Luka 16
Baibala Hemolele (Hawaiian Bible, 1868 revision)
Kralice Bible (1613)
1A OLELO mai la o Iesu i kana mau haumana, O kekahi kanaka waiwai he puuku kana; a ua haiia ia ia na puuku la i kona hokai ana i kana waiwai.
1Pravil pak i k učedlníkům svým: Èlověk jeden byl bohatý, kterýž měl šafáře; a ten obžalován jest před ním, jako by mrhal statek jeho.
2A kii aku la oia ia ia, i aku la ia ia, Heaha keia a'u i lohe iho nei ia oe? E hoike mai oe i kou malama ana, no ka mea, aole oe e puuku hou aku.
2I povolav ho, řekl jemu: Což to slyším o tobě? Vydej počet z vladařství svého, neb již nebudeš moci déle vládnouti.
3I iho la ka puuku ia ia iho, Pehea la wau e hana'i? No ka mea, e lawo ana kuu haku i ka puuku mai o'u aku nei; aole hiki ia'u ke mahi, a hilahila no wau i ko noi.
3I dí vladař sám v sobě: Co učiním? Teď pán můj odjímá ode mne vladařství. Kopati nemohu, žebrati se stydím.
4Ua ike au i ka'u mea e hana aku ai, i hookipa kokahi poe ia'u i ko lakou mau hale, i ka wa e hemo aku ai ko'u puuku.
4Vím, co učiním, aby, když budu zbaven vladařství, přijali mne do svých domů.
5A kii aku la ia i kela mea aie keia mea aie a kona haku, ninau aku la oia i kekahi, Pehea ka nui o kau aie i kuu haku?
5I zavolav jednoho každého dlužníka pána svého, řekl prvnímu: Jaks mnoho dlužen pánu mému?
6Hai mai la hoi ia, Hookahi haneri bato aila. A i aku la oia ia ia, E lawe oe i kau palapala, a noho koke iho oe e kakau i kanalima.
6A on řekl: Sto tun oleje. I řekl mu: Vezmi rejistra svá, a sedna rychle, napiš padesát.
7Alaila ninau aku la oia i kekahi, Pehea la ka nui o kau aie? A hai mai la ia, Hookahi haneri homera hua palaoa. I aku la hoi oia ia ia, E lawe i kau palapala, a e kakau iho i kanawalu.
7Potom druhému řekl: Ty pak jaks mnoho dlužen? Kterýž řekl: Sto korců pšenice. I dí mu: Vezmi rejistra svá, a napiš osmdesát.
8A mahalo iho la ua haku la i ka puuku pono ole, no kana hana akamai ana. Oia hoi, ua oi aku ke akamai o na keiki o neia ao i ka lakou hanauna mamua o ko na keiki o ka malamalama.
8I pochválil pán vladaře nepravého, že sobě opatrně učinil. Nebo synové tohoto světa opatrnější jsou, nežli synové světla v svých věcech.
9Ke olelo aku nei no hoi au ia oukou, Me ka waiwai oiaio ole, e hoomakamaka ai oukou i mau makamaka no oukou, i hookipa lakou ia oukou iloko o na hale pau ole, i ka wa e haule ai oukou.
9I jáť pravím vám: Èiňte sobě přátely z mamony nepravosti, aby, když byste zhynuli, přijali vás do věčných stanů.
10O ka mea i malama pono i ka mea uuku, oia ke malama pono i ka mea nui; a o ka mea i hana hewa ma ka mea uuku, oia hoi ke hana hewa ma ka mea nui.
10Kdožť jest věrný v mále, i ve mnozeť věrný bude. A kdož v mále jest nepravý, i ve mnozeť nepravý jest.
11Nolaila, ina i ole oukou e malama pono i ka waiwai oiaio ole, nawai la e waiho ia oukou i ka waiwai oiaio?
11Poněvadž tedy v mamoně nepravé věrní jste nebyli, spravedlivého zboží kdo vám svěří?
12A ina i ole oukou i malama pono i ka hai waiwai, nawai la hoi e haawi i waiwai na oukou ponoi?
12A když jste v cizím věrní nebyli, což vašeho jest, kdo vám dá?
13Aohe kauwa e hiki ke hookauwa na na haku elua; no ka mea, e hoowahawaha oia i kekahi me ka makemake i kekahi, a i ole ia, e hahai aku ia i kela, me ka haalele i keia. Aole hoi e hiki ia oukou ke hookauwa na ke Akua a me ka mamona.
13Nižádný služebník nemůž dvěma pánům sloužiti. Nebť zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůžte Bohu sloužiti a mamoně.
14A lohe ae la na Parisaio ka poe puni waiwai i keia mau mea, henehene iho la lakou ia ia.
14Slyšeli pak toto všecko i farizeové, kteříž byli lakomí, a posmívali se jemu.
15I mai la oia ia lakou, O oukou ka poe e hoopono ia oukou iho imua o na kanaka; aka, ua ike mai ke Akua i ko oukou mau naau, no ka mea, o kahi mea nani i kanaka, he ino ia imua o ke Akua.
15I dí jim: Vy jste, ješto se sami spravedliví činíte před lidmi, ale Bůhť zná srdce vaše; nebo což jest u lidí vysokého, ohavnost jest před Bohem.
