Amos Propheta 5
Clementine Vulgate, 1598Translation
Clementine Vulgate, 1598
Kralice Bible (1613)
1[Audite verbum istud, quod ego levo super vos planctum: domus Israël cecidit, et non adjiciet ut resurgat.
1Slyšte slovo toto, kteréž já vynáším proti vám, totiž naříkání nad domem Izraelským.
2Virgo Israël projecta est in terram suam, non est qui suscitet eam.
2Padneť, aniž více povstane panna Izraelská; opuštěna bude v zemi své, nebude žádného, kdo by jí pozdvihl.
3Quia hæc dicit Dominus Deus: Urbs de qua egrediebantur mille, relinquentur in ea centum; et de qua egrediebantur centum, relinquentur in ea decem in domo Israël.
3Nebo takto praví Panovník Hospodin: V městě, z kteréhož vycházelo tisíc, zůstane sto, v tom pak, z kteréhož vycházelo sto, zůstane deset domu Izraelskému.
4Quia hæc dicit Dominus domui Israël: Quærite me, et vivetis.
4Nebo takto praví Hospodin domu Izraelskému: Hledejte mne a živi buďte.
5Et nolite quærere Bethel, et in Galgalam nolite intrare, et in Bersabee non transibitis, quia Galgala captiva ducetur, et Bethel erit inutilis.
5A nehledejte Bethel, aniž choďte do Galgala, a do Bersabé se nesmýkejte; nebo Galgal jistotně se přestěhuje, a Bethel přijde na nic.
6Quærite Dominum, et vivite (ne forte comburatur ut ignis domus Joseph, et devorabit, et non erit qui extinguat Bethel:
6Hledejte Hospodina, (a živi buďte, aby nepronikl jako oheň domu Jozefova, a nesehltil, a nebylo by žádného, kdo by uhasil Bethelské,
7qui convertitis in absinthium judicium, et justitiam in terra relinquitis):
7Kteříž proměňují v pelynek soud, a spravedlnosti na zemi zanechávají),
8facientem Arcturum et Orionem, et convertentem in mane tenebras, et diem in noctem mutantem; qui vocat aquas maris, et effundit eas super faciem terræ; Dominus nomen est ejus:
8Toho, kterýž učinil Kuřátka i Oriona, kterýž proměňuje stín smrti v jitro, a den v temnosti noční, kterýž přivolává vody mořské, a vylévá je na svrchek země, jehož jméno jest Hospodin,
9qui subridet vastitatem super robustum, et depopulationem super potentem affert.
9Kterýž očerstvuje zemdleného proti silnému, tak že zemdlený do pevnosti vchází.
10Odio habuerunt corripientem in porta, et loquentem perfecte abominati sunt.
10Nenávidí trescícího v bráně, a toho, kdož mluví věci pravé, v ohavnosti mají.
11Idcirco, pro eo quod diripiebatis pauperem, et prædam electam tollebatis ab eo, domos quadro lapide ædificabitis, et non habitabitis in eis; vineas plantabis amantissimas, et non bibetis vinum earum.
11A protož, proto že loupíte chudého, a břímě obilé béřete od něho, domů z tesaného kamení nastavěli jste, ale nebudete bydliti v nich; vinic výborných naštěpovali jste, ale nebudete píti vína z nich.
12Quia cognovi multa scelera vestra, et fortia peccata vestra: hostes justi, accipientes munus, et pauperes deprimentes in porta.
12Nebo já vím o mnohých nešlechetnostech vašich a velikých hříších vašich, že trápíte spravedlivého, berouce poctu, a nuzných při v bráně převracíte.
13Ideo prudens in tempore illo tacebit, quia tempus malum est.
13Protož rozumný v ten čas mlčeti musí, nebo čas ten zlý jest.
14Quærite bonum, et non malum, ut vivatis; et erit Dominus Deus exercituum vobiscum, sicut dixistis.
14Hledejte dobrého a ne zlého, abyste živi byli, a budeť tak Hospodin Bůh zástupů s vámi, jakž pravíte.
15Odite malum et diligite bonum, et constituite in porta judicium: si forte misereatur Dominus Deus exercituum reliquiis Joseph.
15Mějte v nenávisti zlé, a milujte dobré, a ustanovte v bráně soud; snad Hospodin Bůh zástupů milost učiní ostatkům Jozefovým.
16Propterea hæc dicit Dominus Deus exercituum, dominator: In omnibus plateis planctus; et in cunctis quæ foris sunt, dicetur: Væ, væ ! et vocabunt agricolam ad luctum, et ad planctum eos qui sciunt plangere.
16Protož takto praví Panovník Hospodin, Bůh zástupů: Po všech ulicích bude kvílení, a na všecky strany zkřiknou: Ouvech, ouvech, a povolají oráče k pláči a kvílení s těmi, kteříž umějí naříkati.
17Et in omnibus vineis erit planctus, quia pertransibo in medio tui, dicit Dominus.]
17Nýbrž i po všech vinicích bude kvílení, když projdu prostředkem tebe, dí Hospodin.
18[Væ desiderantibus diem Domini ! ad quid eam vobis? Dies Domini ista, tenebræ, et non lux.
18Běda těm, kteříž žádají dne Hospodinova. K čemuž jest vám ten den Hospodinův, poněvadž jest tmy a ne světla?
19Quomodo si fugiat vir a facie leonis, et occurrat ei ursus; et ingrediatur domum, et innitatur manu sua super parietem, et mordeat eum coluber.
19Jako když by někdo utíkal před lvem, potkal by se s ním nedvěd; aneb když by všel do domu, a zpolehna rukou svou na stěnu, ušťkl by ho had.
20Numquid non tenebræ dies Domini, et non lux; et caligo, et non splendor in ea?
20Zdali není tmy a ne světla den Hospodinův, v němž není blesku, ale mrákota?
21Odi, et projeci festivitates vestras, et non capiam odorem cœtuum vestrorum.
21Nenávidím, zavrhl jsem svátky vaše, aniž sobě chutnám slavností vašich.
22Quod si obtuleritis mihi holocautomata, et munera vestra, non suscipiam; et vota pinguium vestrorum non respiciam.
22Nebo budete-li mi obětovati zápaly a suché oběti vaše, neoblíbím jich, a na pokojné oběti krmného dobytka vašeho nepopatřím.
23Aufer a me tumultum carminum tuorum; et cantica lyræ tuæ non audiam.
23Odejmi ode mne hluk písní svých, ani hudby louten vašich nechci poslouchati.
24Et revelabitur quasi aqua judicium, et justitia quasi torrens fortis.
24Ale povalí se jako voda soud, a spravedlnost jako potok silný.
25Numquid hostias et sacrificium obtulistis mihi in deserto quadraginta annis, domus Israël?
25Zdali jste mně oběti a dary obětovali na poušti za čtyřidceti let, dome Izraelský?
26et portastis tabernaculum Moloch vestro, et imaginem idolorum vestrorum, sidus dei vestri, quæ fecistis vobis.
26Nýbrž nosili jste stánek Melecha vašeho a Kijuna, obrazy vaše, hvězdu boha vašeho, kteréžto věci sami jste sobě zdělali.
27Et migrare vos faciam trans Damascum, dicit Dominus: Deus exercituum nomen ejus.]
27Protož přestěhuji vás dále než Damašské, praví Hospodin, jehož jméno jest Bůh zástupů.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.