申命记 32
Chinese Union Version, punctuated (Simplified)
Kralice Bible (1613)
1诸天哪，侧耳，我要说话； 愿地也听我口中的言语。
1Pozorujte nebesa a mluviti budu, poslyš i země výmluvností úst mých.
2我的教训要淋漓如雨； 我的言语要滴落如露， 如细雨降在嫩草上， 如甘霖降在菜蔬中。
2Sstupiž jako déšť naučení mé, spadniž jako rosa výmluvnost má, jako tichý déšť na mladistvou trávu, a jako příval na odrostlou bylinu,
3我要宣告耶和华的名； 你们要将大德归与我们的 神。
3Nebo jméno Hospodinovo slaviti budu. Vzdejtež velebnost Bohu našemu,
4他是磐石，他的作为完全； 他所行的无不公平， 是诚实无伪的 神， 又公义，又正直。
4Skále té, jejíž skutkové jsou dokonalí, nebo všecky cesty jeho jsou spravedlivé. Bůh silný, pravdomluvný, a není nepravosti v něm, spravedlivý a přímý jest.
5这乖僻弯曲的世代向他行事邪僻； 有这弊病就不是他的儿女。
5Ale pokolení převrácené a zavilé zpronevěřilo se jemu mrzkostí vlastní svou, jakáž vzdálena jest od synů jeho.
6愚昧无知的民哪，你们这样报答耶和华吗？ 他岂不是你的父、将你买来的吗？ 他是制造你、建立你的。
6Tím-liž jste se odplacovati měli Hospodinu, lide bláznivý a nemoudrý? Zdaliž on není otec tvůj, kterýž tě sobě dobyl? On učinil tebe a utvrdil tě.
7你当追想上古之日， 思念历代之年； 问你的父亲，他必指示你； 问你的长者，他必告诉你。
7Rozpomeň se na dny staré, považte let každého věku; vzeptej se otce svého, a oznámí tobě, starců svých, a povědí tobě.
8至高者将地业赐给列邦，将世人分开， 就照 以色列 人的数目立定万民的疆界。
8Když dědictví rozděloval Nejvyšší národům, když rozsadil syny Adamovy, rozměřil meze národům vedlé počtu synů Izraelských.
9耶和华的分本是他的百姓； 他的产业本是 雅各 。
9Nebo díl Hospodinův jest lid jeho, Jákob provazec dědictví jeho.
10耶和华遇见他在旷野— 荒凉野兽吼叫之地， 就环绕他，看顾他， 保护他，如同保护眼中的瞳人。
10Nalezl jej v zemi pusté, a na poušti veliké a hrozné; vůkol vedl jej, vyučil jej, a ostříhal ho, jako zřítedlnice oka svého.
11又如鹰搅动巢窝， 在雏鹰以上两翅搧展， 接取雏鹰，背在两翼之上。
11Jako orlice ponouká orličátek svých, sedí na mladých svých, roztahuje křídla svá, béře je, a nosí je na křídlách svých:
12这样，耶和华独自引导他， 并无外邦神与他同在。
12Tak Hospodin sám vedl jej, a nebylo s ním boha cizozemců.
13耶和华使他乘驾地的高处， 得吃田间的土产； 又使他从磐石中咂蜜， 从坚石中吸油；
13Zprovodil jej na vysoká místa země, aby jedl úrody polní, a učinil, aby ssál med z skály, a olej z kamene přetvrdého,
14也吃牛的奶油， 羊的奶，羊羔的脂油， 巴珊 所出的公绵羊和山羊， 与上好的麦子， 也喝葡萄汁酿的酒。
14Máslo od krav a mléko od ovcí, s nejtučnějšími beránky a skopci z Bázan a kozly s jádrem zrn pšeničných, a červené víno výborné aby pil.
15但 耶书 渐渐肥胖，粗壮， 光润，踢跳， 奔跑 ， 便离弃造他的 神， 轻看救他的磐石；
15Takž Izrael ztučněv, zpíčil se; vytyl jsi a ztlustl, tukem jsi obrostl; i opustil Boha stvořitele svého, a zlehčil sobě Boha spasení svého.
16敬拜别 神 ，触动 神的愤恨， 行可憎恶的事，惹了他的怒气。
16K horlení popudili ho cizími bohy, ohavnostmi zdráždili jej.
17所祭祀的鬼魔并非真神， 乃是素不认识的神， 是近来新兴的， 是你列祖所不畏惧的。
17Obětovali ďáblům, ne Bohu, bohům, jichž neznali, novým, kteříž z blízka přišli, jichžto se nic nestrašili otcové vaši.
