Markuj 13
Kadede Kap (Pohnpeian New Testament and Psalms)
Kralice Bible (1613)
1NI a kotieila jan ni im en kaudok, amen japwilim a tounpadak kan potoan on i: Jaunpadak, kom kotin majani takai o im pukat!
1A když vycházel z chrámu, dí jemu jeden z učedlníků jeho: Mistře, pohleď, kteraké kamení a jaké jest toto stavení!
2A Iejuj kotin japen, majani on i: Koe kilekilan im kalaimun pukat? Jota takai eu pan mi pon eu, me jo pan lokidoki jan.
2Tedy Ježíš odpovídaje, řekl jemu: Vidíš toto tak veliké stavení? Nebudeť ostaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.
3Ari, ni a kotikot pon dol Oliwe jal don im en kaudok, Petruj, o Iakopuj, o Ioanej, o Andreaj, re ap kelep potoan on i:
3A když se posadil na hoře Olivetské proti chrámu, otázali se jeho obzvláštně Petr, Jakub a Jan a Ondřej, řkouce:
4Re kotin majani on kit, iad mepukat pan wiaui o da pan kadapakilene en mepukat karoj a pan pwaida?
4Pověz nám, kdy to bude? A které znamení, když se toto všecko bude plniti?
5Iejuj ap kotin japew irail majani: Kalaka, pwe meamen de kotaue komail!
5Ježíš pak odpovídaje jim, počal praviti: Vizte, aby vás někdo nesvedl.
6Pwe me toto pan kodo ni ad ai, inda: Nai i. Re ap pan kotaueda me toto.
6Neboť mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Já jsem Kristus, a mnohéť svedou.
7O ni omail pan ron mauin o ron en mauin, komail depa majak! Pwe mepukat udan wiaui; a jaikenta imwi.
7Když pak uslyšíte boje a pověst o válkách, nestrachujte se; nebo musí to býti, ale ne ihned konec.
8Pwe wei eu pan u on eu wei o pil wei en nanmarki ko, o jap rerer pan wiaui jili, o lek, o injenjued, mepukat kamoe en patau.
8Povstaneť zajisté národ proti národu a království proti království, a bude zemětřesení po místech, a hladové i bouřky.
9A komail kalaka pein komail! Pwe re pan pan komail la on kapun o jinakoke kan; o komail pan kamekame o wijike don mon monjap o nanmarki kan pweki nai, pwen kadede on irail.
9A toť budou počátkové bolesti. Vy pak šetřte se. Nebo vydávati vás budou na sněmy a do shromáždění; budete biti, a před vladaři a králi stanete pro mne, na svědectví jim.
10O ronamau en kaloki on maj nan jap karoj.
10Ale ve všech národech nejprv musí býti kázáno evangelium.
11A ni arail wa komail la o panla komail, der lamelame maj, me komail pan inda, pil der madamadaua maj. A iei me o, me pan ko on komail ni klok ota, I me komail en inda! Pwe kaidin komail me lokaia a Nen jaraui.
11Když pak vás povedou vyzrazujíce, nestarejte se, co byste mluvili, aniž o to pečlivě přemyšlujte, ale což vám bude dáno v tu hodinu, to mluvte; nebo nejste vy, jenž mluvíte, ale Duch svatý.
12Pwe ol pan panala ri a ol, pwen kamela; o jam na jeri, o jeri ko pan u on jam, in, o pan kare on ir, en kamela.
12Vydáť pak bratr bratra na smrt a otec syna, a povstanou děti proti rodičům, a budou je mordovati.
13Komail ap pan kaliwariwarla pan aramaj karoj pweki ad ai. A me dadaurata lao imwi lel, a pan dorela.
13A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé. Ale kdož setrvá až do konce, tenť spasen bude.
14Ni omail kilan wiawi jued ni kao lapalap, me a pan wiaui waja, me a jo kon on meamen wudok a en dedeki me mimi Iudaa, re en jopo won nan nana ko.
14Když pak uzříte ohavnost zpuštění, o kteréž povědíno jest skrze Daniele proroka, ana stojí, kdež by státi neměla, (kdo čte, rozuměj,) tehdáž ti, kdož jsou v Židovstvu, ať utekou na hory.
15O me mi pon im, depa ko dido nan im; a depa pil pedelon on lole, pwen ki jan meakot.
15A kdož na střeše jest, nesstupuj do domu, ani vcházej, aby co vzal z domu svého.
16O me mi nan jap, depa japaledo ale a likau.
16A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucho své.
17A pan non juede on me lijean o on ir, me kadidi ni ran oko.
