Luka 13
Baibala Hemolele (Hawaiian Bible, 1868 revision)
Kralice Bible (1613)
1MALAILA hoi ia manawa kekahi i hai aku ia ia no ka poe o Galilaia, o ko lakou koko i hui pu ia e Pilato me ko lakou mau mohai.
1Byli pak tu přítomní času toho někteří, vypravujíce jemu o Galilejských, kterýchžto krev Pilát smísil s obětmi jejich.
2A olelo mai la Iesu, i mai la ia lakou, Ua manao anei oukou ua oi aku ka hewa o ia poe o Galilaia mamua o ko Galilaia a pau, no ko lakou hoinoinoia'e pela?
2I odpověděv Ježíš, řekl jim: Co mníte, že jsou ti Galilejští byli větší hříšníci nežli všickni jiní Galilejští, že takové věci trpěli?
3Ke olelo aku nei au ia oukou, Aole; aka, i mihi ole oukou, e pau pu hoi oukou a pau i ka make.
3Nikoli, pravímť vám. Ale nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.
4A o kela poe kanaka hoi he umikumamawalu i hioloia'i e ka hale kiai i Siloama i make ni lakou, ua manao anei oukou ua oi aku ko lakou hewa mamua o ko na kanaka a pau e noho ana ma Ierusalema?
4Anebo oněch osmnácte, na kteréžto upadla věže v Siloe, a zbila je, zdali se domníváte, že by oni vinni byli nad všecky lidi přebývající v Jeruzalémě?
5Re olelo aku nei au ia oukou, Aole; aka, i mihi ole oukou, e pau pu hoi oukou a pau i ka make.
5Nikoli, pravím vám. Ale nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.
6A olelo mai oia i keia olelonane; He laau fiku ka kekahi kanaka, ua kanuia iloko o kona pawaina; a hele mai ia e imi i ka hua maluna ona, aole i loaa.
6Pověděl pak toto podobenství: Èlověk jeden měl strom fíkový štípený na vinici své. I přišel, hledaje ovoce na něm, ale nenalezl.
7Alaila i aku la oia i ka mea nana i malama i ka pawaina, Eia hoi, ekolu ae nei o'u mau makahiki i hele mai nei e imi ana i ka hua maluna o keia laau fiku, aole hoi i loaa ia'u; e kua aku ia; no ke aba la oia e boopilikia ai i ka aina?
7I řekl k vinaři: Aj, po tři léta již přicházím, hledaje ovoce na tom fíku, a nenalézám. Vytniž jej! Proč i tu zemi darmo kazí?
8A olelo mai la ia, i mai la ia ia, E ka haku, e waiho hou ia ia i keia makahiki hoi, a elieli au a puni ia, a e kipulu hoi;
8On pak odpověděv, řekl jemu: Pane, ponechejž ho i tohoto léta, ažť jej okopám a ohnojím,
9E hoobua mai paha ia, a i ole hoi, ma ia hope iho, e kua aku oe ia ia.
9Zdali by nesl ovoce. Pakliť neponese, potom vytneš jej.
10E ao ana ia iloko o kekahi halehalawai ma ka la Sabati.
10Učil pak v jedné škole jejich v den sváteční.
11Aia hoi, ilaila kekahi wahine, he mai kona he umikumamawalu makahiki, ua hookulouia oia, aole loa e hiki ia ia ke ea'e iluna.
11A aj, byla tu žena, kteráž měla ducha nemoci osmnácte let, a byla sklíčena, a nijakž se nemohla zprostiti.
12A ike mai la o Iesu ia ia, kahea mai la ia, i mai la ia ia, E ka wahine, ua weheia oe mai kou mai ana.
12A uzřev ji Ježíš, zavolal jí k sobě, a řekl jí: Ženo, zproštěna jsi od nemoci své.
13A kau aku la ia i kona mau lima maluna iho ona; a ua hoopololei koke ia oia, a hoonani aku la ia i ke A kua.
13I vložil na ni ruce, a ihned zdvihla se, a velebila Boha.
