Luka 20
Baibala Hemolele (Hawaiian Bible, 1868 revision)
Kralice Bible (1613)
1EIA hoi kekahi, i kekahi o ia mau la, i kana ao ana i kanaka iloko o ka luakini me ka hai mai i ka euanelio, kau ae la na kahuna nui, a me ka poe kakauolelo, a me na lunakahiko;
1I stalo se v jeden den, když on učil lid v chrámě a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží a zákoníci s staršími,
2Olelo aku la lakou ia ia, i aku la, E hai mai oe ia makou, ma ka mana hea i hana'i oe i keia mau mea? Nawai hoi ia mana i haawi ia oe?
2I řekli jemu: Pověz nám, jakou mocí tyto věci činíš, aneb kdo tobě tuto moc dal?
3Olelo mai la oia, i mai la ia lakou, Hookahi a'u mea hoi e ninau aku ai ia oukou, e hai mai hoi oukou ia'u.
3I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás o jedné věci a odpověztež mi:
4O ka bapetizo ana o Ioane, no ka lani mai anei ia, no na kanaka anei?
4Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?
5A kukakuka lakou lakou iho, i iho la, Ina e olelo aku kakou, No ka lani; e ninau mai no ia, No ke aha la hoi i manaoio ole ai oukou ia ia?
5Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
6A ina o olelo kakou, No na kanaka; e hailuku mai kanaka a pau ia kakou; no ka mea, i ko lakou manao he kaula o Ioane.
6Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; neb oni cele tak drží, že Jan jest prorok.
7A olelo aku la lakou, aole lakou i ike i kahi nolaila mai ia.
7I odpověděli: Že nevědí, odkud jest byl.
8I mai la hoi o Iesu ia lakou, Aole hoi au e hai aku ia oukou, i ka mana a'u i haua aku ai i keia mau mea.
8I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.
9Alaila olelo mai oia i kanaka i keia olelonane; Kanu iho la kekahi kanaka i ka malawaina, a waiho aku ia i na hoaaina, a hele aku la a liuliu loa ma ka aina e.
9I počal lidu praviti podobenství toto: Èlověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšed podál byl tam za mnohé časy.
10A i ka manawa pono, hoouna mai la ia i kahi kauwa i ka poe hoaaina i haawi lakou ia ia i ka hua o ka malawaina; a pepehi iho la na hoaaina ia ia, a hoihoi nele aku la ia ia.
10A v čas slušný poslal k vinařům služebníka, aby z ovoce vinice dali jemu. Vinaři pak zmrskavše jej, pustili ho prázdného.
11Alaila hoouna hou mai la oia i kekahi kauwa; a pepehi hou lakou ia ia, a hoomainoino, a hoihoi nele aku la ia ia.
11A on poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.
12A mahope iho, hoouna hou mai la oia i ke kolu; a hana eha aku la lakou ia ia, a kipaku aku la.
12I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.
13Alaila i iho la ka haku o ka malawaina, Pehea la wau e hana'i? E hoouna aku au i ka'u keiki punahele, aia ike lakou ia ia, e manao mahalo mai paha lakou ia ia.
13Tedy řekl Pán vinice: Co učiním? Pošli svého milého Syna. Snad když toho uzří, ostýchati se budou.
14A ike ua poe hoaaina la ia ia, kamailio iho la lakou ia lakou iho, i iho la, Eia ka hooilina; ina hoi! e pepehi kakou ia ia a make, i lilo io mai ka aina ia kakou.
14Uzřevše pak vinaři, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, aby naše bylo dědictví.
15A kipaku aku la lakou ia ia mawaho o ka malawaina, pepehi iho la a make. Heaha la hoi ka ka haku nona ka malawaina e hana mai ai ia lakou?
15A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali ho. Což tedy učiní jim Pán vinice?
16E hele mai no ia a luku mai ia poe hoaaina, a e haawi aku i ka malawaina i kekahi poe e. Olelo iho la ka poe e hoolohe ana, Aole loa ia!
16Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to.
17A nana mai la oia ia lakou, i mai la, Heaha hoi ke ano o keia i palapalaia, O ka pohaku a ka poe nana hale i haalele ai, oia ke hooliloia i pohaku kumu no ke kihi?
17A on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhelní.
18O ka mea e haule maluna iho o ua pohaku la, e haihaiia oia, a o ka mea e hioloia'i e ia, e pepe loa no ia.
18Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.
19A imi iho la ka poe kahuna nui, a me ka poe kakauolelo e kau na lima maluna ona ia manawa, aka, ua makau lakou i kanaka: no ka mea, ua ike lakou, ua olelo mai oia i keia olelonane no lakou.
19I hledali přední kněží a zákoníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.
20A kiai aku la lakou ia ia, a hoouna ae la i na kiu e hookamani ia lakou iho he mau kanaka pono; e hoohihia ia ia i kana olelo, e haawi aku lakou ia ia i ka lima a me ka mana o ke kiaaina;
20Tedy ukládajíce o něm, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.
