Atos 23
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
Kralice Bible (1613)
1Paulo olhou firmemente para o Sinédrio, disse: “Irmãos, tenho vivido diante de Deus com toda a boa consciência até o dia de hoje.”
1Tedy Pavel, pohleděv pilně na to shromáždění, řekl: Muži bratří, já všelijak s dobrým svědomím sloužil jsem Bohu až do dnešního dne.
2O sumo sacerdote, Ananias, ordenou aos que estavam perto dele que lhe batessem na boca.
2Tedy nejvyšší kněz Ananiáš kázal těm, kteříž tu stáli, aby jej bili v ústa.
3Então Paulo lhe disse: “Deus te ferirá, parede branqueada! Você está aí sentado para me julgar segundo a lei, e contra a lei manda que me batam?”
3Pavel pak řekl jemu: Budeť tebe bíti Bůh, stěno zbílená. A ty sedíš, soudě mne vedle Zákona, a proti Zákonu velíš mne bíti.
4Os que estavam perto disseram: “Você está insultando o sumo sacerdote de Deus?”
4A někteří stojíce tu řekli: Nejvyššímu knězi Božímu zlořečíš?
5Paulo disse: “Eu não sabia, irmãos, que ele era o sumo sacerdote. Pois está escrito: ‘Não falarás mal de um governante do teu povo.’”
5I řekl Pavel: Nevědělť jsem, bratří, byť nejvyšším knězem byl; psánoť jest zajisté: Knížeti lidu svého nebudeš zlořečiti.
6Mas quando Paulo percebeu que uma parte era de saduceus e a outra de fariseus, ele clamou no sinédrio: “Homens e irmãos, eu sou fariseu, filho de fariseus. É por causa da esperança e da ressurreição dos mortos que estou sendo julgado!”
6A věda Pavel, že tu byla jedna strana saduceů a druhá farizeů, zvolal v radě: Muži bratří, já jsem farizeus, syn farizeův; pro naději a z mrtvých vstání já tuto k soudu stojím.
7Quando ele disse isso, surgiu uma discussão entre os fariseus e saduceus, e a multidão se dividiu.
7A když on to promluvil, stal se rozbroj mezi farizei a saducei, a rozdvojilo se množství.
8Pois os saduceus dizem que não há ressurreição, nem anjo, nem espírito; mas os fariseus confessam todas essas coisas.
8Nebo saduceové tak praví, že není vzkříšení, ani anděla, ani ducha, ale farizeové obé to vyznávají.
9Surgiu um grande clamor, e alguns dos escribas do partido dos fariseus se levantaram e começaram a discutir, dizendo: “Não achamos nenhum mal neste homem. E se um espírito ou anjo falou com ele? Não lutemos contra Deus!”
9I stal se křik veliký. A povstavše učitelé strany farizejské, zastávali ho, řkouce: Nic jsme zlého nenalezli na tomto člověku; protož buď že mluvil jemu duch neb anděl, nebojujme s Bohem.
10Quando surgiu uma grande discussão, o comandante, temendo que Paulo fosse despedaçado por eles, ordenou que os soldados descessem e o tirassem à força do meio deles, levando-o para o quartel.
10A když veliký rozbroj vznikl, obávaje se hejtman, aby Pavel nebyl od nich roztrhán, rozkázal žoldnéřům sjíti dolů a vychvátiti ho z prostředku jejich a vésti do vojska.
11Na noite seguinte, o Senhor se colocou ao lado dele e disse: “Coragem, Paulo! Pois assim como você testemunhou a meu respeito em Jerusalém, assim você deve testemunhar também em Roma.”
11V druhou pak noc ukázav se jemu Pán, řekl: Budiž stálý, Pavle; nebo jakož jsi svědčil o mně v Jeruzalémě, tak musíš svědčiti i v Římě.
12Quando amanheceu, alguns dos judeus se uniram e se comprometeram sob maldição, dizendo que não comeriam nem beberiam até que tivessem matado Paulo.
12A když byl den, sšedše se někteří z Židů, zapřisáhli se s klatbou, řkouce, že nebudou jísti ani píti, až zabijí Pavla.
13Havia mais de quarenta pessoas que tinham feito essa conspiração.
13A bylo jich více než čtyřidceti, kteříž se byli tak spikli.
14Eles foram aos principais sacerdotes e aos anciãos, e disseram: “Nós nos comprometemos sob uma grande maldição a não provar nada até que tenhamos matado Paulo.
14Kteřížto přistoupivše k předním kněžím a k starším, řekli: Prokletím prokleli jsme se, že neokusíme ničehož, dokudž nezabijeme Pavla.
15Agora, portanto, vocês, junto com o sinédrio, informem ao comandante que ele deve trazê-lo a vocês amanhã, como se fossem examinar o caso dele com mais exatidão. Nós estamos prontos para matá-lo antes que ele chegue perto.”
15Protož vy nyní dejte věděti hejtmanu, z jednostejného vší rady svolení, aby jej zítra k vám přivedl, jako byste něco jistšího chtěli zvěděti o jeho věcech; my pak, prve nežliť se k vám přiblíží, hotovi jsme jej zabíti.
16Mas o filho da irmã de Paulo ouviu falar da emboscada, e ele foi, entrou no quartel e contou a Paulo.
16Slyšev pak o těch úkladech, syn sestry Pavlovy odšel, a všel do vojska a pověděl Pavlovi.