14Olelo aku la ka lunahalehalawai me ka huhu i ko Iesu hoola ana ma ka la Sabati, i aku la ia i kanaka, Eono no la e hana'i na kanaka e pono ai; ia mau la hoi e hele mai ai oukou e hoolaia, aole i ka la Sabati.
14Tedy kníže školní odpověděv, hněvaje se proto, že v den sváteční uzdravoval Ježíš, řekl k zástupu: Šest dní jest, v nichž náleží dělati; protož v těch dnech přicházejíce, buďte uzdravováni, a ne v den sobotní.
15Olelo mai la ka Haku ia ia, i mai la, E ka hookamani, aole anei kela mea keia mea o oukou i wehe ae I kana bipi kauo, a i kana hoki paha mailoko ae o kahi e hanaiia'i, a e alakai aku e hoohainu i ka wai?
15I odpověděv jemu Pán, řekl: Pokrytče, zdali jeden každý z vás v den sváteční neodvazuje vola svého nebo osla od jeslí, a nevodí napájeti?
16A o keia wahine, he mamo na Aberahama, i paaia e Satana i keia mau makahiki he umikumamawalu, ea, aole anei e pono ke weheia oia i ka la Sabati, mai keia mea i paa ai?
16Tato pak dcera Abrahamova, kterouž byl svázal satan již osmnácte let, což neměla býti rozvázána od svazku v den sváteční?
17A i kana olelo ana i keia, hilahila iho la kona poe enemi a pau; a olioli ka ahakanaka a pau i na mea nani i hanaia'i e ia.
17A když on to pověděl, zastyděli se všickni protivníci jeho, ale všecken lid radoval se ze všech těch slavných skutků, kteříž se dáli od něho.
18Alaila ninau mai la oia, E like ke aupuni o ke Akua me ke aha? Me ke aha la hoi au e hoohalike ai ia?
18I řekl Ježíš: Èemu podobno jest království Boží a k čemu je přirovnám?
19Ua like ia me ka hua makeke a kekahi kanaka i lawe ai, a hoolei iloko o kana mala; a ulu ae la, a lilo ae la i laau nui, a kau iho la na manu o ka lewa ma kona mau lala.
19Podobno jest zrnu horčičnému, kteréžto vzav člověk, uvrhl do zahrady své. I rostlo, a učiněno jest v strom veliký, a ptactvo nebeské hnízda sobě dělali na ratolestech jeho.
20Olelo hou mai la ia, Me ke aha la au e hoohalike ai i ka aupuni o ke Akua?
20A opět řekl: K čemu připodobním království Boží?
21Ua like ia me ka mea hu a kekahi wahine i lawe ai a hui pu me na sato palaoa ekolu, a pau ae la ia i ka hu.
21Podobno jest kvasu, kterýžto vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až zkysalo všecko.
22A hele ae la ia mawaena o na kulanakauhale, a me na kauhale e ao ana, e hele ana hoi i Ierusalema.
22I chodil po městech a městečkách uče, bera se do Jeruzaléma.
23A ninau aku la kekahi ia ia, E ka Haku, he uuku wale no anei ka poe e hoolaia? Olelo mai la oia ia lakou,
23I řekl jemu jeden: Pane, tuším, že jest málo těch, kteříž spaseni býti mají? On pak řekl k nim:
24E hooikaika ia oukou e komo i ka ipuka pilikia; no ka mea, ke hai aku nei au ia oukou, he nui no ka poe e imi ana e komo, aole no e hiki.
24Snažujte se vcházeti těsnou branou; neboť (pravím vám) mnozí hledati budou vjíti, a nebudou moci,
25A i ku iluna ka haku nona ka hale a i pani i ka puka, a ku oukou mawaho e kikeke ana ma ka puka, me ka olelo, E ka Haku, e ka Haku, e wehe ae ia makou; a e olelo no oia ia oukou, Aole au i ike i ko oukou wahi i hele mai ai.
