Êxodo
Chapter 9
Bíblia Portuguesa Mundia…
vs Kralice Bible (1613)
Aa
Text size
Line width
Verse numbers
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
Kralice Bible (1613)
1Então o SENHOR disse a Moisés: “Vá ao faraó e diga-lhe: 'Assim diz o SENHOR, o Deus dos hebreus: “Deixe o meu povo ir, para que me sirva.
1Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vejdi k Faraonovi, a mluv k němu: Takto praví Hospodin, Bůh Hebrejský: Propusť lid můj, ať mi slouží.
2Pois, se você se recusar a deixá-los ir e continuar a retê-los,
2Pakli nebudeš chtíti propustiti, než předce držeti je budeš:
3eis que a mão do SENHOR estará sobre os seus animais que estão no campo, sobre os cavalos, sobre os jumentos, sobre os camelos, sobre o gado e sobre as ovelhas, com uma praga muito terrível.
3Aj, ruka Hospodinova bude na dobytku tvém, kterýž jest na poli, na koních, na oslích, na velbloudích, na volích a na ovcech, mor těžký velmi.
4O SENHOR fará distinção entre os animais de Israel e os animais do Egito; e nada morrerá de tudo o que pertence aos filhos de Israel.”'”
4A učiní Hospodin rozdíl mezi dobytky Izraelských a mezi dobytky Egyptských, aby nic neumřelo ze všeho, což jest synů Izraelských.
5O SENHOR marcou um tempo determinado, dizendo: “Amanhã o SENHOR fará isso na terra.”
5A uložil Hospodin čas jistý, řka: Zítra učiní Hospodin věc takovou na zemi.
6O SENHOR fez isso no dia seguinte; e todos os animais do Egito morreram, mas dos animais dos filhos de Israel, nem um sequer morreu.
6I učinil Hospodin tu věc na zejtří, a pomřel všecken dobytek Egyptským; z dobytku pak synů Izraelských ani jedno neumřelo.
7O faraó mandou verificar e viu que não havia morrido nem um sequer dos animais dos israelitas. Mas o coração do faraó estava obstinado, e ele não deixou o povo ir.
7I poslal Farao, a aj, neumřelo z dobytků Izraelských ani jedno. Ale obtíženo jest srdce Faraonovo, a nepropustil lidu.
8O SENHOR disse a Moisés e a Arão: “Peguem punhados de cinzas de uma fornalha, e que Moisés as espalhe para o céu na presença do faraó.
8I řekl Hospodin Mojžíšovi a Aronovi: Vezměte sobě plné hrsti své popela z peci, a ať jej sype Mojžíš k nebi před očima Faraonovýma.
9Elas se tornarão em pó fino sobre toda a terra do Egito, e causarão tumores que se arrebentarão em úlceras nos homens e nos animais, por toda a terra do Egito.”
9I obrátí se v prach po vší zemi Egyptské, a budou z něho na lidech i na hovadech vředové prýštící se neštovicemi po vší zemi Egyptské.
10Eles pegaram cinzas da fornalha e se apresentaram diante do faraó; Moisés as espalhou para o céu, e elas causaram tumores que se arrebentaram em úlceras nos homens e nos animais.
10Nabravše tedy popela z peci, stáli před Faraonem, a sypal jej Mojžíš k nebi. I byli vředové plní neštovic, prýštící se na lidech i na hovadech.
11Os magos não podiam permanecer diante de Moisés por causa dos tumores, pois os tumores estavam nos magos e em todos os egípcios.
11Aniž mohli čarodějníci státi před Mojžíšem pro vředy; nebo byli vředové na čarodějnících i na všech Egyptských.
12O SENHOR endureceu o coração do faraó, e ele não lhes deu ouvidos, como o SENHOR tinha dito a Moisés.
12I zsilil Hospodin srdce Faraonovo, a neposlechl jich, tak jakž byl mluvil Hospodin k Mojžíšovi.
13O SENHOR disse a Moisés: “Levante-se de manhã cedo, apresente-se diante do faraó e diga-lhe: 'Assim diz o SENHOR, o Deus dos hebreus: “Deixe o meu povo ir, para que me sirva.
13Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vstana ráno, postav se před Faraonem, a rci k němu: Takto praví Hospodin, Bůh Hebrejský: Propusť lid můj, ať mi slouží.
14Pois desta vez enviarei todas as minhas pragas contra o seu coração, contra os seus oficiais e contra o seu povo; para que você saiba que não há ninguém como eu em toda a terra.
14Nebo já teď již pošli všecky rány své na srdce tvé, i na služebníky tvé a na lid tvůj, abys věděl, žeť není podobného mně na vší zemi.
15Pois agora eu poderia ter estendido a minha mão e ferido você e o seu povo com uma praga, e você teria sido eliminado da terra;
15Nebo nyní, když jsem vztáhl ruku svou, byl bych tebe také ranil i lid tvůj morem tím; a tak bys byl vyhlazen z země.
16mas, na verdade, por esta razão eu o mantive de pé: para mostrar a você o meu poder, e para que o meu nome seja anunciado em toda a terra,
16Ale však proto jsem tě zachoval, abych ukázal na tobě moc svou, a aby vypravovali jméno mé na vší zemi.
17porque você ainda se exalta contra o meu povo, não o deixando ir.
17Ještě ty pozdvihuješ se proti lidu mému, nechtěje ho propustiti?
18Eis que amanhã, por volta desta hora, farei chover um granizo muito terrível, como nunca houve no Egito desde o dia em que foi fundado até agora.