18你轻忽生你的磐石， 忘记产你的 神。
18Na skálu, kteráž zplodila tě, zapomenul jsi; zapomněl jsi na Boha silného, stvořitele svého.
19耶和华看见他的儿女惹动他， 就厌恶 他们 ，说：
19To když viděl Hospodin, popudil se hněvem proti synům a dcerám svým,
20我要向他们掩面， 看他们的结局如何。 他们本是极乖僻的族类， 心中无诚实的儿女。
20A řekl: Skryji před nimi tvář svou, podívám se posledním věcem jejich; nebo národ převrácený jest, synové, v nichž není žádné víry.
21他们以那「不算为神」的触动我的愤恨， 以虚无 的神 惹了我的怒气。 我也要以那「不成子民」的触动他们的愤恨， 以愚昧的国民惹了他们的怒气。
21Oniť jsou mne popudili k horlení skrze to, což není Bůh silný, rozhněvali mne svými marnostmi. I jáť popudím jich k závisti skrze ty, kteříž nejsou lid, skrze národ bláznivý k hněvu jich popudím.
22因为在我怒中有火烧起， 直烧到极深的阴间， 把地和地的出产尽都焚烧， 山的根基也烧着了。
22Nebo oheň zápalen jest v prchlivosti mé, a hořeti bude až do nejhlubšího pekla, a sžíře zemi i úrody její, a zapálí základy hor.
23我要将祸患堆在他们身上， 把我的箭向他们射尽。
23Shromáždím na ně zlé věci, střely své vystřílím na ně.
24他们必 因饥饿消瘦， 被炎热苦毒吞灭。 我要打发野兽用牙齿咬他们， 并土中腹行的，用毒气害他们。
24Hladem usvadnou, a neduhy pálčivými a nakažením morním přehořkým žráni budou; také zuby šelm pošli na ně s jedem hadů zemských.
25外头有刀剑，内室有惊恐， 使人丧亡，使少男、童女、 吃奶的、白发的， 尽都灭绝 。
25Meč uvede sirobu vně, a v pokojích bude strach, tak na mládenci jako panně, dítěti prsí požívajícím i muži šedivém.
26我说，我必将他们分散远方， 使他们的名号从人间除灭。
26Ano, řekl bych: Rozptýlím je po koutech, rozkáži přestati mezi lidmi paměti jejich,
27惟恐仇敌惹动我， 只怕敌人错看，说：是我们手的能力， 并非耶和华所行的。
27Bych se pýchy nepřítele neobával, aby spatříce to nepřátelé jejich, neřekli: Ruka naše nepřemožená byla, neučinilť jest Hospodin ničeho z těch věcí.
28因为 以色列 民毫无计谋， 心中没有聪明。
28Nebo národ ten nesmyslný jest a nemající rozumnosti.
29惟愿他们有智慧， 能明白这事，肯思念他们的结局。
29Ó by moudří byli, rozuměliť by tomu, prohlédali by na poslední věci své.
30若不是他们的磐石卖了他们， 若不是耶和华交出他们， 一人焉能追赶他们千人？ 二人焉能使万人逃跑呢？
30Jak by jich jeden honiti mohl tisíc, a dva pryč zahnati deset tisíců? Jediné že Bůh skála jejich prodal je, a Hospodin vydal je.
31据我们的仇敌自己断定， 他们的磐石不如我们的磐石。
31Nebo Bůh skála naše není jako skála jejich, což nepřátelé naši sami souditi mohou.
32他们的葡萄树是 所多玛 的葡萄树， 蛾摩拉 田园所生的； 他们的葡萄是毒葡萄， 全挂都是苦的。
32Nebo z kmene Sodomského kmen jejich, a z réví Gomorských hroznové jejich, hroznové jedovatí, zrní hořkosti plné.
33他们的酒是大蛇的毒气， 是虺蛇残害的恶毒。
33Jed draků víno jejich, a jed lítý nejjedovatějšího hada.
34这不都是积蓄在我这里， 封锁在我府库中吗？
34Zdaliž to není schováno u mne? zapečetěno v pokladnicích mých?
35他们失脚的时候，伸冤报应在我； 因他们遭灾的日子近了； 那要临在他们身上的必速速来到。
35Máť jest pomsta a odplata, časemť svým klesne noha jejich; nebo blízko jest den zahynutí jejich, a budoucí věci zlé rychle připadnou na ně.