25Totiž když vejde hospodář, a zavře dveře, a počnete vně státi a tlouci na dveře, řkouce: Pane, Pane, otevři nám, a on odpovídaje, díť vám: Neznám vás, odkud jste:
26Alaila e olelo no oukou, Ua ai makou a ua inu hoi imua o kou alo, a ua ao mai no hoi oe ma ko makou mau alanui.
26Tedy počnete říci: Jídali jsme a píjeli před tebou, a na ulicech našich jsi učil.
27A e olelo hou ia, Ke olelo aku nei au ia oukou, aole au i ike ia oukou i ko oukou wahi i hele mai ai; e hele aku oukou mai o'u aku nei, e ka poe hana hewa a pau.
27I dí: Pravím vám, žeť vás neznám, odkud jste. Odejdětež ode mne všickni činitelé nepravosti.
28Alaila, e uwe ai, a e uwi ai na niho, i ka wa e ike ai oukou ia Aberahama, a me Isaaka, a me Iakoba, a me ka poe kaula a pau, iloko o ke aupuni o ke Akua, a o oukou iho hoi ua kipakuia'ku iwaho.
28Tamť bude pláč a škřipení zubů, když uzříte Abrahama a Izáka a Jákoba a všecky proroky v království Božím, sami pak sebe vyhnané ven.
29A e hele mai no ko ka hikina, a me ko ke komohana, a me ko ke kukulu akau, a me ko ke kukulu hema, a e noho iho e ai iloko o ke aupuni o ke Akua.
29I přijdouť mnozí od východu, a od západu, a od půlnoci, i od poledne, a budou stoliti v království Božím.
30Aia hoi, o ka poe hope, e lilo lakou i poe mua, a o ka poe mua, e lilo lakou i poe hope.
30A aj, jsouť poslední, kteříž budou první, a jsou první, kteříž budou poslední.
31Ia la la, hele aku la kekahi mau Parisaio io na la, i aku la ia ia, E puka aku oe, a hele aku mai keia wahi aku; no ka mea, ua manao o Herode e pepehi ia oe.
31A v ten den přistoupili někteří z farizeů, řkouce jemu: Vyjdi, a odejdi odsud, nebo Herodes chce tě zamordovati.
32A i mai la oia ia lakou, E hele oukou e hai aku i kela alopeke, Eia hoi, e mahiki ana au i ka daimonio, a e hoola ana hoi i na mai i keia la, a i ka la apopo hoi, a i ke kolu o ka la e hoopau wau.
32I řekl jim: Jdouce, povězte lišce té: Aj, vymítám ďábly, a uzdravuji dnes a zítra, a třetího dne dokonám.
33Aka, he pono no wau e holoholo i keia la, a i ka la apopo, a i kela la aku; no ka mea, aole e hiki i ke kaula ke pepehiia i kahi mawaho o Ierusalema.
33Ale však musím dnes a zítra i pozejtří choditi; neboť jest nelze proroku zahynouti jinde kromě Jeruzaléma.
34E Ierusalema, Ierusalema, e ka mea i pepehi i ka poe kaula, a i hailuku i ka poe i hoounaia'e ia oe; ua makemake pinepine au e hoouluulu mai i kau mau keiki, e like me ka ka mea hoouluulu ana i kana ohana malalo ae o kona mau eheu, aole hoi oukou i makemake!
34Jeruzaléme, Jeruzaléme, ješto morduješ proroky a kamenuješ ty, kteříž k tobě bývají posláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi syny tvé, jako slepice kuřátka svá pod křídla? A nechtěli jste.
35Aia hoi, ko oukou hale e waiho neoneo ana no oukou; he oiaio ka'u e olelo aku nei, Aole oukou e ike e ia'u, a hiki i ka manawa e olelo mai ai oukou, E hoomaikaiia'ku ka mea i hele mai nei ma ka inoa o ka Haku.
35Aj, opuštěn bude dům váš a zanechán vám pustý. Ale jistě pravím vám, že nikoli mne neuzříte, ažť přijde čas, když díte: Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.