelikému muži, na němž by bylo znamení, nepřistupujte, a od svatyně mé počněte. Takž začali od mužů těch starších, kteříž byli před chrámem.
7Ele lhes disse: “Profanem o templo, e encham os pátios com os mortos. Saiam!” Eles saíram, e feriram as pessoas na cidade.
7(Nebo jim byl řekl: Poškvrňte domu, a naplňte síně zbitými. Jdětež.) A vyšedše, bili v městě.
8Enquanto eles matavam, e eu fiquei sozinho, caí com o rosto em terra, clamei e disse: “Ah, Senhor DEUS! O Senhor destruirá todo o remanescente de Israel ao derramar a sua ira sobre Jerusalém?”
8I stalo se, když je bili, a já pozůstal, že jsem padl na tvář svou, a zvolal jsem, řka: Ach, Panovníče Hospodine, zdaliž zahubíš všecken ostatek Izraelský, vylévaje prchlivost svou na Jeruzalém?
9Então ele me disse: “A iniquidade da casa de Israel e de Judá é extremamente grande, a terra está cheia de sangue, e a cidade cheia de perversão; pois eles dizem: ‘O SENHOR abandonou a terra, e o SENHOR não vê.’
9I řekl mi: Nepravost domu Izraelského a Judského veliká jest velmi velice, a naplněna jest země mordy, a město plné jest převrácenců. Nebo říkali: Opustil Hospodin zemi tuto, a Hospodin nikoli nevidí nás.
10Quanto a mim, os meus olhos não pouparão ninguém, nem terei piedade, mas farei recair a conduta deles sobre a sua própria cabeça.”
10Protož já také cestu jejich na hlavu jejich obrátím; neodpustí oko mé, aniž se slituji.
11Eis que o homem vestido de linho, que tinha o tinteiro ao seu lado, trouxe o relatório, dizendo: “Fiz conforme o Senhor me ordenou.”
11A aj, muž oděný rouchem lněným, při jehož bedrách byl kalamář, oznámil to, řka: Učinil jsem, jakž jsi mi rozkázal.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.