36耶和华见他百姓毫无能力， 无论困住的、自由的都没有 剩下 ， 就必为他们伸冤， 为他的仆人后悔。
36Souditi zajisté bude Hospodin lid svůj, a nad služebníky svými lítost míti bude, když uzří, že odešla síla, a že jakož zajatý tak i zanechaný s nic býti nemůže.
37他必说：他们的神， 他们所投靠的磐石，
37I dí: Kde jsou bohové jejich? skála, v níž naději měli?
38就是向来吃他们祭牲的脂油， 喝他们奠祭之酒的，在哪里呢？ 他可以兴起帮助你们， 护卫你们。
38Z jejichžto obětí tuk jídali, a víno z obětí jejich mokrých píjeli? Nechať vstanou a spomohou vám, nechť vám skrejší jest skála ta.
39你们如今要知道： 我，惟有我是 神； 在我以外并无别神。 我使人死，我使人活； 我损伤，我也医治， 并无人能从我手中救出来。
39Pohleďtež již aspoň, že já jsem, já jsem sám, a že není Boha kromě mne. Já mohu usmrtiti i obživiti, já raniti i uzdraviti, a není žádného, kdo by vytrhl z ruky mé.
40我向天举手说： 我凭我的永生起誓：
40Nebo já pozdvihám k nebi ruky své, a pravím: Živ jsem já na věky.
41我若磨我闪亮的刀， 手掌审判之权， 就必报复我的敌人， 报应恨我的人。
41Jakž nabrousím ostří meče svého, a uchopí soud ruka má, učiním pomstu nad nepřátely svými, a těm, jenž v nenávisti mne měli, odplatím.
42我要使我的箭饮血饮醉， 就是被杀被掳之人的血。 我的刀要吃肉， 乃是仇敌中首领之头的肉。
42Opojím střely své krví, a meč můj sžere maso, a to krví raněných a zajatých, jakž jen začnu pomsty uvoditi na nepřátely.
43你们外邦人当与主的百姓一同欢呼； 因他要伸他仆人流血的冤， 报应他的敌人， 洁净他的地，救赎他的百姓。
43Veselte se pohané s lidem jeho, neboť pomstí krve služebníků svých, a uvede pomstu na nepřátely své, a očistí zemi svou a lid svůj.
44摩西 和 嫩 的儿子 约书亚 去将这歌的一切话说给百姓听。
44I přišel Mojžíš, a mluvil všecka slova písně této v uši lidu, on a Jozue, syn Nun.
45摩西 向 以色列 众人说完了这一切的话，
45A když dokonal Mojžíš mluvení všech slov těch ke všemu množství Izraelskému,
46又说：「我今日所警教你们的，你们都要放在心上；要吩咐你们的子孙谨守遵行这律法上的话。
46Řekl jim: Přiložtež srdce svá ke všechněm slovům, kteráž já dnes osvědčuji vám, a přikažte to synům svým, aby ostříhali všech slov zákona tohoto, a činili je.
47因为这不是虚空、与你们无关的事，乃是你们的生命；在你们过 约旦河 要得为业的地上必因这事日子得以长久。」
47Nebo není daremné slovo, abyste jím pohrdnouti měli, ale jest život váš; a v slovu tom prodlíte dnů svých na zemi, kterouž abyste dědičně obdrželi, půjdete přes Jordán.
48当日，耶和华吩咐 摩西 说：
48Téhož dne mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
49「你上这 亚巴琳山 中的 尼波山 去，在 摩押 地与 耶利哥 相对，观看我所要赐给 以色列 人为业的 迦南 地。
49Vstup na horu tuto Abarim, na vrch Nébo, kteráž jest v zemi Moábské naproti Jerichu, a spatř zemi Kananejskou, kterouž já dávám synům Izraelským právem dědičným.
50你必死在你所登的山上，归你列祖去，像你哥哥 亚伦 死在 何珥山 上，归他的列祖一样。
50A umřeš na vrchu, na kterýž vejdeš, a připojen budeš k lidu svému, jako umřel Aron, bratr tvůj, na hoře řečené Hor, a připojen jest k lidu svému.
51因为你们在 寻 的旷野， 加低斯 的 米利巴 水，在 以色列 人中没有尊我为圣，得罪了我。
51Nebo jste zhřešili proti mně u prostřed synů Izraelských, při vodách odpírání v Kádes, na poušti Tsin, proto že jste neposvětili mne u prostřed synů Izraelských.
52我所赐给 以色列 人的地，你可以远远地观看，却不得进去。」
52Před sebou zajisté uzříš zemi tu, ale tam nevejdeš do země té, kterouž dávám synům Izraelským.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.