18Aj, já dštíti budu zítra v tentýž čas krupobitím těžkým náramně, jakéhož nebylo v Egyptě od toho dne, jakž založen jest, až do tohoto času.
19Agora, portanto, mande recolher a um abrigo os seus animais e tudo o que você tem no campo. O granizo cairá sobre todo homem e animal que for encontrado no campo e não for recolhido em casa, e eles morrerão.”'”
19Protož nyní pošli, shromažď dobytek svůj a cokoli máš na poli. Na všecky lidi i hovada, kteráž by nalezena byla na poli, a nebyla by shromážděna do domu, spadne krupobití, a pomrou.
20Aqueles que temeram a palavra do SENHOR entre os servos do faraó fizeram os seus servos e os seus animais fugirem para as casas.
20Kdo tedy z služebníků Faraonových ulekl se slova Hospodinova, svolal hbitě služebníky své i dobytek svůj do domu.
21Mas quem não respeitou a palavra do SENHOR deixou os seus servos e os seus animais no campo.
21Ale kdož nepřiložil srdce svého k slovu Hospodinovu, nechal služebníků svých a dobytka svého na poli.
22O SENHOR disse a Moisés: “Estenda a mão para o céu, para que caia granizo em toda a terra do Egito, sobre os homens, sobre os animais e sobre toda a vegetação do campo, por toda a terra do Egito.”
22I řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou k nebi, ať jest krupobití po vší zemi Egyptské, na lidi i na hovada i na všelikou bylinu polní v zemi Egyptské.
23Moisés estendeu a sua vara para os céus, e o SENHOR enviou trovões e granizo; e raios caíram sobre a terra. O SENHOR fez chover granizo sobre a terra do Egito.
23Tedy vztáhl Mojžíš hůl svou k nebi, a Hospodin vydal hřímání a krupobití. I sstoupil oheň na zem, a dštil Hospodin krupobitím na zemi Egyptskou.
24Assim, houve um granizo muito severo, e raios misturados com o granizo, como nunca houve em toda a terra do Egito desde que se tornou uma nação.
24I bylo krupobití a oheň smíšený s krupobitím těžký velmi, jakéhož nebylo nikdy ve vší zemi Egyptské, jakž v ní bydliti lidé začali.
25O granizo atingiu, em toda a terra do Egito, tudo o que estava no campo, tanto homens quanto animais; o granizo também atingiu toda a vegetação do campo e quebrou todas as árvores do campo.
25I ztloukly kroupy po vší zemi Egyptské, cožkoli bylo na poli od člověka až do hovada; všecku také bylinu polní potloukly kroupy, i všecko stromoví na poli zpřerážely.
26Somente na terra de Gósen, onde estavam os filhos de Israel, não houve granizo.
26Toliko v zemi Gesen, v níž byli synové Izraelští, nebylo krupobití.
27O faraó mandou chamar Moisés e Arão, e lhes disse: “Desta vez eu pequei. O SENHOR é justo, e eu e o meu povo somos ímpios.
27Poslav tedy Farao, povolal Mojžíše a Arona a řekl jim: Zhřešil jsem i nyní. Hospodinť jest spravedlivý, ale já a lid můj bezbožní jsme.
28Orem ao SENHOR; pois já bastam os fortes trovões e o granizo. Eu os deixarei ir, e vocês não ficarão mais aqui.”
28Modlte se Hospodinu, (nebo dosti jest), ať není hřímání Božího a krupobití. Tedy propustím vás, aniž déle zůstávati budete.
29Moisés lhe disse: “Assim que eu sair da cidade, estenderei as minhas mãos ao SENHOR. Os trovões cessarão, e não haverá mais granizo; para que você saiba que a terra é do SENHOR.
29I řekl jemu Mojžíš: Když vyjdu ven z města, rozprostru ruce své k Hospodinu, a hřímání přestane, i krupobití více nebude, abys poznal, že Hospodinova jest země.
30Mas, quanto a você e aos seus servos, eu sei que ainda não temem ao SENHOR Deus.”
30Ale vím, že ani ty, ani služebníci tvoji ještě se nebudete báti tváři Hospodina Boha.
31O linho e a cevada foram atingidos, pois a cevada estava madura e o linho estava em flor.
31I potlučen jest len a ječmen; nebo ječmen se byl vymetal, len také byl v hlávkách.
32Mas o trigo e o centeio não foram atingidos, pois ainda não haviam crescido.
32Ale pšenice a špalda nebyla ztlučena, nebo pozdní byla.
33Moisés saiu da cidade, afastando-se do faraó, e estendeu as suas mãos ao SENHOR; e os trovões e o granizo cessaram, e a chuva não caiu mais sobre a terra.
33Tedy Mojžíš vyšed od Faraona z města, rozprostřel ruce své k Hospodinu. I přestalo hřímání a krupobití, a ani déšť nelil se na zemi.
34Quando o faraó viu que a chuva, o granizo e os trovões haviam cessado, ele pecou ainda mais, e endureceu o seu coração, ele e os seus servos.
34Uzřev pak Farao, že přestal déšť a krupobití a hřímání, opět hřešil; a více obtížil srdce své, on i služebníci jeho.
35O coração do faraó se endureceu, e ele não deixou os filhos de Israel irem, assim como o SENHOR tinha dito por meio de Moisés.
35I zsililo se srdce Faraonovo, a nepropustil synů Izraelských, tak jakž byl mluvil Hospodin skrze Mojžíše.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.