17Běda pak těhotným a těm, kteréž krmí v těch dnech.
18Komail kapakapeki, pwe omail japola de wiaui ni anjau en pou.
18Protož modlte se, aby utíkání vaše nebylo v zimě.
19Pwe ni ran oko kainjenjued pan wiaui, me jota due jan ni tapin jappa, ni en Kot a kotin wiada kokodo kokolata.
19Neboť budou ti dnové plní takového soužení, jakéhož nebylo od počátku stvoření, kteréž Bůh stvořil, až dosavad, aniž potom bude.
20Ma Kaun o jota kotin kamotola ran oko, jota uduk, me pan dorela. A pweki me pilipildar akan, me a kotin piladar, iei me a kotin kamoto kila ran oko.
20A byť neukrátil Pán těch dnů, nebyl by spasen žádný člověk. Ale pro vyvolené, kteréž vyvolil, ukrátil těch dnů.
21Ma meamen indai on komail ni anjau o: Kilan, iet et Krijtuj! De ionen! Der kamelele.
21A tehdáž řekl-li by vám kdo: Aj teď jest Kristus, aneb, aj tamto, nevěřte.
22Pwe Krijtuj likam o jaukop likam akai pan koda o re pan kajaleda kilel o manaman, pwen pil kotaue ir, me pilipildar akan ma re kak on.
22Neboť povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a budou činiti divy a zázraky k svedení, by možné bylo, také i vyvolených.
23Komail ari kalaka! Pwe I kop on komail er meakaroj!
23Vy pak šetřte se. Aj, předpověděl jsem vám všecko.
24Ari, ni ran oko murin kain jenjued katipin pan rotala maram pan jolar linan.
24V těch pak dnech, po soužení tom, slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého.
25O uju en lan pan pupedi o kelail en lan akan pan mokimokid.
25A hvězdy nebeské budou padati, a moci, které jsou na nebi, pohnou se.
26Ari, re ap pan kilan Nain aramaj pan kotikot kodo nan dapok ni a rojon melel o ni a linan.
26A tehdážť uzří Syna člověka, an se béře v oblacích s mocí velikou a s slavou.
27A ap pan kadar pajan na tounlan kan, kapokon pena jan pali en lan paieu japwilim a pil pildar akan, jan imwin jappa Iel imwin lan.
27I tehdyť pošle anděly své, a shromáždí vyvolené své ode čtyř větrů, od končin země až do končin nebe.
28Komail en aja karajraj en tuka pik. Ni ra kan ar ponj o pepe pwarado, komail kin aja, me rak korenier.
28Od fíku pak učte se podobenství: Když již ratolest jeho odmladne a vypučí se listí, znáte, že blízko jest léto.
29O pil komail; ni omail kilan wiawia pukat a pan pwaida, komail en aja, me a korendor, a mier pan wanim.
29Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, vězte, že blízko jest a ve dveřích království Boží.
30Melel, I indai on komail: Di wet jota pan imwijokela, lao wiawia pukat pwaida.
30Amen pravím vám, žeť nepomine pokolení toto, až se tyto všecky věci stanou.
31Lan o jappa pan joredi, a ai majan jota pan joredi.
31Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.
32A duen ran o klok jota amen me aja. Tounlan kan, me mi lan, pil jota aja; Na pil jo, Jam eta.
32Ale o tom dni a hodině žádný neví, ani andělé, jenž jsou v nebesích, ani Syn, jediné sám Otec.
33Komail kalaka! Majamajan o kapakap! Pwe komail jaja anjau o!
33Vizte, bděte a modlte se; nebo nevíte, kdy bude ten čas.
34Due aramaj amen, me wia jailok doo, me kidi im a, ap ki on manaman ren a ladu kan, pil ki on karoj ar dodok, ap pil majani on jilepan wanim o, en majmajan.
34Syn člověka zajisté jest jako člověk, kterýž daleko odšel, opustiv dům svůj, a poručiv služebníkům svým vladařství, a jednomu každému práci jeho, vrátnému přikázal, aby bděl.
35lei me komail en majamajaneki, pwe komail jaja anjau, jaumaj en im o a purodo, ma jautik, de ailep en pon, de ni malek kakorot, de ni manjan.
35Protož bděte; nebo nevíte, kdy Pán domu přijde, u večer-li, čili o půlnoci, čili když kohouti zpívají, čili ráno;
36Pwe a depa madanedo, diarada omail mamair.
36Aby snad přijda v nenadále, nenalezl vás, a vy spíte.
37O me I indai on komail, I pil indai on karoj, majamajan!
37A cožť vám pravím, všechněmť pravím: Bděte.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.