17Paulo chamou um dos centuriões e disse: “Leve este jovem ao comandante, pois ele tem algo para lhe contar.”
17Tedy zavolav Pavel k sobě jednoho z setníků, řekl: Doveď mládence tohoto k hejtmanu; neboť má jemu něco povědíti.
18Então ele o tomou, levou-o ao comandante e disse: “Paulo, o prisioneiro, me chamou e pediu que eu trouxesse este jovem a você. Ele tem algo para lhe contar.”
18A on pojav jej, vedl k hejtmanu a řekl jemu: Vězeň Pavel zavolav mne, prosil, abych tohoto mládence přivedl k tobě, že by měl něco mluvit s tebou.
19O comandante levou-o pela mão para um lugar reservado, perguntou-lhe em particular: “O que é que você tem para me contar?”
19I vzav jej hejtman za ruku jeho, a odstoupiv s ním soukromí, otázal se ho: Co jest to, ješto mi máš oznámiti?
20Ele disse: “Os judeus concordaram em pedir a você que leve Paulo amanhã ao sinédrio, como se quisessem investigar o caso dele com mais exatidão.
20Tedy on řekl: Že jsou Židé uložili prositi tebe, abys k nim zítra do rady uvedl Pavla, jako by něco jistšího chtěli vyzvěděti o něm.
21Portanto, não ceda a eles, pois mais de quarenta homens estão de emboscada contra ele, os quais se comprometeram sob maldição a não comer nem beber até que o tenham matado. Agora eles estão prontos, esperando apenas a sua confirmação.”
21Ale ty nepovoluj jim; neboť úklady činí jemu více než čtyřidceti mužů z nich, kteříž se zapřisáhli s klatbou, že nebudou ani jísti, ani píti, až jej zabijí. A jižť jsou hotovi, čekajíce na odpověd od tebe.
22Então o comandante deixou o jovem ir, ordenando-lhe: “Não diga a ninguém que você me revelou estas coisas.”
22Tedy hejtman propustil toho mládence, přikázav: Abys žádnému nepravil, žes mi to oznámil.
23Ele chamou dois dos centuriões e disse: “Preparem duzentos soldados para irem até Cesareia, com setenta cavaleiros e duzentos lanceiros, à terceira hora da noite.”
23A zavolav dvou setníků, řekl jim: Připravte žoldnéřů dvě stě, aby šli až do Cesaree, a jezdců sedmdesáte, a drabantů dvě stě k třetí hodině na noc.
24Ele pediu que providenciassem montarias, para que colocassem Paulo em uma, e o levassem em segurança ao governador Félix.
24I hovada přiveďte, aby vsadíce na ně Pavla, ve zdraví jej dovedli k Felixovi vladaři;
25Ele escreveu uma carta nestes termos:
25Napsav jemu také i list v tento rozum:
26“Cláudio Lísias ao excelentíssimo governador Félix: Saudações.
26Klaudius Lyziáš výbornému vladaři Felixovi vzkazuje pozdravení.
27“Este homem foi preso pelos judeus e estava prestes a ser morto por eles, quando eu cheguei com os soldados e o resgatei, depois de saber que ele era romano.
27Muže tohoto javše Židé, hned zamordovati měli. Kteréhožto já, přispěv s houfem žoldnéřů, vydřel jsem, zvěděv, že jest Říman.
28Desejando saber o motivo pelo qual o acusavam, eu o levei ao sinédrio deles.
28A chtěje zvěděti, z čeho by jej vinili, uvedl jsem ho do rady jejich.
29Descobri que ele era acusado por questões da lei deles, mas que não havia contra ele nenhuma acusação digna de morte ou de prisão.
29I shledal jsem, že na něj žalují o nějaké otázky Zákona jejich a že nemá žádné viny, pro kterouž by byl hoden smrti neb vězení.
30Quando me informaram que os judeus preparavam uma emboscada contra o homem, eu o enviei a você imediatamente, ordenando também aos seus acusadores que apresentem as acusações contra ele diante de você. Saudações.”
30A když mi povědíno o úkladech, kteréž jsou o něm skládali Židé, ihned jsem jej poslal k tobě, přikázav také i žalobníkům jeho, aby, což mají proti němu, oznámili před tebou. Měj se dobře.
31Então os soldados, cumprindo as suas ordens, pegaram Paulo e o levaram de noite para Antipátride.
31Tedy žoldnéři, jakž jim poručeno bylo, pojavše Pavla, přivedli jej v noci do Antipatridy.
32Mas no dia seguinte, deixaram os cavaleiros irem com ele, e voltaram para o quartel.
32A nazejtří, nechavše jízdných, aby s ním jeli, vrátili se do vojska.
33Quando chegaram a Cesareia e entregaram a carta ao governador, também apresentaram Paulo a ele.
33Oni pak přijevše do Cesaree, dali list vladaři, a Pavla také postavili před ním.
34Quando o governador a leu, perguntou de qual província ele era. Quando soube que ele era da Cilícia, disse:
34A přečta list vladař, i otázal se ho, z které by krajiny byl. A zvěděv, že jest z Cilicie,
35“Eu o ouvirei quando os seus acusadores também chegarem.” E ordenou que ele fosse guardado no palácio de Herodes.
35Řekl: Budu tě slyšeti, když tvoji žalobníci také přijdou. I rozkázal ho ostříhati v domě Herodesově.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.