21A ninau aku lakou ia ia, i aku la, E ke kumu, ua ike makou he pololei kau olelo ana a me kau ao ana, aole oe i manao ia waho, aka, ua hoike oe i ka aoao o ke Akua me ka oiaio;
21I otázali se ho oni, řkouce: Mistře víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.
22He pono anei ke hookupu makou ia Kaisara, aole anei?
22Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?
23Ike no hoi oia i ko lakou maalea, i mai la ia lakou, No ke aha la oukou i hoohuahualau mai nei ia'u?
23Ale Ježíš rozuměje chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?
24E hoike mai oukou ia'u i kahi denari; nowai kona kii a me ka palapala? Hai aku la lakou, i aku la hoi, No Kaisara.
24Ukažte mi peníz. Èí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.
25I mai la oia ia lakou, E haawi aku hoi i ka Kaisara ia Kaisara, a i ka ke Akua i ke Akua.
25On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu.
26Aole e hiki ia lakou ke hoohihia ia ia ma kana olelo imua o ke alo o kanaka: a kakanu iho la lakou me ka mahalo i ka olelo ana i hai mai ai.
26I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.
27Alaila hele ae la kekahi o ka poe Sadukaio, ka poe i hoole i ke alahouana: ninau aku la lakou ia ia,
27Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení,) otázali se ho,
28I aku la, E ke Kumu, ua palapala mai o Mose ia makou, O ka mea ua make kona kaikuaana ka mea wahine, a i make keiki ole, e mare aku kona kaikaina i kana wahine, a e hoohanau keiki na kona kaikuaana.
28Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.
29Ehiku no hoahanau kane; a mare aku la ka mua i ka wahine, a make keiki ole ia.
29I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.
30A mare iho la kona hope mai i ua wahine la, a make keiki ole no hoi ia.
30I pojal ji druhý, a umřel i ten bez dětí.
31A o ke kolu hoi, ua mare aku la oia ia ia, a pela no hoi lakou a ehiku; make iho la lakou, aole a lakou keiki.
31A třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše semene, zemřeli.
32A mahope o lakou a pau, make iho la no hoi ua wahine la.
32Nejposléze po všech umřela i žena.
33A i ke alahouana, owai la ka mea o lakou ia ia ka wahine? No ka mea, ua mare lakou a ehiku ia ia.
33Protož při vzkříšení kterého z nich bude manželka, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?
34Hai mai la Iesu, i mai la ia lakou, O ko ke ao nei, ua mare lakou, a ua hoopalauia no hoi;
34A odpovídaje, řekl jim Ježíš: Synové tohoto světa žení se a vdávají.
35Aka, o ka poe e pono ke loaa pu ia lakou kela ao aku me ka hoala hou ia mai mai waena mai o ka poe make, aole o lakou e mare, aole no hoi e hoopalauia.
35Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti budou ani vdávati.
36No ka mea, aole e hiki ia lakou ke make hou, no ka mea, e like no lakou me ka poe anela; he poe keiki hoi lakou na ke Akua, na keiki hoi o ke alahouana.
36Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.
37A no ka hoala hou ana o ka poe i make, ua hoike mai o Mose ma ka laau i kona kapa ana i ka Haku, ke Akua no Aberahama, ke Akua no Isaaka, ke Akua no Iakoba.
37A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým.
38Aole hoi ia he Akua no ka poe make, aka, no ka poe ola; no ka mea, e ola ana lakou a pau ia ia.
38Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.
39Alaila olelo aku la kekahi poe kakauolelo, i aku la, E ke Kumu, ua pono kau olelo ana.
39Tedy odpověděvše někteří z zákoníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl.
40Aole hoi o lakou i aa e ninau hou aku ia ia.
40I neodvážili se jeho na nic více tázati.
41A i mai la oia ia lakou, Pehea la hoi lakou i olelo ai, He keiki ka Mesia na Davida?
41On pak řekl jim: Kterak někteří praví Krista býti synem Davidovým?
42A o Davida kekahi i olelo mai ma ka buke Halelu, I mai la o Iehova i kuu Haku, E noho oe ma ko'u lima akau,
42A sám David praví v knihách Žalmových: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
43A hoolilo iho au i kou poe enemi i paepae no kou mau wawae.
43Ažť i položím nepřátely tvé v podnož noh tvých.
44Nolaila, ina pela o Davida i kapa ai ia ia i Haku, pehea la hoi ia e keiki ai nana?
44Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?
45A i ka hoolohe ana o ka poe kanaka, olelo mai la oia i kana poe haumana,
45I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:
46E malama ia oukou iho i ka poe kakauolelo, ka poe i makemake e hele me ka lole hooluelue, a me ke alohaia mai ma kahi kanaka, a me na noho kiekie maloko o na halehalawai, a me na wahi maikai loa i na ahaaina;
46Varujte se od zákoníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách a první místo na večeřích,
47Ka poe i hoopau i na hale o na wahinekanemake, a hooloihi hoi i ka pule i ikeia mai ai; e nui auanei hoi ko lakou make.
47Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.