16E mau mai ana ke kanawai a me ka poe kaula a hiki ia Ioane; a mai ia manawa mai, ua haiia'ku ke aupuni o ke Akua, a ma ka hoikaika loa, e komo ai na mea a pau.
16Zákon a Proroci až do Jana, a od té chvíle království Boží zvěstuje se, a každý se do něho násilně tiskne.
17E lilo ka lani a me ka honua mamua o ka haule ana o kekahi huna o ke kanawai.
17Snázeť jest zajisté nebi a zemi pominouti, nežli v Zákoně jednomu tytlíku zahynouti.
18O ka mea i hoohemo i kana wahine, a e mare aku hoi i kekahi, oia ke moe kolohe. A o ka mea i mare i ka wahine i hoohemoia, oia ke moe kolohe.
18Každý, kdož propustí manželku svou, a jinou pojímá, cizoloží; a kdož propuštěnou od muže pojímá, cizoloží.
19O kekahi kanaka waiwai ua aahuia i ka lole makue a me ka ie nani, ua ahaaina olioli ia i kela la i keia la.
19Byl pak člověk jeden bohatý, a obláčel se v šarlat a v kment, a hodoval na každý den stkvostně.
20A o kekahi kanaka ilihune, o Lazaro kona inoa, ua waihoia aku la ia ma kona ipuka, ua paapu i na mai hehe;
20A byl také jeden žebrák, jménem Lazar, kterýžto ležel u vrat jeho vředovitý,
21E ake ia e hanaiia mai i na hunahuna i haule mai luna iho o ka papaaina o ua kauaka waiwai la. A hele mai hoi na ilio a palu iho la i kona mau mai.
21Žádaje nasycen býti z drobtů, kteříž padali z stolu bohatce. Ale i psi přicházejíce, lízali vředy jeho.
22Eia hoi kekahi, make aku la ia kanaka ilihune, a laweia aku la oia e na anela ma ka poli o Aberahama; a make aku la hoi ua kanaka waiwai la, a kanuia iho la.
22I stalo se, že ten žebrák umřel, a nesen jest od andělů do lůna Abrahamova. Umřel pak i bohatec, a pohřben jest.
23A maloko o ka no oia i nana aku ai, me ka eha nui, ike aku la ia Aberahama i kahi loihi aku a me Lazaro ma kona poli;
23Potom v pekle pozdvih očí svých, v mukách jsa, uzřel Abrahama zdaleka, a Lazara v lůnu jeho.
24A kahea aku la ia, i aku la, E ka makua, e Aberahama, e aloha mai oe ia'u, a e hoouna mai ia Lazaro e o iho ia i ka welau o kona manamana lima iloko o ka wai, a e hoomaalili mai i ko'u alelo; no ka mea, ua eha loa au iloko o keia lapalapa.
24I zvolav bohatec, řekl: Otče Abrahame, smiluj se nade mnou, a pošli Lazara, ať omočí konec prstu svého v vodě, a svlaží jazyk můj; nebo se mučím v tomto plameni.
25Alaila i mai la o Aberahama, E ke keiki, e hoomanao oe, ua loaa ia oe kau mau mea maikai i kou wa e ola ana; a ia Lazaro hoi na mea ino. Ano hoi ua hooluoluia oia nei, a ua hoehaehaia hoi oe.
25I řekl mu Abraham: Synu, rozpomeň se, žes ty již vzal dobré věci své v životě svém, a Lazar též zlé. Nyní pak tento se již těší, ale ty se mučíš.
26A he mea e ae no hoi, ua waihoia mai he awawa nui iwaena o makou a me oukou, i ole ai e hiki ka poe o manao ana e hele aku mai keia wahi aku io oukou la; ao ko laila poe aole e hiki ke hele mai io makou nei.
26A nadto nade všecko mezi námi a vámi propast veliká utvrzena jest, aby ti, kteříž chtí odsud k vám jíti, nemohli, ani odonud k nám přijíti.
27I aku la hoi oia, Nolaila ke noi aku nei au ia oe, e ka makua, o hoouna oe ia ia i ka halo o ko'u makuakane;
27I řekl: Ale prosím tebe, Otče, abys ho poslal do domu otce mého.
28No ka mea, ho mau hoahanau kano ko'u elima, e ao aku oia ia lakou, o hiki mai lakou i keia wahi eha.
28Neboť mám pět bratrů. Ať jim svědčí, aby i oni nepřišli do tohoto místa muk.
29I mai la o Aberahama ia ia. Aia no hoi ia lakou o Moso a me ka poe kaula, i lohe lakou ia mau mea.
29I řekl jemu Abraham: Majíť Mojžíše a Proroky, nechť jich poslouchají.
30A i aku la oia, Aole, e ka makua, o Aberahama; aka, ina e hele aku kekahi mai waena aku o ka poe make, e mihi no lakou.
30A on řekl: Nic, otče Abrahame, ale kdyby kdo z mrtvých šel k nim, budou pokání činiti.
31I mai la hoi oia ia ia, Ina i lohe ole lakou ia Mose a me ka poe kaula, aole no lakou e hoohuliia ke ala hou kekahi mai waena aku o ka poe make.
31I řekl mu: Poněvadž Mojžíše a Proroků neposlouchají, aniž byť kdo z mrtvých vstal, uvěří jemu.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.